Komunální odpad ve Skalce: Recyklace a správné nakládání s odpady

Při většině činností produkujeme odpady, se kterými je třeba dále správně nakládat. Bez správného nakládání s odpady bychom za chvíli nežili v domech, ale spíše na skládkách. O tom, zda dáme nový život odpadu, který vyhazujeme, rozhodujeme právě my. Pokud odpady už doma správně roztřídíme, tak je čeká recyklace a další nový život v podobě výrobků, které běžně používáme. Navíc podle zákona č. 541/2020 Sb. je každý povinen zbavovat se odpadů předepsaným způsobem.

Nejsnadnějším způsobem, jak třídit odpad, je už v místě vzniku, a to ve vašich domácnostech. Tedy už ve chvíli, kdy obal nebo určitá věc dosloužila a my se jí chceme zbavit. Stačí obal, který právě dosloužil, hned hodit do koše na tříděný odpad, staré tašky nebo krabice. Ze zkušeností vyplývá, že průměrná česká domácnost nejvíce produkuje papír a plasty. Na tyto dva druhy odpadů by měl být prostor pro odkládání tohoto druhu odpadu největší. Tím, že odpady třídíme, se uvolní místo v koši na směsný odpad a nemusíme s ním chodit tak často nebo nám vystačí menší koš. Tříděný odpad můžeme odnášet jednou za týden nebo i méně často. To ovšem platí pouze v případě, že do něj vyhazujeme opravdu prázdné a co nejméně znečištěné obaly, proto je občas lepší kelímek od jogurtu lehce propláchnout. Je tedy jen na každém z nás, jak si doma třídění zařídí.

Třídění odpadu - více než jen papír, sklo, plasty a nápojové kartony

Papír, sklo, plasty a nápojové kartony už třídí většina z nás. Ve skutečnosti je ale třídění odpadů mnohem obsáhlejší. Podle zákona o odpadech, který platí pro každého z nás, předepisuje odpady třídit podle jejich vlastností, a tak s nimi nakládat. V domácnostech vzniká tzv. domovní odpad, který je jednou z největších částí komunálního odpadu. Komunálním odpadem je pak odpad, který vzniká činností fyzických osob - tedy nepotřebné věci, odpad, který běžně produkujeme ve svém bydlišti. Dále se do „komunálu“ počítá i odpad z odpadkových košů (na ulici), údržby chodníků, cest a zeleně a případně odpady ze hřbitovů.

Podle sběru komunální odpad rozdělujeme na směsný a tříděný (tzv. odděleně sbíraný). Vytřídit můžeme prakticky většinu z celkového objemu komunálního odpadu. Pro tříděný sběr obvykle slouží barevné kontejnery. Stejně tak se ale odpad na některých místech ČR třídí do pytlů, ale i ve sběrných dvorech a střediscích, výkupnách druhotných surovin nebo při mobilních sběrech (především v malých obcích). Směsný odpad má pak své místo v černém kontejneru (popelnici). Obvykle končí svou pouť na skládkách nebo v zařízeních pro energetické využití odpadů.

V obchodech si dnes můžeme koupit spoustu různých věcí, možná by nás ani nenapadlo, kolik z nich je částečně recyklovaných. Každý výrobek i jeho obal jednou doslouží - to je chvíle, kdy bychom měli odpady vytřídit. Továrny při výrobě nových věcí využívají také druhotné suroviny (upravený dotříděný odpad). Tím se šetří primární suroviny (dřevo, ropa, rudy a další) a energie. Zpracování odpadu pro výrobu něčeho nového se říká RECYKLACE.

Čtěte také: Platby za Odpad v Jablonném - Důležité Termíny

Aby se odpady mohly recyklovat, musí se nejdříve vytřídit. Ke třídění papíru, čirého skla, barevného skla, plastů, nápojových kartonů a kovu slouží barevné kontejnery. Někde se také třídí do barevných pytlů. Na kontejnerech vždy najdeme nálepku, kde je názorně uvedeno, co tam patří (viz dále). Odpad z barevných kontejnerů se ještě na třídících linkách dotřiďuje podle jednotlivých druhů materiálu. Odtud putuje upravený a slisovaný nebo rozemletý odpad jako druhotná surovina ke zpracovatelům.

Základní informace pro správné třídění odpadu

Žlutý kontejner na plasty

ANO: Do kontejnerů na plasty patří fólie, sáčky, plastové tašky, sešlápnuté PET láhve, obaly od pracích, čistících a kosmetických přípravků, kelímky od jogurtů, mléčných výrobků, tetrapaky, balící fólie od spotřebního zboží, hliníkové plechovky, kovové plechovky, obaly od CD disků a další výrobky z plastů. Pěnový polystyren sem vhazujeme v menších kusech.

NE: Naopak sem nepatří mastné obaly se zbytky potravin nebo čistících přípravků, obaly od žíravin, barev a jiných nebezpečných látek, podlahové krytiny či novodurové trubky.

Modrý kontejner na papír

ANO: Hodit sem můžeme například časopisy, noviny, sešity, rozložené či sešlápnuté krabice, papírové obaly, cokoliv z lepenky, nebo knihy. Obálky s fóliovými okýnky sem můžete také vhazovat, zpracovatelé si s tím umí poradit. Bublinkové obálky vhazujeme pouze bez plastového vnitřku! Nevadí ani papír s kancelářskými sponkami. Ty se během zpracování samy oddělí.

NE: Do modrého kontejneru nepatří uhlový, mastný, promáčený nebo jakkoliv znečištěný papír. Tyto materiály nelze už nadále recyklovat. Pozor, použité dětské pleny opravdu nepatří do kontejneru na papír, ale do popelnice.

Čtěte také: Průvodce tříděním odpadu

Zelený kontejner na sklo - směs

ANO: Do zeleného kontejneru sklo - směs můžeme vhazovat jakékoliv sklo, například lahve od vína, alkoholických i nealkoholických nápojů, sklenice od kečupů, marmelád či zavařenin. Patří sem také tabulové sklo z oken a ze dveří. Vytříděné sklo není nutné rozbíjet, bude se dále třídit! Pokud jsou vedle sebe zelený a bílý kontejner, vhazujeme do bílého čiré sklo a do zeleného sklo barevné.

NE: Do těchto nádob nepatří keramika a porcelán. Nepatří sem ani autosklo, zrcadla nebo třeba drátované sklo, zlacená a pokovovaná skla. Vratné zálohované sklo patří zpět do obchodu.

Nebezpečný odpad

Tyto odpady, nebo obaly jimi znečištěné mají nebezpečné vlastnosti, které mohou ohrozit zdraví lidí a životní prostředí. Proto musí být využity, či odstraněny ve speciálních zařízeních. Tyto odpady nepatří do běžné popelnice na směsný odpad. Jedná se např. o: Barvy, lepidla, rozpouštědla, oleje, pesticidy, léky a domácí chemikálie.

Když si nevíte rady s nějakým prázdným obalem, podívejte se na jeho etiketu, vždy by měla být na jeho obalu informace, jak s daným obsahem naložit. Staré léky můžete vrátit do jakékoliv lékárny.

Bioodpad

Jedná se o biologicky rozložitelný odpad rostlinného původu pocházející především z údržby zahrad, ale i kuchyní. Bioodpady v obci Vohančice jsou řešeny kompostéry v jednotlivých rodinných domech. Tyto je možné jako jediné legálně využít na zahradách v zahradních kompostérech. V případě velkého množství bioodpadu je možné ukládat bioodpad do velké kontejneru, který je hnědý.

Čtěte také: Podivín: Poplatek za komunální odpad

Ostatní odpady

Jedná se např. o starý nábytek, koberce, linolea, umyvadla, toalety, kuchyňské linky, elektrotechniku, drobný stavební odpad atd. Tyto odpady můžete odložit v rámci mobilního sběru, který probíhá 2x ročně. V případě, že v určitém časovém úseku produkujeme těchto odpadů velké množství - provádíte např. rekonstrukci domu, tak si objednejte a zaplaťte přistavení velkoobjemového kontejneru.

Předcházení vzniku odpadu

Předcházet vzniku odpadu znamená konat tak, že odpad nevzniká nebo že ho vzniká méně. Je na každém z nás, kolik odpadů vyprodukujeme. Mezi předcházení vzniku patří i kroky, které omezuji nebezpečnost vznikajícího odpadu či jeho dopady na životní prostředí a lidské zdraví.

Je několik cest, jak produkovat odpadu méně. Zaprvé je to redukce odpadu, zadruhé lze množství odpadu snížit tím, že některé produkty používáme déle (opětovné použití, půjčování, prodloužení životnosti) a za předcházení vzniku se považuje i domácí a komunitní kompostování, neboť v tomto případě se ničeho nezbavujeme (neboli odpad nevzniká, odpadá jeho doprava a likvidace). Odpady produkujeme prakticky denně, každý den máme příležitost vytvořit jich méně. Začít lze i těmi nejmenšími věcmi. A hlavně začít u sebe. Jen každý sám ví, co mu vyhovuje. Chovat se hospodárně je dobrá vlastnost, lakota, škudlení a kupení věcí je nemoc.

Na zahradu patří kompostér

Kompostování umožňuje vracet organickou hmotu zpátky do půdy a tím zlepšovat a dlouhodobě udržovat její úrodnost, schopnost vázat živiny a vodu. Vracení organické hmoty do půdy zvyšujeme množství uhlíku vázaného v půdě. Půda je neobnovitelný zdroj, 1 cm půdy vznikne přibližně za 100 let. Kompost obsahuje mnoho cenných živin.

Stop plýtvání potravinami

V českých popelnicích naleznete v průměru asi 40 až 75 kg bioodpadu v přepočtu na 1 obyvatele a rok. Z rozborů tohoto odpadu se zjistilo, že nezanedbatelnou část (až polovinu) tvoří vyhozené potraviny (nesnězené či ještě zabalené jídlo).

Ne reklamním letákům

V jedné poštovní schránce ročně končí 15 až 20 kg reklamních letáků a časopisů. Máte-li na své schránce oznámení „NEVHAZUJTE REKLAMNÍ MATERIÁLY, PROSÍM“, množství letáků ve schránce se významně sníží. Protože Česká pošta eviduje počet domácností, které odmítají reklamu, dlouhodobě tím přispějete i ke snížení jejich tisku. Třídění sběr papíru (modré kontejnery) z jedné poštovní schránky stojí cca 100 Kč.

Omezení zbytečných obalů a výrobků na jedno použití

Obaly tvoří asi 30 % hmotnosti a 50 % objemu našich odpadů (z domácností) a je mnoho důvodů, proč minimalizovat jejich spotřebu. Například plastových obalů už spotřebováváme tolik, že každý z nás by jimi zaplnil celý žlutý kontejner (1100 litrů). Do měst není možné ani tolik nádob umístit, není pro ně dost místa. Část plastových obalů nejde také v současnosti recyklovat. Opakovaně můžeme používat sáčky, krabičky i láhve na stáčené produkty. U nákupní tašky není důležité, z jakého je vyrobena materiálu, ale zda jde opakovaně a dlouho používat. Přestože hliníkové obaly jdou dobře recyklovat, přesto je nedoporučujeme. Jejich výroba je příliš energeticky náročná. Ztráta energie při recyklaci je příliš vysoká (25 % a více).

Pití vody z kohoutku

PET láhve svým objemem zabírají významnou část prostoru v kontejnerech na tříděný sběr plastů. Důsledným zmáčknutím PET láhví lze snížit jejich objem, a tedy i náklady na jejich sběr třikrát. Alternativou k vodě v PET lahvích je pití vody z vodovodu, pramenů a studánek. Kohoutková voda patří k nejpřísněji sledovaným produktům, většina měst a obcí má její kvalitu velmi dobrou.

Látkové pleny

Většina z nás ještě byla odchována v klasických látkových plenách, které se nejčastěji vyrábějí z bavlny. V devadesátých letech je na našem trhu doslova převálcovaly papírové jednorázové pleny. Jejich používání ale není ohleduplné k životnímu prostředí. Kromě vyšší spotřeby surovin a energie jsou problematické i kvůli obtížné recyklovatelnosti. Jednorázové pleny se rozpadají v řádu dvou až tří stovek let a jedno dítě díky jednorázovým plenám vyprodukuje až jednu tunu odpadu.

tags: #komunalni #odpad #Skalka #recyklace

Oblíbené příspěvky:

• Charakteristika klimatických regionů VÚMOP
• Tipy pro výběr puzzle s přírodou
• Problém kosmického smetí
• Recyklace a udržitelnost
• NAHAKU: Udržitelnost a design