Datum Emise, Zápis do OR a Účinnost Akcií v České Republice

Zákonná úprava náležitostí vydání akcií je přehledně rozdělena mezi občanský zákoník, který pokládá obecný základ pro vydání inominátních cenných papírů, a zákon o obchodních korporacích jako lex specialis vymezující konkrétní náležitosti pro akcie. Problematickou oblastí se však může jevit následek nesplnění těchto náležitostí.

Obecný Základ pro Vydání Akcií

Obecný základ pro vydání akcií je upraven ustanovením § 520 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“), které za okamžik vydání akcií považuje den, kdy akcie splňuje náležitosti stanovené zákonem nebo jiným právním předpisem a kdy se stanoveným způsobem stane majetkem prvého nabyvatele.

Domněnka Platnosti Vydání Akcie

Povinnost, aby se akcie stanoveným způsobem stala majetkem prvého nabyvatele, moderuje ustanovení § 521 odst. 1 OZ, které slouží k ochraně poctivého nabyvatele a zakládá domněnku platnosti vydání akcie i přes nedodržení náležitostí postupu při jejím vydání či přes to, že se nestala vlastnictvím prvého nabyvatele stanoveným způsobem. Taková zákonná úprava je v souladu s v České republice převládající teorií domnělého práva, jejímž smyslem je ochrana oběhu cenného papíru bránící jeho neplatnosti při nabytí v dobré víře.

Teorie domnělého práva vychází z teorie smluvní a spočívá na domněnce odpovědnosti emitenta a ochraně právní jistoty nabyvatele. I přes to, že akcie nesplnila stanovený způsob nabytí, je z ní emitent zavázán, neboť její vznik sám způsobil. Podpisem člena či členů představenstva na akcii je emitující společnost zavázána v rozsahu práv a povinností inkorporovaných do akcie nabyvateli, který akcii nabyl v dobré víře a který se na taková práva z akcie spoléhá.

V soudní praxi můžeme ekvivalent § 521 odst. 1 OZ nalézt například v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2011, sp. zn. 29 Cdo 5293/2009.

Čtěte také: Emise akcií – definice

Obsahové Náležitosti Akcie a Jejich Vady

Je nezbytné poznamenat, že ochrana nabyvatele není všeobjímající a limituje se pouze na situace, kdy „nebyly dodrženy náležitosti postupu při vydávání cenného papíru nebo se cenný papír nestal vlastnictvím prvního nabyvatele“. Pokud jde o obsahové náležitosti akcie samotné, domněnka platného vzniku se neuplatní v těch případech, kdy je již ze samotného obsahu akcie patrno, že nevyhovuje požadavkům ustanovení § 520 odst. 1 OZ, konkrétně splnění „náležitostí cenného papíru zvlášť upravených zákonem“, kde zvláštní zákonná úprava značí ustanovení § 259 a § 260 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních společnostech a družstvech (dále jen „ZOK“).

Stejného názoru je i Radim Kříž, který dovozuje, že „akcie musí mít stanovené náležitosti po celou dobu jejich existence“ a že formální přísnost „by měla být uplatněna ve vztahu k náležitostem akcií a neexistence jakékoliv povinné náležitosti akcií by měla zapříčiňovat neplatnost jejich vydání.“

Výjimku z neplatnosti vydání akcie při absenci či vadě jejích obsahových náležitostí je možno nalézt v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. 29 Cdo 2791/2012 , ve kterém Nejvyšší soud stanovil, že samotná chyba v datu emise akcie nezapříčiňuje její neplatnost. Nejvyšší soud v tomto případě dovodil nutnost posoudit, zda se jedná o datum možné bez ohledu na jeho pravdivost a zda tento údaj není v rozporu s některou z dalších podstatných náležitostí akcie tak, že by se tyto údaje vzájemně vylučovaly.

V jiném svém usnesení ze dne 27. 7. 2011, sp. zn. 29 Cdo 1281/2011 Nejvyšší soud judikoval, že po navýšení jmenovité hodnoty akcií je původní akcie bez vyznačené odpovídající hodnoty způsobilým průkazem aktivní legitimace akcionáře ve sporu, který vede s akciovou společností, a to až do jejího prohlášení za neplatnou.

Je tedy možné dovodit, že ve výjimečných případech může soud akcii považovat za platnou i bez splnění obsahových náležitostí. Nesplnění je v těchto případech tak marginálního rozsahu, že by neplatnost akcie působila značně nepřiměřeně. V ostatních případech je však třeba k vadám a absenci náležitostí přistupovat formálně přísně a považovat je za příčinu neplatnosti vydání akcie. Nicméně i taková situace má zákonem zakotvené východisko.

Čtěte také: Akcie, forma a právo ČR

Nevydané Akcie

Na akcie nesplňující obsahové náležitosti po jejich vydání je nutno nahlížet jako na akcie nevydané, jejichž úprava je obsažena v ustanovení § 256 odst. 3 a 4 ZOK. Za nevydanou považujeme takovou akcii, jejíž emisní kurs byl již splacen, ale k jejímu vydání z rozličných důvodů nedošlo. Na nevydané akcie se obdobně použije úprava akcie nesplacené a zároveň na oba typy akcií se dle odst. 4 tamtéž použijí ustanovení ZOK o akciích.

Je však nutné zdůraznit, že nevydaná akcie není cenným papírem, ale pouze legislativním označením pro obligaci vzniklou tím, že akcionář převzal členství ve společnosti. Výkon práva akcionáře tak není podmíněn vydáním akcií ani zatímních listů, ale souvisí s podílem na základním kapitálu a je vykonáván od okamžiku zápisu společnosti do obchodního rejstříku. Nevydané akcie tak představují závazkový vztah mezi společností a upisovatelem akcií, který má práva akcionáře.

Nevydanou akcii je v souladu s ustanovením § 256 odst. 2 ZOK možné převádět, a to při dodržení postupu pro postoupení smlouvy dle § 1895 odst. 1 OZ, kdy nevylučuje-li to povaha smlouvy, může kterákoli strana převést jako postupitel svá práva a povinnosti ze smlouvy třetí osobě, pokud s tím postoupená strana souhlasí a pokud nebylo dosud splněno.

Převod Akcií

K převodu akcií bez ohledu na jejich formu či podobu dochází vždy smlouvou, která představuje právní důvod (titul) převodu. Smlouva o převodu akcií, resp. kupní smlouva, se řídí ustanoveními OZ o koupi, a to o koupi věci movité, jelikož akcie je ze zákona věcí movitou, ať již hmotnou či nehmotnou. Smlouva o převodu akcií na jméno nemusí mít ze zákona písemnou formu.

Závazek převést zaknihovaný cenný papír (akcii) je splněn registrací převodu provedenou v centrální evidenci cenných papírů, kterou vede centrální depozitář, a to na základě příkazu k registraci převodu. K převodu akcie na jméno, jakožto zákonného cenného papíru na řad, dochází písemným prohlášením, které je zaznamenáno zpravidla na rubu listiny - akcie (od toho rubopis nebo indosament), a smlouvou k okamžiku jeho předání.

Čtěte také: Historie klimatických protestů

Rubopis

Rubopis je speciálním směnečněprávním způsobem převádění práv ze směnky, který upravuje zákon č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový v platném znění (dále jen „zákon směnečný a šekový“). Nicméně úprava rubopisu v zákoně směnečném a šekovém má univerzální platnost, neboť skoro všechny právní předpisy upravující cenné papíry, tedy i akcie, odkazují na použití úpravy směnečného práva ve vztahu k převodům práv z těchto cenných papírů, resp. Tak je tomu v případě akcií, kdy ustanovení § 269 ZOK - „Akcie na jméno se převádí rubopisem, v němž se uvede jednoznačná identifikace nabyvatele“ - ve spojení s ustanovením § 1103 OZ - „Vlastnické právo k cennému papíru na řad se převádí rubopisem a smlouvou k okamžiku jeho předání.

• Indosament musí být bezpodmínečný a jakákoli podmínka, na níž byl učiněn závislým, platí podle zákona směnečného a šekového za nenapsanou.
• Částečný rubopis je neplatný.

Akciová společnost, která vydala akcie na jméno, vede seznam akcionářů. Vydala-li společnost zaknihované akcie na jméno, mohou stanovy určit, že seznam akcionářů nahrazuje evidence zaknihovaných cenných papírů. Vlastnické právo k zaknihovanému cennému papíru se nabývá zápisem zaknihovaného cenného papíru na účet vlastníka.

Zatímní List

Zatímní list je jedním z cenných papírů, které může emitovat akciová společnost. Jde konkrétně o listinu, kterou upisovatel akcií obdrží od akciové společnosti bez zbytečného odkladu po jejím zápisu do obchodního rejstříku výměnou za písemné potvrzení o splacení vkladu nebo jeho části, k němuž došlo před tímto zápisem, to vše za předpokladu, že dosud nesplatil celý emisní kurs upsané akcie. Obdobně se postupuje i při zvyšování základního kapitálu upisováním akcií.

Jak vyplývá z ustanovení § 176 odst. 1 obchodního zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb.), zatímní list nahrazuje všechny upsané a nesplacené akcie jednoho druhu. Je-li proto upsáno více druhů akcií, pojí se s každým upsaným druhem akcií jeden zatímní list. Upisovatel tak nemusí nutně obdržet pouze jediný zatímní list. Zatímní list musí být vydán v písemné formě a musí mít zákonem předepsaný obsah. Již úvodem bylo zmíněno, že zatímní list je cenný papír, a to cenný papír na řad.

Vzhledem k tomu, že zatímní list je převoditelný na jiné osoby (je-li však převod akcií, které nahrazuje, podmíněn souhlasem orgánu společnosti, vztahuje se tato podmínka i na převod zatímního listu), převádí se rubopisem. V rubopisu musí dosavadní majitel zatímního listu uvést firmu nebo název a sídlo právnické osoby nebo jméno a bydliště fyzické osoby, na niž se zatímní list převádí, a den jeho převodu. Na rubopis se jinak použijí přiměřeně předpisy upravující směnky, tj. zákon směnečný a šekový.

Jestliže majitel zatímního listu převede zatímní list na jinou osobu před splacením emisního kursu nesplacených akcií, ručí za splacení zbytku emisního kursu. Zatímní list může znít na více osob (spolumajitelů). V takovém případě jsou všichni spolumajitelé povinni splatit nesplacený emisní kurs akcií, které tento zatímní list nahrazuje, solidárně.

Jakmile je emisní kurs akcií, které zatímní list nahrazuje, plně splacen, je představenstvo akciové společnosti povinno bez zbytečného odkladu vyzvat akcionáře, aby předložil zatímní list k výměně za akcie, nebo na jeho žádost zatímní list za akcie vymění. Pokud bude splacen emisní kurs jen některých nesplacených akcií, vymění společnost zatímní list za akcie, jejichž emisní kurs byl splacen, a za nový zatímní list o jmenovité hodnotě tvořené součtem dosud nesplacených akcií, které nový zatímní list nahrazuje. Pro postup při výměně zatímního listu za akcie nebo za nový zatímní list se použije přiměřeně ustanovení § 213a odst. 2.

Změny v Zákoně o Dluhopisech (2022)

Dne 29. června 2022 byl vyhlášen zákon č. 96/2022 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti finančního trhu, zejména v souvislosti s implementací předpisů Evropské unie týkajících se unie kapitálových trhů. Tento zákon přináší změny i v zákoně o dluhopisech.

Kryté dluhopisy a hypoteční zástavní listy, jejichž datum emise předchází dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se za určitých podmínek považují za kryté dluhopisy podle zákona č. 190/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, aniž by jejich emitent musel měnit jejich emisní podmínky tak, aby odpovídaly požadavkům tohoto zákona. Emitent musí ve vztahu k těmto dluhopisům plnit požadavky zákona č. 190/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, přičemž se nevyžaduje plnění § 28a odst. 5, § 28aa a § 30d odst. 3 zákona č. 190/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Přechodné Ustanovení Zákona o Investičních Společnostech a Investičních Fondech

Zápis zahraničního investičního fondu do seznamu vedeného Českou národní bankou podle § 597 zákona č. 240/2013 Sb., ve znění zákona č. 336/2014 Sb., který byl v tomto seznamu zapsán přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, trvá do 31. prosince 2023.

tags: #datum #emise #zápis #do #or #účinnost

Oblíbené příspěvky:

• Co vidět a zažít v Portoroži?
• Pravidla stanování v přírodě
• Kde fotit letadla na Ruzyni?
• Složení a použití Cleanman
• Jak vybrat koš na pleny