Adaptace na změnu klimatu ve městech: Strategie a opatření

Klimatická změna představuje jednu z největších výzev současnosti, a to nejen na globální, ale i na lokální úrovni. Obce se stále častěji potýkají s jejími důsledky, jako jsou extrémní výkyvy počasí, častější povodně, zvyšující se teploty, sucho, nedostatek pitné vody aj. Adaptace na klimatickou změnu je nutností pro zajištění odolnosti a dlouhodobé udržitelnosti. Obce mají možnost zareagovat proaktivně a připravit se na výzvy budoucnosti.

Proč by se obce měly adaptací zabývat?

• Zajištění odolnosti a dlouhodobé udržitelnosti
• Proaktivní příprava na budoucí výzvy
• Řešení důsledků klimatické změny na lokální úrovni (extrémní počasí, povodně, sucha)

Adaptační strategie

Adaptační strategie je komplexní dokument, který nabízí systematický přístup k realizaci stanovené vize, cílů a navržených opatření adaptace na změnu klimatu. Tento dokument zahrnuje strategické a specifické cíle zaměřené na rozvoj modro-zelené infrastruktury, vzdělávací a osvětové aktivity, udržitelnou dopravu apod. Navrhované cíle a opatření se týkají jak zastavěného území obce, tak okolní krajiny. Součástí dokumentu je také návrh jeho implementace včetně monitorovacích indikátorů a akční plán.

Studie adaptačního potenciálu obce

K tvorbě studie adaptačního potenciálu přistupujeme s vizí vzniku nového praktického dokumentu, který bude i menším obcím dlouhodobě pomáhat adaptovat území na změnu klimatu a stane se jedním z výchozích dokumentů pro přípravu jednotlivých adaptačních opatření. Hlavním cílem studie je poskytnout spektrum konkrétních návrhů a možností, jak se novým přírodním podmínkám vyplývajícím z měnícího se klimatu přizpůsobit.

Rozdíl mezi Studií adaptačního potenciálu a Adaptační strategií

• Studie adaptačního potenciálu: vhodná i pro menší obce (cca od 500 obyvatel), zaměřuje se na analýzu rizik v území a možností adaptace s ohledem na specifické podmínky obce, na prioritizaci navrhovaných adaptačních opatření, je cenově dostupnější.
• Adaptační strategie: komplexnější dokument dlouhodobé odolnosti měst vůči změně klimatu, který obsahuje také implementační část a akční plán s širším spektrem opatření.

Typy adaptačních opatření

Adaptační opatření se rozdělují na tři typy: modro-zelená, šedá a měkká.

Modro-zelená opatření

Modro-zelená opatření zahrnují přírodní a přírodě blízká opatření, např.

Čtěte také: Vliv Ekologie na Stravovací Návyky

Šedá opatření

Šedá opatření se zaměřují na stavební a technologická řešení, jako jsou termoizolace budov, stínění (vegetační i technické prvky) nebo také hráze, poldry, náspy, drenážní systémy, dešťové kanalizace, zadržovací nádrže.

Příklady adaptačních opatření v praxi

• Revitalizace vnitrobloku v Mladé Boleslavi: Město Mladá Boleslav realizovalo projekt revitalizace vnitrobloku na severním sídlišti mezi ulicemi Jana Palacha a 17. listopadu. Tento projekt, zaměřený na zlepšení mikroklimatických podmínek v lokalitě Na Radouči, vychází z adaptační strategie na změnu klimatu, kterou ASITIS pro město zpracoval v roce 2021 s podporou Norských fondů. Z analýzy vyplynulo, že severní sídliště patří k nejzranitelnějším oblastem města při vlnách sucha a horka. Revitalizace zahrnovala terénní úpravy, vybudování nových chodníků a pěšin, vznik hřiště s dětskými prvky, mlhoviště pro osvěžení i vytvoření jezírka.

Role měst v adaptaci na změnu klimatu

Města hrají důležitou roli z hlediska možných dopadů změny klimatu. Tři čtvrtiny obyvatel Evropy žijí v městských oblastech, které jsou často zranitelné a nedostatečně připravené na projevy klimatické změny, jako jsou vlny horka, nedostatek vody, sucho, nebo záplavy. Kromě populace městské oblasti soustřeďují vysoký podíl socio-ekonomických aktivit a produkce skleníkových plynů.

Cílem projektu UrbanAdapt je reagovat na možné dopady změny klimatu ve městech, spustit a rozvíjet proces přípravy adaptačních strategií měst, navrhnout a vyhodnotit vhodná adaptační opatření ve vybraných urbánních oblastech (Praha, Brno, Plzeň) v České republice za podpory ekosystémově založených přístupů.

Strategické dokumenty v ČR

• Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR
• Národní akční plán adaptace na změnu klimatu

Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR je dokument definující adaptační strategii České republiky. Adaptační strategie ČR připravená na roky 2015-2020 s výhledem do roku 2030 svým obsahem doplňuje Politiku ochrany klimatu v ČR - strategický dokument, který definuje hlavní cíle a opatření v oblasti ochrany klimatu na národní úrovni tak, aby zajišťovala splnění cílů snižování emisí skleníkových plynů v návaznosti na povinnosti vyplývající z mezinárodních dohod.

Adaptační opatření a jejich dopad na různá odvětví

Lesní hospodářství

Dopady změny klimatu na lesní hospodářství jsou spojené především se suchem a extrémními projevy počasí. Sucho snižuje přirozenou obranyschopnost lesních porostů vůči různým druhům škůdců a silnému větru, zároveň zvyšuje riziko lesních požárů. Adaptační opatření pro lesní hospodářství spočívají především v pěstování druhově rozmanitých lesů přirozeně odolných vůči projevům změny klimatu.

Čtěte také: Česká klimatická strategie

Zemědělství

Změna klimatu ovlivňuje různými mechanismy stabilitu zemědělské produkce. Dochází k posunu hlavního vegetačního období na začátek března a celkovému zvýšení teploty, což je potenciálně přínosné, v budoucnosti bude možné pěstovat na našem území teplomilnějších plodiny. Riziko spočívá v častějším výskytu ranních mrazíků, suchých období v letních měsících a výskytu extrémních srážek. Společným jmenovatelem adaptačních opatření v zemědělství je dobré plánování. Nezbytnou podmínkou zemědělství v budoucnosti musí být udržitelné využití půdy a dodávání organické hmoty.

Vodní hospodářství

V souvislosti s narůstající průměrnou teplotou dochází k nárůstu vypařování vody z krajiny a vodních ploch, zároveň dochází k častějšímu výskytu extrémních srážkových událostí. Adaptační opatření se zde zabývají především zadržováním vody v krajině, podporou vsakování dešťové vody, snížením spotřeby pitné vody a plánováním s ohledem na sucho a povodně. Zadržování vody v krajině má být podpořeno revitalizací vodních toků a existujících vodních biotopů, dále pak budováním biotopů nových, například tůní nebo slepých ramen potoků a řek.

Městské prostředí

Městské prostředí je nejvíce ovlivněno projevy sucha, zvyšujících se průměrných teplot a výskytem dní s extrémními tropickými teplotami. Těmto projevům zde navíc chybí protiváha v podobě odpařování vláhy a umocňuje je zvýšené pohlcování a akumulace tepla. Potenciál k adaptaci na změnu klimatu ve městech leží především ve výstavbě a renovaci energeticky šetrných budov.

Ekonomické aspekty adaptace

Přestože adaptační opatření znamenají v současnosti náklady navíc, je zřejmé, že náklady v případě nečinnosti by byly mnohonásobně vyšší. Například v zemědělství dosáhly škody způsobené projevy změny klimatu za rok 2017 téměř 7,7 mld. Kč. Celkově jsou ve vodním hospodářství náklady na kompenzaci škod způsobených klimatickou změnou výrazně vyšší, než náklady na plánovaná systémová opatření.

Níže uvedená tabulka ukazuje odhad nákladů a škod způsobených klimatickými změnami.

Čtěte také: Příklady adaptace v přírodě

Vzdělávání a osvěta

Vedle komunikace tématu je kladen důraz také na vzdělávání. Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta (EVVO) má v České republice dlouholetou tradici a povinnost rozvíjet tuto oblast je vymezena několika zákony, strategickými dokumenty a programy (Státní politika životního prostředí 2012-2020, Strategie udržitelného rozvoje ČR, Státní program EVVO, Národní program rozvoje vzdělávání v České republice, Strategie celoživotního učení apod.).

tags: #adaptace #na #změnu #klimatu #ve #městech

Oblíbené příspěvky:

• Tipy pro přípravu rýže v přírodě
• Vrbovec: Vše o svozu odpadu
• Co je ekologický dluh?
• Nápady pro výuku o louce
• Význam ekologické stability