Adaptace na Změnu Klimatu v Českém Prostředí

14.04.2026

Měnící se klima Země má významné ekologické, ekonomické a společenské důsledky. Vlády, významné společnosti a odborníci proto již od 90. let 20. století začaly hledat a přijímat opatření vedoucí ke snižování emisí skleníkových plynů, které jsou hlavní příčinou změny klimatu.

Avšak teprve Klimatická konference (COP21) v Paříži, která se uskutečnila koncem roku 2015, může být považována za historický milník v ochraně klimatu. Evropská unie se na COP21 jako jeden celek přihlásila se závazkem snížení emisí minimálně o 40 % do roku 2030 (oproti roku 1990). Hlavním cílem smlouvy je udržení nárůstu průměrné globální teploty pod hranicí 2 °C do konce 21. století oproti předindustriální době.

Jedná se o proces přizpůsobení se aktuálnímu nebo očekávanému klimatu a jeho účinkům. V lidských systémech se adaptace snaží zmírnit škodu nebo se jí vyhnout nebo využít příležitosti. Adaptace města na změnu klimatu jsou konkrétní realizovaná opatření, která pomohou včas a bezpečně se přizpůsobit očekávaným změnám počasí, vlnám horka a dalším negativním místním dopadům globálních klimatických změn. Může se jednat třeba o zdokonalené hospodaření s dešťovou vodou nebo stínění i chlazení budov s komplexním využitím zeleně (vč. prostorově nenáročných plošných vegetačních úprav - např.

Strategické Dokumenty a Iniciativy

Na celostátní úrovni je adaptace na změnu klimatu zastřešena Strategií přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR (národní adaptační strategie). Strategie a její obsah vychází z Bílé knihy Evropské Komise „Přizpůsobení se změně klimatu: směřování k evropskému akčnímu rámci“ (2009) a je v souladu s Adaptační strategií EU, přičemž reflektuje měřítko a podmínky ČR.

Vytvoření a implementace adaptačních strategií, plánů a opatření je součástí závazků přijatých v rámci Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), Pařížské dohody a Evropského právního rámce pro klima. Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR představuje národní adaptační strategii a je v souladu s Adaptační strategií EU.

Čtěte také: Vliv Ekologie na Stravovací Návyky

Adaptační strategie je zaměřena na řešení všech významných projevů změny klimatu v Česku. Aktualizovaná adaptační strategie reflektuje pokrok ve vědomostní základně a formuluje cíle k roku 2030 s vizí do roku 2050.

Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR - 1. Usnesení vlády č. 785 ze dne 13. září 2021.
Climate-ADAPT - Evropská adaptační platforma.
MiSe Klima - Jak můžeme reagovat na změnu klimatu?

Národní Akční Plán Adaptace

Implementačním dokumentem adaptační strategie je Národní akční plán adaptace na změnu klimatu. Akční plán obsahuje seznam adaptačních opatření a úkolů, a to včetně odpovědnosti za plnění, termínů, určení relevantních zdrojů financování a odhad nákladů na realizaci opatření.

První aktualizace národní adaptační strategie a akčního plánu byla 13. září 2021 schválena Vládou ČR. Na aktualizaci se podílelo více než 170 odborníků z veřejných, vědeckých a neziskových institucí. Oba dokumenty se opírají zejména o odborné podklady zpracované resortními organizacemi MŽP (ČHMÚ a CENIA) s podporou Akademie věd ČR (zejm. CZECHGLOBE - Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i.) a řady dalších výzkumných organizací.

Klíčové aspekty aktualizované strategie:

Aktualizace trendů a dopadů změny klimatu.
Podrobnější analýza finančních nákladů a ekonomických nástrojů.
Zhodnocení naplňování dosavadního akčního plánu.
Začlenění adaptace na změnu klimatu do oblastí výchovy, vzdělávání a osvěty (VVO) a výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI).

V návrhové části formuluje základní principy adaptace, vizi a cíle adaptace do roku 2030 s výhledem do roku 2050. V implementační části shrnuje principy a předpoklady úspěšné adaptace, nástroje řízení a implementace, nastavení implementačního cyklu strategie (vč. již zavedeného systému realizace, monitoringu, vyhodnocení a aktualizace) a komunikační strategii vč.

Čtěte také: Česká klimatická strategie

Místní Adaptační Strategie

Problematika adaptací měst na předpokládané změny klimatu je novým tématem, kterým se města a obce zabývají. Města stojí před výzvou, jak se uvedeným změnám přizpůsobit, tedy adaptovat tak, aby tyto dopady byly pro jeho obyvatele co nejmenší a aby byly zachovány podmínky pro kvalitní život.

Diskuze o příčinách změn klimatu nejsou pro vývoj měst podstatné, jsou z velké části národního či globálního charakteru (samozřejmě s lokálním příspěvkem), ale takové polemiky musí jít stranou, je nutné se zaměřit na faktické důsledky změn klimatu a ty řešit. O to se snaží také tato strategie.

Místní adaptační strategie na změnu klimatu byla zpracována v rámci projektu „Hradiště chytře - využití konceptu Smart City a navazujících strategií k udržitelnému rozvoji města Uherské Hradiště“, spolufinancovaného z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR v rámci Operačního programu Zaměstnanost.

Předložená adaptační strategie obsahuje opatření pro bezpečnou budoucnost a udržitelné fungování města Uherské Hradiště v podmínkách měnícího se klimatu v průběhu 21. století. Obsahuje konkrétní opatření vybraná podle podmínek ve městě. Opatření umožní těmto problémům a rizikům vhodně předcházet nebo se jim přizpůsobit.

Dopady Změny Klimatu a Adaptační Opatření

Cílem jednotlivých adaptačních opatření je zmírnit dopady projevů změny klimatu na jednotlivé oblasti lidské činnosti (lesní a vodní hospodářství, zemědělství, atd.), ale také posílit odolnost společnosti vůči současným i předpokládaným dopadům změny klimatu a to v souvislosti s lidským zdravím.

Čtěte také: Příklady adaptace v přírodě

Jedním z příkladů adaptačního opatření je zadržování vody v krajině. Konkrétním adaptačním opatřením je v tomto případě budování tůní, revitalizace koryt potoků či budování slepých ramen řek. Tato opatření zvyšují schopnost krajiny zadržovat vodu a lépe tak čelit extrémním projevům klimatu (například suchu). Pozitivním efektem tohoto opatření může být i vznik nových biotopů v okolí stabilních vodních toků nebo snížení rizika povodní. Výsledkem adaptačního opatření je následné snížení škod napáchaných suchem či povodněmi.

Přestože adaptační opatření znamenají v současnosti náklady navíc, je zřejmé, že náklady v případě nečinnosti by byly mnohonásobně vyšší. Například v zemědělství dosáhly škody způsobené projevy změny klimatu za rok 2017 téměř 7,7 mld. Příprava, implementace a monitoring a evaluace adaptačních opatření probíhá na různých úrovních správy (místní, národní, regionální, …), což do celého procesu vnáší řadu institucionálních bariér. Studie publikovaná časopisem Urbanismus a územní rozvoj tyto bariéry mapuje na lokální úrovni a navrhuje způsoby, jak je minimalizovat.

Environmentální Vzdělávání a Osvěta

Vedle komunikace tématu je kladen důraz také na vzdělávání. Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta (EVVO) má v České republice dlouholetou tradici a povinnost rozvíjet tuto oblast je vymezena několika zákony, strategickými dokumenty a programy (Státní politika životního prostředí 2012-2020, Strategie udržitelného rozvoje ČR, Státní program EVVO, Národní program rozvoje vzdělávání v České republice, Strategie celoživotního učení apod.). Ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu je nutné také soustavně osvětově působit na širokou veřejnost a průmysl.

Adaptace v Různých Sektorech

Lesní Hospodářství

Dopady změny klimatu na lesní hospodářství jsou spojené především se suchem a extrémními projevy počasí. Adaptační opatření pro lesní hospodářství spočívají především v pěstování druhově rozmanitých lesů přirozeně odolných vůči projevům změny klimatu. Důležitým bodem je i zachování původních rostlinných a živočišných druhů.

Zemědělství

Změna klimatu ovlivňuje různými mechanismy stabilitu zemědělské produkce. Společným jmenovatelem adaptačních opatření v zemědělství je dobré plánování. Nezbytnou podmínkou zemědělství v budoucnosti musí být udržitelné využití půdy a dodávání organické hmoty. Dále je důležité zavádět opatření pro zadržování vody a opatření zamezující půdní erozi.

Vodní Hospodářství

V souvislosti s narůstající průměrnou teplotou dochází k nárůstu vypařování vody z krajiny a vodních ploch, zároveň dochází k častějšímu výskytu extrémních srážkových událostí. Adaptační opatření se zde zabývají především zadržováním vody v krajině, podporou vsakování dešťové vody, snížením spotřeby pitné vody a plánováním s ohledem na sucho a povodně.

Městské Prostředí

Městské prostředí je nejvíce ovlivněno projevy sucha, zvyšujících se průměrných teplot a výskytem dní s extrémními tropickými teplotami. Potenciál k adaptaci na změnu klimatu ve městech leží především ve výstavbě a renovaci energeticky šetrných budov.

Ekosystémy

Ekosystémy jsou obecně citlivé na změny okolních podmínek, zároveň je jejich odolnost úměrná biodiverzitě. Pro zachování původních druhů a ekosystémů je třeba zlepšit dlouhodobé plánování. Je třeba omezit zásahy do krajiny, které štěpí jednotlivé ekosystémy, a zároveň propojovat ekosystémy rozštěpené dřívější činností.

Adaptace v Praze

Česká republika, a také hlavní město Praha, čelí v posledních dekádách zvýšené četnosti extrémních projevů počasí souvisejících s měnícím se klimatem. Strategie adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu navazuje na Strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách České republiky, schválené Usnesením vlády ČR v roce 2015. Zaměřuje se na snižování negativních dopadů klimatické změny pomocí opatření blízkých přírodě s využitím přirozených vlastností vegetace.

Strategie adaptace hl. m. Prahy na změnu klimatu, na jejímž základě byly zpracovány následné Implementační plány pro roky 2018 - 2019, a pro roky 2020 - 2024 (schválen Radou hl. m. Prahy usnesením č. 1936 ze 7. 9. 2020) byla doplněna o závazek v oblasti mitigace skleníkových plynů a zavázala se k vytvoření strategického plánu v oblasti snížení produkce emisí CO2 na území hl. m. Prahy (tzv. SECAP - Sustainable Energy and Action Plan - Akční plán pro energetiku a klima).

Oblasti dopadů klimatické změny v Praze:

Nárůst průměrné roční teploty vzduchu.
Zvýšení četnosti tropických dní a nocí.
Vlny veder a nárůst délky trvání jejich souvislých období.
Změna množství a distribuce dešťových srážek.
Prodloužení suchých období.
Zvýšení počtu přívalových dešťů.

Vize Strategie adaptace hl. m. Pro naplnění této vize zvýšení odolnosti a snižování zranitelnosti vůči negativním dopadům klimatické změny, zejména vysokých teplot, městského tepelného ostrova a vln horka a nedostatečného zasakování srážkových vod, je vhodné uplatňovat opatření blízká přírodě s využitím ekosystémových služeb zelené a modré infrastruktury.

Evropská Strategie pro Adaptaci

Zastřešujícím dokumentem Evropské unie pro adaptaci na změnu klimatu je Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu, který 24. února 2021 přijala Evropská komise. Strategie stanoví, jak se může Evropská unie přizpůsobit nevyhnutelným dopadům změny klimatu a stát se klimaticky odolnou do roku 2050.

Hlavní cíle revidované strategie:

Učinit přizpůsobení chytřejším.
Učinit přizpůsobení rychlejším.
Učinit přizpůsobení systematičtějším.
Posílit mezinárodní aktivity v oblasti adaptace na změnu klimatu.

Evropská komise bude nadále aktivně začleňovat otázky klimatické odolnosti do všech relevantních oblastí politiky. Podpoří další rozvoj a realizaci adaptačních strategií a plánů na všech úrovních správy s důrazem na tři průřezové priority: integrace adaptace do makrofiskální politiky, přírodě blízká adaptační řešení, místní adaptační opatření.