Environmentální katastrofy: Definice, příčiny a důsledky

Environmentální katastrofu či také antropogenní činností způsobenou přírodní katastrofu nebo ekologickou katastrofu (anglicky: environmental disaster) můžeme definovat jako extrémní událost způsobenou lidskou činností, při níž dochází k zásadnímu narušení rovnováhy uvnitř daného ekosystému. Pojem katastrofa má etymologické ukotvení v řečtině (slovo katastrofa, v ní označovalo „obrat" nebo ,,převrat“)[1].

Rozlišení environmentálních a živelních katastrof

Environmentální katastrofa se liší od živelní katastrofy (natural disaster), na níž nemá antropogenní činnost žádný vliv (často se ale setkáme se záměnou pojmů, popř. jsou chápána/používána jako synonyma, nebo je používáno spojení environmentální - popř. označovaná také jako ekologická - katastrofa, v rámci něhož jsou pak vymezeny katastrofy způsobené lidských zásahem a ty, na které nemá člověk vliv. V angličtině se ustálilo rozlišování na environmental disaster a natural disaster[2]), pro oba druhy katastrof by bylo možné použít různé zastřešující pojmy jako katastrofa životního prostředí či ekosystémová katastrofa (v praxi se s těmito spojeními ale příliš nesetkáváme).

Živelní katastrofu či také přírodní katastrofu (anglicky: natural disaster) můžeme definovat jako extrémní údálost, způsobenou přírodní (přirozenou) činností, na jejíž příčinu nemá člověk žádný vliv, ačkoli může mít vliv na její průběh. Například pravidelné povodně jsou katastrofou živelní, ale změna koryta řeky jejich přirozený průběh dramaticky nabourává (např. pokud se vlivem silných dešťů průtok v horských potocích zvyšuje a zaplavuje se jejich okolí, jedná se o katastrofu živelní - pokud se ale voda z těchto potoků dostane do řeky, jejíž přirozený tok pozměnil člověk, následně se vylije a zaplaví krajinu, jedná se již o katastrofu ekologickou).

O příčinu různých katastrof životního prostředí se vedou spory. Antienvironmentalisté často vliv člověka zcela popírají, popř. alespoň bagatelizují, je ale možné se domnívat, že na mnoho katastrof, které jsou označovány jako přírodní, měla vliv lidská činnost a jedná se tedy o katastrofy environmentální.

Za vyloženě živelní katastrofy můžeme považovat ty události, které se děly před industriální érou (nebo v jejích raných počátcích) a na které neměla lidská činnost žádný přímý vliv (jelikož jeho nepřímý vliv, např. formou znečištění ovzduší a s ním spojenou globální změnou klimatu byl v té době zanedbatelný). Svou činností (a jejími zjevnými následky) se ale člověk podepisoval na tvář Země a vytvářel environmentální katastrofy minimálně od starověku (např. doložené kácení lesů ve středomoří a následné půdní eroze).

Čtěte také: Recyklace v Česku

Obecně platí, že za živelní katastrofy považujeme cyklické události, probíhající pravidelně v rámci svých ekosystémů (monzuny, povodně), které nenabírají na síle (např. pokud přirozené záplavy trvaly v minulých staletích týden a nyní více než měsíc a voda při nich dosahuje míst, kde dříve nebyla, je důvodné podezření, že se na jejich dramatizaci podílí lidská činnost).

Jako živelní označujeme také výbuchy sopek, nebo zemětřesení (pokud v daných místech nedošlo k lidské činnosti, která zapříčinila výraznou půdní erozi, jako se tomu stalo v roce 2011 v Oklahomě (USA)[3] a další přirozené procesy, které probíhaly na Zemi ještě před vznikem prvních lidí. Živelní katastrofy mají většinou přirozený průběh se kterým se dotčený ekosystém, pokud je ve stádiu klimaxu, dobře vyrovná. U ekosystémů již dříve člověkem porušených je průběh živelních katastrof mnohem problematičější.

Příčiny environmentálních katastrof

Vliv antropogenní činnosti na konkrétní katastrofy bývá často předmětem sporů. Přímý vliv lidských aktivit na katastrofu v rámci ekosystémů pozorujeme například při ropných haváriích, výbuchu energetických zařízení nebo půdních erozích způsobených nevhodným využíváním daného území (např. nadměrnou těžbou). S dokazováním vlivu nepřímého je to o poznání problematičtější, vedou se spory např. o konkrétních povodních, tsunami, tornádech a dalších jevech způsobených globální změnou klimatu, kdy není možné doložit jaký (popř. jak velký) měla antropogenní činnost vliv na výskyt a charakter určitého jevu.

Obecně však můžeme konstatovat, že náhlé události, které způsobují závažné změny v rovnováze ekosystému a které v něm dříve nebyly, nebo nebyly tak běžné (popř. silné), můžeme přičítat lidské činnosti a s ní související změně klimatu, úbytkem biodiverzity a narušením původní rovnováhy. Stejně jako může nezodpovědná lidská činnost způsobit environmentální katastrofu, může i katastrofa živelní vyvolat řetězec reakcí, na jejichž konci stojí katastrofa člověkem zaviněná.

Problémem moderní doby a jejích katastrof je to, že nevíme, kde již končí přirozené působení přírodních sil a začíná vliv člověka, vzhledem k tomuto faktu byl konstituován princip předběžné opatrnosti. Ten je důležitý i pro projekci možných řešení.

Čtěte také: Recyklace Elektronického Odpadu

Příklady environmentálních katastrof

• Aralské jezero: Když byly v okolí uvedeny do provozu první zavlažovací kanály a první zemědělské plochy v pouštních oblastech, začalo jezero pomalu vysychat; šlo však o pomalý proces, větší problém než vysychání představovalo znečištění přítoků hnojivy.
• Bhopálská katastrofa: Během nehody uniklo do okolí továrny cca 40 tun methylisokyanátu (MIC), kyanovodíku a dalších látek poškozujících lidské zdraví. Uniklé plyny obsahovaly i extrémně toxický dioxin.
• Havárie s melasou na Havaji: Poté, co došlo k destrukci kontejneru s melasou o obsahu asi 8 700 000 litrů, se tato masa melasy se začala valit ulicemi rychlostí asi 56 km/h. Několik budov bylo úplně zničeno, poškozen byl i most, okolní ulice byly zaplaveny melasou do výšky až jednoho metru. Zhruba 150 lidí bylo zraněno, 21 lidí při nehodě zahynulo.
• Prachové bouře (Dust Bowl): (30. léta 20. Série prachových bouří, které způsobily obrovské ekosystémové a zemědělské škody v amerických a kanadských prériích. Příčinou bylo dlouhodobé používání nevhodných zemědělských postupů. Tato environmentální katastrofa způsobila hromadný odchod lidí z Texasu, Arkansasu, Oklahomy a okolních států Velkých plání, přičemž zůstalo téměř 0,5 mil. Američanů bez domova. Dvě třetiny rolníků v Saskatchewanských prériích byly závislé na pomoci úřadů.
• Ropná skvrna Amoco Cadiz: Během havárie tankeru unikly desítky tisíc tun ropy a francouzské pobřeží následně zasáhla obrovská ropná skvrna.
• Černobylská havárie: Havárie reaktorů jaderné elektrárny. Nejhorší jaderná havárie v historii jaderné energetiky. Z oblasti okolo elektrárny bylo evakuováno 200 000 lidí.
• Havárie Deepwater Horizon: Havárie ropné plošiny v mexickém zálivu, při níž došlo ke kontaminaci ropou a závažnému narušení mnoha ekosystémů a úhynu řady živočichů.
• Devastace ostrova Nauru: Environmentální devastace ostrova Nauru (cca.
• Protržení hráze v Maďarsku (2010): Protržení hráze odkaliště poblíž města Ajka a následné zaplavení několika sídel červeným kalem byla rozsáhlá environmentální havárie v Maďarsku, která se odehrála v říjnu roku 2010.
• Seveso: Po havárii chemičky švýcarské firmy Givaudan unikly asi dva kilogramy dioxinu, které zamořily téměř dva tisíce hektarů půdy v okolí.

Čtěte také: Dřevní odpad: Od problému k cennému zdroji

tags: #ekologicke #katastrofy #anglicky #slovnik

Oblíbené příspěvky:

• Historie počasí na MS
• Jarní omalovánky zdarma ke stažení
• Proces recyklace silikonových implantátů
• Význam vody
• Stroj na sběr odpadu v Disney pohádce