Charakteristika klimatu Severní Ameriky

Spojené státy americké (USA) jsou demokratickou federativní prezidentskou republikou, jejíž největší část se táhne kontinentem Severní Ameriky od Atlantského oceánu na východě po Tichý oceán na západě. Na severu hraničí pevninská část Spojených států s Kanadou, na jihu s Mexikem. A jak značí samotný název USA, jedná se o zemi, která sestává z 50 států a jednoho federálního území se statutem hlavního města - Washington D.

Amerika je po Eurasii druhý největší kontinent. Skládá se ze Severní a Jižní Ameriky. K Severní Americe řadíme také Střední Ameriku a ostrovy v Karibském moři. Amerika je omývána vodami tří světových oceánů. Povrch Ameriky se zvedá od východu na západ. Kordillery jsou nejmladší částí kontinentu, proto zde najdeme množství činných sopek a častá zemětřesení.

Faktory ovlivňující klima Severní Ameriky

Vlastní projev klimatu je založen na režimu základních fyzikálních a meteorologických procesů, které představují výměna tepla, oběh vody a všeobecná cirkulace atmosféry.

• Parametry oběžné dráhy Země kolem Slunce, tvar Země, sklon zemské osy, aspekty vyplývající z oběhů planety Země aj. představují primární faktory, které přímo ovlivňují hodnotu insolace, délku ročních období atd.
• Geografické faktory popisují přímý vliv polohy, složek a prvků fyzickogeografické části krajinné sféry na utváření dílčích charakteristik klimatu.
• Cirkulační procesy, které mají na celkový charakter klimatu největší vliv, patří zejména všeobecná cirkulace atmosféry a systém mořského proudění.

Klimatická klasifikace

Klimatická klasifikace umožnují identifikaci (klasifikaci) jednotlivých typů podnebí na základě zjištěných hodnot klimatických prvků. Základní klasifikační jednotkou je klimatické pásmo. Klimatická pásma můžeme v důsledku vnitřní heterogenity klimatických podmínek rozdělit na dílčí klimatické oblasti.

Konvenční klimatické klasifikace vymezují typy klimatu podle předem konvenčně (pevně) stanovených mezních hodnot jednoho nebo více klimatických prvků. Mezi nejčastěji využívané klimatické charakteristiky patří teplota vzduchu a srážkové úhrny, jejichž vzájemná závislost bývá dána do souvislosti s vegetačním krytem, pěstováním zemědělských plodin, geomorfologickými procesy, vývojem půd apod.

Čtěte také: Podrobný popis klimatické oblasti T3

Köppen-Geigerova klasifikace představuje nejpoužívanější klasifikaci klimatu. Její základ pochází od německého klimatologa Wladimira Köppena. Konceptem Köppenovy klasifikace je předpoklad, že přirozená vegetace je nejlepším odrazem klimatu daného území. Proto zohledňuje Köppenovo vymezení klimatických zón/pásů výskyt konkrétního vegetačního pokryvu.

Klimatické pásy Severní Ameriky

Amerika zasahuje do všech podnebných i vegetačních pásů:

• Polární pás s mrazovou pouští - trvalé zalednění. Střídá se zde polární den a noc.
• Subpolární pás s tundrou - okolí polárního kruhu se vyznačuje krátkým létem a mrazivou dlouhou zimou. Díky absenci pohoří může chladný vzduch pronikat až hluboko do kontinentu.
• Mírný pás - celý středozápad kontinentu.
• Stepi - zde nazývané prérie - se nachází v centrální části. Většinou jsou silně zemědělsky využívány.
• Subtropický pás a subtropické rostlinstvo - okolí Mexického zálivu a Florida. Vlhké a teplé léto. Západ vyplňují pouště náhorních plošin.
• Tropické podnebí se savanami i tropickými lesy - oblast Karibiku.

Polární klima

Rozkládá se na 12,8 % povrchu Země a je charakteristický nižší průměrnou teplotou nejteplejšího měsíce než 10 °C. Teplota vzduchu je tak většinou pod bodem mrazu a srážky většinou sněhové.

Určujícím znakem pro klima tundry je průměrná teplota nejteplejšího měsíce v rozmezí 0 až 10 °C. Tento typ klimatu se vyskytuje v nejsevernějších oblastech Severní Ameriky a Eurasie a jim přiléhajících ostrovů.

Mírně studené klima

Zabírá 24,6 % povrchu Země a je vymezen izotermou −3 °C nejchladnějšího a 10 °C nejteplejšího měsíce. Obvykle se nachází ve vnitrozemí kontinentů, nebo na jejich východních pobřeží, a to severně od 40° severní zeměpisné šířky. Na jižní polokouli se v důsledku menšího zastoupení pevniny v této zeměpisné šířce objevuje jen zřídka, a to ve vazbě na vyšší nadmořskou výšku.

Čtěte také: Riki a Diablo - detailní analýza

Specificky chladné boreální klima s krátkým a chladným létem a zimními teplotami hluboko pod bodem mrazu je rozšířeno v severní Kanadě a na Aljašce, v severní a východní Evropě a severní Asii. Zřetelné jsou zde také vysoké roční teplotní amplitudy pohybující se kolem 40 až 50 °C, někdy i více.

Mírné klima

Rozprostírá se na 13,4 % ploše Země a vyznačuje se značnou proměnlivostí počasí a silně vyvinutou cyklonální činností, střídáním čtyř ročních období a chladnou zimou bez pravidelné sněhové pokrývky. Pás je omezen izotermou 18 °C nejteplejšího −3 °C nejchladnějšího měsíce a podle srážkových úhrnů. Mírně teplé klima se suchým létem, neboli Středozemní klima je příznačné pro západní části kontinentů mezi 30-45° zeměpisné šířky, ostrůvkovitě pak v okolí Kapského města v jižní Africe, v Kalifornii v USA a dále na severozápad, či v jihozápadní Austrálii.

Suché klima

Zabírá asi 30,2 % povrchu Země. Je pro něj charakteristický stav, kdy je množství srážek menší než potenciální evapotranspirace. Průměrná teplota 18 °C je překročena po dobu několika měsíců. Klima pouští mají ty oblasti, jejichž roční srážkový úhrn je menší než polovina ročního srážkového úhrnu pásu suchého klimatu zohledněná hranicí sucha. Klima stepí a suchých savan indikuje oblasti, jejichž roční srážkový úhrn je menší než hodnota ročního srážkového úhrnu vymezující pás suchého klimatu, ale zároveň větší nebo rovna její poloviční hodnotě. Klima stepí se v USA vyskytuje jako pás kopírující území východně od Skalnatých hor.

Tropické klima

Zabírá asi 19 % plochy Země. Chybí zde chladná roční období a je charakteristický konstantní teplotou vzduchu. Průměrné roční teploty vzduchu zde neklesají pod 18 °C a roční amplituda teploty nepřesahuje 6 °C. Tento typ klimatu se vyskytuje podél rovníku a jeho hranice se pohybuje mezi 5-10° zeměpisné šířky. V některých oblastech východního pobřeží však může zasahovat až k obratníkům.

Regionální charakteristiky klimatu USA

Jih USA, atlantické pobřeží, Florida a oblasti Velkých plání na středozápadu charakterizují v létě úmorná vedra. Na americkém jihozápadě a v jižní Kalifornii jsou sice léta také horká, ale suchá. Západní pobřeží je trvale pod vlivem Tichého oceánu a klima je zde po celý rok stabilní. Věčné léto trvá na jihu Kalifornie, na Floridě a také v nejjižnějším výběžku Texasu.

Čtěte také: Přírodní bohatství Austrálie

V létě je pochopitelně chladněji ve Skalistých horách a Sierra Nevadě. V těchto pohořích bývají v zimě silné mrazy a neobyčejně vydatné přívaly sněhu. Velké otevřené plochy středozápadu a Texasu sužují od května do září nebezpečná tornáda.

Extrémní jevy počasí

Zvláštností Karibiku a jihovýchodu SA je častý výskyt tropických bouří a z nich vznikajících hurikánů. V centrální oblasti SA pak dochází k častému vzniku tornád. Oba tyto povětrnostní extrémy přináší řadu škod.

tags: #charakteristika #klimatu #Severní #Ameriky

Oblíbené příspěvky:

• Koše pro tříděný odpad: Přehled
• Drtič Alta: Recenze
• Průvodce pro investory
• Programy a ubytování pro školy v přírodě
• Aktuální požadavky na recyklaci plastů