Dřeviny pro suchá stanoviště: Seznam a tipy pro výběr

Každá rostlina má specifické nároky na své umístění a horká léta a dlouhá období sucha způsobují, že lidé hledají rostliny, které nepotřebují tolik vody.

Výběr rostliny proto vyžaduje zvláštní péči, protože balkony a terasy jsou extrémními místy pro stromy a keře, protože květináče nabízejí pro jejich kořeny velmi omezený prostor. Z tohoto důvodu jsou více vystaveny teplu v létě a chladu v zimě než rostliny pěstované v zahradní půdě. Dobrou volbou jsou odolné odrůdy.

Některé rostliny, jako je např. třapatka nachová, se také dokážou dobře vyrovnat se suchými obdobími. Pokud má rostlina stříbrošedé, chlupaté listy, je to známka toho, že je k suchu obzvláště tolerantní. Naproti tomu floxy, ostrožky a hortensie patří mezi zvláště žíznivé okrasné rostliny. Ujistěte se, že vaše rostliny dostávají takové množství vody, které potřebují, a to instalací automatického zavlažovacího systému. Obzvláště šetrné k rostlinám je zavlažování zachycenou dešťovou vodou.

Voda je jedním z nejcennějších zdrojů na světě. Proto se vyplatí přemýšlet více strategicky a volit rostliny, které dobře snášejí nedostatek vláhy. Zahradníci se často ptají, jaké rostliny obstojí v podmínkách, kde voda rychle mizí z půdy a zálivka není vždy možná. Právě v těchto případech je vhodné volit keře do suché půdy, které mají hluboký kořenový systém, silnější listy s voskovou vrstvou nebo úsporný režim hospodaření s vodou. Díky těmto adaptacím nepotřebují neustálou péči ani časté zavlažování a přispívají tak nejen k úspoře práce, ale i k udržitelnějšímu hospodaření s vodou na celé zahradě.

I ty nejodolnější rostliny potřebují na začátku trochu péče. Půdu je vhodné vylehčit pískem, přidat kompost a zajistit dostatek prostoru pro kořeny. V prvních letech po výsadbě je důležité pravidelné zavlažování, dokud se keře i stromy dostatečně nezakoření. Poté už si s delšími periodami sucha poradí téměř samy. Pokud toužíte po zahradě, která je krásná a zároveň nenáročná na péči, jsou keře do sucha tou nejlepší volbou. Nejenže vám ušetří čas a vodu, ale přinesou také pestrost a stabilitu, díky níž bude vaše zahrada prosperovat i v obdobích, kdy počasí zkouší naši trpělivost.

Čtěte také: Invazní nepůvodní dřeviny a jejich stanoviště

Rychle rostoucí stromy

Kromě trvalek by se žádný zahradní koncept neobešel bez keřů a stromů. Dřeviny se vyskytují v široké škále různých velikostí. Rychle rostoucí stromy ozdobí během velmi krátké doby každou zahradu. Každý vlastník zahrady dobře ví, že než stromy dosáhnou impozantních rozměrů, může to trvat pěkně dlouho. K rychle rostoucím stromům patří původní i zdomácnělé druhy, které jsou ekologickým rájem pro spoustu živočichů a hmyzu. Připravili jsme pro vás přehledný seznam 11 rychle rostoucích stromů.

Mnohé rychle rostoucí původní stromy jsou odolné vůči suchu. Vyznačují se hlubokým nebo daleko sahajícím kořenovým systémem a obecně velmi dobře snáší horko.

Rychle rostoucí živé ploty nabízejí zahradní centra nebo školky. V zahradních centrech obvykle najdete pouze standardní sortiment rychle rostoucích dřevin. Většinou se ale dají pořídit za rozumné ceny. Ve školkách naproti tomu najdete velký výběr stromů, které rychle rostou. Ať už si rychle rostoucí živý plot koupíte kdekoli: ověřte si kvalitu vytouženého exempláře přímo na místě. Nekupujte exempláře s nepravidelným růstem, holými místy, zlomenými větvemi, hnědými listy nebo nápadnými povlaky! Za pozornost stojí také kořenový bal. Rychle rostoucí stálezelené stromy jsou v nabídce s kořenovými baly obvykle od podzimu do jara. Při nákupu dejte pozor na to, aby z půdního balu neunikala zemina a aby obal držel pevně pohromadě. Kontejnerované rostliny mají několik výhod. Rychle rostoucí stromy lze sázet po celý rok, jestliže půda není zmrzlá.

Tabulka: Rychle rostoucí stromy a jejich roční přírůstek

Stromy v městském prostředí

Stromy v městském prostředí čelí řadě náročných podmínek. Kořenový systém se musí přizpůsobit omezenému prostoru, konkurovat podzemním sítím a zároveň se vyrovnávat s nízkou kvalitou půdy. Navíc dešťová voda ve zpevněných plochách často rychle odtéká do kanalizace, což dále ztěžuje zásobování stromů vodou. Některá městská stanoviště vyžadují druhy, které snášejí sucho lépe než běžné alejové stromy.

V podmínkách České republiky se stále častěji uplatňuje dub cer (Quercus cerris), který dobře snáší sucho i městské prostředí, dále javor babyka (Acer campestre), jehož hluboký kořenový systém mu umožňuje prosperovat i při omezené dostupnosti vody, a jasan zimnář (Fraxinus ornus), který je odolný vůči letnímu přísušku. Dobrou volbou jsou také dřezovec trojtrnný (Gleditsia triacanthos) a mahalebka obecná (Prunus mahaleb), které se díky své přirozené adaptabilitě často uplatňují ve městských výsadbách na extrémních stanovištích. Za pozornost stojí i méně známé dřeviny, jako je habrovec habrolistý (Ostrya carpinifolia).

Čtěte také: Rostliny pro nepříznivé půdní a klimatické podmínky

Seznam dřevin vhodných pro suchá stanoviště

Suchá léta a stále častější vlny horka mění podobu našich zahrad. Zatímco dříve jsme si mohli dovolit sázet širokou paletu druhů, dnes se vyplatí přemýšlet více strategicky a volit rostliny, které dobře snášejí nedostatek vláhy. Komule Davidova (Buddleja davidii) - tzv.

Suchovzdorné keře nemusí být jen ozdobou jednotlivých záhonů. Výborně se uplatní i jako živé ploty, které poskytnou stín, útočiště pro ptáky a ochranu proti prachu či hluku. Typickým příkladem je zimostráz, který dobře snáší řez a tvoří hustou stěnu zeleně i bez pravidelné zálivky. Pámelník se svými bílými bobulemi působí nenápadně, ale spolehlivě a dlouhodobě. Vedle keřů hrají zásadní roli také stromy. Jasan se díky hlubokým kořenům snadno dostane k podzemní vodě. Ořešák poskytuje plody i stín a zvládá suchá léta. Jeřáb obecný vnese do zahrady barevnost díky červeným plodům, které lákají ptáky. Dřezovec trojtrnný je moderní strom s jemným listem a vhodný i do městských zahrad.

Níže je uveden seznam dřevin, přesněji stromů (abecedně dle lesnických zkratek), které jsou vhodné k vysazování a vysívání na Vysočině a zároveň státem dotované při zalesňování sazenicemi. Výběr dřevin by měl vlastník udělat podle konkrétních přírodních podmínek lesa (vlhko / sucho; jižní / severní expozice, nadmořská výška, půda atd.).

SEZNAM STROMŮ VHODNÝCH K VÝSADBĚ NA VYSOČINĚ:

• BB JAVOR BABYKA (Acer campestre) - vhodný na nejteplejší a polostinná místa, dobře odolává suchu. Nevadí mu ani znečištěné ovzduší. Dorůstá výšky 10-15 m. Má velmi tvrdé a pevné dřevo. Druh pro teplé oblasti, na Vysočině Třebíčsko.
• BK BUK LESNÍ (Fagus sylvatica) - snáší zástin, ale vadí mu přílišné sucho. Vyžaduje vlhké půdy (nesnáší zamokřené nebo naopak suché půdy). Na Vysočině vhodný do vyšších poloh. Dorůstá do výšky přes 30 m.
• BO BOROVICE LESNÍ (Pinus sylvestris) - výrazně světlomilná dřevina, která rychle roste. Stačí jí chudé, suché i kamenité půdy; vyskytuje se ale i na rašelinných a bažinných půdách. Je přizpůsobena pro velmi široký klimatický rozsah (roční srážky 200 - 1780 mm). Dorůstá až 40 m výšky. Pěstovat ve směsi (např. s dubem letním), ve které bude tvořit maximálně třetinu. Ne monokulturně.
• BR BŘÍZA BĚLOKORÁ (Betula pendula) - nenáročná, odolná, vyroste tam, kde je dostatek světla a alespoň minimum vláhy. Vhodná i k síji jako přípravná dřevina. Je krátkověká. Roste rychle a dorůstá výšky až 25 m. Má velmi příznivý vliv na půdu. Vhodná pro celou Vysočinu.
• BRK JEŘÁB BŘEK (Sorbus torminalis) - vhodný jen vtroušeně, na okraje lesa, do nejteplejších oblastí Vysočiny (jižní Třebíčsko). Roste spíše na suchých půdách. Velikost 15 - 20 m.
• DB DUB LETNÍ (Quercus robur) - velmi vhodný, přizpůsobený pro široký rozsah životních podmínek. Snáší otevřený prostor i přísušky, může být i podél vodních toků, kde je vlhčeji. Citlivý na pozdní mrazíky. Dlouhověká dřevina (500 let i více), dorůstá do výšky přes 30 m.
• DBZ DUB ZIMNÍ (Quercus petraea agg.) - vhodný na teplá i vysýchavá místa a skalní hrany na Třebíčsku. Je výrazně světlomilný, teplomilný, roste i na chudých a mělkých půdách. Nesnáší přemokření. Dosahuje výšky i přes 30 m, dlouhověká dřevina.
• HB HABR OBECNÝ (Carpinus betulus) - vhodný spíše do nižších nadmořských výšek (např. Třebíčsko), nenáročný na půdu i světlo. Dosahuje výšky do 20 m, dožívá se maximálně 150 let.
• JD JEDLE BĚLOKORÁ (Abies alba) - vhodná do stínu či polostínu (např. pod břízy nebo lísky), tam, kde je vlhčeji. Má značné nároky na vláhu i na vzdušnou vlhkost. Přirozeně se vyskytuje v nadmořských výškách od 140 do 2100 m n.m. Na rozdíl od smrku udržuje kvalitu půdy v dobrém stavu. Při pěstování je nutné ji oplotit (velmi chutná srnám).
• JIV VRBA JÍVA (Salix caprea) - světlomilná, přizpůsobivá dřevina. Roste i na suchých místech. Zamokření vydrží jen dočasně, ne trvale.
• JL JILM HABROLISTÝ (Ulmus minor) - keř nebo strom (dorůstá do výšky 30 m). Vhodný jako příměs, spíše do nižších nadmořských výšek (Třebíčsko), do světlých lesů nebo okrajů.
• JLH JILM HORSKÝ (Ulmus glabra) - vyžaduje vlhké, výživné půdy a stinné stanoviště s vyšší vzdušnou vlhkostí. Dorůstá až 40 m výšky. Vhodný jako příměs.
• JLV JILM VAZ (Ulmus laevis) - vyžaduje spíše vlhko a živné půdy s dostatkem dusíku, snáší zástin. Dorůstá do výšky až do 35 m. Vhodný do lesů podél vodních toků v teplých oblastech (Třebíčsko).
• JR JEŘÁB PTAČÍ (Sorbus aucuparia) - přizpůsobivá, nenáročná dřevina. Rychle roste a bohatě plodí, přitom nepotlačuje jiné dřeviny, naopak jejich růst podporuje. Strom, řidčeji keř, vysoký 3 - 15 m. Velmi vhodný ve vyšších polohách v příměsi, zejména na holinách a jako přípravná dřevina.
• JS JASAN ZTEPILÝ (Fraxinus excelsior) - v dospělosti světlomilná dřevina, v mládí vyžaduje spíš zástin. Potřebuje dostatek vláhy po celý rok (lze sázet např. v okolí potoků). Dává přednost půdám obohaceným dusíkem, nesnáší zasolené půdy a neroste na zrašeliněných podkladech. V současnosti má jasan problém s houbovým onemocněním Chalara fraxinea, pěstování je proto s jistým rizikem (zatím jediná známá prevence - pěstování jasanů ve směsi dřevin). Dosahuje výšek 20 - 40 m.
• JV JAVOR MLÉČ (Acer platanoides) - vhodný jako příměs do teplejších poloh. Snáší polostín, vyžaduje hluboké, vlhké a dusíkem bohaté půdy. Středně velký strom dorůstající výšky 20 - 30 m. Dožívá se 300 - 400 let.
• KL JAVOR KLEN (Acer pseudoplatanus) - polostinná dřevina vyšších poloh vhodná jako příměs, náročnější na půdní i vzdušnou vlhkost. Roste nejraději na vlhčích půdách. Statný strom vysoký i přes 30 metrů, dožívá se až 500 let.
• LP LÍPA SRDČITÁ (malolistá) (Tilia cordata) - nenáročný, statný, dlouhověký strom vysoký až 30 m. Snese i chudší půdy, i když přirozeně roste na vlhčích půdách s vysokým obsahem humusu. Dobrá volba pro široké rozmezí nadmořských výšek.
• LPV LÍPA VELKOLISTÁ (Tilia platyphyllos) - snáší dobře zastínění a proto se udrží i pod jinými dřevinami alespoň jako keř. Je středně náročná na půdu a nejlépe jí vyhovují hluboké živné půdy. Je také náročná na vyšší vzdušnou vlhkost a citlivá k pozdním mrazům. Bývá až 40 m vysoká. Je dlouhověká.
• MD MODŘÍN OPADAVÝ (Larix decidua) - v ČR původně pouze v Jeseníkách, ne na Vysočině, z praktického hlediska ale vhodný, např. ve směsi s dubem. Světlomilný, až 50 m vysoký. Každoročně mu opadávají všechny jehlice (výhoda - lépe snáší tuhé mrazy a lépe odolává znečištění prostředí). Roste na hlubších půdách, ale ne vlhkých.
• OL OLŠE LEPKAVÁ (Alnus glutinosa) - dost náročná na světlo; jen v mládí se může přizpůsobit zastínění. Vhodná do vlhka, k vodním tokům apod. (hladina půdní vody může být trvale na půdním povrchu). Záplavy v době vegetačního klidu (od podzimu do jara) jí vůbec nevadí. Špatně snáší výkyvy v hladině spodní vody. Dosahuje výšky až 35 m. Lze ji např. sázet v nižších polohách v kombinaci s dubem letním.
• OS TOPOL OSIKA (Populus tremula) - odolná, velmi světlomilná dřevina, která se jako první spolu s břízou objevuje na obnažených půdách a pasekách. Roste jak na vlhkých, tak suchých půdách. Dorůstá do výšky 15 - 25 m.
• SM SMRK ZTEPILÝ (Picea abies) - strom vysoký až 50 m. Původně roste v horských lesích, inverzních údolích, v rašeliništích a lokalitách s vyšší půdní vlhkostí, především na kyselých půdách. V současnosti lze vysazovat pravděpodobně jen do nejvyšších poloh Vysočiny do vlhkých míst, ale ani tam není jisté, zda bude prospívat. Vysazovat vždy ve směsi (např. s olší lepkavou), ne monokulturně.
• TR TŘEŠEŇ PTAČÍ (Prunus avium) - nejlépe roste na mírně vlhkých půdách, ale nevadí jí ani sucho. Nesnáší zamokřené, těžké a studené půdy. Dává přednost osluněným polohám. Je tolerantní vůči imisím, a hodí se proto i do míst se silně znečištěným prostředím. Dorůstá až 35 m výšky. Vhodná jako příměs s lípou, buky i duby.
• VRH VRBA KŘEHKÁ (Salix euxina) - středně velký strom obvykle 6-15 m vysoký. Světlomilná dřevina vhodná do vlhka, nejlépe k vodním tokům. Bez většího hospodářského významu.
• VRN VRBA NACHOVÁ (Salix purpurea) - keř dosahující 2 - 8 m výšky; vhodný do vlhka.

Čtěte také: Využití stálezelených dřevin v zahradě

tags: #dřeviny #pro #suchá #stanoviště #seznam

Oblíbené příspěvky:

• Prohlídky upoutaných plavidel
• Živá příroda a organismy
• Vzdělávání a zábava v přírodě
• Kritika Biocelu Paskov
• Pěstování citrusů šetrné k přírodě