Přírodě podobné výsadby ve městech: Příklady a úvahy

Při diskusi o invazním potenciálu některých dřevin je důležité mít základní přehled o vztazích, které ovlivňují návrh vegetačních prvků.

V případě projektů sadových úprav je třeba zvažovat nejméně čtyři hlavní aspekty, ve kterých je nutné hledat kompromisy a priority. Každá rostlina svými vlastnostmi vyplňuje jen malou část celkového prostoru a požadavků.

Pokud je cílem pouze jediný taxon, například pro uliční stromořadí, kompromisy jsou obzvláště obtížné. Pokud se jedná o komplexní úpravy, jako je park, je situace jednodušší, protože architekt může kombinovat více rostlin s různými vlastnostmi.

Model slouží k uspořádání požadavků a ukazuje, kolika směry je potřeba udělat kompromis nebo rozšířit tým.

Nad všemi úvahami se vznáší finanční omezení, protože hojné prvky musí být cenově dostupné. Nejlepší jsou ty prvky, které plní více funkcí najednou, kde se sčítají užitky, například záhon, který je okrasou i hmyzí pastvou.

Čtěte také: Dobrodružství s albatrosy v knihách

Praxe ukazuje, že pro výsadby městských stromořadí jsou spolehlivé taxony jerlín, břestovec, akát a dřezovec.

Čtyři klíčové aspekty při výběru rostlin

Při výběru rostlin pro městské výsadby je třeba brát v úvahu čtyři klíčové aspekty:

• Rychlost: Rychlost růstu dřeviny, ovlivněná jednoduchostí množení a rychlostí růstu po výsadbě. Rychle rostoucí dřeviny lze sázet malé a do horších podmínek.
• Velikost: Dosažitelná velikost dřeviny je zásadní pro výsadby ve městech, kde stromy umožňují vrstvení funkcí. Je také důležitá pro výsadby v krajině, kde výška prvku ovlivňuje funkčnost větrolamů a biokoridorů.
• Jedlost: Hojnost interakcí rostliny s prostředím. Rostliny kvetoucí v pozdním létě jsou cennějším zdrojem pylu a nektaru než ty, které kvetou na jaře.
• Odolnost: Odolnost fyzická a provozní komplikace spojené s prvkem. Správnější název je "cena za vlastnictví".

Původní vs. introdukované dřeviny

V silně změněných podmínkách, jako jsou uliční stromořadí, nejsou k dispozici žádné původní dřeviny. Původní dřeviny rostou v lese a vyžadují lesní prostředí, zatímco města nabízejí kombinaci polopouště a skalního města. S návrhem sortimentu je potřeba se dívat více na jih nebo na jiný kontinent.

Introdukované taxony jsou nenahraditelné pro rychlost růstu. Je ale nutné je kombinovat s druhy, které rostou pomaleji a jsou dlouhověké.

Použití introdukovaných taxonů zlepšuje kontinuitu dostupnosti zdrojů, primárně pro hmyz. Na mnoha chudých stanovištích lze z původních rostlin pořídit jen biotopy s malou interakcí. Alternativou z introdukovaných taxonů jsou porosty aster a slunečnic, které jsou docela slušně jedlé a kvetoucí v pozdním létě.

Čtěte také: Více o rizicích v přírodě

Odolnost a náklady na vlastnictví

Náklady na vlastnictví zahrnují péči, úpravu koruny, ořezávání větví a moderování expanze taxonu do krajiny. I potenciálně invazivní druhy mohou být ve městě užitečné z provozních důvodů.

Najednou se objeví mnoho případů, kdy nepůvodní rostliny jsou nahraditelné těžko nebo nejsou nahraditelné vůbec. Typickým příkladem jsou trvalkové záhony, kde bez nepůvodních druhů není možné vytvořit letní a podzimní aspekt.

Diskusi o prioritách je nezbytné vést v každé z popsaných škál. Nepůvodní taxony přinášejí nové vlastnosti, které otevírají novou funkcionalitu prvku nebo přímo existenci prvku umožňují.

Zákaz použití introdukovaných taxonů sice brání realizaci úplně špatných úprav, ale zároveň brání realizaci úprav dobrých. Vzdávat se introdukovaných rostlin je stejné jako se vzdát nového nástroje, který přináší lepší efektivitu.

Většina námitek proti introdukovaným taxonům pochází ze zkušeností, kdy nebyl pochopen jejich potenciál jako složky směsi a zároveň tyto druhy vytvořily monokulturu.

Čtěte také: Inspirace pro svatbu v přírodě

Pokud byste mi dovolili požadavek na výsadby výlučně z domácích taxonů převést na analogii náboru nových pracovníků do firmy, pak by HR dostalo zadání „vytvořte efektivní pracovní tým, ale respektujte rasismus dávno mrtvého zakladatele firmy (který prohlašujeme za tradici), xenofobii zaměstnanců v backoffice (který prohlásíme za předběžnou opatrnost) a nepotismus generálního ředitele (který označíme za holistický pohled)“. Samozřejmě že i s těmito omezujícími podmínkami může vzniknout funkční pracovní kolektiv, ale velmi těžko, málokdy, vlastně nikdy. Pocit krajinářského architekta při zadání „hlavně žádné cizáky“ je analogický pocitům zoufalého HR manažera ve výše uvedeném příkladu.

Příklady dobré praxe

Města a kraje podnikají kroky k obohacení regionů v souvislosti s adaptací krajiny na změny životního prostředí:

• Olomouc: Obnovení historického vodopádu na hradbách v Bezručových sadech.
• Pardubice: Vytvoření městské rekreační zóny v bývalém vojenském cvičišti Červeňák.
• Praha: Rozvoj a zakládání nových ploch zeleně, díky čemuž vzrostla plocha veřejné zeleně o více než 300 hektarů za posledních 20 let.
• Jihočeský kraj: Vyhlášení Klokočínských luk přírodní památkou.
• Kraj Vysočina: Aktivní podíl na obnově poničených lesních porostů a výsadbě lesních dřevin.

Lesní zahrady

Lesní zahrady, které se dříve běžně vyskytovaly ve vilových čtvrtích, nabízejí neskutečný potenciál a různé přírodní podmínky. Vzrostlé stromy vytvářejí dominantní kostru celé zahrady a určují styl ostatních výsadeb.

Pro klasické lesní zahrady je typická blízkost k přírodě. Běžně se zde nacházejí porosty, v nichž si stromy a bylinný podrost žijí vlastním životem. Blíže k domu na tuto mírně zdivočelou zahradu navazují především keřové a trvalkové okrasné výsadby.

Pokud to prostor nebo přírodní podmínky umožňují, bývá na zahradě často vytvořen vodní prvek, např. přírodní potůček nebo uměle vytvořený rybníček či jezírko.

Materiály

Použití materiálů se odvíjí od architektury domu. Vhodné jsou dřevo a přírodní kámen. V moderních lesních zahradách působí příjemným dojmem také sklo a kov. Často se používá corten, ocel s rezavějícím povrchem.

Rostliny

Lesní zahrada může při plánování výsadeb působit komplikovaným dojmem. Podmínky typu suchý stín, hluboký stín pod jehličnany, kyselá půda pod jehličnatými stromy nebo třeba vlhký až zamokřený stín mohou potrápit nejednoho majitele. Pravda ale je, že právě pestré spektrum těchto na první pohled nevyhovujících stanovišť přinese v případě správného použití rostlin to pravé ovoce.

Pokud je nějaké místo v zahradě silně zamokřené, bude jistě lepší ho ponechat přírodě nebo ho přetvořit na přírodní mokřad poskytující útočiště obojživelníkům a bahenním rostlinám. Suchý stín pod stromy, v němž je navíc půda silně prokořeněná stávajícími rostlinami, je mnohdy opravdovým oříškem. S takovým stanovištěm si hravě poradí třeba žlutě kvetoucí mochnička trojčetná a mochnička kuklíková. Tvrdé podmínky zvládnou škornice, které nabídnou zajímavé květy a na podzim barevné listy. Ideálními druhy do vlhkého polostínu jsou pupkovec jarní nebo květem podobný pomněnkovec velkolistý. Pokud nemáte malé děti, u kterých by hrozila otrava jedovatými trvalkami, můžete vyzkoušet náprstník červený, konvalinku vonnou nebo třeba brzy kvetoucí sasanku hajní. Do vlhkého stínu se úžasně hodí kapradiny a některé okrasné trávy. Sáhnout můžete třeba po bice sněžné, bice lesní nebo po rákosíku japonském původem z Asie.

Trvalkové podrosty

Vedle kamene a dřeva se v lesní zahradě dobře vyjímá i moderní materiál - corten.

Jste-li milovníci trvalkových výsadeb, lesní zahrada vám nabídne hned několik typů prostředí. Pro květiny jsou optimální podmínky pod listnatými stromy nebo pod smíšenými porosty, do nichž proniká dostatek světla. Pokud je les na zahradě příliš zahuštěný, přicházejí na řadu výsadby nenáročných druhů do hlubokého stínu a jarní cibuloviny.

Snažte se v zahradě vytvořit přirozený systém cestiček, které budou obklopeny oblíbenými rostlinami, a navíc vás zavedou k zajímavému zahradnímu prvku, jímž může být třeba posezení ve stínu nebo studánka u skály. V použití trvalek se fantazii meze nekladou. Kolem cestičky vysaďte pestré kvetoucí druhy, ale nebojte se sáhnout ani po trvalkách se zajímavými listy.

tags: #prirode #podobne #vysadby #mesto #priklady

Oblíbené příspěvky:

• Ohrožené rostliny ČR
• Průvodce Udržitelnou Volbou
• Povinnosti při hromadění odpadu
• Více o přírodě a jejím vlivu
• Výběr kompostéru