Chcete se pustit do kompostování a nevíte jak na to? Tradiční recyklační metoda je založená na skutečnosti, že příroda nevytváří odpadky. Takže - i když nebudete dělat vůbec nic jiného než jen házet organický materiál na hromadu v koutě zahrady, bude to fungovat. Možná s obtížemi a pomalu, ale nakonec se kopec bioodpadu přece jen rozloží a promění v úrodný kompost.
Pokud ale chcete (a kvůli zahradě možná i potřebujete) začít vyrábět kompost rychle a efektivně, spolehněte se na naše know-how. Díky němu zjistíte, jaký kompostér je pro vaši zahradu ten pravý, poradíme vám, co kompostovat lze a co nikoliv.
Pokud máte velkou zahradu, na které neřešíte každý centimetr čtvereční, můžete kompostovat i volně na hromadě. Výhodou tohoto způsobu je, že nejste omezení objemem kompostéru a velikost vaší hromady závisí pouze na množství materiálu, který vaše zahrada (a kuchyň) vyprodukuje. Ke kompostovanému materiálu máte snadný přístup a můžete ho kdykoliv jednoduše přeházet a promíchat.
Nevýhodou této varianty je, že materiál na povrchu a na okrajích hromady snadno vysychá. Dalším problémem může být nepříliš estetický, neuspořádaný vzhled kompostu. Proto dává většina zahrádkářů (hlavně na menších zahradách) přednost kompostování ve speciálních boxech, které mohou být vyrobené z různých materiálů, například ze dřeva, pletiva nebo plastu.
Funkčnost kompostéru je daná splněním několika důležitých faktorů, podle nichž byste se při výběru měli orientovat: Objem kompostéru zvolte podle množství materiálu, které potřebujete zkompostovat. Jako minimální se ale doporučuje objem 1 m³, který zaručuje, že budou moci správně proběhnout všechny fáze kompostovacího procesu včetně prohřátí celého objemu kompostéru a jeho hygienizace.
Čtěte také: Správné třídění vosku a obalů svíček
Představíme si několik typů kompostérů:
Kompostér můžete krmit jak rostlinnými zbytky ze zahrady, tak i organickým materiálem, který vzniká v domácnosti, zejména v kuchyni. Pro správnou skladbu kompostu je výhodné, pokud máte možnost míchat odpad ze zahrady s tím z kuchyně. Vhodné složení materiálu významně ovlivňuje aktivitu bakterií.
Uhlík (C) slouží jako zdroj energie nutný pro růst a množení buněk. Tělo buněk je složené z bílkovin, které jsou tvořené aminokyselinami, pro jejichž vznik je nezbytný dusík (N). Poměr uhlíku a dusíku (C:N) v kompostované směsi proto určuje rychlost kompostovacího procesu. Poměr uhlíkatého materiálu k dusíkatému by se měl pohybovat v rozmezí 20-40 jednotek C na 1 jednotku N.
Jednoduše řečeno - jedná se o suchý, hnědý bioodpad, který by měl mít v kompostu převahu. Tvořený je listy, větvemi, štěpkou a pilinami, slámou, znečištěným papírem, okrojky a slupkami z ovoce a zeleniny, kávovou sedlinou a čajovými sáčky.
Naopak mokrý a zelený, představit si ho můžeme jako čerstvě posečenou trávu nebo například jako zelené natě ze zeleniny a bylin.
Čtěte také: Jak kompostovat zbytky jídel?
Úplně dospodu na dno kompostéru dejte hrubší vzdušný materiál (nadrobno nasekané nebo nadrcené větve z prořezávky stromů a keřů, dřevní štěpku, hobliny, dřevnaté stonky květin), který umožní cirkulaci vzduchu a odtok přebytečné vody. Tato drenáž by neměla chybět ani ve vyšších vrstvách kompostu.
Obecně platí, že čím je skladba kompostovaného materiálu pestřejší, tím lépe. Různorodý materiál pravidelně promíchávejte: Vlhké se suchým, porézní s hutným, hnědé (uhlíkaté) se zeleným (dusíkatým).
Správně založený kompost se začne do dvou dnů po založení zahřívat, což je způsobené vysokou aktivitou mikroorganismů. Tato tzv. termofilní fáze může trvat několik dní, ale i několik týdnů. Dochází při ní k tzv. hygienizaci kompostu, při které se zničí semena plevelů i zárodky chorob. Po dosažení maxima začne teplota zase pozvolna klesat.
Aby proběhl proces hygienizace správně, je potřeba přidat do kompostu najednou větší množství materiálu. Ten si můžete shromažďovat postupně. Vlivem intenzivního tlení, které tímto způsobem nastartujete, si materiál sedá a snižuje se přísun vzduchu. Hromadu proto po 1 až 2 měsících přehoďte a znovu promíchejte.
Pro zrychlení procesu kompostování můžete zkusit přimíchat zralý kompost, případně chlévský hnůj.
Čtěte také: Co patří do kompostu
Během procesu kompostování byste měli sledovat několik základních faktorů:
Jakmile vaše zahrada kompost okusí, nebude chtít jinak. Co může být lepšího než vlastnoručně vyrobené organické hnojivo obsahující humidové kyseliny, které pomáhají vázat živiny? Zralým kompostem proto hnojte zejména plodiny náročné na živiny. Jinak ho na zahradě můžete aplikovat prakticky kamkoliv.
Nezralý kompost, použijte jako tzv. nastýlku, která potlačuje růst plevelů a do půdy se nezapravuje. Během sezóny dozraje na místě a teprve na podzim ji do půdy zapracujete.
Kompostování v bytě je jednodušší, než si myslíte, a není ani zapáchající. Nedostatek venkovního prostoru by vás neměl od kompostování odradit.
Prvním krokem při kompostování je shromažďování organických látek, které se doma hromadí - může to být cokoli od jádřinců jablek a plesnivého chleba až po vlasy, které jste shodili během sprchování. Stačí vzít jakýkoli velký plastový sáček nebo nádobu na skladování potravin, naplnit ji zbytky jídla a vložit ji do mrazáku. Zmrazení zbytků zabrání jejich rozkladu nebo zápachu.
Jakmile je váš kompostér plný, odneste sbírku do místní organizace, která ji sama zkompostuje. Mnoho měst nabízí místa pro předávání kompostu; některé z nich jsou stacionární kontejnery s nepřetržitým přístupem, jiné najdete na místních farmářských trzích. O zbytky potravin mohou mít zájem také komunitní zahrady.
Pokud má z bioodpadu vzniknout kvalitní hnojivo, které obohatí půdu, nepatří do něj následující, a to z níže uvedených důvodů:
Vyrobit kvalitní kompost během několika měsíců není nemožné. Do kvalitního kompostu můžete přidat skoro všechny organické odpady ze dvora, zahrady i domácnosti. Veškerý zahradní odpad jako: tráva, listí, seno, sláma, plevel, piliny, dřevní štěpka, hlína, odřezky z vinné révy, vychladlý popel a uhlí ze dřeva. Kuchyňský odpad: káva, čajové sáčky, podrcené skořápky z vajec, bioodpad z kuchyně (slupky ze zeleniny a ovoce - i citrusové plody), papírové kapesníky, podrcené ořechové skořápky atd. Zbytky vařených jídel se doporučuje dávat jen v malých množstvích. Smíchejte je s větším množstvím suchého materiálu.
Důležitá je co nejjemnější struktura materiálu. Při těžších rozložitelných materiálech (uhlíkatých), jako jsou dřevo, tvrdší části zeleniny či stonky starších rostlin platí základní pravidlo, že čím jsou částice menší, tím rychleji se zkompostují. Ideální je využít zahradní drtič. Měkké šťavnaté materiály (dusíkaté) jako hnůj, posečená tráva, kuchyňský bioodpad jsou snadno rozložitelné, proto není třeba je zmenšovat.
Užitečné bakterie a půdní organismy, které se starají o rozklad zeleného odpadu potřebují kromě živin i neustálý přísun vzduchu a dostatek vlhkosti. Pokud jim dokážete zajistit vyváženou kombinaci, začnou se množit rychlým tempem. I zde platí že, čím menší částice odpadu do kompostu dáte, tím se spíše zkompostuje. Platí však také pravidlo, že čím jsou částice menší, tím je mezi nimi méně dutinek, kde se může udržet vzduch. Bez něj kompost pouze hnije a zapáchá.
Kompostovatelné obaly jsou vyrobeny z přírodních materiálů, které se v přírodním prostředí, za správných podmínek (vlhkost, kyslík a mikroorganismy), zcela rozloží. Na rozdíl od běžného plastového odpadu se při jejich rozkladu neuvolňují toxické látky. Můžete je kompostovat buď v domácím kompostéru, nebo ve specializovaných průmyslových zařízeních.
tags: #jak #správně #kompostovat #zbytky #jídla