Abstinence a riziko demence: Jaký je skutečný vztah?

Odborníci pravidelně zkoumají vlivy alkoholu na nejrůznější onemocnění a diagnózy v lidském těle. Dlouholetou studii za sebou mají i výzkumníci z University College London a francouzského institutu Inserm. Společně sledovali více než 9000 účastníků studie v průměru 23 let, aby zjistili, jak ovlivňuje konzumace alkoholu vznik demence v pozdějším věku.

Abstinence ve středním věku a riziko demence

Lidé abstinující ve středním věku onemocní Alzheimerovou chorobou či jiným neurodegenerativním onemocněním výrazně častěji než střídmí konzumenti alkoholu. Celoživotní abstinence zvyšuje riziko o sedmašedesát procent, abstinence ve středním věku o pětačtyřicet procent. Až při 67 procentech dlouhodobých abstinentů, kteří nevypili ani kapku alkoholu, byla zaregistrována vyšší šance vzniku nemoci, přičemž z 9087 účastníků studie byla po letech demence diagnostikována v 397 případech. U abstinentů ve středním věku se riziko o trošku snížilo na 45 procent.

Výzkumníci zahájili svou studii už v osmdesátých letech a za tu dobu analyzovali data celkem 9087 Britů ve věkovém rozmezí 35-55 let. Celoživotní abstinenti jsou na tom podobně, ačkoliv konkrétní číslo zvýšeného rizika výzkumníci neuvedli.

Autoři zároveň zdůrazňují, že žádnému abstinentovi nedoporučují měnit své návyky. Abstinenti mají sice o něco nižší riziko rozvoje rakoviny různých druhů, ale s ohledem na zdraví srdce a cév jsou na tom hůře než lidé, kteří si dopřejí občas skleničku lihových nápojů. A podle vědců z Londýnské univerzity jsou také v nevýhodě s ohledem na rozvoj demence.

Mírná konzumace alkoholu versus abstinence

Další studie potvrzuje, že mírné pití alkoholu je v něčem lepší než abstinence. Střídmým pijákům vína podle jejích zjištění tolik nehrozí demence. Vědci v rámci dlouhodobého průzkumu sledovali spotřebu alkoholu přes 10 000 britských státních úředníků. Studie se zúčastnilo skoro 7000 mužů a přes 3000 žen. Doba sledování byla v průměru 23 let, zaznamenáno bylo 397 případů demence, diagnóza v průměrném věku 76 let. V rámci studie vyšli nejlépe lidé, kteří konzumovali do čtrnácti jednotek alkoholu týdně. Abstinenti a lidé pijící více měli riziko demence vyšší. Co se týče různých druhů alkoholu, nejlépe na tom byli pijáci vína.

Čtěte také: Likvidace nebezpečných odpadů

O tom, že červené víno může pozitivně působit na srdce a cévy, jsou přesvědčení také američtí kardiologové. Tvrdí, že každodenní střídmá konzumace alkoholu snižuje riziko rozvoje srdečně-cévních onemocnění a prodlužuje život. Nikdy však nesmí člověk zvýšit denní dávku konzumace nad jeden až dva drinky. U žen je přitom účinek alkoholu silnější (až pětadvacet procent) než u mužů (třináct procent).

Resveratrol a jeho zdroje

Hlavními zdroji resveratrolu jsou: slupka a jadérka modré révy vinné (více resveratrolu je v nedozrálých hroznech), arašídy a arašídové máslo, slupky a jadérka černého rybízu, kořen křídlatky kopinaté, slupky grapefruitu, červené víno. Snadno se absorbuje a je mu přisuzována řada pozitivních účinků.

Resveratrol v červeném víně zřejmě snižuje pravděpodobnost mrtvice.

Nové poznatky a varování

Dosud největší genetická studie definitivně staví na hlavu bonmot o jedné sklence vína pro zdraví. Podle rozsáhlého výzkumu, který spojil genetická data s dlouhodobými zdravotními záznamy, může i lehká konzumace alkoholu zvyšovat riziko vzniku demence. Už v roce 2023 varovala Světová zdravotnická organizace, že pokud jde o konzumaci alkoholu, neexistuje bezpečné množství, které by negativně neovlivnilo zdraví. Nové poznatky nyní potvrzují, že omezit alkohol může být jednou z nejúčinnějších strategií, jak snížit riziko demence v populaci.

Výzkum vedla Anya Topiwala z Oxfordské univerzity spolu s kolegy z Yale, Harvardu, Cambridge a dalších předních institucí. Jejich výsledky vyšly v prestižním časopise BMJ Evidence Based Medicine. Vědecký tým analyzoval data od více než půl milionu lidí z USA a Velké Británie. Navíc je zkombinoval s genetickými údaji dalších více než dvou milionů jedinců, což z této studie činí dosud nejrozsáhlejší pokus odpovědět na otázku, která nás trápí už desítky let: Jsou malé dávky alkoholu prospěšné pro mozek?

Čtěte také: Příčiny klimatických změn

Dřívější pozorovací studie opakovaně ukazovaly tzv. „U“ nebo „J“ křivku, tedy vztah, kdy mírní konzumenti vycházeli lépe než abstinenti a silní pijani. Z toho vznikla představa, že malé množství alkoholu může být pro zdraví mozku prospěšné. Jenže kritici upozorňovali na zásadní problém: mnoho lidí, kteří nepijí, tak činí kvůli zdravotním potížím. Výsledky tedy mohly být zkreslené, protože abstinenti se mohli jevit jako „rizikovější“ ne kvůli absenci alkoholu, ale kvůli jiným zdravotním potížím.

Aby tento výzkum nebyl podobně zkreslený, použil mezinárodní tým kombinaci tradičních observačních metod a genetických analýz, které umožňují přesněji testovat kauzální vztahy.

Genetická analýza a riziko demence

Na první pohled se výsledky podobaly dřívějším pozorováním a vyšší riziko demence měli jak silní pijani, tak úplní abstinenti, zatímco mírní konzumenti z toho vycházeli lépe. Ti, kteří konzumovali více než 40 drinků týdně nebo měli diagnostikovanou poruchu užívání alkoholu, vykazovali zřetelně zvýšené riziko. Stejně tak i lidé, kteří alkohol vůbec nepili.

Aby výzkumníci zjistili, co je za zdánlivým „ochranným“ účinkem alkoholu doopravdy, sáhli po takzvané Mendelově randomizaci. Tato metoda využívá drobné genetické rozdíly mezi lidmi, které ovlivňují, jak často a kolik alkoholu pijí. Díky této metodě vědci dokážou odhadnout, jak vypadá celoživotní expozice alkoholu, aniž by do výsledků zasahovaly jiné faktory (životní styl, zdravotní stav a tak dále).

Na rozdíl od běžných observačních studií je tato metoda tedy méně náchylná k omylům způsobeným obrácenou kauzalitou, což je situace, kdy se zdá, že A způsobuje B, i když je to ve skutečnosti naopak. A právě genetická analýza začala vyprávět jiný příběh. Ukázalo se, že riziko demence roste plynule s každým dalším drinkem. Nic nenasvědčovalo tomu, že by malé dávky měly „ochranný“ efekt. Každé geneticky „předpovězené“ zvýšení týdenní konzumace alkoholu souviselo s vyšším rizikem demence o 15 %. A ti, u nichž genetické faktory zvyšovaly pravděpodobnost rozvoje závislostního užívání alkoholu, měli riziko ještě o 16 % vyšší.

Čtěte také: Vývoj Greenpeace v Česku

Mozek a snižující se konzumace alkoholu

Tým se podíval na to, jak se pití vyvíjelo v čase u lidí, kteří nakonec demencí onemocněli a zjistil, že tito jedinci měli v letech před diagnózou tendenci pít méně. To může být klíčem k tomu, proč starší studie působily tak přesvědčivě ve prospěch „mírného pití“. Zdá se, že nižší konzumace u lidí s počínajícími známkami kognitivního úpadku mohla vytvořit iluzi, že alkohol chrání mozek, ačkoli šlo o důsledek začínající demence, nikoli o její prevenci! Jinými slovy: alkohol nechrání před demencí, ale demence často chrání před alkoholem.

Genetické analýzy v druhé části studie pak vycházely z dat více než 2,4 milionu lidí a pokrývaly širokou škálu ukazatelů souvisejících s alkoholem od množství vypitých drinků až po přítomnost závislostního chování. Výsledky se opakovaly napříč různými testy i skupinami a zůstaly pozoruhodně konzistentní: Čím více byl člověk geneticky predisponován pít, tím vyšší bylo jeho riziko demence. Vědci nenašli žádné důkazy o takzvané U-křivce, tedy o myšlence, že malé množství alkoholu může být prospěšné. Graf vztahu mezi alkoholem a demencí byl tentokrát jednoznačný. Stoupající přímka bez výjimky.

Studie propojující genetická a observační data ukazuje, že každé množství alkoholu zvyšuje riziko demence, žádný ochranný účinek se nepotvrdil. Ačkoli má výzkum svá omezení, například množství vypitého alkoholu vycházelo z údajů od samotných konzumentů, a ani jedna část studie sama o sobě nedokazuje, že alkohol přímo způsobuje demenci, přidává se k rostoucímu množství důkazů, že mezi nimi existuje silná souvislost. Alkohol je pro mozek zkrátka toxický a představa, že i mírné pití prospívá, je nejspíš mylná.

tags: #abstinenti #a #demence #riziko

Oblíbené příspěvky:

• Instalace flexibilní hadice
• Zábava a učení v přírodě
• Význam environmentálních analýz
• Budoucnost třídění odpadu
• Dezinfekce klimatizace v autě