40 letý ekosystém v láhvi: Experiment Davida Latimera

V roce 1960 se David Latimer rozhodl ze zvědavosti zasadit do skleněného demižonu semena rostlin. Příroda si vystačí sama. Latimerova zahrádka v uzavřeném demižonu vzkvétá i po více než šedesáti letech. Přestože ji naposledy zaléval v roce 1972, rostliny v ní doslova bují.

David založil terárium v roce 1960 tak, že do desetigalonové skleněné nádoby (tj. cca 38 litrů) dal čtvrt litru vody a kompost. Poté do ní drátem spustil semena rostlin z rodu podeněk (Tradescantia). Nakonec demižon utěsnil, postavil do rohu zalitého sluncem a nechal matku přírodu, aby se postarala o vše podstatné.

Jak funguje uzavřený ekosystém?

Zahrada v láhvi může mít různé podoby. Buď je to otevřená sklenice osázená sukulenty, nebo uzavřená skleněná nádoba. V druhém případě vzniká samostatný ekosystém, který tak trochu připomíná miniaturní zeměkouli s rostlinami a vlastní atmosférou. Funguje tu koloběh vody i kyslíku; samozřejmě za podmínky, že rostliny uvnitř mají dostatek světla. Rostliny i zemina stále odpařují vodu, která pak stéká znovu do půdy a tím se vytvoří vlastní mikroklima. Láhev je v podstatě mikrokosmos země.

Pro ty, kteří se ptají, jak je to vůbec možné: zahrada je dokonale vyvážený a soběstačný ekosystém. Bakterie v kompostu požírají odumřelé rostliny a rozkládají kyslík, který rostliny uvolňují, a přeměňují jej na oxid uhličitý, který je potřebný pro fotosyntézu.

Zázrak fotosyntézy

Alfou a omegou téměř veškerého dění v demižonu je fotosyntéza, jež dodává rostlinám do vzduchu vlhkost a kyslík. Jak vlhkost narůstá, padají zpět na rostliny a půdu kapky vody. Listy opadávají a hnijí, čímž vzniká oxid uhličitý, který rostliny potřebují ke své výživě. Jediným vnějším zdrojem je světlo, jež poskytuje energii pro výživu a růst. Světlo svítí na listy a je přijímáno chlorofyly (zeleně zbarvené barvivo).

Čtěte také: Miliony let vývoje života

Část světla rostlina ukládá jako energii ve formě adenosintrifosfátu, zbývající část je využita v kořenech ke zbavení se elektronů z vody. K rozkladu organického materiálu, jako jsou listy rostlin, využívá ekosystém buněčné dýchání. To provádějí bakterie, přijímající odpadní kyslík a uvolňující oxid uhličitý, který pomáhá rostlině růst. Rostliny používají podobný proces buněčného dýchání také k rozkladu živin, jež si uložily, když není k dispozici sluneční světlo (nejčastěji v noci).

Kromě toho v demižonu probíhá ještě koloběh vody. Rostliny nasávají vodu z půdy svými kořeny, kapalina se následně odpařuje z jejich povrchu a přechází do vzduchu. Zde se nakonec sráží a dopadá zpátky do půdy. Tento cyklus se opakuje stále dokola.

Péče o Latimerovu zahradu

Latimer umístil svou zahrádku ve skle asi dva metry od okna, kterým do místnosti pronikají sluneční paprsky. Jak již zaznělo, květiny vůbec nezalévá - pouze jednou za čas demižon pootočí, aby světlo dopadalo rovnoměrně ze všech stran. To je od roku 1972 veškerá péče, kterou zahrádce věnoval.

Zapečetěný ekosystém je již 27 let na stejném místě v domě manželů Latimerových, jež se nachází v Cranleighu v britském hrabství Surrey. Poprvé ho světu představil Chris Beardshaw v pořadu Radio 4 Gardeners Question Time ve vysílání rozhlasové stanice BBC.

Chris je nejen televizní moderátor, ale také zahradní designér. Davidova zapečetěná zahrada je podle něj skutečně dokonalou ukázkou koloběhu života a skvělým příkladem schopnosti rostlin recyklovat. Dodal také, že jde o stejnou metodu, kterou chce NASA využít při pěstování rostlin ve vesmíru.

Čtěte také: Dopad flygskam na leteckou dopravu

„Rostliny fungují jako velmi dobré čističky, které odstraňují znečišťující látky ze vzduchu, takže vesmírná stanice může být efektivně soběstačná,“ řekl Beardshaw. Sám Latimer poněkud paradoxně říká, že zahrada v uzavřené nádobě je docela nudná. Zajímá ho hlavně proto, že chtěl vědět, jak dlouho celý systém vydrží fungovat. Plánuje, že až zemře, předá tento experiment svým dětem.

Jak si vytvořit vlastní zahradu v láhvi

Mnohé pokojové rostliny se dají zdárně pěstovat i v uzavřené láhvi. Pokusme se o to. Založ zahradu v lahvi a svůj pokus vyfotografuj!

Co je florarium?

Florarium, někdy také nazývané rostlinné terárium, je miniaturní ekosystém vytvořený v uzavřené nádobě, nejčastěji skleněné. Jedná se o jakousi zahrádku ve skle, kde se pěstují různé druhy rostlin. V úvodu se krátce zastavme u slova terárium. V češtině tak označujeme zařízení k chovu bezobratlých živočichů, plazů a obojživelníků.

V angličtině má trochu jiný význam - terárium je obvykle uzavíratelná skleněná nádoba s půdou a rostlinami, kterou lze kvůli údržbě otevřít, aby byl zajištěn přístup k rostlinám uvnitř. Florárium je v podstatě mini zahrádka pod sklem. Vytváří rostlinám mikroklima, které udržuje vyšší vlhkost, stabilní teplotu a chrání je před průvanem.

Myšlenka vytvoření takové zahrádky je připisována anglickému baronovu Nathanieli Wardovi žijícímu v 19. století. “Wardovy skleníky” byly průkopnickým pokusem o simulaci přirozeného prostředí pro rostliny. I když tohle pojmenování je prakticky zapomenuto, vynález ctihodného lékaře žije dál. Jen jsme zvyklí říkat mu trochu jinak - nejčastěji zahrádka v láhvi.

Čtěte také: Když se nebe stalo pohřebištěm

Dnes jsou floraria oblíbenou dekorací interiérů, protože přináší do našich domovů kousek přírody. Díky svému charakteru vyžadují jen minimální péči a mohou zdobit téměř jakékoliv místo, od parapetů po knihovny. Florarium vám umožní, abyste si vytvořili malebné přírodní zákoutí i v paneláku. Florarium je navíc skvělým řešením i pro nezkušené pěstitele.

Proč si vyrobit zahradu ve skle?

• Snadná výroba
• Vyžaduje velmi málo, aby byla dobře udržována
• Snadnější udržování teploty, bez možnosti průvanu a stejně tak bezproblémové udržování vyšší vlhkosti vzduchu
• Na listech se neusazuje prach a nedostanou se k rostlinám ani škůdci
• Pohled na zelené rostliny snižuje stres a podporuje soustředění
• Ve floráriu se většinou používají živé rostliny, přírodní substráty a recyklovatelné nádoby

Typy florárií

• Uzavřené florárium: skleněná nádoba se zátkou (např. skleněná koule, dóza nebo váza se špuntem).
• Otevřené florárium: nádoba s volným přístupem vzduchu.

Co budeme potřebovat?

• Velkou skleněnou nádobu (např. zavařovací lahev, lahev nebo demižon se širokým hrdlem). K vytvoření vaší malé zahrady lze použít jakýkoli vzduchotěsně uzavíratelný skleněný kontejner. Můžete si pořídit sklenici přímo určenou k osázení, např. ze skleněných tabulek spojených kovovým lemem, stejně tak dobře ale poslouží obyčejný kuchyňský džbán, váza, stará lékárnická lahev nebo kulatá akvária.
• Síťku přesně podle dna sklenice.
• Rašelinu.
• Drenážní vrstvu z kamínků či keramzitu.
• Substrát.
• Vodu.
• Rostliny vhodné do zahrady v láhvi.
• Dlouhou pinzetu, jídelní hůlky nebo jiné vhodné náčiní (pokud zvolíte nádobu s užším uzávěrem).
• Mušličky, šnečí ulity, větvičky, šišky (na ozdobu).

Jaké rostliny vybrat?

Miniaturní zahrádka ve skle bude ale dlouhodobě fungovat, jen když ji osázíte správnými rostlinami. Ne každý druh se s podmínkami v láhvi vyrovná. Vhodnější jsou nízké druhy z podrostu tropických pralesů. Pod „víkem“ může růst zakrslý chřest pýřitý nebo netík Raddiho; druhý z nich potřebuje spíše sucho. Také begonie královské se vzorovanými listy vytvoří zajímavé akcenty, ale nesnášejí přílišné vlhko. Nenáročné jsou naopak pepřinec, podeňka, pilea, fitonie, drobný fíkovník šplhavý a drobné bromélie, jako podrostovka. Vhodné jsou také kapradiny, třeba vranečky, a mechy.

Obecně ale platí, že je lepší volit takové rostliny, které nebudete muset často přesazovat kvůli jejich bujnému růstu nebo takové, které by potom kvůli své velikosti nepřiměřeně zaplnily celý prostor. Pokud to tedy zrovna není váš cíl!

V tomto typu terárií budou prospívat suchomilné rostliny, které vyžadují menší porci zálivky a lepší proudění vzduchu. Vzdušné rostliny Tillandsie - ty dokonce nemusíte sázet, žijí totiž pouze ze vzdušné vlhkosti.

Návod na založení zahrady v láhvi

1. Vybranou sklenici vymyjte horkou vodou a vysušte.
2. Ustřihněte si síťku přesně podle dna sklenice.
3. Na dno dejte určitě drenážní vrstvu z kamínků či keramzitu, aby kořeny suchomilných rostlin nestály ve vodě.
4. Poté přidejte vrstvu substrátu, ve které budou rostliny zasazeny. Rozmyslete se, jestli z pohledové strany chcete substrát vidět nebo nikoli.
5. Rukou si v rašelině vytvořte menší důlek, do něhož zasaďte rostlinku.
6. Připravte si jednotlivé rostliny: kořeny jim omyjte vodou, a pak je patrně zasaďte do substrátu.
7. Trubičkou ze stočeného papíru (např. od kuchyňské utěrky) můžete doplnit substrát. Mělo by ho být tolik, aby byly kořeny zakryty.
8. Chcete-li, dlouhou pinzetou naaranžujte do láhve kamínky a mušle. S finálním dozdobením takovéto zahrádky si můžete opravdu vyhrát. Na ozdobu se dají použít mušličky, šnečí ulity, větvičky, šišky, fantazii se meze nekladou. Dokonce můžete zahrádku vyrobit pro děti nebo rovnou s nimi, a vytvořit tak džungli pro jejich malá plastová zvířátka.
9. Vodu do sklenice opatrně dodejte pipetou. Zalévejte střídmě: voda nesmí být na dně sklenice vidět.
10. Přidejte chvostoskoky (20-30 kusů). Tito neškodní drobní půdní živočichové budou sklenici čistit od plísní. Seženete je třeba v obchodě s teraristickými potřebami.
11. Konečně, zasaďte rostliny. Budete jich potřebovat jen velmi málo a musí být malé i když je to obrovská nádoba. Malé kapradiny, jako je Adiantum, malé druhy Tradescantia či sazenice rostliny Chlorophytum se uchytí snadno. Přesuňte každou rostlinu opatrně do správné polohy, přizpůsobte je tyčinkou, nebo kuchyňskými kleštěmi, dokud je nemáte tam, kde je chcete mít.

Péče o zahradu v láhvi

Zavřená terária si dokáží vytvořit vlastní koloběh vody, což znamená, že prakticky nepotřebují naši péči, ale starají se o sebe sama. Je vhodné jim ale jednou za čas dopřát výměnu vzduchu a doplnění vody, třeba jednou za 2-3 týdny otevřeme víko, necháme alespoň 20 minut vyvětrat, potom můžeme rostliny trochu zalít nebo postříkat rozprašovačem a opět uzavřít. Určitě vám doporučuji zkusit si vyrobit vlastní terárium. Na následnou péči jsou opravdu nenáročná a výsledným efektem se můžete kochat spoustu let! Je úžasné pozorovat ten maličký svět ve sklenici.

• Sklenice nesmí stát na přímém slunci, protože se kvůli skleníkovému efektu vzduch uvnitř rychle zahřívá a rostliny pak odumírají horkem.
• Kontrolujte vlhkost: když se sklo ve sklenici orosí, stačí do dlouhé pinzety vzít savou papírovou utěrku a opatrně jí sklo otřít. Dejte pozor, abyste neotřeli chvostoskoky, kteří se na skle s oblibou zdržují.
• Pokud rostliny vadnou, trochu vody přidejte. Na začátku vám možná bude chvilku trvat, než vystihnete správné množství vody: pokud se sklo zapařuje, vyvětrejte, pokud rostliny vadnou, trochu přilijte.
• Dokonale uzavřený systém by se v ideálním případě obešel bez zálivky, ale protože se obvykle trocha vody odpaří netěsností v uzávěru, je možné občas - třeba jednou za rok - trochu zalít.
• Nehnoj příliš často.

Takto utvořené florarium zalévejte pouze jednou týdně, zhruba 50 ml na jednu rostlinu.

tags: #40 #letý #ekosystem #v #lahvi #experiment

Oblíbené příspěvky:

• Témata pro bakalářské práce: Ekologie
• Měření emisí vozidel
• Partnerské focení v přírodě a ve městě
• Udržujte čistotu s odpadkovým košem
• Junior věda a příroda: Prohlubte si znalosti