Proč zvířata jedí plastový odpad?

16.03.2026

Úklid přírody během procházek může být skvělým způsobem, jak se zapojit do ochrany životního prostředí a zároveň si užít čerstvého vzduchu. Vždy mě zaráží, kolik odpadků najdu a posbírám na procházkách. A je jedno, jestli jdu na louce, mezi polema nebo jsem v lese. Všude nacházím spoustu odpadků a někdy i naprosto absurdních předmětů, jako třeba umyvadlo, ledničku nebo třeba sedadlo z auta.

Negativní dopad odpadu na přírodu a zvířata

Odpadky v přírodě mají negativní vliv na zvířata a rostliny v okolí. Zvířata v domnění, že se jedná o jídlo, požírají plastové obaly, což může mít fatální následky. Ptáci se motají do různých sítí, provázků od balónků nebo si můžou zranit nohy na kovových konzervách.

Odpadky znečišťují i vodu a půdu, což má negativní dopad na zdraví zvířat a lidí, kteří vodu pijí. Tato znečištěná voda může být použita i k zemědělským účelům. Znečištěná voda může obsahovat toxické látky, které mohou způsobit otravu a další zdravotní problémy.

Snadný zdroj potravy láká stále více zvířat vyjít z lesů do měst. Plachost ztrácí divoká prasata, která minulý rok v honbě za potravou řádila v Sosnové u České Lípy. Výjimkou nejsou kuny, jezevci ani lišky. Pro zvěř, která zavítá do měst pro snadný zdroj potravy, představuje takový výlet riziko. Často skončí pod koly aut.

Doba rozkladu odpadu v přírodě a jeho cesta do potravního řetězce

Volně pohozené elektrospotřebiče, PET láhev nebo třeba „jen“ žvýkačka se stávají ve volné přírodě její nechtěnou součástí. Odpady pohozené v přírodě se navíc mohou, kromě procesu rozkladu, kdy hyzdí krajinu a představují také nebezpečí pro lidi i zvířata (pohozené konzervy či rozbité láhve), dostat do potravního řetězce. Stát se to může snadno, stačí, aby divoké zvíře spolklo část předmětu spolu s potravou, nebo vypilo zamořenou vodu.

Čtěte také: Důvody, proč je příroda lepší než město

Doba rozkladu různých materiálů v přírodě se může lišit v závislosti na mnoha faktorech, jako je teplota, vlhkost, sluneční světlo a dostupnost bakterií a hmyzu, které je mohou rozkládat.

Jak dlouho se v přírodě rozkládá odpad?

Následující tabulka ukazuje přibližnou dobu rozkladu některých běžných materiálů:

Materiál	Doba rozkladu
Žvýkačka	5 let
Dětská jednorázová plena	250 let
Plastová láhev	100-1000 let

Proč zvířata jedí plasty? Vůně jako klíčový faktor

Vědci si dosud mysleli, že mořští ptáci pojídají plast, protože vypadá jako jídlo. Teď ale zjistili, že je to kvůli tomu, že jim jako jídlo voní. Vědci zjistili, že sardel kalifornská shledává vůni povlaku na plastu tlejícím v moři neodolatelnou. Hejno ryb zachytí vůni, kterou mořské řasy a bakterie zanechávají na kouscích plastu, a propadne šílenství.

Sardele patří k ekologicky i ekonomicky důležitým druhům ryb. V severním Tichém oceánu jsou potravou velryb, tuňáků i lidí. Pokud se ale sardele budou cpát plasty, budou se lidé na svém talíři potýkat s novým druhem odpadků.

Vědec Matthew Savoca z amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru v Monterey zkoumá dopad znečištění a odpadu na oceán. Jeho studie je jedna z prvních, která prokazuje, jak důležitá je pro ryby vůně. A odhaluje důvod, proč se mořští živočichové tak rádi vrhají na plastový odpad.

Čtěte také: Ekologické zemědělství v ČR: Vývoj

„Vědci vytvářeli různé hypotézy o tom, že pro ryby je důležitá barva, tvar a velikost plastových kousků. Aby Mattew Savocca a jeho tým určili, zda ryby reagují na vůni, vytvořili specifickou kolekci „mořských čajů“. Namíchali rozdílně vonící tekuté směsi vody a plastu potaženého mořskými řasami a mikroorganismy, směsi vody a čistého plastu a směsi vody a krilu.

„Když ryby ucítily vůni svého oblíbeného jídla, korýšů nebo plastu potaženém biofilmem, reagovaly jak šílené. Vyrazily do různých směrů a začaly hledat zdroj vůně,“ říká Matthew Savoca. „Tyhle ryby prostě z kombinace jídla a plastu šílí,“ dodává. Když ovšem ryby ucítili jen čistý plast v čisté vodě, plavaly dál v obvyklých kruzích.

Savoca dodává, že toto chování ryb vychází z historických zkušeností. „Když zvířata jedí plast, nerozhodují se hloupě. Voní to jako jídlo, vypadá to jako jídlo. Podle studie z roku 2015 přibývá každou minutu do oceánu jeden kontejner odpadu. To znamená 8 milionů kubických metrů za rok. Přes všechny snahy se znečištění oceánů nezpomaluje. Miliony lidí po celém světě závisí na mořských živočiších jako na zdroji proteinů. Rochmanová dodává, že jejich stravovací návyky mohou být riskantní.

Plastové odpadky obsahují množství zhoubných chemikálií, jako je Bisfenol A (způsobuje rakovinu prsu, varlat či prostaty, cukrovku, astma a vývojové poruchy) nebo DEHP (Bis 2-ethylhexylftalát - vyvolává poruchy sexuální vývoje samčích mláďat savců), které se mohou snadněji dostávat do organismu ryb skrze pokryv řas a bakterií. „Lidé“, říká Rochmanová, „mohou čím dál snadněji najít plasty ve svých rybích filetech a rybích prstech“.

„Musíme jednat hned, když nacházíme relativně malé procento plastů v živočiších, které jíme,“ dodává k tomu Savoca. Mohl by se z toho stát nejenom zdravotní problém živočichů, ale i lidí“.

Čtěte také: Ekologické a ekonomické aspekty obnovitelných zdrojů

U ohrožených želv je však situace snad nejkritičtější. Každý jedinec, který je nalezen mrtvý s žaludkem plným plastu, je dalším krokem k vyhynutí.

Dopad plastů na zažívací ústrojí mořských ptáků

Nová vědecká studie odhaluje další aspekt nebezpečí, které představují všudypřítomné plasty. Plasty nevratně poškozují zažívací ústrojí mořských ptáků. S takovým ortelem přišla studie mezinárodního týmu vědců. Podle nich jde o první zdokumentovaný případ fibrózy způsobené plasty u divokých zvířat.

Ke studiu si výzkumníci zvolili buřňáky světlonohé, kteří žijí v Austrálii. Čím více plastu zvíře pozřelo, tím rozsáhlejší bylo poranění. Jakmile pták pozře kus plastu, tkáně jeho zažívacího traktu se zanítí. Zánět tkáně zjizví a poškodí. Plastikóza může vést až k postupnému rozpadu žláz, což může následně vést k menší odolnosti vůči infekcím a parazitům, stejně jako nižší schopnosti absorbovat živiny.

Mikroplasty - neviditelná hrozba

Vědci zatím přesně nevědí, co mohou mikroplasty v organismech napáchat, ale je jisté, že až jich bude příliš mnoho, způsobí problémy. Tam vlivem chemických a fyzikálních procesů dochází ke změnám vlastností, především ke křehnutí, a plast se mechanicky rozpadá na menší a menší částečky. Nakonec skončí u velikosti v řádu jednotek až stovek mikrometrů, pro lidské oko je neviditelný, a tedy pro člověka zdánlivě neexistující. Tyto částečky pak v půdě zůstávají až stovky let, z hlediska délky lidského života tedy v podstatě navěky.

Nicméně podle údajů publikovaných našimi zahraničními kolegy lze v intenzivně zemědělsky využívaných půdách najít až jednotky tisíc mikroplastových částic na jeden kilogram půdy.

Nejpokročilejší je výzkum v oblasti mikroplastů v souvislosti s vodním prostředím. Sem se mikroplasty dostávají jednak praním a běžným otěrem syntetických textilií o lidské tělo a dále pak jako technologické přísady do běžných průmyslově vyráběných produktů. Například se uvádí, že jedna dávka zubní pasty, tedy pasta na jedno vyčištění zubů, obsahuje zhruba čtyři tisíce průmyslově přidávaných mikroplastových částic.

Významným zdrojem mikroplastů do prostředí je tedy jednak rozpad plastového odpadu a zbytků, který zůstává v přírodě, a jednak to, co přichází přímo z našich životů, například čistírenské kaly nebo komposty.

Pro zemědělské půdy jsou zdrojem mikroplastů zbytky plastových fólií používaných pro balíky senáže, zbytky sítí z balíků sena nebo slámy, otěr pneumatik od zemědělských strojů, i když to nejsou klasické plasty jako polyetylen nebo polyvinylchlorid známý jako PVC. A dále je to takzvaný plastový mulč, což jsou plastové fólie, které se používají v intenzivním pěstování speciálních plodin, například zeleniny nebo raných brambor.

V podstatě všude - ve vodě, v atmosféře, i akumulované v biomase rostlin i živočichů. Bude jich přibývat, a to velmi rychle. Pokud nepůsobí problémy dnes, může to nastat později, až jich bude skutečně hodně.

Časopis Nature zveřejnil výzkum environmentálního výzkumníka Dunzhua Lia z Trinity College v Dublinu, ze kterého vyplývá, že pokud rodiče připravují kojeneckou výživu tak, že ji protřepou v horké vodě v plastové láhvi, jejich dítě může spolknout více než jeden milion mikroplastických částic každý den.

Vědci odhadují, že v nejhorších případech člověk ročně přijme množství mikroplastů odpovídající hmotnosti kreditní karty. Mikroplasty se dokonce našly i ve stolici novorozeňat, jak zjistil americko-čínský tým vědců. Šířily se organismem matky, prošly placentou a dostaly se do plodu ještě před jeho narozením.

Bioplasty - řešení nebo další problém?

Už jste zmínil bioplasty, tedy biodegradabilní plasty různého složení, které mají špatnou pověst, protože se v půdě rozpadnou na mikročástečky a půdu kontaminují. V projektu SOPLAS toto řeší týmy ze Švýcarského federálního technologického institutu a z Univerzity v Bonnu.

Podle jejich zjištění existují biodegradabilní mikroplasty, které se skutečně rozpadají na chemicky přírodní látky a v půdě nezůstávají. Na druhou stranu řada plastů, které výrobci vydávají za biodegradabilní, ve skutečnosti biodegradabilní nejsou a rozpadají se jen na menší, ale fyzikálně rezistentní částečky se stejným chemickým složením. Tedy na mikroplasty.

Je velmi důležité uvědomit si, že biodegradabilita není vlastnost materiálu, ale systému. Materiál má schopnost se rozložit, ale musí být splněny podmínky prostředí, které umožní optimální biologickou aktivitu. Musí tam být určitá teplota, přístup kyslíku, určité pH a přítomnost dalších živin.

Obecně se tlačí na to, aby byly minimálně v Evropské unii zakázány jednorázové plastové výrobky. To bude velké zlepšení, protože spousta jednorázových výrobků a obalů končí jako černý odpad v prostředí. Je tlak, i když zatím ne dostatečný, na využití biodegradabilních plastů v zemědělství, které je největším zdrojem mikroplastů pro půdy.

Obecně je a bude tlak na to, aby se maximální možné množství plastů převedlo na biodegradabilní - prostě z toho důvodu, že pokud v krajině zůstane nějaký odpad, nebude tam navěky. Kromě toho plasty pak nebude nutné separovat a spalovat, ale bude je možné zpracovávat třeba v kompostech.

Jak snížit množství plastů v životním prostředí?

Minimalizovat použití plastů ve svém životě. Jsou to běžná doporučení všech ekologických organizací a institucí, pokud hovořím o běžném občanovi a jeho každodenním životě. Například je dobré používat tkaniny z přírodních materiálů a minimalizovat obalový materiál při všem, co kupujeme. Pokud již plasty vyprodukujeme, měli bychom je důsledně třídit a odhazovat jen tam, kam patří. Není od věci sbírat plastové i jiné odpadky v přírodě, mikroplasty se z nich už nebudou uvolňovat do okolí.

Ve své profesi bychom se měli starat o to, aby se minimalizovala potřeba plastů na oblasti, kde jsou skutečně nezbytné, a i tam se snažit po použití obaly stáhnout zpět a nenechávat je v prostředí. Výrobci by měli zvážit nutnost používání mikroplastových aditiv do výrobků, i za cenu snížení komfortu pro spotřebitele.

Co můžeme dělat my?

Když se rozhodnete uklízet při svých procházkách, nezapomeňte si vzít s sebou pytlík na odpadky a rukavice, abyste se vyhnuli kontaktu s škodlivými látkami. Snažte se už při sběru oddělit plast od papíru a skla.

Respektujte okolí, ve kterém uklízíte. Neničte rostliny nebo jiné přírodní prvky a snažte se uklidit co nejméně invazivním způsobem. Pokud najdete něco nebezpečného, jako je například znečištěný odpad, nechte jeho odstranění na odborníky (nahlaste tento problém na své obci).

Proč třídit odpad?

Je důležité si uvědomit, že naše potřeby a spotřeba zkrátka nejsou právě ekologickým procesem. Výroba generuje (ve většině případech) znečištění. Jejich používání generuje také znečištění. Likvidace produktů? To je to samé. Je tedy jen na nás, abychom odpadu vytvářeli co nejméně, ten vyprodukovaný třídili, dopravili na sběrný dvůr, nebo ho předali k odborné likvidaci - tak to totiž máme dělat automaticky. Tak třiďme odpad vždy a všude, má to smysl a je to tak snadné!

Jak motivovat děti k úklidu přírody

Vytvořte soutěž: Soutěž může být skvělým způsobem, jak motivovat děti k úklidu. Např. můžete soutěžit, kdo nasbírá nejvíce odpadků, nebo kdo nasbírá odpadky v nejkratším čase.
Použijte příběh: Použití příběhu (pohádky) může být zábavným způsobem, jak vysvětlit důležitost úklidu přírody dětem. Můžete vyprávět příběh o zvířatech, která potřebují čisté prostředí k životu nebo o rybách v řekách a rybnících, které potřebují čistou vodu ke svému životu.
Hrajte hry: Hry mohou být skvělým způsobem, jak zapojit děti do úklidu přírody. Např. můžete hrát hru „Najdi a nasbírej“. Děti hledají a sbírají v okolí přesně určité předměty (vždy dbejte na bezpečnost a nezdávejte hledání nebezpečných předmětů, platová lahev klidně postačí).
Vyprávějte o rostlinách a zvířatech: Děti mohou být více motivovány k úklidu, pokud vědí, jaký dopad má znečištěná příroda a voda na rostliny a zvířata v okolí. Proto je dobré se s nimi projít po okolí a ukázat jim, jak a kde zvířata žijí, co jedí a pijí a poukázat na odpadky, které jim jejich domovy znečišťují.
Ukažte jim, jak pomáhají: Je důležité dát dětem pocit, že mají skutečný vliv na životní prostředí. Je také důležité, abyste dětem vysvětlili, proč je důležité dbát na životní prostředí a jak mohou oni samy pomoci.

Akce "Ukliďme Česko"

„Ukliďme Česko“ je celostátní akce, která se koná každoročně za účelem zlepšení stavu české přírody a životního prostředí. Cílem akce je motivovat lidi k úklidu odpadu, který se nahromadil v přírodě, parcích, vesnicích a městech.

Akce funguje tak, že se v různých místech po celé zemi konají dobrovolnické úklidové akce. Tyto akce jsou organizovány místními skupinami nebo jednotlivci, kteří se snaží vyčistit své okolí. Účastníci mohou úklid provádět samostatně nebo ve skupinách. Akce „Ukliďme Česko“ se stala populární a úspěšnou díky své jednoduchosti a dostupnosti. Každý, kdo má zájem, může se stát dobrovolníkem a pomoci při úklidu. Akce je také podporována řadou místních a národních organizací, které nabízejí materiální a finanční podporu.

Výsledkem akce „Ukliďme Česko“ je zlepšení stavu životního prostředí a větší povědomí o nutnosti dbát na životní prostředí.

Nezapomeňte, že každý může přispět ke zlepšení stavu přírody, a to i malými kroky, jako je uklízení odpadků při procházkách.

tags: #proč #zvířata #jedí #plastový #odpad