Obnovitelné zdroje energie v České republice: Cesta k udržitelné budoucnosti

07.04.2026

V době, kdy se klimatická krize a energetická nezávislost stávají každodenním tématem, nabývají obnovitelné zdroje energie na zásadním významu. Obnovitelné zdroje tvoří základ moderní a udržitelné energetiky.

Obnovitelné zdroje energie - slunce, vítr, voda, geotermální teplo a biomasa - představují přírodní síly, které se neustále obnovují. Jejich hlavní výhodou je schopnost nahradit fosilní paliva, která zatěžují životní prostředí. Přispívají ke snižování emisí skleníkových plynů a posilují energetickou nezávislost států.

Obnovitelné zdroje nejsou jen ekologickým řešením - přinášejí i větší energetickou soběstačnost a snižují závislost na dovozu fosilních paliv.

Současný stav a vývoj obnovitelných zdrojů v ČR

V posledních letech se obnovitelné zdroje energie staly středem pozornosti - nejen v České republice, ale napříč celou Evropou. Klimatické změny už nejsou hrozbou budoucnosti, ale realitou, která si žádá okamžitou reakci. S tím roste i důraz na energetickou bezpečnost a soběstačnost. Obnovitelné zdroje se tak stávají klíčovým pilířem národních i evropských strategií.

Článek je zaměřen na představení obnovitelných zdrojů energie (OZE) v rámci energetické bilance jako zdrojů primární energie, během procesu transformace a jejich využití ke konečné spotřebě. Sleduje množství paliv a energií, která jsou k dispozici (primární energetické zdroje), co se s nimi děje (transformace) a kde a jak dochází k jejich spotřebě/ využití (konečná spotřeba v průmyslu, dopravě, domácnostech apod.).

Čtěte také: Význam obnovitelné energie

Obnovitelné zdroje energie v ČR definujeme jako nefosilní přírodní zdroje energie, tj. energie vody, větru, slunečního záření, pevné biomasy a bioplynu, energie okolního prostředí, geotermální energie a energie kapalných biopaliv.

Základním zdrojem energie v ČR jsou pevná fosilní paliva, která v roce 2017 tvořila více jak jednu třetinu z celkových 1 800 927 TJ, viz Graf 1: Primární energetické zdroje. Druhý největší podíl (21 %) má ropa a ropné produkty. Zemní plyn a jaderné teplo mají shodně 16 %. Podíl obnovitelné energie na primárních energetických zdrojích v roce 2017 činil 10,5 %.

Dominantním primárním zdrojem ve skupině OZE je pevná biomasa tvořená palivovým dřevem, dřevním odpadem, briketami a peletami, celulózovými výluhy či rostlinnými materiály, viz Graf 2 a Tabulka 1. Při porovnání jednotlivých zdrojů obnovitelné energie má pevná biomasa téměř 7% majoritní podíl z celkového objemu PEZ a nejzásadnější je její spotřeba v domácnostech, která tvoří dokonce 40% podíl na celkové energii z OZE.

Růst množství energie z obnovitelných zdrojů od roku 2010 zachycuje Graf 3 a 3a. I přes postupný nárůst množství energie z ostatních obnovitelných zdrojů, zůstává podíl pevné biomasy na celkovém objemu stále přibližně dvoutřetinový. Skokový nárůst lze sledovat u bioplynu a fotovoltaických elektráren, a to důsledkem podpory těchto zdrojů ze státních prostředků. Mezi roky 2010 a 2011 vzrostl podíl energie z fotovoltaiky 3,5krát a od té doby stagnuje. Ke stagnaci došlo i u bioplynu po roce 2013 a jeho podíl na obnovitelných zdrojích se pohybuje mezi 13-14 %, přitom v roce 2010 tento podíl tvořil pouze 5,5 %.

Kontinuálně narůstá i počet prodaných a instalovaných tepelných čerpadel, jejichž vyrobená energie (jako obnovitelná energie je chápána pouze ta část, která odpovídá využité energii okolního prostředí) od roku 2010 vzrostla 2,5krát na současných 5 223 TJ.

Čtěte také: České startupy a energie

Přestože se vyrobené množství větrné energie od roku 2010 téměř zdvojnásobilo, podíl na energii z OZE zůstává 1 %. Mírný růst lze sledovat i ve skupině kapalných biopaliv, především dochází k vyššímu využití methylesterů mastných kyselin (FAME) jako náhrady podílu ropné složky v naftě. V případě vodní energie dochází ke značnému kolísání, nicméně od roku 2010 pokleslo množství vyrobené energie o jednu třetinu.

Graf 4 přináší porovnání rozložení podílů jednotlivých obnovitelných zdrojů energie v roce 2010 a 2017 na jejich celkovém množství: 133 127 TJ, resp. 189 243 TJ. V případě podílu pevné biomasy a vodní energie došlo ke snížení o 8, resp. 4 procentní body, naopak v případě bioplynu a fotovoltaiky se podíl zvýšil o 8, resp. 3 procentní body.

Výhody a limity jednotlivých zdrojů

Využívají přírodní procesy, které se neustále obnovují, a nabízejí tak dlouhodobě stabilní a ekologické řešení. Každý zdroj má své výhody i limity - od geografických omezení po technologické nároky.

Solární energie patří mezi nejrychleji rostoucí obnovitelné zdroje. Fotovoltaika je ideální pro domácnosti, firmy i veřejné budovy. Díky poklesu cen a vyšší účinnosti se solární technologie rychle rozšiřují.
Větrná energie využívá sílu větru k výrobě elektřiny pomocí turbín. Offshore farmy, například v Severním moři, mají obrovský potenciál vyrábět elektřinu bez zásahu do krajiny. Výzvou zůstává jejich napojení na síť, dopad na přírodu a veřejné přijetí.
Vodní energie je jedním z nejstarších a nejstabilnějších obnovitelných zdrojů. Výhodou vodních elektráren je schopnost rychle reagovat na změny v poptávce. Na druhou stranu mohou ovlivnit vodní ekosystémy a vyžadují pečlivé plánování.
Biomasa využívá organický materiál - dřevo, zemědělské zbytky nebo biologický odpad - k výrobě tepla, elektřiny a biopaliv. Díky moderním technologiím je spalování efektivní a s minimálními emisemi. Decentralizovaná výroba energie z biomasy je ideální pro menší obce.
Geotermální energie čerpá teplo z nitra Země a využívá ho k vytápění nebo výrobě elektřiny. I když má největší potenciál v oblastech s vyšší geotermální aktivitou, i v Česku existují vhodné lokality.

Technologie pro využití obnovitelných zdrojů

Obnovitelné zdroje energie už dávno nejsou jen módním trendem - stávají se základem udržitelné budoucnosti. Díky moderním technologiím dnes dokážeme stále efektivněji přeměňovat sluneční svit, vítr, vodu nebo teplo z okolního prostředí na čistou energii.

Fotovoltaika: Solární panely přeměňují sluneční záření na elektřinu a jsou vhodné jak pro rodinné domy, tak pro průmyslové objekty. Přinášejí úsporu nákladů, energetickou soběstačnost a dlouhodobé snížení výdajů.
Solární ohřev vody: Jednoduché a účinné řešení, ideální pro rekreační objekty nebo menší domy.
Větrné turbíny: Využívají sílu větru k výrobě elektřiny tiše, čistě a bez emisí. Jsou ideální pro země s omezeným prostorem na pevnině.
Tepelná čerpadla: Získávají teplo ze vzduchu, země nebo vody a využívají ho k vytápění i chlazení budov.
Virtuální baterie: Tyto systémy umožňují uchovávat přebytečnou elektřinu z obnovitelných zdrojů a využít ji později - například když slunce nesvítí nebo vítr nefouká.

Biopaliva jako alternativa fosilních paliv

Svět čelí klimatické krizi a rostoucí závislosti na fosilních palivech. V této situaci je hledání udržitelných zdrojů energie naléhavější než kdy dřív. Nejde přitom jen o snižování emisí skleníkových plynů. Tato paliva zároveň posilují energetickou nezávislost a bezpečnost států.

Čtěte také: Více o sluneční energii

Bioplyn: Vzniká při rozkladu organických látek bez přístupu vzduchu - tzv. anaerobní digescí. V některých českých zemědělských podnicích se bioplynové stanice staly základem energetické soběstačnosti.
Rostlinné oleje: V některých zemích, jako je Brazílie, se bioethanol stal běžnou součástí palivového mixu.
Zelený vodík: Vyrábí se elektrolýzou vody za použití elektřiny z obnovitelných zdrojů - například ze solárních nebo větrných elektráren. Tato vlastnost z něj činí klíčový nástroj pro dekarbonizaci průmyslu a energetiky. V odvětvích jako je ocelářství, kde je snižování emisí obzvlášť náročné, může vodík sehrát zásadní roli.

Legislativa a financování

Evropská strategie REPowerEU, představená Evropskou komisí v roce 2022, má za cíl zbavit Evropu závislosti na fosilních palivech a urychlit přechod k obnovitelným zdrojům energie (OZE). Strategie REPowerEU přináší konkrétní investiční a legislativní nástroje, které mají urychlit rozvoj čistých technologií. Česko však nesmí zůstat pasivní. Je třeba jednat, aby tato příležitost neproklouzla mezi prsty.

Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030 slouží jako strategický dokument, který určuje směr k naplnění evropských klimatických a energetických cílů. Od roku 2026 vstupuje v platnost zákon Lex OZE II, jehož cílem je zjednodušit a zrychlit povolovací procesy pro obnovitelné zdroje energie. Klíčovým prvkem jsou tzv. Lex OZE II představuje důležitý milník na cestě k udržitelné energetice. Financování je klíčovým faktorem pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie.

Komunitní energetika a energetická účinnost

Energetika prochází zásadní proměnou - a to rychleji, než si mnozí uvědomují. Do popředí se dostávají inovativní modely a přístupy, které reagují na rostoucí požadavky na udržitelnost, efektivitu a soběstačnost. Komunitní energetika představuje cestu k tzv. energetické demokracii. V praxi to znamená, že se skupiny lidí - například obyvatelé jednoho domu nebo celé obce - spojí, investují do obnovitelných zdrojů (např. V některých českých obcích už taková energetická společenství úspěšně fungují. Lidé si sami vyrábějí a spravují vlastní elektřinu, čímž lépe reagují na místní potřeby a efektivněji využívají dostupné zdroje.

Energetická účinnost je často opomíjeným, ale zásadním prvkem moderní energetiky. Například chytré termostaty dokážou automaticky upravit vytápění podle přítomnosti osob v domácnosti. Výsledek? Nižší účty, menší spotřeba a zachovaný komfort.

Energie přílivu a vln

V době, kdy svět hledá nové cesty k udržitelné energetice, obracíme pozornost i k méně tradičním zdrojům. Jedním z nejzajímavějších je energie přílivu a vln, která využívá přirozený pohyb mořské vody k výrobě elektřiny. Na první pohled se může zdát, že jde o jednoduchý princip - a v jádru tomu tak skutečně je. Tento typ obnovitelné energie má obrovský potenciál, zejména v oblastech s výrazným přílivem a silným vlnobitím. Jeho největší výhodou je stabilita. Zatímco sluneční svit může být omezen oblačností a vítr se může kdykoli utišit, příliv a odliv se řídí gravitačními zákony - a ty jsou předvídatelné a pravidelné.

Pro objektivní posouzení musíme obnovitelné zdroje porovnat s tradičními - tedy s fosilními palivy, jako je uhlí, ropa nebo zemní plyn. Ty sice dlouho dominovaly světové energetice, ale za vysokou ekologickou cenu. Naopak obnovitelné zdroje - včetně energie přílivu a vln - umožňují výrobu elektřiny bez přímých emisí CO2. To je jejich zásadní výhoda. V přímořských oblastech může energie z vln představovat stabilní a ekologický zdroj, který efektivně doplňuje solární a větrné elektrárny.