Třídění odpadu se stalo běžnou součástí života pro 73 % obyvatel České republiky, což nás řadí na 6. místo v žebříčku srovnávajícím státy EU. I když je u nás třídění odpadu dostupné, ještě stále je mezi námi nemalý počet netřídičů. Pojďme si říct, jak jsme na tom.
V Česku snad není člověka, který by si na ulici ještě nestihl všimnout barevných kontejnerů na tříděný odpad. Dalo by se říct, že všichni o nich vědí, všichni je vidí a chodí kolem nich, ale ne všichni je využívají. Češi mají k dispozici více než 272 tisíc barevných kontejnerů na třídění, které se nacházejí v průměru necelých 100 metrů od domova, tedy jen dvě minuty chůze. Ještě v roce 2000 to přitom bylo více než čtvrt kilometru. Aby taky ne, když to ke kontejnerům máme průměrně už jen 90 metrů! V tomhle směru to u nás máme opravdu snadné, ale co víc?!
Vytříděný odpad totiž můžeme recyklovat nebo alespoň zlikvidovat ekologičtěji než ten směsný. Třídit odpad bychom měli také proto, že šetříme zdroje, ať už v podobě těch vytěžených, které potřebujeme pro výrobu (ropa - plasty, křemičité písky - sklo, nebo třeba bauxit pro výrobu hliníku), nebo také přírodu, která musí těžbě ustoupit.
Potěšit nás může, že díky třídění a recyklaci odpadu u nás zachráníme každý rok 30 km2 přírody nebo snížíme zátěž životního prostředí o 942 000 tun CO2 ekv. Například díky třídění papíru u nás nemuselo být vloni pokáceno 2 345 638 stromů. Co se týče třídění skla, každý z nás ho loni vytřídil 15,1 kg, přesto ho třídíme málo a střepy na výrobu nového skla musíme aktuálně dovážet ze zahraničí.
I přesto, že je v ČR k dispozici více než 560 000 sběrných nádob na tříděný odpad, ještě celá čtvrtina lidí je vůbec nevyužívá, což je velká škoda. Třídit odpad by mělo být samozřejmostí pro všechny, nikoliv „něco navíc“.Kdyby tohle tvrzení byla pravda, pak by v roce 2016 nebylo Čechy 28 % Čechů (a populace naší republiky by se tak smrskla o nějakých 2,96 milionu obyvatel). Počet lidí, kteří u nás třídí odpad, sice od roku 2013 stagnuje, drží se na 72 %, přesto je to výrazně více než v roce 2000. Tehdy se totiž k třídění odpadu „přiznalo” jen 38 % Čechů.
Čtěte také: Řešení problémů s netříděným odpadem
Tohle téma můžeme probrat s těmi, o nichž víme, že netřídí nebo k tomu mají rezervovaný postoj. Možná se o tuhle problematiku až tak nezajímají, protože je k tomu nikdo nevedl nebo neměli čas nad tím přemýšlet. Třídit se musí dycky!
Každý v Česku loni v průměru vytřídil 42 kilogramů papírů, plastů, skla, kovů a nápojových kartonů. To nás řadí na 6. místo v žebříků srovnávající státy EU. Podle studie je Česko dokonce zemí s jedním z nejlevnějších a nejefektivnějších systémů třídění a recyklace. Také recyklace je u nás velmi levná, a to i ve srovnání s lídry třídícího žebříčku. Zatímco v Česku vyjdou roční náklady na recyklaci na 5 eur (135 korun) za osobu, Německo či Belgie mají náklady téměř dvojnásobné.Pokud se podíváme na mezinárodní srovnání množství vytříděného odpadu, zjistíme, že jsme na tom v Česku v porovnání s ostatními evropskými zeměmi velice dobře. Podle údajů Eurostatu z roku 2014 se větší část odpadu než u nás (48 %) zrecyklovala jen v Belgii, Dánsku, Francii, Itálii, Lotyšsku, Polsku, Portugalsku, Slovinsku a na Islandu.
Ministerstvo životního prostředí přesto připravuje další zpřísňování podmínek a ve hře jsou i finanční postihy pro ty, kdo odpad netřídí. Ministr Richard Brabec (za ANO) už proto chystá opatření, která by třídící čísla měla vylepšit. Součástí chystaného nového zákona o odpadech je tak například zavedení systému „zaplať, kolik vyhodíš“, který bude finančně trestat ty, kteří třídí nedostatečně. O výši poplatku rozhodnou obce a ten, kdo nebude třídit odpad, za jeho odvoz zaplatí více. Ministerstvo to však nevnímá jako sankci, ale chce tímto způsobem motivovat lidi, aby neprodukovali tolik odpadků.
Informace o třídění odpadů jsou dnes všude, především díky internetu. Co kam patří se dozvíte během minuty. Informují vás i samotné barevné kontejnery. Na třídění odpadů není vůbec nic složitého. Ani plasty, ani sklo není potřeba umývat, než je vyhodíte do sběrné nádoby.
Klasické chyby v třídění jsou nejčastěji spojeny s tím, že lidé dají nesprávný odpad do nesprávné nádoby. Například zrcadlo nebo keramický hrnek do nádoby na sklo, nebo staré linoleum nebo novodurové trubky do nádoby na plast. Třídící linky si s tím ale poradí. Jen je to náročnější.
Čtěte také: Odpad v České republice a jeho třídění
V roce 2022 dosáhla produkce odpadů v České republice 39 191 940 tun. Celkem bylo v roce 2022 vyprodukováno 5 423 686 tun komunálního odpadu, z toho 3 899 245 tun pocházelo z obcí, resp. od občanů, kterým sběr odpadu právě obce zajišťují, a dalších subjektů zapojených do obecního sběru odpadu. V přepočtu na jednoho obyvatele České republiky se jednalo o 362 kilogramů „obecního komunálního odpadu“.
Z celkového množství odpadů, s nimiž bylo nakládáno, bylo 3,9 % energeticky využito, tedy jako paliva nebo jiným způsobem k výrobě energie. Pro recyklaci materiálů bylo využito 51,3 %. V předchozím roce (2021) bylo pro recyklaci využito 50,6 % odpadů.
| Způsob nakládání | Podíl |
|---|---|
| Energetické využití | 3,9 % |
| Recyklace materiálů | 51,3 % |
| Kompostování | 3 % |
| Zasypávání | 28,3 % |
| Skládkování | 13,2 % |
| Spáleno bez energetického využití | 0,2 % |
Celkové množství vytříděného odpadu dosáhlo loni v průměru 71,8 kilogramů na obyvatele, tedy o 5 kilogramů více než v roce 2020. V průměru každý Čech vytřídil 22,5 kilogramů papíru, 16,8 kg plastů, stejné množství kovů, 15,2 kg skla a necelý půlkilogram nápojových kartonů.
Na trh v ČR bylo v roce 2021 celkem uvedeno 1,33 milionu tun obalů, z toho se pak podařilo vytřídit a předat k recyklaci nebo jinému využití 1,02 milionu tun, tzn. celková míra recyklace a využití dosáhla 77 %.
Údaje v tomto článku vycházejí z údajů společnosti EKO-KOM a týkají se poměru obalových materiálů vyrobených v ČR a obalových materiálů, které na našem zemí byly zrecyklovány. Čísla v tomto porovnání vycházejí zákonitě vyšší, než kdybychom za základ brali celkové množství komunálního odpadu. Toho jsme v roce 2015 dokázali zrecyklovat 37 %.
Čtěte také: Netříděný odpad: Jak postupovat
Psali jsme zde. Ke kontejnerům to máme stále blíž
Kdybyste s tříděným odpadem chodili ke kontejneru dvakrát týdně, urazíte téměř 20 km za rok. V roce 2016 bylo Česku podle společnosti EKO-KOM, která provozuje systém sběru a recyklace obalových odpadů, přes 307 000 kontejnerů na tříděný odpad. Jejich počet se od roku 2006 zdvojnásobil a spolu s tím se zkracuje i průměrná vzdálenost, kterou musíme k takovému kontejneru ujít. Češi to mají v průměru k nejbližšímu kontejneru na tříděný odpad 96 metrů, přičemž ve zmíněném roce 2006 to bylo zhruba 136 metrů. Každý Čech dnes vytřídí ročně 44,8 kg odpadu, což je opět v porovnání s rokem 2006 téměř dvojnásobek.
Koncept cirkulární ekonomiky se zabývá způsoby, jak zvýšit efektivitu produkce lidského společenství a napomoci tak kvalitě životního prostředí a udržitelnému rozvoji. Snaží se postupnými kroky vytvořit ekosystém, ve kterém budou materiály cyklicky znovu využívány, aniž by ztrácely svou hodnotu. Právě přeměna odpadů v opětovně využitelné suroviny je jedním z prvních kroků tohoto konceptu. Omezení skládkování, jehož úplný zákaz má v Česku nastoupit v roce 2024, je jen jedním z mnoha kroků směrem k cirkulární ekonomice. Jedná se o celou koncepci, která má vést k maximálnímu snížení dopadů činnosti člověka na životní prostředí při zachování veškerých služeb, které máme k dispozici.
tags: #kdo #netridi #odpad #statistiky