Agentura ochrany přírody a krajiny ČR bojuje s invazním pajasanem žláznatým na Pálavě

Po vypořádání připomínek veřejnosti začalo v chráněné krajinné oblasti Pálava platit opatření obecné povahy k regulaci problematické invazní dřeviny - pajasanu žláznatého. V praxi to znamená, že pokud se pajasan na nějakém pozemku objeví, mají nyní jeho vlastníci a uživatelé povinnost jej doporučenými způsoby průběžně odstraňovat. Mělo by se tak zamezit šíření této nepůvodní rostliny.

„Na likvidaci pajasanu budeme spolupracovat s pálavskými samosprávami a hospodáři. Věříme, že se nám podaří motivovat i uživatele drobných pozemků, protože bez jejich pomoci není reálné, že by se zabránilo dalšímu šíření této invazní dřeviny,“ konstatuje Jiří Kmet z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Regulace stávajících rostlin je časově prioritizována především podle jednotlivých zón ochrany přírody CHKO s 3, 5 nebo 10letou lhůtou. Pajasan žláznatý k nám byl dovezen počátkem 19. století z východní Asie a zhruba o sedmdesát let později začal zplaňovat. Daří se mu zejména v teplých oblastech. Snadno se šíří výhony z kořenů a kmene díky výborné kořenové a kmenové výmladnosti.

Je mimořádně odolný a zarůstá nejen cenné přírodní biotopy, ale také zapleveluje zemědělské kultury a ohrožuje statiku staveb v sídlech. K vytváření velkých hustých porostů často přispívá i nevhodný způsob jeho odstraňování prostým kácením.

„Musí nám pomoci chemie, ale velmi pečlivě aplikovaná. Nejúčinnější metodou, jak pajasany trvale odstranit, je totiž vstřik herbicidu do navrtaných otvorů v kmeni a skácení stromu až poté, co odumře jeho nadzemní i podzemní část. U malých stromů doporučujeme herbicidem potřít částečně oloupané kmínky, semenáčky zase lze do zesílení kořene jednoduše vytrhávat. Důležité je, aby se herbicid aplikoval velmi přesně pouze na jedno místo a neunikl do okolního prostředí. Ukázalo se, že bez jeho využití je boj s pajasanem předem prohraný,“ vysvětluje Jiří Kmet.

Čtěte také: Boží Dar: Nesouhlas s vymezením CHKO

Po již vydaném opatření obecné povahy Jihomoravského kraje k regulaci pajasanu žláznatého v tzv. volné krajině nyní Agentura ochrany přírody a krajiny ČR stanovuje jeho právně závaznou regulaci také v těch chráněných krajinných oblastech, kde je orgánem ochrany přírody, tedy i v CHKO Pálava. Děkujeme, že spolu s námi pečujete o pálavskou krajinu.

V České republice není mnoho míst, která by se mohla pochlubit tak krásnou přírodou jako Pálava. Toto poměrně malé území lze charakterizovat jedním slovem a tím je pestrost. Ta spočívá především v přítomnosti široké škály různých stanovišť hostících rozmanité organismy. Na velmi malé ploše pouhých třiaosmdesáti kilometrů čtverečních zde lidé najdou tvrdé vápencové skály čnící nad okolní zaoblenou krajinu, slunné stráně i tmavé lesy na severních úbočích, lužní lesy a louky zaplavované vodou i suché kamenité stepi nebo vápencové jeskyně.

V oblasti Pálavy je velké zastoupení kriticky ohrožených druhů rostlin. Na výjimečné rostliny se váží i chránění živočichové. Pálava se nemůže na rozdíl od jiných chráněných krajinných oblastí či národních parků pochlubit výskytem velkých šelem, jakými jsou vlk, rys či medvěd. Unikátní je však například pestrostí hmyzu, najdeme zde pavouky stepníky, motýly jasoně dymnivkového či bourovce trnkového, na skalní stepi pak lze občas narazit na vzácnou kobylku ságu. Z plazů je pro bradlo Pálavy typická naše největší ještěrka - ještěrka zelená.

Invazní organismy představují pro přirozená společenstva závažný problém. Pokud jde o boryt barvířský tak ten je v celé České republice - a tedy i na Pálavě - nepůvodním druhem, který zplaněl a šíří se v oblastech s vyhovujícími podmínkami prostředí. Pálava je bohužel místem, kde se této rostlině velmi dobře daří. Rozšiřuje se zde zejména na jihovýchodně orientovaných bezlesých strmých svazích Děvína, kde vytlačuje cennou stepní flóru. Například pálavský klenot kosatec nízký nebo ozdobné kontinentální trávy kavyly. Na plochách s dominancí borytu neroste ze vzácných a ohrožených druhů téměř nic, naopak se zde šíří rostliny narušovaných stanovišť, například pelyněk pravý nebo svlačec rolní. Borytu zde bylo ještě před několika lety tolik, že v době jeho květu byla zasažená místa viditelná z dálky jako sytě žluté skvrny. Jako kdyby se na zdejších vápencových svazích pěstovala řepka podobně jako na polích pod Pálavou. Po několikaletém úsilí se nám však už podařilo tohoto nezvaného hosta výrazně zredukovat.

Stáda ovcí i krav patřila k pálavské krajině po staletí a i díky nim je zdejší příroda tak pestrá. Pastva a pohyb zvířat totiž udržuje pestrou mozaiku různých ploch, a brání zarůstání keři a stromy. Hospodářů se zvířaty však ve dvacátém století výrazně ubylo, a tak je zajištění pastvy v optimálním rozsahu jedním z úkolů Agentury ochrany přírody a krajiny, která o rezervace pečuje.

Čtěte také: Program Podpory a ochrana přírody

V posledních letech dochází na planetě ke klimatickým změnám. Už dostihly a nejen Pálavu. O tom, že se klima mění, není pochyb a důkazem může být změna doby kvetení některých rostlin. Například tolik obdivované kosatce nízké, bývaly v minulém století vítaným zpestřením májových výletů na Pálavu. V posledních letech kvete tento druh kosatce zpravidla v první, nejpozději v druhé dekádě dubna a není výjimkou ani kvetení prvních jedinců koncem března. Dalším smutným příkladem změny je to, že se stále hůře daří plnit rybníky pod Pálavou vodou.

Čtěte také: Veselí nad Moravou: Zpráva AOPK

tags: #agentura #ochrany #prirody #a #krajiny #kmet

Oblíbené příspěvky:

• Krásy Anglie poblíž Londýna
• Udržitelné výrobky
• Pohled na Přírodu u Aristotela
• Vzdělávání pro maminky na rodičovské
• Studie o změně klimatu