Pro přívod dusíku jsou stanoveny limity v tabulkách č. 2 až 5 v příloze č. 4 vyhlášky č. 375/2015 Sb., o stanovení citlivých oblastí a akčním programu.
(2) Limity přívodu dusíku k jednotlivým plodinám uvedené v tabulce č. 6 v příloze č. 5 vyhlášky č. 375/2015 Sb. jsou stanoveny pro výnosové hladiny uvedených v tabulkách č. 1 až 3 v příloze č. 5 vyhlášky č. 375/2015 Sb., a to zjištěné nejméně za posledních 5 kalendářních let.
(4) Plodiny a kultury neuvedené v tabulkách č. 4 až 6 v příloze č. 5 vyhlášky č. 375/2015 Sb. se hnojí podle potřeby na konkrétních stanovištích a podle pěstitelských podmínek.
Do bilance dusíku se započítávají vstupy dusíku hnojením v období od 1. srpna kalendářního roku předcházejícího sklizňovému roku do 30. června sklizňového roku (dále jen "hospodářský rok").
Dusíkatých hnojiv je omezena jednorázová dávka na 60 kg celkového dusíku na 1 ha.
Čtěte také: Data o kvalitě ovzduší v Ústí
Na zemědělském pozemku, kde je odvodněním, nelze používat dusíkaté hnojivé látky.
Rostlinné zbytky po sklizni trav na semeno se považují za slámu.
Považován je i výdrol řepky použitý na zelené hnojení.
Meziplodina ponechaná na zemědělském pozemku minimálně do 31. března se započte do limitu uvedeného v tabulce č. 6 v příloze č. 5 písm. a) vyhlášky č. 375/2015 Sb., které je stanoveno v tabulce č. 6 v příloze č. 5 písm. a) vyhlášky č. 375/2015 Sb.
Do limitů přívodu dusíku se započítává přívod dusíku k následně pěstované plodině:
Čtěte také: Životní prostředí za socialismu
Pro stanovení dávek dusíku podle tabulky č. 6 v příloze č. 5 vyhlášky č. 375/2015 Sb. se vychází z údajů o průměrném odběru živin v rostlinných produktech podle tabulky č. 7 přílohy č. 5 vyhlášky č. 375/2015 Sb., případně údaje stanovené v příloze č. 3 k vyhlášce č. 375/2015 Sb.
Složiště umístěno na půdě zemědělského pozemku, která není trvale travním porostem, a to s přihlédnutím k převažujícímu zařazení.
Výkaly a moč hospodářských zvířat podle § 7 odst. 2 písm. a) nařízení vlády č. 262/2012 Sb. nesmí být aplikovány na zemědělském pozemku, pokud by mohlo dojít k ohrožení životního prostředí.
Doba skladování statkových hnojiv nesmí přesáhnout 12 měsíců, při jejich meziskladování podle odstavce 4 pak 9 měsíců.
Doba skladování tekutých statkových hnojiv a separát digestátu lze uložit nejdéle po dobu 12 měsíců.
Čtěte také: Hodnocení kvality ovzduší Kroměříž
Uložení statkových hnojiv musí být provedeno tak, aby nedošlo ke zhoršení kvality půdy a každoročním pěstování plodin na tomto zemědělském pozemku.
Zákazy hnojení se vztahují k období:
Jarní plodina, je třeba porost jetelovin zaorat po 31. červenci v nejbližším agrotechnickém termínu následné plodiny.
Kukuřici ve třetím aplikačním pásmu vymezeném v tabulce č. 4 přílohy č. 2 k tomuto nařízení nelze pěstovat více než 2 roky po sobě.
Pěstování kukuřice musí být přerušeno výsevem meziplodiny nejpozději do 30. září v ochranného pásma vodního zdroje I. stupně.
Omezena jednorázová dávka na 60 kg celkového dusíku na 1 ha při pastvě zvířat nebo při jejich jiném pobytu na zemědělském pozemku; v tomto případě se na tuto část zemědělského pozemku nevztahuje § 7 odst. 1.
| Tabulka č. | Položka | t N |
|---|---|---|
| 1. | Minerální hnojiva | I 1. |
| 2. | Statková hnojiva | I 2. |
| 3. | I | I (součet hodnot v řádcích č. |
| 4. | I | I |
| 5. | I | I |
| 6. | I | I (součet hodnot v řádcích č. |
tags: #cistota #ovzdusi #litol #znečištění