Prevence rizik jako klíčový prvek bezpečnosti práce

Prevence rizik je jedním ze strategických opatření v rámci bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Podmínkou účinné a účelné prevence rizik je znát rizika vyplývající z vykonávaných činností v rámci podniku a porozumět jejich příčinám.

Základem, jak už bylo řečeno, je odpovědnost zaměstnavatele. Neznalost a podceňování problematiky BOZP a zanedbanou prevencí jsou uvedené příčiny ohrožování výkonnosti tohoto systému.

Rámcová směrnice v oblasti BOZP č. 89/391/EEC obsahuje některé klíčové oblasti: prevenci, neustálé zlepšování, zdraví a bezpečnost, odpovědnost zaměstnavatele, účast zaměstnanců. Budeme se některým věnovat podrobněji.Právní úprava bezpečnosti a ochrany zdraví při práci postupně stále ve větší míře akceptuje požadavky evropských směrnic, zejména pak její rámcové směrnice č. 89/391/EEC.

Stěžejním principem ustanovení § 132 a hlavní zásadou spadající do rámce celé hlavy páté zákoníku práce je povinnost zaměstnavatele vytvářet veškeré podmínky a předpoklady k tomu, aby zaměstnanci mohli plnit pracovní úkoly bez ohrožení svého života a zdraví. Cílem je účinnější zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci cestou předcházení nebo omezování působení rizik ohrožujících zaměstnance při práci.

V souladu s ustanovením obsaženým v odst. 3 odpovídají za plnění úkolů zaměstnavatele v péči o bezpečnost a ochranu zdraví při práci vedoucí zaměstnanci na všech stupních řízení v rozsahu svých funkcí, l když podle tohoto ustanovení jde o všechny vedoucí zaměstnance, je nutno rozlišovat stupeň jejich odpovědnosti.

Čtěte také: Česká energetická koncepce: role jaderné energie

Ustanovení odst. 4 zpřesňuje povinnost zaměstnavatelů zabezpečovat koordinovaný postup v oblasti zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, plní-li na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů. Nedostatek zmíněné koordinace bývá často příčinou pracovních úrazů např. při opravách elektrického vedení nebo opravách výtahů.

Za porušování předpisů, týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, může vznikat nejen odpovědnost zaměstnavatele nebo zaměstnance za škodu způsobenou druhému účastníkovi pracovněprávního vztahu, ale mohou se uplatňovat též zvláštní druhy pracovněprávní odpovědnosti.

Podle tohoto ustanovení hradí zaměstnavatel příslušné náklady, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Tyto náklady jdou na vrub zaměstnavatele, tedy subjektu, který svojí ekonomickou činností vytváří doprovodná rizika. Do základních ustanovení je zapracována též otázka hrazení nákladů spojených se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Povinnosti zaměstnavatele

Zaměstnavatel je povinen:

• nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž výkon by neodpovídal jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti,
• informovat zaměstnance o tom, do jaké kategorie byla jím vykonávaná práce zařazena,
• zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich kvalifikační předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jejich práce a pracoviště; pravidelně ověřovat jejich znalost a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování,
• sdělit zaměstnancům, které zdravotnické zařízení jim poskytuje závodní preventivní péči a jakým druhům očkování a jakým lékařským preventivním prohlídkám souvisejícím s výkonem práce jsou povinni se podrobit, umožnit zaměstnancům podrobit se těmto očkováním a účastnit se lékařských preventivních prohlídek a mimořádných preventivních prohlídek v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy24c) nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví,
• zajistit zaměstnancům, zejména zaměstnancům v pracovním poměru na dobu určitou, mladistvým a jejich zákonným zástupcům, podle potřeb vykonávané práce ve vhodných intervalech dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, zejména formou seznámení s riziky, s výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, která se týkají jejich práce a pracoviště.

V návaznosti na ustanovení § 132a je v tomto ustanovení založena povinnost zaměstnavatele provádět úkoly v prevenci rizik především prostřednictvím odborně způsobilého zaměstnance, pokud k tomu nemá sám potřebnou odbornou způsobilost.Nová právní úprava explicitně umožňuje zaměstnavateli provádět stanovené úkoly v prevenci rizik též prostřednictvím jiné odborně způsobilé osoby, je-li to pro něho samozřejmě výhodné.

Čtěte také: Příčiny a řešení problémů s emisemi

Ustanovení rozpracovává a zdůrazňuje povinnost aktivního přístupu zaměstnavatele při vyhledávání rizik, zjišťování jejich příčin a zdrojů a přijímání opatření k jejich odstraňování. Jde o bližší vymezení jeho základní povinnosti vyplývající z ustanovení § 132 odst. 1. Rovněž tam, kde rizika nebude možné zcela vyloučit, je zaměstnavatel povinen je vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení. Smyslem je, udržet též toto tzv. reziduální (zbytkové) riziko pod kontrolou.

Povinnost kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je stanovena jako povinnost, kterou musí zaměstnavatel plnit průběžně. Vrcholem kontrolní činnosti by měly být každoroční prověrky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na všech pracovištích a zařízeních zaměstnavatele (§ 136a odst. 4).

Hodnocení rizik, nebo-li systematické zkoumání všech aspektů práce prováděné s cílem zjistit, co by mohlo způsobit pracovní úraz či jinou škodu na zdraví a zda, případně za jakých podmínek, by mohlo být riziko odstraněno nebo sníženo, by mělo být učiněno u všech pracovních činností a na všech pracovištích bez ohledu na to, zda jde o pracoviště stálého nebo dočasného charakteru.

Prevence rizik v sobě koncentruje v podstatě několik na sebe navazujících kroků spočívajících na prvním místě v poznání nebezpečí, resp. v dostatečném uvědomění si rizik, která mohou ohrozit zdraví zaměstnanců při práci, v posouzení jejich možných následků, zejména tedy v posouzení, zda je riziko ještě přijatelné vzhledem k těmto následkům, v rozhodnutí o opatřeních, která rizika účinně odstraní nebo sníží jejich působení na přijatelnou míru, v založení a vedení průběžné dokumentace o rizicích, možných následcích a přijatých opatřeních a konečně v aktualizaci předcházejících kroků, reagující na změny, k nimž v mezidobí došlo.

Práva a povinnosti zaměstnanců

Zaměstnanci mají právo:

Čtěte také: Likvidace netříděného odpadu

• na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
• na informace o rizicích jejich práce a na informace o opatřeních na ochranu před jejich působením,
• odmítnout výkon práce, o níž mají důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jejich život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných osob.

Zaměstnanci jsou povinni:

• účastnit se školení zajišťovaných zaměstnavatelem v zájmu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a podrobit se ověření jejich znalostí,
• dodržovat právní a ostatní předpisy a pokyny zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s nimiž byl řádně seznámen, a řídit se zásadami bezpečného chování na pracovišti a informacemi zaměstnavatele,
• dodržovat při práci stanovené pracovní postupy, používat stanovené pracovní prostředky, dopravní prostředky, osobní ochranné pracovní prostředky a ochranná zařízení a tato svévolně neměnit a nevyřazovat z provozu,
• nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště, nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele a nekouřit na pracovištích, kde pracují také nekuřáci.

Osobní ochranné pracovní prostředky

Nelze-li rizika odstranit nebo dostatečně omezit technickými prostředky nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky.Osobní ochranné pracovní prostředky, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje poskytne zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně podle vlastního seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce.

Hodnocení rizik a jejich minimalizace

Pro hodnocení rizik a zjištění jejich příčin a zdrojů se používají různé metody, které se od sebe liší mírou objektivity, pracnosti a účelem, ke kterému má hodnocení rizik sloužit.Účelem provádění hodnocení rizik na pracovišti je vytvořit podklady, které umožní zaměstnavateli stanovit opatření nutná pro ochranu bezpečnosti a zdraví jeho zaměstnanců a které mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je a nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik.

Pro snadnější pochopení popisovaného způsobu identifikace a hodnocení rizik, tzv. Odstranění/omezení rizik (tzn. Smyslem celého postupu je získat přehled o rizicích v celém pracovním systému (podniku) a to tím, že provedeme hodnocení rizik postupně na jednotlivých pracovištích, pracovních místech a prostorech (uvnitř budovy a v areálu podniku).

1. Zpracovat formou tabulky seznam míst a prostorů v pracovním systému (podnik, provozovna aj.). Pracovní systém zahrnuje všechna zařízení, prostory, technologie, prostředí, zaměstnance a jiné osoby vyskytující se na pracovištích a všechny další vlivy, které je možno předpokládat. Vymezením prostoru rozumíme rozložení pracovního systému do jednotlivých pracovišť, zařízení, prostor a dalších míst, kde bude organizováno hodnocení rizik. Na seznam prostorů a pracovních míst navazuje seznam (přehled) činností, které jsou v jednotlivých pracovních prostorech prováděny. Seznam činností může být vypracován samostatně, nebo mohou být pro přehlednost činnosti přiřazeny k jednotlivým prostorám. Nesmí se přitom zapomenout, že na většině pracovišť probíhají v různou dobu různé činnosti, např.
2. Ke každému pracovnímu místu, případně činnosti, přiřadíme nebezpečí nebo nebezpečnou situaci, která může nastat. Vychází se přitom, například ze zkušenosti hodnotitelů, zaměstnanců, z výsledků šetření pracovních úrazů, nehod, případně z evidence drobných poranění a skoro nehod.
3. Při oceňování rizik posuzujeme závažnost možného poškození a také pravděpodobnost, se kterou může dojít k poškození.
4. Podstata hodnocení rizik spočívá v rozhodnutí, zda riziko můžeme přijmout, a pokud ne, jaká opatření musíme realizovat k odstranění rizik nebo alespoň k jejich omezení na přijatelnou míru. Pro větší názornost je vhodné zakreslit rizika vyplývající z jednotlivých nebezpečných situací do tzv. matice rizik.
5. Účinná prevence poškození zdraví vychází ze znalostí podstaty (charakteru) rizik a jejich závažnosti. Nutnou podmínkou účinné prevence je splnění všech požadavků stanovených právními předpisy a technickými normami. Stanovení opatření k prevenci rizik je výsledkem všech předchozích kroků.

Nejúčinnějším způsobem prevence je odstranění rizik, např. změnou technologií pracovního postupu, případně zvýšení vzdálenosti pracovníka od zdroje rizika. Důležité je však nepřipustit, aby se riziko nepřeneslo jinam, kde by jeho důsledky mohly být ještě závažnější.

Pokud není možné riziko vyloučit technickým nebo technicko-organizačním opatřením a nebo omezit na přijatelnou úroveň přímo u zdroje, používají se technická opatření kolektivní ochrany.V případech, kdy nelze použít ani předchozí opatření nebo kdy i přes jeho použití zůstává zbytkové riziko, navrhneme na základě výsledků analýzy rizik a využíváme prostředky individuální ochrany OOPP (osobní ochranné pracovní prostředky). Současně se zavedou také organizační opatření, která mají za cíl omezit expozici pracovníka danému riziku.

Při přijímání opatření má vždy poslední slovo zaměstnavatel (ředitel, jednatel, majitel). Ten závazným způsobem (příkaz ředitele, směrnice k prevenci rizik apod.) rozhodne o potřebných opatřeních, zodpovědnosti za jejich realizaci a termínu provedení. Z tohoto důvodu je proto důležité, aby měl pro své rozhodování jasné a přehledné podklady, například ve formě přehledných tabulek.

Legislativa

• Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále ZP).
• Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů.
• Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Závěr

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci je nedílnou součástí každodenního fungování každé organizace. Klíčem k jejímu zajištění je efektivní hodnocení a řízení rizik, které pomáhá předcházet pracovním úrazům, nemocem z povolání a škodám na majetku.

tags: #nelze-li #rizika #možného #ohrožení #odstranit #prevence

Oblíbené příspěvky:

• Odpad z autoservisu a zákony ČR
• Úrodná zahrada s kravským hnojem
• Likvidace odpadu z ČOV: Podrobný průvodce
• Česká příroda: slovní zásoba
• Jak ekologicky zlikvidovat auto v ČR