Neřízené skládkování odpadů a související legislativa v České republice

14.03.2026

Česká republika čelí výzvám v oblasti odpadového hospodářství, zejména v souvislosti s neřízeným skládkováním a implementací moderních technologií pro energetické využití odpadu (ZEVO). Evropská unie průběžně konstatovala, že procesy využívání energie z odpadů mohou přispět k přechodu na oběhové hospodářství a že přeměna nerecyklovatelného odpadu na energii ve vysoce účinných spalovacích zařízeních je nedílnou součástí odpadového hospodářství a má významnou úlohu při podstatném snížení skládkování.

Teplárna České Budějovice společně se 100% vlastníkem, statutárním městem České Budějovice, reagovala na vývoj evropské i národní legislativy, zmapovala možnosti budoucího energetického využití komunálního odpadu, zhodnotila varianty rozvoje společnosti a zpracovala podklady pro rozhodnutí o využití lokálního zdroje energie, jakým je komunální odpad, prostřednictvím technologie ZEVO.

Co je ZEVO?

Zkratka ZEVO napovídá, že jde o zařízení na energetické využití odpadu. Nejde tedy o spalovnu, ale o zařízení, které využívá komunální odpad pro výrobu tepelné energie a silové elektřiny. V něm se řízenou oxidací (termickou reakcí) vyrábí tepelná a elektrická energie. Tato zařízení odpovídají nejpřísnějším ekologickým standardům.

Jde o zařízení, v němž lze jako palivo ekologicky využívat především směsný komunální odpad (SKO), který zůstal po primárním vytřídění v domácnostech či firmách bez jiného využití. To znamená, že tento odpad dodaný „na bránu“ ZEVO už neobsahuje významný podíl složek, které lze efektivně dotřiďovat (MBÚ) a následně využít jinak než energeticky dle platné legislativy.

Podíl SKO na vstupu do ZEVO tvoří cca 75 % celkového objemu využívaných odpadů. Průměrná výhřevnost „evropských SKO“ končících v ZEVO je přibližně 10 MJ/kg, tj. potenciální zdroj k získání 0,32 MWh dodané elektřiny a 3,94 GJ (1,094 MWh) dodaného tepla z 1 tuny SKO do distribučních sítí. Aby mělo zařízení ZEVO smysl, musí být napojeno na fungující vysokoúčinnou soustavu centrálního zásobování teplem. Jen tak je možné vyrobené teplo dostat k zákazníkům a maximálně využít energetický potenciál odpadů. A takovou distribuční síť mají pouze teplárny. Obyvatelé velkých měst také vyprodukují nejvíce komunálního odpadu na plochu.

Čtěte také: Jak se počítá poplatek za skládku?

Výhody umístění ZEVO v Českých Budějovicích

České Budějovice navíc leží v pomyslném geografickém centru kraje. Umístění zde tedy snižuje dopravní zátěž regionu, umožňuje využití dálniční a železniční sítě a optimalizuje logistický systém svozu odpadu včetně souvisejících nákladů. Využití tohoto budoucího brownfieldu pro zařízení ZEVO je tedy logické a vhodné. Moderní stavba bude obklopena zelení různého typu a využije existující železniční vlečku stejně jako dálniční přivaděč. Navrhované zařízení a související logistika svozu vyvolává nejnižší náklady z hodnocených variant. Jedná se o prověřené nastavení systému nakládání s odpady a napomáhá ke kontrolovatelnému splnění cílů v oblasti životního prostředí (cirkulární ekonomika, snižování spotřeby fosilních paliv).

ZEVO po svém zprovoznění přispěje k dlouhodobé stabilizaci nákladů jak na likvidaci odpadů v celém kraji, tak i cen tepla, které odebírají zákazníci v Českých Budějovicích. Současně se splní legislativní požadavky na budoucí nastavení systému hospodaření s odpadem, který nebude možné po roce 2030 v současné podobě ukládat na skládky. Dojde k modernizaci provozů Teplárny České Budějovice a k dalšímu reálnému snížení emisí. Areál budoucího ZEVO bude přístupný veřejnosti, napojený na cyklostezku.

Legislativní rámec a skládkování

Nový zákon o odpadech č. 541/2020 Sb. postupně zvyšuje poplatky za ukládání odpadů na skládky a od roku 2030 skládkování výhřevných odpadů zakazuje. Podle tohoto zákona se v roce 2035 má 65 % odpadů recyklovat, 25 % energeticky využívat a jen maximálně 10 % nevýhřevných zbytků ukládat na skládky. Za 10 let už tedy nebude možné ukládat komunální odpad na skládky.

Plánovaná roční zpracovatelská kapacita 160 tisíc tun odpadu (převážně SKO) pokryje část energetické potřeby krajského města a zároveň odkloní část energeticky využitelných odpadů v Jihočeském kraji ze skládek. 160.000 t odpadu (převážně SKO) může při dodávce tepla do sdílené soustavy zásobování tepelnou energií nahradit cca 70 000 t hnědého uhlí o průměrné výhřevnosti 12,5 MJ/kg nebo cca 25,4 mil.

Původci odpadů (domácnosti, podniky) jsou ke třídění motivováni stále silnějším ekologickým přesvědčením o správnosti svého chování či ekonomicky na základě platné legislativy, resp. ZEVO zpracovává až ty odpady, které zůstanou po vytřídění využitelných složek. Na to je takové zařízení připraveno organizačně i technologicky (reaguje na různorodé složení přivážených odpadů, rozdíly ve výhřevnost apod.). Recyklace využitelných složek např. komunálního odpadu je jiná oblast, kterou řeší specializované firmy. ZEVO také produkuje odpady, tj. tuhé zbytky po spalování, resp. čištění spalin (někdy označovány také jako VEP = vedlejší energetické produkty). Tyto materiály lze využít ve stavebnictví např. při výstavbě dopravní infrastruktury, což přispívá k udržitelnosti čerpání přírodních zdrojů (např. V ZEVO se surovinami neplýtvá! Využívají se zde odpady, které po dlouhá desetiletí končí bez užitku na skládkách. Vyrábí se z nich elektřina a teplo.

Čtěte také: Čína a ukládání odpadu

Doprava odpadu a ochrana životního prostředí

Doprava odpadu do Českých Budějovic bude realizována od Tábora, Jindřichova Hradce, Českého Krumlova a Kaplice po dálnici D3, od Třeboně po sinici I/34, od Trhových Svinů po sinici II/157, od Písku a Strakonic po silnici I/20. Z těchto směrů bude doprava vedena po Okružní komunikaci II/634 do ZEVO Vráto. Část odpadu se předpokládá dopravovat po železnici. Existují technologie, které zajistí efektivitu přepravy díky hermeticky uzavřeným velkoobjemovým kontejnerům. Odpad vznikající přímo ve městě České Budějovice bude svážen jako dosud, jen jiným směrem, a to do ZEVO Vráto místo na skládku odpadu Lišov.

Vyspělé technologie, využívající zbytkový komunální odpad v ZEVO, se řídí mimořádně přísnou legislativou Evropské unie a nepřetržitě 24 hodin denně se monitoruje. Zařízení ZEVO je přirozenou součástí odpadového hospodářství vyspělých ekonomik stejně jako třídění a recyklace. Zpětné zpracování vytříděného komunálního odpadu tedy vždy předchází užití v ZEVO a v hierarchii nakládání s odpady je mu vždy nadřazené. Žádný odpad ale nelze recyklovat donekonečna. U papíru se uvádí 5 až 7 cyklů, u plastů 2 až 3.

Pod nepřetržitou kontrolou, zcela v rámci přísných předpisů, budou i emise a produkované odpady. Podobná, a mnohem větší zařízení, stojí v centru Vídně, Kodaně nebo Monaka a jedno velké je i na území hlavního města Prahy v Malešicích. Každý zájemce se tam může o nezávadnosti provozu těchto zařízení kdykoli přesvědčit. Škvára je dle platné legislativy zařazena jako ostatní odpad a bude předávána oprávněné osobě k využití. Směs popílku a zbytků z čištění spalin je zařazena jako nebezpečný odpad. Ze sila bude tento odpad odebírán přes plnící teleskopické zařízení do cisternových návěsů a bude s ním nakládáno způsobem stanoveným zákonem o odpadech č.

Ke spuštění moderního a bezpečného ZEVO je nutné prozkoumání vlivu záměru na životní prostředí (EIA), získání územního rozhodnutí, stavebního povolení, integrovaného povolení, schválení provozního řádu a mnoho dalších legislativních úkonů. Komplexně jsou posuzovány dopady na životní prostředí z pohledu ochrany ovzduší, vod, kvality produkovaných odpadů. Jak již bylo několikrát uvedeno, zvolená technologie je dostatečně po dlouhé roky známá ze stovek instalací po celém světě. Informace a zkušenosti spojené s projektováním i jejím provozem jsou proto běžně dostupné a jejich výměna probíhá na profesionální úrovni napříč relevantními obory (energetika, hasiči, oblast odpadů, vodárenství, legislativa, státní správa, samospráva atd.). V případě ZEVO Vráto se navíc bude jednat o zcela nové, moderní zařízení využívající ty nejlepší dostupné techniky. Existují postupy pro havárie a poruchy, které jsou průběžně realizovány a kontrolovány dle aktuálního stavu projektu (příprava projektu, výstavba a vlastní provoz) a to z pohledu dokumentace, bezpečnostních postupů i konkrétních, praktických opatření. Legislativou jsou vždy hodnoceny také vlivy na bezprostřední i širší okolí. Provozované zařízení je například běžně připraveno na výpadky dodávek elektřiny.

Emise metanu ze skládek

Emise metanu v posledních destiletích napříč tuzemskými sektory klesají. Jedinou výjimkou je odpadové hospodářství. Skládky se podílejí až na třetině všech tuzemských emisí metanu. Na rozdíl od ostatních zdrojů ale jejich množství od devadesátých let stoupá. Provozovatelé skládek by měli všechen metan zachycovat, ale zdaleka se to nedaří. Odplynění má v Česku podle ministerstva životního prostředí přibližně 70 ze zhruba 140 tuzemských skládek. Povinnost zachycovat skládkový plyn platí pouze pro určitý typ skládek.

Čtěte také: Podmínky pro skládky odpadů dle vyhlášky

Spolek Arnika zaměřený na ochranu životního prostředí se domnívá, že může docházet k většímu vypouštění metanu ze skládek, než se uvádí. Nejvíce emisí metanu produkoval začátkem devadesátých let energetický sektor, a to 53,1 procenta ze všech tuzemských emisí. Metan vzniká rozkladem biologicky rozložitelných materiálů, jako jsou papír, karton, textilie a bioodpad, v tělese skládky. Množství produkovaného komunálního odpadu je v posledních letech přibližně stejné.

Na snížení produkce emisí metanu může mít nicméně vliv důslednější třídění bioodpadu. V případě biologicky rozložitelných odpadů je nutné jejich důsledné oddělené soustřeďování a přednostní zpracování způsobem materiálového, případně energetického využití v zařízení k biologickému zpracování.

Názory odborníků a odpadářských firem

České odpadové hospodářství čekají velké změny. Připravuje se výstavba několika spaloven komunálního odpadu a možná i zařízení pro mechanicko-biologickou úpravu. Zástupci větších i menších odpadářských firem se vyjádřili k budoucnosti skládek a novým technologiím:

Arnošt Kastner (.A.S.A.): Budoucnost skládek v ČR se zdá být končící kapitolou. Trend je neskládkovat nic přímo, bez předešlé úpravy či zpracování. Ekonomické nástroje, jako zvyšování poplatků za skládkování, jsou nutné pro rozvoj moderních technologií.
Jiří Čenský (AVE CZ): Společnost podporuje energetické využívání odpadů a výstavbu spaloven komunálních odpadů (KO). Spalování KO je v současné době asi nejmodernějším způsobem likvidace komunálních odpadů, samozřejmě v kombinaci s důsledným tříděním. Bez využití ekonomických nástrojů je přechod od skládkování k energetickému využívání vytříděných komunálních odpadů nereálný.
Richard Blahut (Frýdecká skládka, a. s.): Nechápeme, proč je odklon BRKO ze skládek nezbytně nutný. Podle našeho názoru by stačilo pouze změnit systém jímání skládkového plynu z provozovaných skládek.
Jaroslav Stružka (Komwag, podnik čistoty a údržby města, a. s.): Minimalizace skládkování je logickým trendem všech vyspělých zemí a zvyšování skládkovného je nejjednodušší nástroj k dosažení takového cíle.
Zdeněk Horsák (SITA CZ a. s.): SITA CZ se s ohledem na politiku mateřského koncernu SUEZ ENVIRONMENT od počátku soustředila na celou škálu technologií, skládkování je jen jednou z nich. Spalovny určitě nejsou samospásným řešením. Rozvoj odděleného sběru ve městech a obcích vyseparoval z TKO výhřevné odpady (papír, plasty, dřevo) a váhově i objemově se zásadní složkou stává BRKO.
Jiří Zenáhlík (SOMPO, a. s.): I když v budoucnu bude systém likvidace odpadů řešen převážně jejich energetickým využíváním, budou mít skládky odpadu i nadále svoje opodstatnění, i když ne již v takové míře jako doposud.

Spalování odpadů: Rizika a pozitiva

Spalování odpadů se na první pohled zdá být jednoduchým a ideálním řešením problému, co dělat s obrovským množstvím směsného komunálního odpadu. Spalováním je možné objem pevného odpadu redukovat až o 90 % a jeho váhu až o 70 %. Tímto procesem lze také eliminovat patogenitu a částečně i toxicitu odpadu spojenou s organickými sloučeninami. Nicméně, tento způsob likvidace odpadů není bezproblémový a může mít závažné negativní ekologické důsledky.

Pevné zbytky spalování, především pak popílek z emisních filtrů, jsou z hlediska obsahu toxinů koncentrovanější než původní odpadová masa a mohou obsahovat těžké kovy, dioxiny, furany a jiné nebezpečné látky. Pokud tomu tak je, je nutné s tímto materiálem zacházet jako s nebezpečným odpadem a ukládat ho na speciálních zabezpečených skládkách, protože hrozí uvolňování toxických látek a následná kontaminace půdy, spodních vod a řek.

Pravděpodobně nejdiskutovanějším a nejkontroverznějším problémem, který se týká úniků toxických látek ze spaloven, jsou polychlorované dibenzo-p-dioxiny (PCDD) a dibenzofurany (PCDF), zkráceně nazývány též dioxiny. Tyto organické sloučeniny chloru jsou vysoce toxické a mají schopnost bioakumulace.

Legislativní proces a názory poslanců

Návrh zákona o odpadech transponuje řadu předpisů Evropské unie včetně nejnovějších unijních předpisů z takzvaného balíčku oběhového hospodářství. Zákon stanovuje závazné cíle pro recyklaci komunálních odpadů, cíle pro omezení skládkování komunálních odpadů, cíle pro třídění odpadů na úrovni obcí a upravuje také nastavené ekonomické nástroje v odpadovém hospodářství systémem vlastně zaplať podle toho, co vyhodíš.

Poslanci ve svých projevech vyjádřili různé názory na navrhovanou legislativu:

Jana Černochová (ODS): Rozsah navrhované nové odpadové legislativy je neúměrný, problémem je také její nesrozumitelnost, nepřehlednost a navýšení administrativní zátěže z ní plynoucí pro široký okruh povinných osob. Chybné nastavení třídicí slevy, která namísto, aby byla motivačním nástrojem, povede obce spíše k odklonu od třídění v pozdějších letech.
Ondřej Kolář (TOP 09): Návrh zákona o odpadech přináší zvýšení skládkovacích poplatků a zahrnuje motivační slevu pro obce, které budou zvyšovat třídění. Ovšem v rozporu s evropskými předpisy navrhuje pokračovat ve skládkování recyklovatelných a kompostovatelných odpadů až do roku 2030.
Jan Zahradník (ODS): ODS vítá, že ministerstvo konečně předložilo po dlouhém váhání a problémech, odkladech, do Sněmovny zákony, které mají nějak řešit situaci v odpadovém hospodářství u nás, které by toto hospodářství učinily odpovídajícím podmínkám 21. století.

Nová legislativa od roku 2025

Rok 2025 přináší do oblasti nakládání s odpady dosud nevídané změny, které zásadním způsobem promění fungování firem napříč všemi sektory české ekonomiky. Nová legislativa již není jen o plnění základních povinností, ale o kompletní transformaci firemních procesů směrem k oběhovému hospodářství. Česká republika jako součást Evropské unie implementuje ambiciózní cíle Evropské zelené dohody a akčního plánu pro oběhové hospodářství. Od 1. ledna 2025 vstoupila v platnost první vlna opatření, která zásadně mění pravidla hry.

Možná nejzásadnější změnou není konkrétní předpis, ale celkový posun v paradigmatu podnikání směrem k oběhovému hospodářství. Nová odpadová legislativa roku 2025 představuje nejrozsáhlejší změnu v této oblasti za poslední desetiletí. Jak ukazují první zkušenosti firem, které se na změny připravily s předstihem, investice do cirkulárních řešení přináší v nových legislativních podmínkách návratnost často již během prvního roku.