Co znamená 3. stupeň požáru a ohrožení?

Požár je jakékoli nežádoucí hoření. Pokud se dostanete do situace, kdy jste sami nebo jiná osoba ohroženi požárem, je třeba jednat velmi rychle a rozvážně. Nejsnáze lze uhasit začínající požár, pokud k tomu máte možnosti.

Každá událost vyžaduje jisté nasazení sil a prostředků a samozřejmě to vyžaduje nějaký systém svolání všech služeb. Tím je myšleno, že třeba u dopravních nehod se zpravidla vyskytuje nějaké zranění, úniky PHM a jiných provozních kapalin a nepojízdné dopravní prostředky s možností vzniku požáru. Na každý typ události je tedy stanoven počet jednotek, osob, techniky apod.

V rámci integrovaného záchranného systému se vyhlašují čtyři druhy poplachu. Potřebný stupeň poplachu vyhlašuje pro jedno místo zásahu velitel zásahu nebo operační a informační středisko při prvotním povolávání složek na místo zásahu.

Na základě rozhodnutí řídícího důstojníka hasičského záchranného sboru kraje oznamuje operační a informační středisko kraje vyhlášení třetího stupně poplachu poplachového plánu kraje hejtmanovi.

Společný zásah složek vyžaduje koordinaci na strategické úrovni. Vyhlášení zvláštního stupně poplachu poplachového plánu kraje oznamuje operační a informační středisko kraje hejtmanovi. Po vyhlášení zvláštního stupně poplachu poplachového plánu kraje operační a informační středisko kraje povolává a nasazuje síly a prostředky z kraje, koordinuje pomoc se sousedními kraji a informuje o vyhlášení zvláštního stupně poplachu poplachového plánu kraje generální ředitelství.

Čtěte také: Definice znečištění

S požárem se můžeme setkat nejčastěji v obytných budovách, časté jsou i požáry vozidel a v období sucha i požáry v přírodě. Každá z těchto situací vyžaduje jiný postup při likvidaci požáru. Společné je ale vždy co nejrychlejší volání na tísňovou linku 150 nebo 112.

Jak se zachovat při požáru?

Jak se správně zachovat v případě, že u vás doma začne hořet, umíte pomoci sobě i svým blízkým a zachránit jim život a víte, co všechno udělat a jak zmírnit škody, které oheň způsobil? Ve chvíli, kdy doma ucítíte kouř, vidíte plamenné hoření nebo třeba slyšíte sousedy volat „hoří“, není čas na „hrdinství“. Musíte jednat rychle, ale s rozvahou.

Vidíte-li, že se jedná o začínající požár (typickým případem jsou adventní věnce, utěrka či potraviny na sporáku), je vaší povinností jej uhasit, je-li to ve vašich silách nebo provést opatření k zamezení jeho dalšího šíření. Nejlepším pomocníkem je v tuto chvíli hasicí přístroj. První věc, která vám v zakouřené místnosti pomůže, je provizorní ochrana dýchacích cest. V každé místnosti se určitě najde kus látky, kterou si můžete přidržet přes nos a ústa, aby vás kouř tak nedráždil. Nejlepším řešením je např. triko s dlouhými rukávy nebo šátek, který si můžete zavázat na temeni hlavy a nemusíte tak látku držet. Zachovejte se jako profesionální hasič - pohybujte se při zemi (v podřepu nebo na všech čtyřech).

V této chvíli nevíte, jestli požár nesouvisí např. s rozvody plynu. Nerozsvěcujte proto nikdy elektrická světla ani svíčky, aby nedošlo k výbuchu. Každý člověk se instinktivně snaží před požárem utéci. Jste-li v přízemí a máte možnost bezpečně opustit zakouřenou místnost oknem, využijte toho. V případě, že z pokoje můžete vyjít na balkon, udělejte to.

1. Dveře hned neotvírejte! Hřbetem ruky, který je citlivější, opatrně vyzkoušejte od spodu minimálně do výšky kliky, nejsou-li dveře horké. Zdá-li se vám, že dveře zahřáté nejsou, zkontrolujte to ještě na klice, je-li kovová.
2. V případě, že dveře zahřáté nejsou, opatrně je na cca 15 cm otevřete (nejlépe z místa, kde jsou panty dveří), tak byste byli chráněni před případným kouřem, šlehajícími plameny nebo padajícími předměty. Nestane-li se nic takového, teprve pak můžete pokračovat dál do vedlejší místnosti. Tento postup opakujte u každých dveří, které máte na trase z ohroženého prostoru.
3. Pokud jsou dveře horké, s největší pravděpodobností je rozsah požáru ve vedlejší místnosti takový, že jej nejste vlastními silami schopni zvládnout. I dřevěné nebo voštinové dveře jsou v tuto chvíli bariérou, která vás byť jen na pár minut může před plameny ochránit.
4. Jedinou možností je zůstat v místnosti.
5. Dejte o sobě a nebezpečí vědět! Volejte z okna, tlučte do topení (vhodné je použít např. šatní ramínka, baseballovou pálku, tenisovou raketu apod.), tlučte do stěn. V panelových nebo bytových domech tímto způsobem upozorníte na nebezpečí najednou velký počet sousedů, kteří vám mohou pomoci.
6. Především ve výškových budovách je obtížné hned identifikovat místo požáru. Pomozte hasičům, aby vás co nejrychleji našli. Do okna přivřete prostěradlo nebo jiný velký kus světlé látky (závěsy, potahy apod.).
7. V místnosti se snažte dostat k oknu. Můžete ho nechat mírně pootevřené a dýchat „čerstvější“ vzduch. Oknem se k vám také mohou dostat hasiči pomocí výškové techniky a v prostoru před ním bude nejlepší viditelnost. Nemusíte se bát, že by na vás zasahující hasič vysypal celou skleněnou výplň okna.
8. Buďte zasahujícím hasičům nápomocni. Informujte je o ostatních přítomných obyvatelích bytu, o zvířatech apod. Čím přesnější informace budou záchranáři mít, tím rychleji mohou poskytnout pomoc tam, kde je potřeba. Hasiči přesně ví, jak správně postupovat. Dbejte proto všech jejich pokynů.
9. Pro nic a pro nikoho se do objektu, který se vám podařilo včas opustit, nevracejte. Nemáte na to potřebné vybavení.

TIP: Sestavte si sami pro sebe a svou rodinu „domácí únikový plán“. Na půdorysném plánku bytu/domu si vyznačte nábytek, dveře, okna, balkon atd. a šipkami si vyznačte, kudy byste se nejrychleji a nejbezpečněji dostali ven. Naučte tyto trasy všechny členy domácnosti. Máte-li mezi sebou např. vozíčkáře nebo osobu, která chodí o holích, zkuste si sami vyzkoušet, kdo z vás by jim mohl pomoci dostat se včas do bezpečí a jestli jsou všechny únikové trasy dostatečně široké. Děti naučte, aby si uklízely z chodeb všechny hračky, boty, sportovní náčiní.

Čtěte také: Jak se stát učitelem přírodopisu?

Co dělat po požáru?

Po požáru v domácnosti nastává období „sčítání škod“ a obyvatelé se s touto nelehkou situací musí vypořádat.

1. Nepropadejte panice, vše se dá nahradit, obnovit.
2. Po požáru si nechejte velitelem zásahu písemně předat místo požáru.
3. Na požářišti se i po ukončení zásahu mohou uvolňovat nebezpečné a karcinogenní látky.
4. Nezapínejte přívod elektrické energie, dokud nebude provedena její kontrola odborníkem. To stejné platí i pro jednotlivé elektrické spotřebiče. Mastné saze a zplodiny hoření snadno mohou poškodit elektroniku a tištěné spoje.
5. Nezapínejte přívod plynu, dokud nebude provedena jeho kontrola odborníkem.
6. Zdokumentujte si všechny škody a kontaktujte svoji pojišťovnu. I v případě, že vám shořely veškeré doklady lze u pojišťoven na základě např.
7. Součástí pojištění domácností bývá zpravidla i možnost úhrady sanačních prací. Těchto firem je na trhu celá řada.
8. Máte-li vy nebo vaši blízcí po události psychické problémy, neváhejte kontaktovat odbornou psychologickou pomoc.

Popáleniny

Lokálním účinkem vysoké teploty vznikají popáleniny.

3. stupeň (poškození celé vrstvy kůže a podkoží) se vyznačuje nápadně bledou barvou, kůže je suchá, často již nejsou bolesti z důvodu poškozených nervových zakončení. Rozsáhlé popáleniny mají výrazné celkové účinky - nemoc z popálení. Rozsah popálenin lze určit podle plochy dlaně postiženého, která odpovídá přibližně 1 % tělesného povrchu.

První pomoc při popáleninách:

• Přerušte účinek tepla (uhašení, sejmutí oděvu atd.)
• Postiženou plochu ihned ochlaďte chladnou vodou. Popáleniny malého rozsahu chlaďte do úlevy od bolesti. Popáleniny většího rozsahu chlaďte jen krátkodobě a jednorázově, hrozí riziko podchlazení.
• Sejměte zasažený oděv, části oděvu pevně lnoucí k povrchu těla nestrhávejte.
• Pokud je to možné, sejměte prstýnky, náramky, náušnice, piercing a další předměty zadržující teplo.
• Ochlazené popálené plochy překryjte sterilním krytím.

Pokud budete chladit ledem, nikdy nepokládejte led přímo na kůži, došlo by k dalšímu poškození tkání - zabalte jej do utěrky apod.

Čtěte také: Rezervace Askanija-Nova

POZOR: Popáleniny nikdy ničím nemažte (s výjimkou přípravků k tomu určených)!

POZOR: U malých dětí stačí rozsah pouhých 5%! Vždy také volejte, pokud postižený kolabuje, jeví známky dalšího poranění, má postižené dýchací cesty a nadýchal se zplodin hoření.

Požár v přírodě a hořící oděv

Co dělat, když se rozšíří oheň mimo ohniště a jakým způsobem uhasit oděv, když nemáte po ruce vodu?

Pokud dojde k rozšíření ohně mimo ohniště, zvažte, jestli jste schopni danou situaci zvládnout vlastními silami. Na uhašení ohně můžete použít jakoukoli vodu, kterou máte k dispozici, lopatu, písek nebo jinou zeminu, kterou oheň udusíte.

Pokud se na vás vznítí oděv a není k dispozici dostatek vody k uhašení, neutíkejte - tím jen podpoříte hoření. Okamžitě si lehněte na zem a chraňte si obličej. Kutálejte se ze strany na stranu, dokud plameny neuhasnou - tím se zamezí přístupu kyslíku potřebného k hoření. Je-li po ruce deka, nebo jiná vhodná textilie (nesmí být materiál z umělých tkanin), použijte ji k uhašení hořícího oděvu.

Přirozenou reakcí každého člověka je utéci před nebezpečím, proto se můžete dostat do situace, že člověk, kterému začalo hořet oblečení, bezhlavě utíká.

Požár automobilu

Jaký hasicí přístroj použít na hašení automobilu a jak při požáru automobilu postupovat?

Každý účastník silničního provozu by měl vědět, jak se zachovat v případě požáru automobilu. Denně jezdíme do práce, do škol atd. Zpozorujete-li kouř z motorového prostoru nebo jiné části automobilu, okamžitě odstavte vozidlo na bezpečném místě. Velmi nebezpečná je situace na vysokorychlostních komunikacích, kdy vás ohrožují ostatní projíždějící vozidla. Zajistěte také vystoupení všech ostatních cestujících z vozidla a těm (např.

Neváhejte požádat o pomoc ostatní účastníky silničního provozu. Mohou poskytnout např. Neotvírejte naplno kapotu motoru. Hoří-li v motorové části, začněte hasit ze spodu od podvozku, případně zvedněte kapotu jen na pár centimetrů, abyste do motorového prostoru mohli aplikovat hasební médium z hadice hasicího přístroje. Hoří-li v interiéru vozidla, postupujte podobně. Neotvírejte více než jedny dveře tak, abyste mohli nasměrovat hadici hasicího přístroje na plameny.

ZAJÍMAVOST: Víte, že celý osobní automobil shoří průměrně za 7 až 8 minut! Časový prostor pro záchranu osob z vozidla je proto opravdu omezený. Kromě hasicího přístroje vybavte své vozidlo také řezačem pásů. Jednoduchý nástroj vám umožní v případě potřeby rychle přeřezat pásy a dostat se tak rychleji z vozidla. Pro případ nehody je vhodné mít s sebou ve vozidle nad rámec povinné výbavy i přenosné výstražné světlo.

Pásma požáru

Tato pásma charakterizují rozvoj požáru a podle jeho rozvoje se v probíhajícím čase mění. V některých případech mohou být pásma prostorově shodná, například pásmo zakouření může zcela překrývat pásmo přípravy i požáru. Někdy může určité pásmo v určitém časovém úseku chybět (např.

1. Pásmo hoření je prostor, ve kterém probíhá vlastní hoření. Zahrnuje v sobě objem par a plynů, ohraničených povrchem plamene a povrchem hořící látky, ze kterého páry a plyny vystupují.
2. Navazuje bezprostředně na pásmo hoření a nejsou-li zde prováděna opatření, tak postupně přechází v pásmo hoření, což vlastně není nic jiného než šíření požáru. Vnější hranice pásma přípravy je obvykle vymezena působností sálavého tepla - radiací. Při rozdílu teplot pevného tělesa, nebo při přímém dotyku pevných látek s dobrou tepelnou vodivostí může být pásmo přípravy rozšířeno ve směru této látky, například po ocelových konstrukcích. Hovoříme pak o sdílení tepla vedením - kondukcí. Pokud se tepelná energie předává mechanickým pohybem částic kapalin nebo plynů při jejich styku s hořlavou látkou, má to opět vliv na hranice pásma přípravy a jedná se o sdílení tepla prouděním - konvekcí.
3. Pásmo zakouření je část prostoru v blízkosti pásma hoření, ve kterém dochází k pohybu kouřových plynů v koncentracích životu nebo zdraví nebezpečných, nebo bránících činnosti hasičů sníženou viditelností či teplotou nad 60°C. Pásmo zakouření je závislé na mnoha faktorech, především na podmínkách výměny plynů na požářišti. Může být velmi rozsáhlé, zasahovat i za hranice pásma přípravy a toxicitou zplodin hoření bezprostředně ohrožovat životy a zdraví osob ve větší vzdálenosti od pásma hoření.

Fáze intenzity požáru

Intenzita požáru se v průběhu požáru mění.

1. Je časový úsek od vzniku požáru až do počátku intenzivního hoření. Podle statistických údajů trvá obvykle 3 až 10 minut a je závislý na druhu hořlavých látek i podmínkách rozvoje požáru. Vzhledem k tomu, že intenzita hoření je ještě poměrně malá, protože požárem je zasažena pouze část hořlavých materiálů, je tato fáze nejvýhodnější pro zahájení hasebních prací.
2. Je časový úsek od počátku intenzivního hoření až do doby, kdy jsou požárem zasaženy všechny hořlavé materiály a konstrukce hořícího objektu. Situace na místě požáru v této fázi již bývá velmi složitá a vyžaduje vysoké nároky na organizaci hasebních prací, zvláště blíži-li se požár k závěru této fáze.
3. Je časový úsek od konce II.fáze, tj. v daném objektu hoří všechny hořlavé látky a intenzita hoření dosahuje maxima, až do začátku poklesu intenzity hoření. V této fázi bývají narušeny i ostatní nosné prvky a dochází ke zřícení stropů, krovů a pod. Zásah jednotek se zaměřuje na ochlazování a ochranu okolních objektů a je na rozhodnutí velitele zásahu, zda bude na hořící objekt prováděn zásah, nebo bude-li vhodnější zasažený objekt nechat zcela vyhořet.
4. Je časový úsek od počátku snižování intenzity hoření až do úplného vyhoření hořlavých látek. V této fázi již hrozí zříceni vnitřního i obvodového zdiva, komínů, schodišť a pod.

Většinu požárů můžeme charakterizovat jako požáry, které se rozšiřují. To znamená, že s nárůstem času se zvětšuje plocha (nebo objem) zasažená požárem. Požár se může šířit jak v době volného rozvoje t.j. v době, kdy nejsou prováděny hasební práce, tak i po zahájení hasebních prací.

1. Z chemických vlastností ovlivňuje rychlost šíření požáru především chemická stabilita hořlavé látky a obsah kyslíku v molekulárním složení hořlavé látky, které mají vliv na teplotu vznícení a hoření. Při přítomnosti látek obsahujících kyslík nebo látek chemicky nestabilních je rychlost šíření požáru vyšší. Z fyzikálních vlastností mají největší vliv na rychlost šíření požáru skupenství hořlavé látky, stupeň dělitelnosti a směsný poměr. Obecně lze říci, že nejvyšší rychlost šíření požáru je při hoření plynných látek, menší při hoření kapalin a nejmenší při hoření pevných hořlavých látek je to tím, že hoření probíhá především v plynné fázi. Tuhé látky se musí do tohoto stavu teprve připravit. Stupeň dělitelnosti nám určuje rozměr látky a rozhodně jinou rychlostí odhořívá dřevěný trám než dřevěné hobliny. Směsný poměr udává stupeň promísení hořlavé látky s oxidačním činidlem a čím větší je povrch látky přístupný hoření, tím je hoření rychlejší.
2. Při otevřených požárech může proudění zplodin hoření přenášet pevné hořící částečky i na značné vzdálenosti a rozšířit tak požár ve směru proudění zplodin hoření. Při požárech uzavřených v prostorách ovlivňuje výměnu plynů členitost objektu, přítomnost a rozmístění otvorů a požární odolnost uzávěrů těchto prostupů (okna, dveře, technologické prostupy a pod.). Přítok vzduchu do pásma hoření a odvod zplodin hoření z tohoto prostoru se nazývá výměna plynů. Protože vzduch je pro samotnou podstatu hoření nezbytný (vedle hořlavé látky a tepla), je výměna plynů na místě požáru pro rozvoj požáru nezbytná. Pokud by množství kyslíku ve vzduchu kleslo pod určitou hranici např. 8 - 11 % objemových, mohlo by hoření některých materiálů ustat, u ostatních by docházelo k nedokonalému spalování za vzniku toxických, hořlavých a výbušných produktů (např. CO).
3. V České republice je jako základní veličina pro určování požárního rizika zavedeno požární zatížení. Jednotkou je kilogram smrkového dřeva na metr čtvereční požárního úseku [kg/m2]. Uvolněné teplo (hmotnost × výhřevnost) z tohoto zatížení se rovná uvolněnému teplu ze všech hořlavých látek v PÚ.

nahodilé požární zatížení pn zohledňuje všechny hořlavé látky závislé na provozu v požárním úseku - nábytek, vybavení, dekorace apod.

stálé požární zatížení ps zohledňuje hořlavé látky v pevně zabudovaných konstrukcích: podlahových krytinách, dveřích a rámech oken, popřípadě v dalších stálých konstrukcích (dřevěné pódium, obklady na stěnách, podhledy). Je nutno upozornit, že jde o celkové hodnoty, které se již nepřenásobují počtem oken nebo plochou hořlavé podlahoviny. Buď se započítají celé, protože se v požárním úseku objevuje hořlavá zabudovaná konstrukce, nebo se nezapočítají vůbec.

součinitel a (obvykle nabývá hodnot od 0,8 po 1,2) zohledňuje rychlost odhořívání materiálu uvnitř požárního úseku - tedy charakter materiálu a způsob jeho umístění v prostoru (příklad: jinou rychlost odhořívání budou mít „zmuchlané“ noviny oproti knihám v policích).

součinitel b (nabývá hodnot od 0,5 po 1,7, přičemž jde o uzavřený interval: pokud vyjde méně, uvažuje se s hodnotou 0,5, pokud vyjde více, uvažuje se s hodnotou 1,7) zohledňuje možnosti přístupu vzduchu (např. velikosti větracích otvorů) v obvodových stěnách či střeše.

Socelková plocha otvíravých otvorů v obvodových a střešních konstrukcích, které mohou zajistit neomezenou dodávku čerstvého vzduchu pro hoření; za otvory se nepovažují výplně např.

součinitel c (nabývá hodnot od 0,5 po 1,0) zohledňuje instalaci požárně bezpečnostních zařízení v PÚ, konkrétně instalace elektrické požární signalizace (EPS), samočinného odvětrávacího zařízení (SOZ; též označováno jako zařízení odvodu kouře a tepla (ZOKT)), stabilního hasicího zařízení (SHZ) a případně zřízení vnitropodnikové hasičské jednotky. Pokud v PÚ není žádné z předchozích zařízení instalováno, zůstává c = 1,0.

Tabulka B.1 ČSN 73 0802 umožňuje pro specifické provozy použít při splnění určitých podmínek tabulkovou hodnotu výpočtového požárního zatížení pv bez nutnosti výpočtu.

konzistence nahodilého požárního zatížení; V celé ploše daného PÚ může být pouze ten provoz, pro který je pv stanoveno, popřípadě provozy s nižším požárním zatížením.

Stupeň požární bezpečnosti je základním ukazatelem míry požárního rizika daného požárního úseku. Určuje, jak moc má být okolí od tohoto požárního úseku chráněno, popřípadě jak moc má být daný požární úsek chráněn od ostatních prostor (to platí zejména pro chráněné únikové cesty vyšších typů). Stupeň požární bezpečnosti (SPB) je vyjádřen římskými číslicemi I-VII, přičemž požární úsek v I. SPB je „nejméně nebezpečný“ a VII. SPB je z požárního hlediska „extrémně nebezpečný“.

• se zvyšující se požární výškou objektu, respektive se zvyšujícím se počtem užitných podlaží.
• chráněné únikové cesty se zařazují minimálně do II. SPB.
• rozvody hořlavých látek v potrubí světlého průřezu max.
• specifické provozy, u nichž může být SPB dan přímo projekčními normami, jako je tomu např.

tags: #3. #stupeň #požáru #ohrožení #co #to

Oblíbené příspěvky:

• Současné Trendy v Ekologické Architektuře
• Estetické odpadkové koše
• Pravidla třídění odpadu v Chomutově
• Emise a Účinnost Akcií v ČR
• UH Dust 16 l bílý - recenze