30 dní bez odpadu: Tipy a triky pro udržitelný život

02.04.2026

Ač o sociálních a ekonomických dopadech nedávné pandemie koronaviru slýcháme často ze zpráv i sociálních sítí, věděli jste, jaký dopad má současná situace na životní prostředí? Než ale začneme, chtěli bychom vás ujistit, že víme, že koronavirus má mnoho vážných následků, které se životním prostředím nemají moc společného. O nich tady mluvit nebudeme, jelikož to není naší specializací, a budeme se soustředit pouze na důsledky z hlediska ekologie.

Uhlíková stopa nás všech se v pandemii výrazně snížila. Nelétáme, rušíme výlety a dovolené a zůstáváme zavřeni doma. Voda v řekách i kanálech je čistší, nad velkými městy mizí smog a v uzavřených městech se volně procházejí zvířata. Jen v Číně se na začátku roku emise snížily až o 25%! Jak se opatření v Česku i po světe pomalu uvolňují, musíme ale být opatrní. V minulosti, například v dobách recese, jsme mohli pozorovat podobné následky, dlouho ale nikdy nevydržely. Naopak, jakmile se situace opět zlepšila, emise vylétly ještě do vyšších čísel po uvolnění. Dávejme si proto pozor, abychom po zlepšení situace nezačali beze smyslů plýtvat a zatěžovat životní prostředí.

Naše spotřeba plastu se v době pandemie drasticky zvyšuje. Ať se jedná o nutné ochranné materiály, nebo obaly jídla objednaného online. Pojďme se tentokrát soustředit na obaly, spíše než nutné ochranné pomůcky. Z našich domácností putuje do kontejnerů více a více plastu, ale co se s nimi děje dál? Už takto přetížená recyklační centra mají více a více práce a plasty tak často končí na skládce, nebo v moři. Špatná zpráva je, že je dost možné, že tato plastová horečka přetrvá i po uklidnění situace, jelikož si mnoho lidí zvykne na používání plastu a bude jej stále vidět jako bezpečnější možnost.

Kromě plastového odpadu, další dopad koronaviru na životní prostředí představuje množství nespotřebovaného jídla. Ať už se jedná o jídlo ze zavřených restaurací, nebo čerstvé jídlo v supermarketech, které se neprodalo, jelikož si volíme trvanlivé alternativy - množství vyplýtvaného jídla se v době koronaviru drasticky zhoršilo. Na druhou stranu, mnozí z nás jsou opatrnější s jídlem, které si přineseme domu, využíváme ho ekonomicky. Důsledkem většího množství vyplýtvaného jídla jsou nejen vyplýtvané prostředky jako voda, obilniny, nebo samotná pole na kterých bylo jídlo vypěstováno, ale také zvýšení emisí metanu. Většina tohoto jídla totiž končí na skládkách, kde nemá ideální podmínky k rozkladu, které by mělo na kompostu.

Koronavirus ovlivnil každý aspekt našich životů, dopad na životní prostředí je pouze jedním z nich. Plast zaplavuje naše oceány. Na světě už není jediné místo, kam se plastový odpad ještě nedostal. Dokonce i lidmi neobydlená místa jsou jím zanesena. Plast byl nalezen ve většině pitné vody na světě, v dešti, v nejhlubších místech oceánu, v polárních oblastech i v soli. Plast ale z naší planety nezmizí - s časem se pouze rozloží na menší a menší částečky, které ale budou zatěžovat naši planetu nadále.

Čtěte také: Tlaková Myčka 14mm pro Odpady

Tipy a triky pro život bez odpadu

Život podle Zero Waste za 30 dní od autorky Anity Vandyke je dokonalý průvodce, který vám poradí, jak radikálně snížit množství odpadu, aniž byste museli zároveň radikálně změnit svůj životní styl. I malé změny mohou mít obrovský dopad. V této knize vám představuje své tipy bojovnice s odpadem a bývalá inženýrka, která vyměnila život v nadbytku za život v ekologickém luxusu. Je to životní styl, který se snaží používat takové produkty, které se znovu použijí nebo zpracují, namísto toho, aby se vyhodily. Zero waste se uplatňuje v mnoha oblastech lidského života.

Ekologická domácnost

Protože nás ekologie obklopuje téměř všude, rozdělila jsem tento článek do několika oblastí. Podíváme se zde na ekologickou domácnost (kuchyň či třeba koupelnu), cestování a aktivismus v každodenním životě.

Kuchyně: Potraviny jsou věci, které konzumujeme na každodenní bázi, proto často největší množství odpadu pochází právě z kuchyně. Vím, že je těžké okamžitě přejít na celou bezodpadovou domácnost, zkuste to ale postupně. Pokud ve svém okolí žádné bezodpadové obchody nemáte, zkuste alespoň redukovat odpad při nákupech v supermarketech. Můžete to zvládnout třeba tak, že budete nakupovat větší balení potravin nebo že si některé věci raději vyrobíte z přirozeně bezobalových surovin (třeba ovoce či zeleniny) než že koupíte celý hotový produkt.
Lokální nakupování: Myslím si, že za poslední rok pandemie se téma lokálnosti stává čím dál tím více aktuální. Pod lokálním nakupováním si spousta jedinců nejspíše představí farmářské trhy. Nicméně za poslední dobu se vynořilo několik dalších možností, přes které můžete shánět lokální potraviny. Ať už se jedná o platformu Scuk nebo třeba KPZky, jsou to skvělé možnosti, jak se nejenom dostat k obživě, ale i jak potkat podobně smýšlející lidi. Zajímavými alternativami jsou i Adresář farmářů a Kde lovíme bio.
Čajové sáčky: Ačkoliv si spousta jedinců myslí, že čajové sáčky jsou vždy vyráběné z biologicky rozložitelných materiálů, mýlí se. Výrobci totiž často do čajových sáčků přidávají polypropylen (tedy druh plastu), který má zabraňovat tomu, aby se rozpadly. Pokud vás zajímá, jestli konkrétní výrobce používá polypropylen ve svých produktech, doporučuji vyhledat na internetu konkrétní značku.

Strava a životní styl

Maso: Jedno z velkých témat mezi ekology je (ne)jezení masa. Hodně lidí si totiž pod pojmem „nulový odpad“ představí nejenom odpad, který skutečně vidí, ale i ten, který „vyprodukuje“ jejich jídlo. A právě dopad zemědělství, ale právě i živočišného průmyslu je obrovský. Průmysl s hospodářskými zvířaty je v současné době jedním z největších znečišťovatelů planety a spotřebuje se na něj obrovské množství energie. Abyste zachránili planetu, nemusíte se nutně stávat okamžitě vegani. Dobré je ale snažit se alespoň svoji konzumaci masa snižovat.
Plýtvání jídlem: Plýtvání jídlem jde jednoduše zabránit. Základem je plánovat si, co kdy vlastně budu vařit a kolik potravin potřebuji nakoupit. Například zelí, mrkev, cibule či ředkvičky jdou jednoduše zkvasit, celer a mrkev případně nakrájím na hranolky a dám zamrazit. Poté je jednoduše vyndám z mrazáku a udělám si z nich zeleninové hranolky.
Kompostování: Kompostování může vypadat jako věda, nicméně je to poměrně důležité. Nejenom že díky kompostování získáváme nový úrodný materiál, který pak můžete použít třeba na své další pěstování, ale též to zabraňuje problémům ve směsném koši. Když totiž hodíte bioodpad do popelnice, buď skončí ve spalovně, kde ne úplně dobře hoří, nebo na skládce. Bohužel na skládce ale nemá přístup ke kyslíku, tedy zde dochází k procesu hnití, během kterého vznikají škodlivé skleníkové plyny jako methan. Tento proces je mnohem ekologičtěji přijatelnější a ještě z toho máte úrodný materiál jako bonus.

Koupelna bez odpadu

Papírové ručníky vs. utěrky: Pokud byste používali v kuchyni papírové ručníky místo utěrek a ručníků, v průměrné rodině byste spotřebovali dvě role ručníků týdně. To už je pěkná hromádka. Jednoduchou výměnou za papírové ručníky jsou klasické látkové utěrky.
Zubní kartáčky: V současnosti nejpřírodnější alternativou klasických zubních kartáčků jsou ty bambusové. Já už je používám několik let a dokonce jsem na ně „převedla“ i svého přítele, který jinak ekologický příznivec moc není (ale stálo se to zlepšuje).
Voda při čištění zubů: Velké změny se často odehrávají díky malým každodenním změnám. A právě jeden z těch malých návyků může být vypínání vody, když si myjeme zuby.
Přírodní kosmetika: Přírodní kosmetika může být pro spoustu jedinců španělská vesnice. Třeba na pudr na obličej vám stačí smíchat arrowroot, skořici a kakao. Množství jednotlivých ingrediencí dejte podle odstínu vaší pleti. Na peeling využijte použitou kávovou sedlinu, trošku olivového oleje a medu. Je to neuvěřitelně jednoduché a efektivní.
Tuhé mýdlo: Zrovna u tuhého mýdla mi připadá fascinující, jak se doba změnila. Zatímco za mého dětství jsem snad ve všech koupelnách svých blízkých, kam jsem přišla, narazila na kostku tuhého mýdla, nyní je to spíš rarita. Přitom to vlastně dává smysl po všech stránkách.
Odličovací tamponky: Jednou z maličkatých změn, které mohou dělat velký rozdíl, je výměna jednorázových odličovacích tamponků za ty znovupoužitelné. Ty si můžete jednoduše ušít doma či si je koupit.
Holení: Je to už několik let, co jsem přesedlala z jednorázových holítek na kovové na žiletky. Upřímně? Už bych za nic neměnila. Nejenom že se to vyplatí poměrně hodně finančně, ale taktéž je to vlastně i dost pohodlné.
Menstruační produkty: Spousta oblíbených menstruačních produktů je totiž nejen plná různých chemikálií (bělidel a pesticidů, které jsou používány na pěstování konvenční bavlny), ale jsou i částečně plastové. Na běžné menstruační produkty se často používá rayon, což je polysyntetický materiál. Naštěstí se těmto umělým chemickým produktům dá vyhnout, a to za pomoci přírodních menstruačních pomůcek. Já osobně nejraději využívám menstruační kalíšek.

Oblečení a nakupování

Praní oblečení: Časté praní oblečení, když není špinavé, není jenom zbytečně energeticky náročné, ale může způsobovat i jednu nechtěnou věc: mikroplasty. Při praní oblečení z umělých materiálů se uvolňují plastová vlákna, která do sebe nasávají nebezpečné látky a pak končí v řekách a oceánech.
Využití domácích spotřebičů: Není neobvyklé si v domácnostech zapnout pračku a myčku jen kvůli pár kouskům ať už nádobí či oblečení, které potřebujeme co nejdříve. Bohužel tento zvyk je obrovsky neekonomický a i neekologický.
Recyklace a upcyklace: Místo toho, abychom kupovali nové věci, často stačí využít něco, co už doma dávno máme. Zkuste například ze starých prostěradel vytvořit hadry na úklid, kapesníky nebo třeba i ubrousky či tašky. Staré záclony mohou skvěle posloužit jako látkové pytlíčky na nákup.
Darování a výměna: Máte plný šatník a potřebujete pár věcí už vytřídit? Jsou vaše kuchyňské šuplíky nacpané k prasknutí a už nevíte, kam dávat další potřeby do domácnosti? Zkuste věnovat tyto věci dál, nejlépe do nějakého charitativního obchodu. Ty fungují tak, že tam své věci zadarmo věnujete a daná charita je poté ve svém obchůdku prodává dál a podporuje z výdělků buď svoji činnost či činnost spřátelené organizace.
Promyšlené nakupování: Nakupování pro spoustu jedinců může fungovat jako terapie. Já osobně se snažím každé věci, po které zatoužím, dát 30 dní času na rozmyšlení. Pokud poté danou věc pořád chci, koupím si ji.
Opravy: Spousta věcí, které lidé vyhazují, by se dala poměrně jednoduše opravit. Ať už se jedná o elektroniku nebo třeba oblečení. Pokud umíte šít, kousky ze šatníku si můžete jednoduše opravit na šicím stroji.

Energie a domácnost

Spotřeba energie: Jedna z dalších maličkostí, co dělá velký rozdíl. Notebooky, nabíječky na mobily či tablety… věci, které často visí v zásuvce, aniž by byly zrovna používány. Pokud zrovna tyto věci nepoužíváte, zkuste je vždy ze zásuvky vytáhnout, aby zbytečně nevysávali elektřinu.
Pošta a letáky: Asi to znáte… schránka plná letáků z obchodů, kam stejně nechodíte, a jeden „normální“ dopis, který vám dorazil, se tam kvůli tomu ani pořádně nevejde. Jak tomu předejít? Dejte si jednoduchou cedulku na schránku, že nechcete žádné letáky či propagační materiály.
Reklamní předměty: Chápu to, neber to, když je to zadarmo. Bohužel spoustu reklamních předmětů není nic jiného než jen další odpad. Proto i na první pohled ekologický reklamní předmět není ekologický, pokud je to jen další věc, kterou nepotřebujete.

Sdílená ekonomika

Půjčování: O sdílené ekonomice jste už asi někdy slyšeli. Jedná se o způsob fungování společnosti, kde místo toho, aby lidé věci vlastnili a každý používal jen své věci, tak místo toho věci cestují mezi lidmi. Díky tomu, že lidé nevlastní věci, které používají třeba jen jednou za rok, ale raději si je příležitostně půjčí, tak je potřeba mnohem méně těchto věcí. Často se mnohem více vyplatí danou věc půjčit, než pořídit. Díky tomu pak nemusíte řešit uskladňování, péči o věc a též se to finančně vyplatí.

Závěrem

Ideálním stavem je produkovat méně jakéhokoliv odpadu. Ať už se jedná o dárkové karty, staré mobilní telefony, baterie či nefunkční nabíječky, mnoho z těchto věcí lze recyklovat.

Čtěte také: Problémy se sádrou v odpadu?

Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět

tags: #30 #dní #bez #odpadu #tipy #a