Adaptace budov na změnu klimatu: Opatření a strategie

Změna klimatu představuje jednu z největších výzev současnosti, a to nejen na globální, ale i na lokální úrovni. Obce se stále častěji potýkají s jejími důsledky, jako jsou extrémní výkyvy počasí, častější povodně, zvyšující se teploty, sucho, nedostatek pitné vody aj. Adaptace na klimatickou změnu je nutností pro zajištění odolnosti a dlouhodobé udržitelnosti.

Strategie a plány adaptace

Adaptační strategie je komplexní dokument, který nabízí systematický přístup k realizaci stanovené vize, cílů a navržených opatření adaptace na změnu klimatu. Tento dokument zahrnuje strategické a specifické cíle zaměřené na rozvoj modro-zelené infrastruktury, vzdělávací a osvětové aktivity, udržitelnou dopravu apod. Navrhované cíle a opatření se týkají jak zastavěného území obce, tak okolní krajiny. Součástí dokumentu je také návrh jeho implementace včetně monitorovacích indikátorů a akční plán.

Vytvoření a implementace adaptačních strategií, plánů a opatření je součástí závazků přijatých v rámci Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), Pařížské dohody a Evropského právního rámce pro klima.

Implementačním dokumentem adaptační strategie je Národní akční plán adaptace na změnu klimatu. Akční plán obsahuje seznam adaptačních opatření a úkolů, a to včetně odpovědnosti za plnění, termínů, určení relevantních zdrojů financování a odhad nákladů na realizaci opatření.

První aktualizace národní adaptační strategie a akčního plánu byla 13. září 2021 schválena Vládou ČR. Oba dokumenty se opírají zejména o odborné podklady zpracované resortními organizacemi MŽP (ČHMÚ a CENIA) s podporou Akademie věd ČR (zejm. CZECHGLOBE - Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i.) a řady dalších výzkumných organizací. Na aktualizaci se podílelo více než 170 odborníků z veřejných, vědeckých a neziskových institucí.

Čtěte také: Vliv Ekologie na Stravovací Návyky

Adaptační strategie ČR připravená na roky 2015-2020 s výhledem do roku 2030 svým obsahem doplňuje Politiku ochrany klimatu v ČR - strategický dokument, který definuje hlavní cíle a opatření v oblasti ochrany klimatu na národní úrovni tak, aby zajišťovala splnění cílů snižování emisí skleníkových plynů v návaznosti na povinnosti vyplývající z mezinárodních dohod. Již v roce 2013 byla přijata Adaptační strategie EU.

Evropská komise oznámila novou, ambicióznější Strategii EU pro adaptaci v rámci Evropské zelené dohody v prosinci 2019. Strategie navazuje na hodnocení z roku 2018 (doplněné pracovním dokumentem pracovníků Komise),které se týkalo původní Strategie EU pro adaptaci z roku 2013. Před přípravou nové strategie proběhla otevřená veřejná konzultace mezi květnem a srpnem 2020.

Typy adaptačních opatření

Adaptační opatření se rozdělují na tři typy: modro-zelená, šedá a měkká.

Modro-zelená opatření

Modro-zelená opatření zahrnují přírodní a přírodě blízká opatření. Zelené střechy a zelené fasády jsou jedním z nástrojů pro zmírňování dopadů extrémních teplot a na zachycení srážkových vod v místě jejich dopadu. Dalším přírodě blízkým opatřením je zachycení srážkových vod v místě dopadu na pozemku pomocí zasakovacích kanálů, dešťových zahrad, štěrkových trávníků, poldrů, umělých mokřadu apod. Tyto zachycené srážkové vody mohou zmírňovat dopady přívalových dešťů anebo v období sucha sloužit pro zavlažování vegetace.

Mezi další příklady patří revitalizace parků a výsadba nových stromů, úpravy říčních niv a mokřadů, které zadržují povrchovou vodu. Tyto plochy mají velkou estetickou hodnotu.

Čtěte také: Česká klimatická strategie

Šedá opatření

Šedá opatření se zaměřují na stavební a technologická řešení, jako jsou termoizolace budov, stínění (vegetační i technické prvky) nebo také hráze, poldry, náspy, drenážní systémy, dešťové kanalizace, zadržovací nádrže.

Měkká opatření

Mezi měkká opatření patří vzdělávání, osvěta a změna chování obyvatelstva.

Adaptace budov: Konkrétní opatření

• Zelené střechy a fasády: Snižují teplotu v okolí budovy a zadržují srážkovou vodu.
• Termoizolace budov: Snižuje energetickou náročnost budov a zlepšuje vnitřní klima.
• Stínění: Chrání budovy před přehříváním.
• Systémy pro hospodaření s dešťovou vodou: Zadržují dešťovou vodu a využívají ji k zavlažování nebo splachování.
• Revitalizace vnitrobloků: Zlepšuje mikroklima a zvyšuje biodiverzitu v městském prostředí.

Role měst a obcí

Obce mají možnost zareagovat proaktivně a připravit se na výzvy budoucnosti. Proto se nemůžeme zabývat pouze tím, co dělat, aby se situace nadále nezhoršovala (tzv. mitigační opatření), nýbrž i tím, co dělat, abychom její dopady co nejlépe usměrňovali a eliminovali tak jejich negativní dopady na pražskou každodenní realitu.

Adaptace je tou správnou cestou, jak tyto jevy alespoň zčásti korigovat. Daří se tak bojovat s tzv. efektem městského tepelného ostrova, který je ve velkých městských zástavbách již prakticky neodmyslitelný. Vhodně zvolená adaptační opatření mohou jeho dopady umenšit. A to cestou, která je přirozená, a využívá pozitivních vlastností, které nabízí sama příroda.

Stávající cíle v oblasti adaptace jsme vtělili do Implementačního plánu na roky 2020-2024, jehož spoluautory jsou kromě dotčených odborů Magistrátu hl. m. Prahy i úřady jednotlivých městských částí a městské organizace.

Čtěte také: Příklady adaptace v přírodě

Dlouhodobým plánem vedení města je vypracovat jednotné Standardy hospodaření s dešťovou vodou. Stanou se klíčovým nástrojem v boji proti plýtvání srážkovou vodou a zmírní devastující dopady klimatické změny na údržbu městské zeleně.

Ekonomické aspekty

Přestože adaptační opatření znamenají v současnosti náklady navíc, je zřejmé, že náklady v případě nečinnosti by byly mnohonásobně vyšší. Například v zemědělství dosáhly škody způsobené projevy změny klimatu za rok 2017 téměř 7,7 mld. Kč.

Předpokládaná roční výše finančních prostředků pro systémová adaptační opatření ve vodním hospodářství je 4,2 mld. Kč, zatímco průměrný roční podíl státu na náhradách škod způsobených povodněmi je odhadován na 8,5 mld. Kč (období mezi roky 1990 a 2010).

Příklady dobré praxe

• Revitalizace vnitrobloku v Mladé Boleslavi: Projekt zaměřený na zlepšení mikroklimatických podmínek v lokalitě Na Radouči.
• Město Chrudim: Věnuje se adaptaci na projevy změny klimatu, zejména na sucho, již několik let.
• Revitalizace jabloňového sadu Radiovka v Praze-Satalicích: Proměna skládky odpadu v multifunkční outdoorové centrum.

Závěr

Adaptace na změnu klimatu je komplexní a dlouhodobý proces, který vyžaduje spolupráci všech úrovní správy, odborníků i veřejnosti. Investice do adaptačních opatření se v dlouhodobém horizontu vyplatí, protože snižují rizika a náklady spojené s extrémními projevy počasí a zlepšují kvalitu života obyvatel.

tags: #adaptace #budov #na #změnu #klimatu #opatření

Oblíbené příspěvky:

• Výsadby ve městech
• Komunální odpad Skalka
• Odpadkový koš na plechovky
• Ekologický Dopad Jednorázových Vložek
• Udržitelné oblečení pro muže