Klimatické změny: Příčiny a dopad lidské činnosti

Lidské zdraví se s oteplováním planety a degradací životního prostředí způsobených lidskou aktivitou přímou úměrou zhoršuje. Stáváme se tak obětí svých vlastních činů. Změna klimatu způsobená člověkem se však podílí na jejich častějším výskytu a intenzitě. Lidstvo bylo vždy ohroženo suchem, povodněmi, požáry a dalšími přírodními událostmi.

Dopady na zdraví a životní prostředí

Zdravotní důsledky klimatické změny způsobené lidskou aktivitou se nejvíce týkají nejzranitelnějších skupin - malých dětí́, starších osob, osob závislých na sociální́ či zdravotní́ péči a chronicky nemocných. Většina těchto úmrtí je předčasná a je možné jim předejít.

Podle letošního reportu Lancet Countdown v roce 2020 přispělo znečištění ovzduší k 3,3 milionům úmrtí. Jen v EU je znečištěnému ovzduší přičtena předčasná smrt více než 300 tisíc lidí za rok. S tím souvisí ekonomické škody, které dosahují 3 až 9 % hrubého domácího produktu EU. Tyto škody mimo jiné zvyšují také častější hospitalizace.

V létě 2021 uvedl kanadský lékař do pacientčiny průvodní karty jako důvod hospitalizace klimatickou změnu. Kombinace veder dosahujících až 50 °C a hustého kouře z okolních lesních požárů způsobila pacientce vážné dýchací potíže. Kyle Merrit byl sice prvním, ale zdaleka ne posledních lékařem, který tuto diagnózu použila ještě použije.

Podle letošního Lancet reportu je závislost na fosilních palivech jedním z největších rizik pro zdraví obyvatelstva. Produkcí emisí z výroby energií, dopravy a průmyslu se Česko oteplilo o 2 °C. Dopady klimatické změny však začínáme pociťovat stále častěji a zhoršující se kvalita životního prostředí se u nás podílí až na 15 % úmrtí.

Čtěte také: Klimatické podmínky

Znečištěné ovzduší má na svědomí častější výskyt astmatických záchvatů a zhoršený průběh plicních a respiračních onemocnění. Měnící se podmínky navíc vedou k prodloužení pylové sezóny a vyšší koncentraci pylů, což může znamenat citelný nárůst respiračních alergií. Horko a dlouhodobé sucho vytváří ideální podmínky pro rozmnožování klíšťat a prodlužuje jejich životní cyklus, což znamená zvýšení rizika přenosu klíšťové encefalitidy a lymské boreliózy.

Ve stínu těchto hrozeb a dopadů se na lidském zdraví a životním komfortu podepisuje stres a tzn.

Příčiny klimatických změn

Současná klimatická změna je způsobena činností člověka. Tím se výrazně liší od změn klimatu v minulosti. Spalování uhlí, ropy a zemního plynu a některé další činnosti mění složení atmosféry a přidávají do ní skleníkové plyny.

Planetární klima vzniká souhrou velkého množství fyzikálních procesů: sluneční záření je hlavním zdrojem energie, skleníkové plyny mění prostup tepelného záření atmosférou a ovlivňují tak celkovou energetickou rovnováhu planety, oceánské a atmosférické proudy distribuují teplo do různých oblastí planety.

Čím vyšší jsou koncentrace CO2 v atmosféře, tím vyšší je teplota planety. Zvýšení koncentrace oxidu uhličitého o 10 ppm způsobí oteplení planety asi o 0,1 °C -⁠ tento vztah je přibližný, ale dostatečně přesný, aby byl užitečný k odhadům budoucího vývoje. Často se jako citlivost klimatu nazývá oteplení, ke kterému by došlo při zdvojnásobení koncentrací CO2.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Podobně jako rodinný rozpočet na dovolenou udává, kolik peněz je celkově možné utratit v průběhu dovolené, globální uhlíkový rozpočet říká, jaké množství CO2 může ještě lidstvo vypustit, aby nebyla překročena určitá hodnota globálního oteplení.

Vyšší teploty a častější sucha nepříznivě ovlivňují zdraví lesů a pěstování potravin, vzestup hladin oceánů ohrožuje města na pobřeží a kvůli tání horských ledovců chybí voda v povodích, která jsou jimi napájena. To jsou příklady dopadů klimatické změny. Velikost dopadů, s nimiž se budeme setkávat v následujících desetiletích, přímo závisí na tom, kolik skleníkových plynů do atmosféry ještě vypustíme.

Každý ekosystém má svůj „bod zlomu“, tedy moment, kdy začne být změna přírodních podmínek natolik významná, že už ji tento ekosystém není schopen dále zvládat a „zlomí se“ - podobně jako větev stromu při příliš velkém zatížení.

Skleníkové plyny a lidská činnost

Sluneční energie v podobě záření dopadá na Zemi, kde jsou cca dvě třetiny vstřebány povrchem planety. Další část se odrazí zpět do atmosféry, ve které působí skleníkové plyny. Ty odrazí energii zpět na zemi, kde se opět promění v teplo, čímž se udržuje planeta obyvatelná. Tento jev se nazývá skleníkový efekt. Přirozeně s přibývajícími skleníkovými plyny v atmosféře dochází k zesílení tohoto efektu a k následnému nárůstu globální teploty.

Skleníkové plyny se v atmosféře vyskytují přirozeně. Propouštějí sluneční paprsky, ale pohlcují tepelnou energii, kterou vyzařuje zemský povrch, a udržují tak naši planetu teplou. Bez jejich dostatečného množství by byla Země chladná podobně jako Mars. Hlavními skleníkovými plyny v zemské atmosféře jsou vodní pára (H₂O), oxid uhličitý (CO₂), metan (CH₄), oxid dusný (N₂O) a ozon (O₃). Kromě vodní páry je koncentrace všech skleníkových plynů v důsledku lidské činnosti zvýšena.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Oxid uhličitý je jeden z hlavních skleníkových plynů pocházejících z lidské činnosti, který příspívá ke změně klimatu. Vzniká zejména při spalování fosilních paliv, ale i v důsledku orby, tání permafrostu (trvale zmrzlé půdy) nebo rozkládání organické hmoty. Obrovské množství uhlíkatých látek bylo uloženo během prvohor hluboko do země v podobě ropy a uhlí. Jejich těžbou a spalováním vypouštíme CO₂ zpět do atmosféry.

Metan je 30 krát účinnější skleníkový plyn než CO₂. Vzniká v prostředí bez přístupu kyslíku, tzv. metanovým kvašením. Velké množství metanu se uvolňuje při těžbě a přepravě ropy a zemního plynu, chovu dobytka, na skládkách odpadu a při pěstování rýže.

Oxidy dusíku jsou 300 krát účinnější skleníkové plyny než CO₂. Hlavním zdrojem jejich emisí jsou procesy spalování fosilních paliv v dopravě i průmyslu, chemický průmysl včetně např. výroby hnojiv. Mezi největší přispěvatele tak patří průmyslové zemědělství, zejména chemická hnojiva, ale i doprava.

Odlesňování

Odhaduje se, že lidstvo vykácelo přibližně polovinu světových lesů. Většina odlesňování v současnosti probíhá v souvislosti s vypalováním a kácením tropických deštných pralesů, primárně pro potřeby zemědělství nebo pastvy, pro výrobu dřevěného uhlí a druhotně pro těžbu dřeva jako materiálu. Přestože tropické deštné pralesy pokrývají jen asi 6 % zemského povrchu, mají významný vliv na globální klima - tropické lesy mají nejvyšší fotosyntetickou produktivitu a rovněž schopnost ochlazovat zemský povrch ze všech lesů na Zemi, čímž pomáhají zmírňovat globální oteplování.

Přírodní vlivy

Mezi přírodní síly, které přispívají ke změně klimatu, patří intenzita slunečního záření, sopečné erupce a změny v koncentraci přirozeně se vyskytujících skleníkových plynů. Podle NASA jsou tyto přírodní příčiny ve hře i dnes, ale jejich vliv je v porovnání s vlivem člověka příliš malý nebo se projevují příliš pomalu na to, aby mohly mít přírodní příčiny zásadní vliv na rychlé oteplování pozorované v posledních desetiletích.

Emise skleníkových plynů a mezinárodní obchod

Různé oblasti lidské činnosti produkují různé skleníkové plyny. Emise oxidu uhličitého se obvykle měří na základě produkce na území jednotlivých států. Tento způsob výpočtu ale nedává úplný obrázek toho, kdo je za ně zodpovědný. Mezinárodní firmy zpravidla najímají levnou pracovní sílu v rozvojových zemích a zpracovávají tamní suroviny, přičemž vzniklé emise jsou přičteny na vrub “montovnám,” ačkoliv výrobky jsou určeny pro trhy v bohatších zemích, např. Evropě či USA - tyto země tak emise vznikající jinde “dovážejí”.

Mnohé ze zemí, které jsou historicky nejvíce odpovědné za emise skleníkových plynů, jsou vůči jejím dopadům paradoxně nejméně náchylné. Chudší země, které mají zpravidla menší schopnost jednat a reagovat, pociťují dopady změny klimatu jako první a nejhůře. S důsledky se vyrovnávají dočasnými i trvalými způsoby, např. migrací.

Řešení klimatické krize

Hlavní roli v řešení klimatické krize hraje omezení využívání fosilních paliv, jako je ropa, uhlí a zemní plyn, a jejich nahrazení obnovitelnými a čistšími zdroji energie. To vše při současném zvýšení energetické účinnosti na jedné straně a spotřeby přírodních zdrojů na druhé. Efektivní změna ale musí přijít shora. To začíná na úrovni mezinárodních dohod a států, které zavázaly dohody dodržovat.

Možná řešení:

• Snižování emisí základních znečišťujících látek z vytápění domácností a dopravy
• Přechod na alternativní paliva a pohony v dopravě a příklon k obnovitelným zdrojům při výrobě elektřiny a tepla
• Zlepšení kvality ovzduší
• Přechod na oběhové hospodářství, snižování celkové produkce odpadů a skládkování
• Snižování hlukové zátěže obyvatel a světelného znečištění
• Podpora ekologické stability krajiny a udržitelného hospodaření - obnova lesů, zvyšování kvality zemědělské a lesní půdy, prevence eroze
• Systémové řešení zadržování vody v krajině a vytváření lesů odolných vůči změně klimatu
• Podpora biologické rozmanitosti
• Připravenost a odolnost společnosti vůči mimořádným událostem (např.

Ve městech v současnosti žije více než polovina světové populace a očekává se, že do roku 2050 se tento podíl zvýší téměř na 70 %. Města jsou zodpovědná za spotřebu dvou třetin světové energie a produkují více než 70 % celosvětových emisí uhlíku.

Změnu klimatu nezvrátí jedinec změnou svých spotřebitelských návyků. Naše chování a postoje ale hrají velkou roli. Rozhodující pro to, aby se něco změnilo, je rozlišit fakta od zavádějících tvrzení, omylů a dezinformací.

tags: #klimatické #změny #příčiny #lidská #činnost

Oblíbené příspěvky:

• Registr znečištění - benzen a ethylbenzen
• Co dělat při setkání se skřítkem?
• Fitness stanoviště
• Inspirace z přírody
• Jak recyklovat igelitové sáčky