Jak správně kompostovat zbytky jídla

Chcete se pustit do kompostování a nevíte jak na to? Tradiční recyklační metoda je založená na skutečnosti, že příroda nevytváří odpadky. Takže - i když nebudete dělat vůbec nic jiného než jen házet organický materiál na hromadu v koutě zahrady, bude to fungovat. Možná s obtížemi a pomalu, ale nakonec se kopec bioodpadu přece jen rozloží a promění v úrodný kompost.

Pokud ale chcete (a kvůli zahradě možná i potřebujete) začít vyrábět kompost rychle a efektivně, spolehněte se na naše know-how. Díky němu zjistíte, jaký kompostér je pro vaši zahradu ten pravý, poradíme vám, co kompostovat lze a co nikoliv.

Kompostování na zahradě

Pokud máte velkou zahradu, na které neřešíte každý centimetr čtvereční, můžete kompostovat i volně na hromadě. Výhodou tohoto způsobu je, že nejste omezení objemem kompostéru a velikost vaší hromady závisí pouze na množství materiálu, který vaše zahrada (a kuchyň) vyprodukuje. Ke kompostovanému materiálu máte snadný přístup a můžete ho kdykoliv jednoduše přeházet a promíchat.

Nevýhodou této varianty je, že materiál na povrchu a na okrajích hromady snadno vysychá. Dalším problémem může být nepříliš estetický, neuspořádaný vzhled kompostu. Proto dává většina zahrádkářů (hlavně na menších zahradách) přednost kompostování ve speciálních boxech, které mohou být vyrobené z různých materiálů, například ze dřeva, pletiva nebo plastu.

Výběr kompostéru

Funkčnost kompostéru je daná splněním několika důležitých faktorů, podle nichž byste se při výběru měli orientovat: Objem kompostéru zvolte podle množství materiálu, které potřebujete zkompostovat. Jako minimální se ale doporučuje objem 1 m³, který zaručuje, že budou moci správně proběhnout všechny fáze kompostovacího procesu včetně prohřátí celého objemu kompostéru a jeho hygienizace.

Čtěte také: Správné třídění vosku a obalů svíček

Představíme si několik typů kompostérů:

• Modulární kompostér JERY: Díky rychlému spojování dílů dokážete kompostér smontovat i demontovat během 5 ti minut a snadno přemístit. Jednoduchý systém otevírání komor vám usnadní překopávání, které vede k zintenzivnění a zrychlení rozkladu materiálu. Základní kompostér můžete rozšířit o další moduly a vytvořit tak vícekomorový systém, který vám umožní kompostovat kontinuálně ve dvou fázích. K výrobě používáme přírodní lokální materiál -trvanlivé modřínové dřevo odolné proti vlhkosti, mrazu i slunci.
• Dřevěný kompostér (3 000 a 6 000 litrů): Speciálně pro velké zahrady jsme navrhli a vyrábíme odolný masivní dřevěný kompostér ve dvou variantách.
• Zateplený otočný kompostér JORA: Hodí se nejen na zahradu, ale třeba i ke komunitnímu kompostování ve městě. Stačí prostě pokaždé, když do kompostéru něco vyhodíte, zatočit. Permanentně tak dochází k promíchávání starého a nového obsahu a kompostovaný materiál se provzdušňuje. Další výhodou je, že díky rychlosti a intenzitě kompostování můžete do kompostéru bez obav vyhazovat syrové i vařené zbytky jídla, a to nejen rostlinné, ale i živočišné. Postranní ventily zlepšují proudění vzduchu, což snižuje či úplně odstraňuje zápach. Díky zateplení a častému provzdušňování je proces kompostování tak intenzivní, že se čerstvý bioodpad rozkládá dřív, než začne hnít, páchnout, přitahovat škůdce a obtížný hmyz.
• Drátěný kompostér GABI: Kromě odolnosti (výrobce garantuje životnost minimálně 20 let) vás na něm zaujme i nízká cena a jednoduchá montáž. Praktická je také nastavitelná velikost objemu, kterou můžete přizpůsobit momentálním potřebám.

Co kompostovat?

Kompostér můžete krmit jak rostlinnými zbytky ze zahrady, tak i organickým materiálem, který vzniká v domácnosti, zejména v kuchyni. Pro správnou skladbu kompostu je výhodné, pokud máte možnost míchat odpad ze zahrady s tím z kuchyně. Vhodné složení materiálu významně ovlivňuje aktivitu bakterií.

Uhlík (C) slouží jako zdroj energie nutný pro růst a množení buněk. Tělo buněk je složené z bílkovin, které jsou tvořené aminokyselinami, pro jejichž vznik je nezbytný dusík (N). Poměr uhlíku a dusíku (C:N) v kompostované směsi proto určuje rychlost kompostovacího procesu. Poměr uhlíkatého materiálu k dusíkatému by se měl pohybovat v rozmezí 20-40 jednotek C na 1 jednotku N.

Uhlíkatý materiál

Jednoduše řečeno - jedná se o suchý, hnědý bioodpad, který by měl mít v kompostu převahu. Tvořený je listy, větvemi, štěpkou a pilinami, slámou, znečištěným papírem, okrojky a slupkami z ovoce a zeleniny, kávovou sedlinou a čajovými sáčky.

Dusíkatý materiál

Naopak mokrý a zelený, představit si ho můžeme jako čerstvě posečenou trávu nebo například jako zelené natě ze zeleniny a bylin.

Čtěte také: Jak kompostovat zbytky jídel?

Jak začít kompostovat

Úplně dospodu na dno kompostéru dejte hrubší vzdušný materiál (nadrobno nasekané nebo nadrcené větve z prořezávky stromů a keřů, dřevní štěpku, hobliny, dřevnaté stonky květin), který umožní cirkulaci vzduchu a odtok přebytečné vody. Tato drenáž by neměla chybět ani ve vyšších vrstvách kompostu.

Obecně platí, že čím je skladba kompostovaného materiálu pestřejší, tím lépe. Různorodý materiál pravidelně promíchávejte: Vlhké se suchým, porézní s hutným, hnědé (uhlíkaté) se zeleným (dusíkatým).

Jak nastartovat tlení?

Správně založený kompost se začne do dvou dnů po založení zahřívat, což je způsobené vysokou aktivitou mikroorganismů. Tato tzv. termofilní fáze může trvat několik dní, ale i několik týdnů. Dochází při ní k tzv. hygienizaci kompostu, při které se zničí semena plevelů i zárodky chorob. Po dosažení maxima začne teplota zase pozvolna klesat.

Aby proběhl proces hygienizace správně, je potřeba přidat do kompostu najednou větší množství materiálu. Ten si můžete shromažďovat postupně. Vlivem intenzivního tlení, které tímto způsobem nastartujete, si materiál sedá a snižuje se přísun vzduchu. Hromadu proto po 1 až 2 měsících přehoďte a znovu promíchejte.

Pro zrychlení procesu kompostování můžete zkusit přimíchat zralý kompost, případně chlévský hnůj.

Čtěte také: Co patří do kompostu

Faktory ovlivňující kompostování

Během procesu kompostování byste měli sledovat několik základních faktorů:

• Vlhkost: Důležitá je správná vlhkost, kterou určíte vlhkoměrem. Při optimální vlhkosti se nesmí mezi prsty objevit voda (nanejvýš pár kapek), při otevření pěsti musí materiál zůstat pohromadě ve formě „knedlíku“. Pokud je kompost příliš vlhký, je vhodné jej přehodit a přidat suchý materiál (např. piliny).
• Vzduch: Bakterie a houby, které se na rozkladu organického materiálu zásadním způsobem podílejí, potřebují ke své práci obrovské množství kyslíku.
• Teplota: Vyšší teplota materiálu v počátečních týdnech po založení kompostu je žádoucí a je důkazem dobrého průběhu kompostování.

Využití kompostu

Jakmile vaše zahrada kompost okusí, nebude chtít jinak. Co může být lepšího než vlastnoručně vyrobené organické hnojivo obsahující humidové kyseliny, které pomáhají vázat živiny? Zralým kompostem proto hnojte zejména plodiny náročné na živiny. Jinak ho na zahradě můžete aplikovat prakticky kamkoliv.

Nezralý kompost, použijte jako tzv. nastýlku, která potlačuje růst plevelů a do půdy se nezapravuje. Během sezóny dozraje na místě a teprve na podzim ji do půdy zapracujete.

Kompostování v bytě

Kompostování v bytě je jednodušší, než si myslíte, a není ani zapáchající. Nedostatek venkovního prostoru by vás neměl od kompostování odradit.

Prvním krokem při kompostování je shromažďování organických látek, které se doma hromadí - může to být cokoli od jádřinců jablek a plesnivého chleba až po vlasy, které jste shodili během sprchování. Stačí vzít jakýkoli velký plastový sáček nebo nádobu na skladování potravin, naplnit ji zbytky jídla a vložit ji do mrazáku. Zmrazení zbytků zabrání jejich rozkladu nebo zápachu.

Jakmile je váš kompostér plný, odneste sbírku do místní organizace, která ji sama zkompostuje. Mnoho měst nabízí místa pro předávání kompostu; některé z nich jsou stacionární kontejnery s nepřetržitým přístupem, jiné najdete na místních farmářských trzích. O zbytky potravin mohou mít zájem také komunitní zahrady.

Co nepatří do kompostu

Pokud má z bioodpadu vzniknout kvalitní hnojivo, které obohatí půdu, nepatří do něj následující, a to z níže uvedených důvodů:

• Kosti, maso a jídelní zbytky: Riziko kontaminace závadnými patogeny, zpomalení kompostovacího procesu, nepříjemný zápach, přilákání nechtěných živočichů.
• Tuky a oleje: Nefungují jako zdroj živin, produkce škodlivých látek při rozkladu, zpomalení kompostovacího procesu, vznik nebezpečných plísní, přilákání nechtěných živočichů.
• Mléčné výrobky: Zabránění vzniku kvalitního humusu kvůli vysokému obsahu bílkovin a tuků, vytváření nebezpečných plynných látek a rychlý nárůst teploty, zničení užitečných mikroorganismů v kompostu, překyselení kompostu.

Jak vyrobit kvalitní kompost v průběhu několika měsíců?

Vyrobit kvalitní kompost během několika měsíců není nemožné. Do kvalitního kompostu můžete přidat skoro všechny organické odpady ze dvora, zahrady i domácnosti. Veškerý zahradní odpad jako: tráva, listí, seno, sláma, plevel, piliny, dřevní štěpka, hlína, odřezky z vinné révy, vychladlý popel a uhlí ze dřeva. Kuchyňský odpad: káva, čajové sáčky, podrcené skořápky z vajec, bioodpad z kuchyně (slupky ze zeleniny a ovoce - i citrusové plody), papírové kapesníky, podrcené ořechové skořápky atd. Zbytky vařených jídel se doporučuje dávat jen v malých množstvích. Smíchejte je s větším množstvím suchého materiálu.

Důležitá je co nejjemnější struktura materiálu. Při těžších rozložitelných materiálech (uhlíkatých), jako jsou dřevo, tvrdší části zeleniny či stonky starších rostlin platí základní pravidlo, že čím jsou částice menší, tím rychleji se zkompostují. Ideální je využít zahradní drtič. Měkké šťavnaté materiály (dusíkaté) jako hnůj, posečená tráva, kuchyňský bioodpad jsou snadno rozložitelné, proto není třeba je zmenšovat.

Užitečné bakterie a půdní organismy, které se starají o rozklad zeleného odpadu potřebují kromě živin i neustálý přísun vzduchu a dostatek vlhkosti. Pokud jim dokážete zajistit vyváženou kombinaci, začnou se množit rychlým tempem. I zde platí že, čím menší částice odpadu do kompostu dáte, tím se spíše zkompostuje. Platí však také pravidlo, že čím jsou částice menší, tím je mezi nimi méně dutinek, kde se může udržet vzduch. Bez něj kompost pouze hnije a zapáchá.

Tipy pro kompostování

• Urychlovač kompostu: Pokud máte na jedenkrát například hodně posečené trávy, listí nebo štěpky, můžete kompostování urychlit urychlovačem kompostu, který tvoří směs mikrobiologických kultur a enzymů, ekologicky rozkládajících veškerý organický odpad rostlinného původu.
• Košík na bioodpad: Je velmi praktické a pohodlné, pokud si v kuchyni zavedete košík na bioodpad s kompostovatelnými sáčky. Když košík naplníte, jednoduše vyberete bioodpad i se sáčkem a hodíte do vašeho zahradního kompostéru.
• Kartonové krabice: Pokud máte hodně nebarvených kartonových krabic, nastříhejte je nebo nařízněte do kompostu na malé kousky. Tvoří ideální hnědou složku kompostu.
• Správná vlhkost: Další podmínkou dobrého kompostování je správná vlhkost. Nedostatek vlhkosti zpomaluje až zastavuje proces rozkladu, naopak nadměrná vlhkost způsobuje nežádoucí hnilobný proces.

Kompostovatelné obaly

Kompostovatelné obaly jsou vyrobeny z přírodních materiálů, které se v přírodním prostředí, za správných podmínek (vlhkost, kyslík a mikroorganismy), zcela rozloží. Na rozdíl od běžného plastového odpadu se při jejich rozkladu neuvolňují toxické látky. Můžete je kompostovat buď v domácím kompostéru, nebo ve specializovaných průmyslových zařízeních.

Materiály kompostovatelných obalů

• Cukrová třtina: Zbytkový materiál z výroby cukru, který se využívá na výrobu pevných talířů, misek nebo boxů na jídlo.
• Kukuřičný škrob (PLA): Bioplasty, které vypadají jako běžný plast, ale jsou biologicky rozložitelné.
• Bambus: Rychle obnovitelný materiál, který se využívá k výrobě příborů, talířů a kelímků.

tags: #jak #správně #kompostovat #zbytky #jídla

Oblíbené příspěvky:

• Ekologické centrum DOTEK
• Charakteristika přírody v Blanském lese
• Velká Chuchle: Historie a současnost
• Emise a spotřeba
• Postoj Andreje Babiše ke klimatu