Architekt Odpadu: Dokument o vizionáři Michaelu Reynoldsovi

Dokumentární film Architekt odpadu sleduje život a dílo Michaela Reynoldse, amerického architekta, kterého lze bez nadsázky nazvat nejvýznamnějším světovým architektem odpadu. Film sleduje Reynoldse a jeho snahu o budování soběstačných obydlí z recyklovaných materiálů. Aerofilms vydala tento dokument na DVD ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí.

Michael Reynolds a jeho Zemělodě

Michael Reynolds je hlavní postavou dokumentárního snímku, který se zabývá otázkou, jak zachránit planetu před ničivými lidskými činy. Přes tři desítky let s úspěchem staví velmi levné domy, které disponují vlastním zdrojem energie, vody i tepla. K jejich stavbě využívá staré pneumatiky, plechovky od piva a skleněné láhve.

Reynolds staví tzv. Zemělodě, které jsou naprosto soběstačné. Právě tato samostatnost a nezávislost na přípojkách energie a vody je problém, protože nemusíte platit za vodu, kanalizaci atd., tedy velkým společnostem, které mají ve vládě své zastánce. Dalším problém je, že staví jinak, jak je zvykem a jak funguje zákon, a tak jsou Zemělodě odsouzeny. Rozvíjí příběh boje s byrokracií, která jde tak daleko, že Michael Reynolds přichází o svoji autorizaci architekta.

Tyto domy disponují vlastním zdrojem energie, vody i tepla a jsou jak kosmické, tak krásné, barevné či oválné. Některé z nich připomínají Gaudího jazyk, barevnost a krásu jeho staveb. Originální až neuvěřitelné stavby vypadají někdy jako středověké hradby, jindy jako pyramidy, které jsou obvykle „poháněny“ obrovskými větrnými turbíny.

Alternativní bydlení a byrokratické překážky

Tato překvapivě skvěle fungující alternativa bydlení z dílny vystudovaného architekta a zastánce trvale udržitelného rozvoje z Nového Mexika přesto, anebo spíš právě proto, v USA neustále naráží na nejrůznější byrokratické překážky. Celé tři roky zaznamenával režisér Oliver Hodge práci Michaela Reynoldse a jeho boj s americkými úředníky.

Čtěte také: Návrh zahrady na míru

Prvním domem z plechovek popudil národní asociaci zedníků natolik, že musel stavbu přerušit. Byl to dům mimo systém všech rozvodných sítí, poháněný solární energií a postavený z pneumatik. Náklady na jeho chod jsou téměř nulové, protože si sám recykluje dešťovou i vodu odpadní. Tento charakter staveb logicky narazil na různé lobby, ekonomické a politické zájmy.

Vypravil se s ním a s jeho partou podobně nadšených spolupracovníků i na tsunami zcela zničené Andamanské ostrovy, kde se jejich levné a účelné domky setkaly s velkým nadšením.

Poselství a dopad filmu

Michael Reynolds přináší ve filmu důležité poselství: Takže pokud stavíte stavbu, či navrhujete předmět, myslete nejen na své děti, ale i na děti vašich dětí, co jim zde chcete nechat? Ve filmu se dostanete až na zcela zničené Andamanské ostrovy vlnou tsunami a ke konci do New Orleans, poničené místo hurikánem Katrina.

Film Architekt odpadu je zajímavý, napínavý a má charismatického hrdinu, takže funguje i jako klasický film. A boduje i navýsost aktuálním tématem. V době, kdy teplota v mém obýváku dost závisí na tom, s jakou náladou se ráno probudí Juščenko s Putinem, mi přijde tento film jako velmi poučný.

Oliver Hodge se po studiu průmyslového designu na prestižní londýnské Central St Martins School of Art naplno ponořil do studií designu filmového. Podílel se na výrobě dvou desítek celovečerních hraných filmů (Karlík a továrna na čokoládu, Tomb Raider, Ospalá díra, Pátý element atd.).

Čtěte také: Michael Reynolds a Earthships

Z 350 hodin natočeného materiálu se tvůrcům nakonec podařilo sestříhat portrét výjimečného muže a jeho splněného životního snu. Jeho film dokázal zasáhnout širokou veřejnost, nejen malou skupinku vlasatců, ekologů, alternativních architektů, či dokumentaristů.

Diskuze po promítání

Po filmu následovala krátká diskuze, které se zúčastnil poradce ministra životního prostředí Daniel Vondrouš, průkopník ekologického stavitelství Aleš Brotánek a sociální ekolog Ivan Rynda. V diskuzi zaznělo několik zajímavých postřehů, např. že ČVUT nemá na fakultě architektury dosud obor ekologického stavitelství, což mě udivilo, neměla by se tímto směrem zabývat dřív jak ateliérem průmyslového designu?

Zmíněny byly také osady, které se snaží o soběstačnost a používají alternativní metody stavění. Na Slovensku to je Zaježová, v Česku bohužel přímo podobná komunita lidí neexistuje, ale principu se blíží lokalita u obce Hradčany nedaleko Tišnova, kde je Sluneční ulice.

Sociální ekolog Ivan Rynda byl do diskuze pozván, jelikož princip staveb Michaela Reynoldse je založen na komunitě. Nakoupené hektary rozprodá komunitě lidí, ti se pak na stavbě podílejí. Samozřejmě, žě tento princip těžko uplatníme ve městě. Je však třeba měnit povědomí a jedním z kroků jsou nyní dotace od MŽP na zateplení. Lidé samozřejmě vidí úspory ve financích, ale také se učí žít ekologicky.

Daniel Vondrouš zmínil, že nyní dosáhly na Ministerstvu dopravy nařízení, kdy se protihlukové stěny budou budovat z z recyklovaných plastů, resp. Distribuce filmu v ČR je pod záštitou Ministerstva životního prostředí.

Čtěte také: Řešení pro snížení světelného znečištění

tags: #aerofilms #architekt #odpadu #informace

Oblíbené příspěvky:

• Test odpadkových košů Grand Maximo
• Boží zjevení v přírodě
• Tetrapak a jeho recyklace
• Příroda Dolního Posázaví
• Projednávání ekologie ve sněmovně