Adenium: Pěstování Pouštní Růže a Její Krása

Adenium ztloustlé, známé také jako Desert Rose nebo Pouštní růže, je výjimečná sukulentní rostlina. Díky svému atypickému tvaru stonků a různobarevným květům je považována za jednu z nejkrásnějších sukulentních rostlin na světě.

Vzhled a Charakteristika Adenia

Adenium Obesum může mít několik podob. Jednou je to silný kmen s větvemi pouze na špičce, tvořící vizuálně chocholku. Jindy se jedná o drobný keřík s buclatými větvemi. Rostlina je dobře tvarovatelná, což ji činí vhodnou pro tvorbu bonsají. Listy má oválné, polodlouhé, lesklé a kožovité. Květy se podobají planým růžím.

Je to sukulent, což znamená, že umí shromažďovat vodu ve svém stonku nebo listech. Název Adenium převzal podle místa svého objevení, poblíž přístavu u Adenu. Druhové jméno Obesum znamená tlusté, což označuje tvar stonku.

Ve volné přírodě může dorůst výšky až 4 metry, ale běžně dorůstá do výšky 1,5 metru a šířky 1 metru. Má keřovité i stromovité uspořádání.

Pěstování Adenia

Rostlinka není složitá na pěstování. Základní požadavek je pro ni umístění na slunném místě. Přes zimu by teplota neměla klesat pod 15 °C. V letním období může být umístěná například ve skleníku, nebo v bytě na parapetu okna, nejlépe směrovaného na jih. Je odolná vůči suššímu vzduchu, a proto ji nebude vadit umístění klidně i nad topení. Teplotu snáší vysokou, kolem 25 °C a nevadí ji ani letní tropy.

Čtěte také: Normy pro výšku umyvadla

Jestliže má málo světla, začne shazovat lísky. Tohle může nastat i v zimním období, ale na jaře opět obrostou. Nevyžaduje téměř žádnou zálivku, jen občasnou po důkladném proschnutí. Pozor na přemokření kořenů, na přímém slunci zavlažujeme častěji. Chybějící zálivku poznáme i podle toho, že kořenová hlava začne na omak měknout. Ale spíše snese zálivkový půst, než přelití. Přes zimu zalévání omezíme.

Od jara do podzimu hnojíme 1x za 14 dní hnojivem na sukulenty a kaktusy. Co se týče přesazování - mladé rostlinky můžeme přesazovat každý rok na jaře, starší dle potřeby do substrátu na sukulenty. Adenium Obesum můžeme zasadit i do bonsajové misky. V tomto případě poznáme potřebu přesazení podle toho, že budou kořeny vyrůstat ze spodních otvorů.

Podmínky pěstování Adenia:

• Umístění: Velmi slunné a teplé místo, v zimě stále teplé a světlé místo.
• Zálivka: Spíše méně, po proschnutí substrátu.
• Hnojení: 1x za 2 měsíce hnojivem na kaktusy.
• Teplota: Stálá pokojová teplota, v zimě min. 15°C.
• Půda: S příměsí písku, ideálně zemina na kaktusy.

Kvetení a Barvy Květů

Pokud má rostlinka správnou péči, odvděčí se Vám krásnými květy. Barvy jsou opravdu rozmanité, od bílé, růžové, vínové, fialové až po purpurovou. Květenství začíná v květnu až červnu, kdy se objeví první poupata, které se během 14 dnů otevřou. Poté znovu rozkvétají na konci léta. Jak již bylo uvedeno, přes zimu může lístky shodit.

Oddálíme tím sice kvetení, ale do budoucna se množství květů na koncích zmnožených výhonů výrazně zvýší. Je vhodné mladou rostlinu zaštipovat, aby se rozvětvila.

Jedovatost a Bezpečnost

Je vhodná opatrnost na mléčný latex vytékající z rostliny, který může být do značné míry jedovatý. Z toho důvodu by měla být umístěna mimo dosah dětí a zvířat. Otrava se projevuje zvracením, průjmem a vysokým tlakem. Domorodci ji tradičně používaly k lovu ryb, jako součást šípových jedů, k černé magii nebo v lidové medicíně.

Čtěte také: Sanitární vybavení a normy pro výšku odpadu

Rozmnožování a Řez

Pouštní růži rozmnožujeme buď semeny, nebo vrcholovými řízky a to na jaře. Upravování řezem je vhodné v kterékoliv roční období. Pouze v době květenství není vhodné do rostliny příliš řezat, abychom nepřišli o květy. Přerostlou rostlinu upravujeme prostřihem, po té nám více rozkošatí.

Zajímavosti o Adeniu

Adenium Obesum je originální a velmi atraktivní rostlinka. Tenhle „tlouštík“ rostoucí v pouštím písku by Vám doma neměl rozhodně chybět. V podstatě jediným škůdcem je, podobně jako u kaktusů, červec. Málokterá sukulentní rostlina u nás v posledních letech zdomácněla tak výrazně jako právě Adenium obesum. Dokonce si tato rostlina z čeledi toješťovitých (Apocynaceae) vysloužila u pěstitelů i laické veřejnosti český název „Pouštní růže“, což se stává jen málokterým kytkám z říše sukulentů.

Jak široký je areál přírodního výskytu této rostliny se zářivými květy a tlustým kmenem, tak variabilní jsou jednotlivé subspécie Adenium obesum, které někteří systematici povýšili do stavu samostatných druhů. Adenium obesum můžeme v přírodě spatřit na Arabském poloostrově, přilehlém ostrově Sokotra (A. socotranum) a odtud směrem dolů po východním pobřeží Afriky až na samý jih. Po západním pobřeží zase přes Namibii až do jižní Angoly (A. boehmianum).

Rostliny Adenium obesum tvoří v přírodě kmeny bizarních tvarů, a lesklými, nesukulentními listy bývají obvykle zdobeny pouze na vrcholech, zatímco pod množstvím zářivých květů se často ztrácejí takřka celé. Rostlina roní jedovatou šťávu, kterou domorodci v některých oblastech afrického jihozápadu používají k výrobě otrávených šípů. Pro pěstitele při běžné manipulaci a případném poškození rostliny žádné výrazné nebezpečí nehrozí, ale při pozření této průhledné husté tekutiny nejsou komplikace vyloučeny. Zároveň je ale šťáva využívána v lidové medicíně afrických národů, a rostliny často nesou také výrazné stopy okusu zvěří.

Adenium obesum je rostlina milující teplo, a protože obstojně snáší i suchý vzduch, jedná se o vcelku ideální rostlinu do našich ústředně vytápěných interiérů. Nesnáší poklesy teplot pod 12°C, ale spíše je vhodné nevystavovat je trvaleji poklesům pod 18°Celsia. Adenium obesum snáší plné slunce, ale dobře prosperuje i při světle rozptýletném. Jakmile má světla nedostatek, méně kvete nebo nekvete vůbec.

Čtěte také: Průvodce instalací kuchyně Ikea: odpad

Vodu adenia milují od jara do podzimu v hojném množství, ale substrát by neměl zůstávat dlouho přemokřený. Pěstování adenií není složité, ale vyžaduje určitou dávku pěstitelského citu a častější pozorování reakcí rostliny na přísun vody. V zimě zaléváme podstatně méně, protože adenia přezimujeme při teplotách kolem dvaceti stupňů, přičemž noční teploty klesají na 15°C a občas i níže.

Velice jim prospívá i večerní rosení v období letních veder a zvýšení vzdušné vlhkosti jakýmkoliv způsobem. Na nedostatek vody rostliny reagují výraznějším opadem listů, a později i měknutím kmene, který se po následné zálivce naplní vodou a ztvrdne obvykle do druhého dne. Pokud se tak nestane, je chyba jinde a je vhodné rostlinu vyjmout z nádoby a zkontrolovat zdraví jejích kořenů.

Letnění lze doporučit, ale pouze v nejteplejších měsících roku. Pokud jsou v tomto případě rostliny vystaveny dešti na pospas, je třeba provádět mnohem pečlivější kontrolu. Adenia jsou značně citlivá na poranění kmene. Pokud je poraněná rostlina v suchém a teplém prostředí, rány se rychle a většinou spolehlivě zacelují. Za chladných letních rán nebo v době dlouhotrvajích dešťů je ale situace naprosto odlišná.

Jakmile se koncem jara objeví na koncích větví první poupata, začínáme porušovat naše pravidlo o nepřihnojování sukulentů. V době plného kvetení přihnojujeme i dvakrát měsíčně. Na značce hnojiva vůbec nezáleží, ale výsledek je vždy stejně dobrý. Účel je splněn, protože ačkoliv bývají rostliny květy a poupaty doslova obaleny, neshodí samy od sebe ani jediné, pokud se o to nepřičiníme my svojí neopatrností.

Protože mnoho pěstitelů už dnes pěstuje adenia z vlastních semen, jsou v podstatě téměř všechny semenáčky v nabídkách z tuzemských zdrojů. Z kdysi raritní a pěstitelsky komplikované rostliny se postupem času stala rutinní záležitost. Zvýšenou odolnost dnešních adénií oproti těm často umírajícím před mnoha lety přisuzuji dvěma faktorům a jejich vzájemné kombinaci. Tím prvním je snad vyšší odolnost rostlin ze semen vzniklých v kultuře u nás, tím druhým pak větší pěstitelské zkušenosti, které jsme získali za značných ztrát v uplynulých letech.

Adenium obesum je dnes pěstováno zcela běžně, a nabídka nejrůznějších kultivarů s pestrobarevnou škálou květů je velice bohatá. Proto už existují pěstitelé, kteří vytvářejí kolekce těchto hojně kvetoucích rostlin a stávají se z nich specialisté, tak jak to známe u kaktusářů. Když se navíc pěstitel nebojí vzít v pravý čas do ruky ostrý nůž a odhodlá se k radikálnímu řezu, nabízí se pokojová bonsaj, jejíž koruna se ztrácí pod záplavou nádherných květů.

Nejvíce květů se pravidelně objevilo na mladých výhonech, vzniklých po zimním řezu. Tato sukulentní kráska je zajímavá pro své květy, které jsou velice podobné oleandru. To, že se jí vůbec u nás v bytových podmínkách daří, je díky zahradníkům, kteří ji roubují na otužilejší blízký oleandr. Barevná paleta květů je široká, sahá od bílé, růžové, purpurové až po fialovou.

• A. obesum (pouštní růže) - tvoří lesklé, oválné listy, které jsou tmavě zelené. Kvete bílými květy na koncích s růžovým okrajem.
• A. boehmianum - tvoří u kořene tlustý stonek, kopinaté listy jsou šedozelené.

Kvete při správné péči několikrát do roka. Nejprve v květnu a červnu a pak na konci léta. Mléčná šťáva vytékající z rostliny při jejím poranění je prudce jedovatá. Není vhodná do blízkosti malých dětí či zvířat. Při práci s touto rostlinou používejte ochranné rukavice. Rostlina není náročná na pěstování. Vhodná pro bonsaj. Rostlina je velice tolerantní k řezu a tvarování. Při správné péči je to vytrvalá rostlina.

Téměř po celý rok rostlina miluje slunné stanoviště. Na zimu však snese tmavější a chladnější místo. Teplé stanoviště je ideální. V zimě rostlina vyžaduje teploty okolo 12 º C. V létě zaléváme vydatně, v zimě zálivku podstatně snížíme. Rostlina je citlivá na přemokření. Nevyžaduje zvýšenou vlhkost vzduchu. Od jara do podzimu hnojíme každých 14 dní hnojivem na kaktusy a sukulenty.

Množíme vrcholovými řízky nebo semeny. Roubování vrcholovým řízků na podnože je obtížné. Mladé rostliny přesazujeme každý rok vždy na jaře. Starší přesazujeme dle potřeby. Rostlinu napadají červci a vlnatky.

tags: #adenium #výška #pěstování

Oblíbené příspěvky:

• Co s odpadem v Řepištích?
• Ekologické katastrofy: Přehled
• Měření emisí při dovozu
• Princip fungování svozového vozidla
• Poplatky za odpad v Havířově