Adaptace Podniků na Změnu Klimatu v České Republice

Klimatická změna už dávno není otázkou budoucnosti. Její důsledky dopadají i na ekonomiku a Česko se otepluje dvakrát rychleji než světový průměr. Sucho, povodně, výkyvy počasí - i tak se v Česku projevuje klimatická změna. Její dopady firmy často pocítí nepřímo: v přerušených dodávkách elektřiny nebo komodit, kolísajících cenách či změnách poptávky.

Podle Evropské agentury pro životní prostředí se průměrné ekonomické ztráty způsobené klimatickými extrémy v Evropě od roku 2020 pohybují kolem 45 miliard eur ročně. Klimatická rizika se stávají tématem, které ovlivňuje všechny podniky, bez ohledu na velikost nebo obor. Vyhodnocování klimatických rizik bude stejně samozřejmé jako finanční plánování.

Strategie pro Změnu Klimatu: Adaptace vs. Mitigace

V souvislosti se změnou klimatu se často mluví o mitigaci a adaptaci. I když spolu souvisejí, jde o dvě různé strategie. Mitigace znamená, že se snažíme klimatickou změnu omezit nebo zpomalit, především snižováním emisí skleníkových plynů. Adaptace je naopak přizpůsobování se současným i budoucím dopadům změny klimatu, aby se zmírnily případné škody a posílila odolnost firmy. Zatímco tedy mitigace pomáhá zpomalit změnu klimatu, adaptace rozhoduje o tom, zda podnik dokáže v měnících se podmínkách obstát.

Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR je dokument definující adaptační strategii České republiky. Adaptační strategie ČR připravená na roky 2015-2020 s výhledem do roku 2030 svým obsahem doplňuje Politiku ochrany klimatu v ČR - strategický dokument, který definuje hlavní cíle a opatření v oblasti ochrany klimatu na národní úrovni tak, aby zajišťovala splnění cílů snižování emisí skleníkových plynů v návaznosti na povinnosti vyplývající z mezinárodních dohod. Téma přizpůsobování se dopadům změny klimatu je důležité i na úrovni Evropské unie. Již v roce 2013 byla přijata Adaptační strategie EU. Implementačním dokumentem Adaptační strategie ČR je Národní akční plán adaptace na změnu klimatu (NAP, 2017). Průběžné plnění AS ČR bylo vyhodnoceno v roce 2019, v současnosti se strategie mj. na základě tohoto hodnocení aktualizuje.

Cílem jednotlivých adaptačních opatření je zmírnit dopady projevů změny klimatu na jednotlivé oblasti lidské činnosti (lesní a vodní hospodářství, zemědělství, atd.), ale také posílit odolnost společnosti vůči současným i předpokládaným dopadům změny klimatu a to v souvislosti s lidským zdravím. Jedním z příkladů adaptačního opatření je zadržování vody v krajině. Konkrétním adaptačním opatřením je v tomto případě budování tůní, revitalizace koryt potoků či budování slepých ramen řek. Tato opatření zvyšují schopnost krajiny zadržovat vodu a lépe tak čelit extrémním projevům klimatu (například suchu). Pozitivním efektem tohoto opatření může být i vznik nových biotopů v okolí stabilních vodních toků nebo snížení rizika povodní. Výsledkem adaptačního opatření je následné snížení škod napáchaných suchem či povodněmi.

Čtěte také: Vliv Ekologie na Stravovací Návyky

Přestože adaptační opatření znamenají v současnosti náklady navíc, je zřejmé, že náklady v případě nečinnosti by byly mnohonásobně vyšší. Například v zemědělství dosáhly škody způsobené projevy změny klimatu za rok 2017 téměř 7,7 mld. Kč.

Kroky k Adaptaci

Prvním krokem adaptace je porozumět tomu, kde a jak klimatická změna ovlivňuje provoz firmy. Využít se k tomu dají veřejně dostupné nástroje, které propojují klimatická data s lokálními mapami rizik. Když firma pochopí, kde je zranitelná, může si stanovit priority a připravit adaptační plán. Ten popisuje konkrétní opatření, termíny i odpovědnosti. Nemusí vždy jít o velké investice, někdy stačí menší organizační změna, například vytvoření záložního skladu, změna zdrojů surovin nebo plán řízení výroby při horkých dnech.

Praktickým průvodcem, jak s adaptací začít, je online kurz KlimaReady. Na kurzu se podílelo 27 expertů a expertek a nabízí přehled konkrétních kroků, jak vyhodnotit klimatická rizika, zavést přírodě blízká opatření a inspirovat se příklady českých firem, které už svou odolnost posilují. Vzdělávací projekt KlimaReady je spolufinancován Evropskou unií v rámci Národního plánu obnovy.

Investice Českých Firem do Adaptace

Mnohé české firmy už dokazují, že adaptace nemusí znamenat jen náklady, ale i inovace a úspory. Společnost LIKO-S proměnila své areály v „živé budovy“, které využívají zelené střechy a fasády a retenční jezírka zadržující vodu. Tím snižuje přehřívání interiéru i spotřebu energií. Mattoni 1873 zase aktivně spolupracuje se zemědělci na protierozních opatřeních, obnovuje původní ekosystémy a podporuje vznik tůní a mokřadních luk v okolí svých pramenů, čímž zvyšuje schopnost krajiny zadržovat vodu. Plzeňský Prazdroj spolupracuje v rámci projektu Pro ječmen se zemědělci a vědci na zavádění regenerativních postupů za účelem zlepšení vsakování vody v půdě a zvýšení jejího zadrženého množství v suchých obdobích. Stále více menších provozů instaluje kořenové čistírny odpadních vod, které kombinují ekologii s úsporou. Čistí vodu přírodními procesy, zadržují ji v místě a zlepšují mikroklima areálu.

Adaptace v Lesním Hospodářství

Dopady změny klimatu na lesní hospodářství jsou spojené především se suchem a extrémními projevy počasí. Sucho snižuje přirozenou obranyschopnost lesních porostů vůči různým druhům škůdců a silnému větru, zároveň zvyšuje riziko lesních požárů. Celá situace je komplikována složením lesních porostů v Česku, které neodpovídá stavu, ve kterém je obranyschopnost zaručena přirozenými mechanismy. Adaptační opatření pro lesní hospodářství spočívají především v pěstování druhově rozmanitých lesů přirozeně odolných vůči projevům změny klimatu. Důležitým bodem je i zachování původních rostlinných a živočišných druhů. Realizace adaptačních opatření bude respektovat ekonomické cíle lesního hospodářství (zásadu zachování konkurenceschopnosti). Obecně lze ale očekávat, že zvýšené náklady na šetrnější těžbu a dopravu dříví budou kompenzovány nižšími náklady na obnovu a výchovu mladých lesních porostů.

Čtěte také: Česká klimatická strategie

Adaptace v Zemědělství

Změna klimatu ovlivňuje různými mechanismy stabilitu zemědělské produkce. Dochází k posunu hlavního vegetačního období na začátek března a celkovému zvýšení teploty, což je potenciálně přínosné, v budoucnosti bude možné pěstovat na našem území teplomilnějších plodiny. Riziko spočívá v častějším výskytu ranních mrazíků, suchých obdobích v letních měsících a výskytu extrémních srážek. Ranní mrazíky mohou mít devastující účinky například na některé druhy ovocných stromů. Letní sucha budou ovlivňovat především oblasti střední a jižní Moravy, středních a severozápadních Čech, dolního a středního Polabí a Povltaví, které jsou klíčové pro zemědělskou produkci ČR.

Společným jmenovatelem adaptačních opatření v zemědělství je dobré plánování. Nezbytnou podmínkou zemědělství v budoucnosti musí být udržitelné využití půdy a dodávání organické hmoty. Dále je důležité zavádět opatření pro zadržování vody a opatření zamezující půdní erozi. Podle Jiřího Musila ze společnosti Agdata, českého dodavatele technologií pro chytré zemědělství, šetří digitalizace zemědělství zhruba 50 % člověkohodin měsíčně.

Adaptace ve Vodním Hospodářství

V souvislosti s narůstající průměrnou teplotou dochází k nárůstu vypařování vody z krajiny a vodních ploch, zároveň dochází k častějšímu výskytu extrémních srážkových událostí. Citelným dopadem změny klimatu na vodní hospodářství je stav sněhové pokrývky, která přirozeným způsobem akumuluje vodu. Tání sněhu se posouvá směrem do zimy a voda poté chybí v pozdních letních a podzimních měsících. Adaptační opatření se zde zabývají především zadržováním vody v krajině, podporou vsakování dešťové vody, snížením spotřeby pitné vody a plánováním s ohledem na sucho a povodně. Zadržování vody v krajině má být podpořeno revitalizací vodních toků a existujících vodních biotopů, dále pak budováním biotopů nových, například tůní nebo slepých ramen potoků a řek.

Celkově jsou ve vodním hospodářství náklady na kompenzaci škod způsobených klimatickou změnou výrazně vyšší, než náklady na plánovaná systémová opatření. Předpokládaná roční výše finančních prostředků pro systémová adaptační opatření je 4,2 mld. Kč, zatímco průměrný roční podíl státu na náhradách škod způsobených povodněmi je odhadován na 8,5 mld. Kč (období mezi roky 1990 a 2010).

Adaptace Městského Prostředí

Městské prostředí je nejvíce ovlivněno projevy sucha, zvyšujících se průměrných teplot a výskytem dní s extrémními tropickými teplotami. Těmto projevům zde navíc chybí protiváha v podobě odpařování vláhy a umocňuje je zvýšené pohlcování a akumulace tepla. V důsledku toho může být ohroženo zdraví obyvatelstva v letních měsících. Potenciál k adaptaci na změnu klimatu ve městech leží především ve výstavbě a renovaci energeticky šetrných budov. Předpokládá se, že státní investiční podpora těchto renovací se státu vrací na daních z příjmu firem, zaměstnanců, na nevyplacených dávkách v nezaměstnanosti atd. Očekává se, že na 1 mld. investovaných korun připadá 0,97-1,21 mld. Kč.

Čtěte také: Příklady adaptace v přírodě

Mezinárodní a Evropské Rámce pro Adaptaci

Nejpozději koncem 80. let 20. století byla změna klimatu identifikována jako vážný celosvětový problém způsobený člověkem a postupně začal vznikat mezinárodní právní a strategický rámec pro boj se změnou klimatu. Mezi klíčové celosvětové dohody patří přijetí Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (dále jen „Úmluva“) na Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji v Rio de Janeiru v roce 1992, která položila základ mezinárodnímu právnímu rámci ochrany klimatického systému Země. Česká republika Úmluvu ratifikovala dne 7. října 1993.

Vedle Kjótského protokolu, zaměřeného na snížení emisí skleníkových plynů a ratifikovaného Českou republikou v roce 2001, je z pohledu adaptace na změnu klimatu zásadní Pařížská dohoda (dále jen „Dohoda). Tato Dohoda byla přijata smluvními stranami Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu v prosinci 2015.

Na úrovni Evropské unie je problematika adaptace na změnu klimatu zakotvena v několika strategických dokumentech, které určují směr i pro národní a regionální politiky. Zásadními z nich jsou Zelená dohoda pro Evropu (European Green Deal, 2019) a Evropská strategie přizpůsobení se změně klimatu (2021). Zelená dohoda pro Evropu, zveřejněná Evropskou komisí v prosinci 2019, představuje odpověď na klimatickou a environmentální krizi, která patří k největším výzvám současnosti.

Na Zelenou dohodu přímo navazuje Evropská strategie přizpůsobení se změně klimatu, přijatá Evropskou komisí 24. února 2021 (COM/2021/82 final). Tento dokument vymezuje, jak se může Evropská unie přizpůsobit nevyhnutelným dopadům změny klimatu a stát se klimaticky odolnou do roku 2050. Navazuje přitom na první adaptační strategii EU z roku 2013 a reflektuje její vyhodnocení, které probíhalo v roce 2018.

Právním ukotvením klimatických cílů EU se stal Evropský klimatický zákon přijatý v roce 2021. EU se v něm zavázala k dosažení klimatické neutrality do roku 2050 a ke snížení svých skleníkových plynů o 55% oproti roku 1990 do roku 2030. Nestanovuje však jasné cíle pro jednotlivé členské státy.

Adaptace není jen obrana před hrozbami. Je to způsob, jak posílit odolnost firmy, snížit náklady a udržet stabilitu i v době, kdy se prostředí rychle mění. Firmy, které se rozhodnou reagovat včas, nezískávají jen větší jistotu vůči rizikům, ale také nové příležitosti pro inovace, spolupráci a dlouhodobé partnerství se zákazníky i komunitami.

tags: #adaptace #podnik #opatření #změna #klimatu

Oblíbené příspěvky:

• Udržitelná krajina: Rekultivace
• Cíl a přínos her v přírodě
• Poplatky za Odpad
• Legislativa fakturace dřevěného odpadu v ČR
• Příroda v bakalářské práci