Kolik CO2 vypouští elektrárna do ovzduší?

27.10.2025

Emise výfukových plynů, zejména pak emise oxidu uhličitého, jsou jedním z hlavních témat současnosti. Podle jejich hodnoty se i mění výrobní cykly a nastavení legislativy z pohledu EU.

Pandemie covid-19 a následné omezení průmyslové výroby mělo sice vliv na snížení některých emisí, ke snížení CO2 v atmosféře ale nedošlo. Nově zveřejněná měření dokonce ukazují, že koncentrace atmosferického CO2 je na nejvyšší úrovni v historii měření.

Rekordní úroveň oxidu uhličitého v atmosféře byla zaznamenána v květnu, konkrétně 419,13 PPM (parts per million - částic z milionu). Jedná se o nejvyšší zaznamenaný údaj od doby, kdy se před šedesáti lety začala úroveň CO2 v atmosféře měřit. Vědci zároveň dodávají, že podobně vysoká úroveň CO2 v atmosféře byla zhruba před 4,1 - 4,5 miliony lety, tedy v době pliocénu.

Lidstvo do atmosféry vypouští v posledních letech cca 33 gigatun (Gt) CO2. Všech skleníkových plynů vypouštíme více. Aby se představa zjednodušila, uvádí se tato hodnota po přepočtu na oxid uhličitý, tedy jako „ekvivalent CO2“. Činí zhruba 46 Gt.

Globální oteplení je přibližně přímo úměrné celkovému množství emisí skleníkových plynů, které vypouštíme do atmosféry. Pro zastavení klimatické změny je tedy nutné přestat vypouštět skleníkové plyny a dosáhnout takzvané klimatické neutrality. Množství emisí, které lze ještě vypustit, abychom nepřekročili určitou teplotní hranici, se označuje jako uhlíkový rozpočet.

Čtěte také: Energie z obnovitelných zdrojů

Srovnání emisí v EU a na západním Balkáně

Ze závěrů zprávy o emisích SO2 a NOx uhelných elektráren v zemích západního Balkánu vyplývá, že 18 uhelných elektráren regionu vypouští dvaapůlkrát více emisí SO2 než 221 uhelných elektráren EU. Zkoumanými zeměmi západního Balkánu ve zprávě jsou Srbsko, Kosovo, Bosna a Hercegovina, Severní Makedonie a Černá Hora.

Podle zprávy uhelné elektrárny z těchto zemí neznečišťují ovzduší pouze samy sobě, ale také sousedním zemím jako jsou Rumunsko, Maďarsko a Řecko. Od roku 2018 země západního Balkánu musí pod Smlouvou o energetickém společenství plnit emisní limity vyplývající z unijní legislativy stejně jako členské státy EU. Podle zveřejněné zprávy ovšem tyto země vypouštějí zhruba šestkrát více emisí, než je povoleno.

V EU je 221 uhelných elektráren a v zemích západního Balkánu 18, nicméně těchto 18 elektráren vypouštění dvaapůlkrát více emisí oxidu siřičitého (SO2) než uhelné elektrárny EU. Tyto emise mají závažné zdravotní dopady, zejména na dýchací soustavu.

Zhruba 10 % veškeré vyrobené elektřiny z uhlí v zemích západního Balkánu je exportováno do EU. Důvodem je, mimo jiné, že v ceně této elektřiny není zahrnuta cena evropských emisních povolenkek.

Emise v České republice

Uhelné elektrárny Počerady, Tušimice a Prunéřov vypustily v roce 2023 dohromady 10 690 770 tun skleníkového oxidu uhličitého. Vyplývá to ze statistiky emisních povolenek za rok 2023, kterou právě zveřejnila Evropská komise. Je to tedy téměř stejně, jako vypustila všechna osobní auta, která jezdí na českých silnicích (11 075 860 tun). Nejvíce vypouští uhelná elektrárna Počerady ze skupiny Sev.En, přitom nedodává žádné teplo a bez její výroby elektřiny se obejdeme, pouze se sníží vývoz.

Čtěte také: Digitální stopa: Příběh na Instagramu

Největším firemním zdrojem oxidu uhličitého v Česku je uhelná elektrárna Počerady. Spotřebuje ročně přes 5 milionů tun uhlí, tedy 10 tun každou minutu. Jenže kvůli malé účinnosti (pouhých 32 %) většinu bez užitku prožene komínem a chladicími věžemi. Navíc přebytek elektřiny, který Česko vyváží, je ještě 2,5x vyšší, než činí výroba v Počeradech.

Za minutu se z elektrárny uvolní téměř 10,5 tun oxidu uhličitého. Tolik emisí by vypustilo benzínové auto, které by dvakrát objelo zeměkouli.

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl: „Zatímco v Česku probíhají opakovaně studentské stávky za ochranu klimatu a přidávají se k nim i demonstrace rodičů, uhelná elektrárna Počerady spálí 10 tun uhlí každou jednu minutu. Z toho 6,5 tun prožene bez užitku komínem a chladícími věžemi a zbytek vyveze ve formě elektřiny. To je výsměch lidem, kteří již dnes pociťují změnu klimatu a zejména výsměch mladým lidem a rodičům malých dětí.

Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace ČR, řekl:„Studenti a studentky budou tento týden opět požadovat snižování množství skleníkových plynů, které Česká republika vypouští do atmosféry. Nejjednodušším způsobem, jak jim česká vláda může vyjít vstříc, je zavřít největšího producenta CO2 - starou a neefektivní elektrárnu Počerady. Pokud si ovšem český stát jako majoritní akcionář ČEZu nechá svou největší uhelnou elektrárnu prodat pod rukama, nebude moci v budoucnu rozhodnout o jejím odstavení. V takovém případě není způsob, jakým by česká vláda mohla splnit své klimatické závazky.

Klára Aubrechtová, členka hnutí Limity jsme my, uvedla:„Tíživé dopady změn klimatu pozorujeme již i u nás. Trvající sucho působí škody v zemědělství, zvyšuje už i ceny základních potravin. Celý svět se kvůli klimatické krizi potýká s extrémním počasím, které prohlubuje chudobu a nestabilitu a vyhání miliony lidí z jejich domovů. Pokud chceme zmírnit dopady změn klimatu, musíme začít elektrárny jako jsou Počerady zavírat a zahájit co nejrychlejší konec těžby a spalování uhlí.

Čtěte také: Poplatky za odpad v ČR

Možnosti snižování emisí

Jednou z metod snižování emisí oxidu uhličitého je přímé zachycování vzduchu, technologie, která využívá chemické reakce k vytahování uhlíku ze vzduchu. Existují dva přístupy - „mokrý“, kdy vzduch prochází chemickým roztokem, který CO2 odstraní, a „suchý“, při kterém se skleníkový plyn váže pevně na filtry v zařízení.

Dalším způsobem sekvestrace uhlíku je využití řešení založených na přírodě. Například irská společnost CarbonSpace navrhla satelitní energetický nástroj, který může jednoduše odhadovat, kolik uhlíku daná oblast produkuje.

Níže je zobrazena tabulka deseti největších producentů CO2 na světě a jejich procentuální podíl na celosvětových emisích v roce 2016.