Nejnovější normy nakládání s chemikáliemi a odpady v České republice

Oblast nakládání s odpadem ze zdravotní péče je v působnosti určené osoby, která je zpravidla odborníkem na nakládání s odpady, tedy procesu od třídění odpadů v místě jeho vzniku (odděleného shromažďování odpadů), až po jejich bezpečné odstranění.

Na druhou stranu odborně způsobilá osoba v prevenci rizik je znalá v oblasti právních předpisů, hodnocení rizik, kategorizace prací apod., ale nemůže dohlížet na veškeré činnosti, při kterých nebezpečí manipulace s odpadem, zejména nebezpečným vzniká.

Proto je nutné zajistit úzkou spolupráci a koordinaci činností v jednotlivých krocích nejen při nakládání s odpady, ale i před jejich vznikem, tj. manipulace s léčivy a chemickými látkami a směsmi.

Společným zájmem obou osob je minimalizace rizik a ohrožení zaměstnanců při manipulaci s nebezpečným odpadem ze zdravotní péče.

Nebezpečný odpad je odpad, který:

• a) vykazuje alespoň jednu z nebezpečných vlastností uvedených v příloze Nařízení Komise (EU) č. 1357/2014, o odpadech,
• b) se zařazuje do druhu odpadu, kterému je v Katalogu odpadů přiřazena kategorie nebezpečný odpad, nebo
• c) je smísen s některým z odpadů uvedených v písmenu b), nebo je jím znečištěn.

Čtěte také: Opatovice a životní prostředí

Nakládání s nebezpečným odpadem ze zdravotní péče může být příčinou vzniku různých onemocnění nebo poranění.

Riziko vyplývá z možných nebezpečných vlastností odpadů, které obsahují především infekční agens, genotoxické látky, toxické chemické látky nebo nepoužitelná léčiva, radioaktivní látky a ostré předměty.

Největší riziko nakládání s odpady ze zdravotní péče představují odpady infekční, toxické, a ostré předměty.

Nebezpečný odpad může ohrožovat pacienty, zdravotnický personál, pomocný personál a osoby, které se zabývají shromažďováním, přepravou a odstraněním nebezpečných odpadů.

1. Odpady ze zdravotní péče

Základním předpokladem minimalizace zdravotních rizik v celém cyklu nakládání s nebezpečnými odpady je řízený způsob nakládání s odpady.

Čtěte také: České ekologické předpisy pro galvanovny

Mezi hlavní cíle bezpečného nakládání s odpady patří nutnost třídění nebezpečných odpadů od odpadů ostatních (tedy ne nebezpečných), které nevyžadují zvláštní způsob nakládání a odstranění.

Riziko odpadů ze zdravotnictví se snižuje s přijetím kompletního a bezpečného systému třídění, sběru, transportu, shromažďování a odstranění.

Současně tím dochází ke snížení nákladů na úpravu a odstranění.

Odpady ze zdravotní péče jsou odpady:

• uvedené ve skupině 18, podskupině 18 01 Katalogu odpadů, které vznikly při poskytování zdravotní péče podle zákona o zdravotních službách v lůžkových, ambulantních nebo jim podobných zdravotnických zařízeních,
• vznikající při zdravotní péči poskytované ve vlastním sociálním prostředí pacienta, pokud tento odpad vykazuje stejné vlastnosti a rizika, a vyžaduje zvláštní nakládání jako odpad ze zdravotnických zařízení, nebo
• vznikající mimo zdravotnická zařízení, zejména v zařízeních sociální péče, tetovacích salonech nebo protidrogových centrech, pokud vykazují stejné vlastnosti a rizika a vyžadují zvláštní nakládání jako odpady ze zdravotnických zařízení.

Zařízení, které je původcem odpadu ze zdravotní péče, je povinno vypracovat pokyny pro nakládání s odpady ze zdravotní péče pro vlastní zařízení a pro nakládání s odpadem, který vzniká jeho činností při zdravotní péči, poskytované v sociálním prostředí pacientů.

Čtěte také: Normy Euro a řidiči v ČR

V případě zdravotní péče, poskytované ve vlastním sociálním prostředí pacienta, je poskytovatel zdravotních služeb také povinen písemně poučit pacienta o způsobu nakládání s odpadem ze zdravotní péče a o jeho bezpečném uložení tak, aby nedošlo k ohrožení jeho zdraví, veřejného zdraví a poškození životního prostředí, a pacient je povinen s odpadem naložit v souladu s tímto poučením.

O poučení učiní poskytovatel zdravotních služeb záznam do zdravotnické dokumentace.

Pokyny musí být součástí provozního řádu zařízení, který je zpracován podle zákona o ochraně veřejného zdraví.

1.1 Specifické druhy odpadů ze zdravotní péče

Odpady ze zdravotní péče vykazují řadu nebezpečných vlastností, které jsou v mnoha případech odlišné od poměrně běžných vlastností nebezpečných odpadů, které vznikají např. jako odpad při používání chemických látek a směsí, běžné provozní činnosti apod.

Při manipulaci s menším množstvím CHLaS kontrolované subjekty problematiku skladování podrobněji neřeší.

Často volí ten nejjednodušší způsob, tzn. volné uložení přímo na místě používání, bez správného umístění, označení, otevřené a nezajištěné obaly.

V těchto případech pak může dojít k únikům těchto látek, které mnohdy končí závažnými důsledky, jako jsou poškození zdraví (poleptání, intoxikace, otravy atd.), škody na majetku (požáry, výbuchy) a ohrožení životního prostředí.

Cílem inspektorů při kontrolách je těmto událostem předcházet a zaměřit se na dodržování stanovených organizačních a technických zásad bezpečného skladování.

Je třeba si uvědomit, že skladování je celý soubor činností - od příjmu, vlastního uskladnění ve skladovacím prostoru a vydávání CHLaS.

Za skladovací prostor je považován prostor určený ke skladování, vybavený skladovací technikou a zařízením.

Povinnost zpracovat „Místní řád skladu“ ukládá technická norma ČSN 26 9030 Manipulační jednotky - Zásady pro tvorbu, bezpečnou manipulaci a skladování.

Tato povinnost platí i pro sklady nebezpečných látek (chemikálie, výbušniny aj.).

Obecné požadavky na bezpečné skladování NCHLaS stanoví § 237 a 238 vyhlášky č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, ve znění pozdějších předpisů (skladovat nebezpečné látky jen na místech k tomu určených, v předepsaném množství a v bezpečných obalech; na obalech musí být vyznačen jejich obsah a bezpečnostní označení; společně se smí skladovat jen ty nebezpečné látky nebo směsi, které spolu nereagují nebezpečně).

Další požadavky na skladování jsou uvedeny v bodu 10. a 11. přílohy nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí, které stanoví základní požadavky na skladování a manipulaci s břemeny a specifické požadavky na skladování pohonných hmot, hořlavých kapalin a tuhých maziv.

Kontroly oblastních inspektorátů práce (dále jen OIP) jsou zaměřeny zejména na zvýšené riziko vzniku možné nebezpečné situace (úrazu či havárie) v souvislosti se vzájemnými reakcemi nebezpečných látek či v souvislosti se nedostatečným vyhodnocením možného výbušného nebo nedýchatelného prostředí.

Inspektoři OIP se při kontrolách manipulace a skladování NCHLaS zaměřují na to, CO, KDE a JAK je skladováno a KDO za skladování odpovídá.

Vychází z toho, jaká je celková skladba používaných a skladovaných CHLaS, jejich nebezpečnost, fyzikální a chemické vlastnosti a množství; zda jsou k dispozici bezpečnostní listy používaných CHLaS, jakým prokazatelným způsobem jsou s nimi zaměstnanci seznámeni.

Doporučené informační zdroje k nakládání s chemickými látkami a směsmi

doc. RNDr. Mgr. Petr A. Skřehot, Ph.D. Coast Guard's Research and Development Center společně vyvinuli databázový program CAMEO Software Suite, který se skládá ze čtyř aplikací, které zahrnují několik modulů.

Jedná se o:

• Computer-Aided Management of Emergency Operations (CAMEO).
• CAMEO Chemicals.
• Areal Locations of Hazardous Atmospheres (ALOHA).
• MARPLOT.

Všechny tyto aplikace jsou vzájemně softwarově propojené a umožňují získávat širokou škálu potřebných informací pro účely havarijního zásahu v případě mimořádných událostí spojených s úniky nebezpečných chemických látek.

Základní informace o chemických látkách a jejich vlastnostech lze najít v aplikaci CAMEO Chemicals.

Ta obsahuje databázi více než 6 000 chemických látek, včetně jejich synonym a triviálních názvů a také názvů výrobků, ve kterých jsou příslušné nebezpečné chemické látky obsaženy (je jich více jak 100 tisíc).

Databáze je dostupná ve dvou základních modifikacích - jako online přístupná z internetu, nebo jako ofline verze, kterou je možno stáhnout si do počítače.

Databáze CAMEO Chemicals je strukturovaná do těchto hlavních informačních bloků:

• Chemical Identifiers (identifikace dané látky).
• Hazards (informace o nebezpečných vlastnostech, včetně značení).
• Response Recommendations (informace o nejvhodnějším havarijním zásahu, o poskytnutí první pomoci, upozornění a výstrahy čeho se vyvarovat apod.).
• Physical Properties (fyzikální a fyzikálně-chemické vlastnosti dané látky).
• Regulatory Information (informace od složek státního dozoru, inspekcí, informace, kde a v jaké podobě se můžeme s danou látkou také setkat apod.).
• Alternate Chemical Names (seznam synonym názvů).

Databáze NIOSH představuje příruční databázi toxikologických vlastností vybraných nebezpečných chemických látek, uvádějící ve strukturované podobě hlavní informace z oblasti průmyslové hygieny a toxikologie.

Je určen odborníkům z praxe, zaměstnavatelům, ale také pracovníkům, kteří mohou být vystaveni působení nebezpečných chemických látek.

Obsahuje informace o téměř sedmi stech chemických látkek, přičemž příslušná data jsou zpracována ve zkrácené tabulkové formě v podobě karty o velikosti A5 (viz obrázek níže).

U všech vybraných látek byly Národním institutem pro bezpečnost práce a ochranu zdraví (NIOSH) stanoveny limitní expozice (RELs), a to i s přípustným expozičním limitem (PELs) tak, jak jej uvádí Úřad pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (OSHA).

tags: #nejnovejsi #normy #nakladani #s #chemikaliemi #odpady

Oblíbené příspěvky:

• Dopady globálního oteplování na region
• Absorpce fenolu
• Relaxace v termálních lázních Dobrna
• Zajíc polní a zemědělství
• Ochrana mořských želv