Obraz Doriana Graye, jediný román Oscara Wildea, je dílem, které se zařadilo do moderny, konkrétně do směru dekadence. Román pojednává o vztahu umění, morálky a skutečnosti a námětem se stala proměna lidského života osobnosti, nesmrtelnost; lze zde najít také faustovské téma.
Děj románu Obraz Doriana Graye je členěn celkem do 20 kapitol. Samotné kapitoly nemají názvy, jsou pouze očíslované. Struktura románu je přímočará a popisované události plynou chronologicky za sebou, děj není nijak narušován dalšími vloženými příběhy či událostmi, jež by s ním v danou chvíli přímo nesouvisely.
Více než na popis vzhledu jednotlivých osob či vykreslení podoby interiérů, ve kterých se děj odehrává, se Wilde soustředí na popis vnitřních pocitů a myšlenek jednotlivých postav. Nicméně v díle najdeme dlouhé popisy přírody, interiéru, karikaturistické skici příslušníků vyšší anglické společnosti a také dlouhé přímé řeči, v nichž je využíváno paradoxů a aforismů.
Popis prostředí se kromě postav soustředí zejména na vykreslení přírody. Děj začíná setkáním dvou přátel v rozkvetlé zahradě. Malíř Basil Hallward zde maluje portrét a jeho přítel lord Henry Wotton jeho dílo označí za to nejlepší. Lord Henry k němu přistoupil a prohlížel si obraz. „Vřele ti blahopřeji, kamaráde,“ řekl lord Henry. „To je nejdokonalejší portrét moderní doby.
Dorian Gray: Na počátku nezkušený mladík, který svou krásou učaruje malíře Basila Hallwarda. Stává se jeho modelem a múzou. Pod vlivem okolností a vlivu Henryho se z něj stává cynická bytost a bezcitný sobec, který je zaujatý jen sebou samým. Dobře zajištěný, má dobrý vkus, zájem o kulturu, o umění (hrál na klavír), studium parfémů a jejich účinky na smysly, klenoty, výšivky, gobelíny. Má i záliby, o kterých nikdo neví - po nocích se toulá v přestrojení, chodí mezi nejnižší vrstvy - tuláky, žebráky a zloděje.
Čtěte také: Oscar Wilde a příroda
Basil Hallward: Kultivovaný malíř a autor portrétu Doriana, klidný, tichý, ne příliš výrazný, konzervativní, čestný muž, dobrý člověk. V dokonalé a nepošpiněné kráse Doriana vidí svůj umělecký ideál, a proto se k mladíkovi upíná a chrání ho před zničujícím vlivem, který na něj má lord Henry. Doriana oblíbil, dokonce překročil meze přátelství a zamiloval se do něho. Je nešťastný z toho, jak se Dorian mění a stává se tak z něho bezcitný a zkažený člověk.
Lord Henry Wotton: Přítel Basila Hallwarda i Doriana. Je to světaznalý, ale cynický a zlý našeptávač. Henry Wotton - muž znalý života, rád filosofuje, poučuje, manipuluje, není schopen upřímné lásky, jako každý člen společnosti opovrhuje chudinou a těmi, kdo se mu nestačí rovnat, dokáže lichotit, na druhou stranu mu uteče manželka, ví, že není nesmrtelný, proto tolik obdivuje Doriana a je v jeho blízkosti. Jeho mluva sestává ze sarkasmů, paradoxů a aforismů.
Sibyla Vaneová: Jemná a mladá chudá dívka okouzlená herectvím. Naivní a plná romantických ideálů. Jednou se při náhodné návštěvě chudinského divadla zamiluje do herečky Sibyly Vaneové. Doriana však spíše uchvátila pro role, které představovala v divadelních hrách, než pro to, kým byla doopravdy.
Po dokončení obrazu Dorian z rozčílení, že dokonalý obraz bude stále krásný, zatímco on sám bude stárnout, vyřkne přání, aby stárnul obraz za něho a on stále zůstal takový, jaký je nyní. Jeho přání je naplněno. Z portrétu se stává zrcadlo Dorianovy duše, obraz se mění a odráží hříchy, které Dorian Gray páchá. Začíná si uvědomovat, že jeho hříchy nenese on, ale jeho portrét. Ukrýt jej - to musí udělat. Nikdo nesmí tento obraz nikdy spatřit, aby nebyla odhalena pravá podstata Dorianovy duše.
Jednou se při náhodné návštěvě chudinského divadla zamiluje do herečky Sibyly Vaneové. Doriana však spíše uchvátila pro role, které představovala v divadelních hrách, než pro to, kým byla doopravdy. Když kvůli němu spáchá sebevraždu, vryje se tento čin do tváře na obraze.
Čtěte také: O Wildeově vnímání přírody a krásy
Po několik let žije Dorian na výsluní společnosti. Jeho krása a šarm jsou mu branou do nejužší smetánky. Je oblíbený a obdivovaný lidmi, kteří ho málo znají a všichni, co ho poznají, skončí zničeni. Nic mu není odepřeno.
Basil Hallward se ho na pravdivost kolujících pomluv přišel zeptat osobně. Dorian mu podal vysvětlení v podobě Basilova vlastního díla, teď již s ohyzdnou a sklíčenou postavou Doriana Graye. Basil se pokoušel Dorianovi domluvit, aby změnil své chování, byl zase čestný a choval se mile ke svým zbylým přátelům, ale Dorian ho v záchvatu své zuřivosti (to Basil za to všechno může) ubodal nožem.
Dorian se snaží polepšit. Není možné, aby mu již nebylo pomoci. Opustí venkovskou dívku, aniž by ji zneuctil. Provedl něco, o čem si myslí, že byl po letech první čestný skutek.
Plížil se nahoru do studovny. Vešel, zamkl za sebou, jak měl ve zvyku. Odkryl závěs. Z hrdla se mu vydral výkřik děsu. Portrét se k lepšímu nezměnil. Naopak. Oči se dívaly zchytrale a kolem úst měl vrásky pokrytectví. Uvědomil si pravdu. Dívku ušetřil jen z ješitnosti, jen proto, aby poznal nové vzrušení. Portrét byl stále potřísněn krví - navíc zřetelněji než kdy předtím.
Vzal nůž, kterým probodl Basila. Byl čistý, několikrát ho očistil. Probodl jím obraz…ozve se hrozivý výkřik. Personál domu se šel podívat, co se stalo, a když vstoupili do místnosti, uviděli skvostný portrét svého pána se vší krásou a mladostí. Na podlaze ležel ohyzdný stařec s nožem v srdci. Byl povadlý, vrásčitý a měl odporný obličej.
Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda
Dílo vzniklo na konci 19. století a díky své výstřednosti bylo přijato s velkým odporem a lidé jej odmítali. Autor chtěl poukázat na společnost, ve které se pohyboval, na to, jak člověk nikdy nemůže mít vše, co by chtěl, vždy za to něčím musí "zaplatit", zde se to bohužel zaplatilo životem, avšak myslím, že kniha výborně popisuje život v 19. stol. - nárůst společenských problémů a přestávají platit dosavadní hodnoty.
Román Obraz Doriana Graye mě osobně přiměl zamyslet se nad určitými otázkami života a jeho smyslu.
tags: #oscar #wilde #obraz #doriana #graye #popis