Definice památného stromu a role Agentury ochrany přírody

Staré stromy jsou důležitými prvky v naší krajině, jsou krásné, obdivované a milované a některé pohledy do krajiny si bez nich téměř ani neumíme představit.

Pro biodiverzitu jsou ve skutečnosti důležité stromy všech druhů a stáří - různé druhy živočichů, hub a rostlin preferují nejen různé druhy stromů, ale také stromy různě staré. Některé druhy potřebují solitérní stromy nebo jejich skupinky mimo les, některé mají rády sady, jiné zase lesy.

Věkovitých velikánů je v naší krajině, včetně Krkonošského národního parku a jeho ochranného pásma, bohužel málo. V roce 2024 proběhlo biologické hodnocení 26 stromů požívajících ochrany kategorie památný strom, které ukázalo, že je jejich význam pro krkonošskou přírodu zásadní.

Staré stromy poskytují, díky nejrůznějším narušením kůry i dřeva, třeba po úderech blesku, zlomech větví, apod., celou škálu různých druhů životních prostorů, tzv. mikrohabitatů. Některé z nich jsou důležité třeba pro netopýry, kteří jsou u nás zákonem chráněni bez výjimky všichni.

Největší význam pro biodiverzitu mají staré listnaté stromy, především původní druhy české přírody - ovocné stromy jako jabloně, hrušně nebo třešně, duby, lípy, javory, vrby nebo topoly. Velký význam mají také staré jírovce, i když je jírovec maďal dřevinou u nás nepůvodní.

Čtěte také: Boží Dar: Nesouhlas s vymezením CHKO

Pro živou přírodu zůstává starý strom velmi důležitý i v posledních fázích svého života, kdy se už zhroutí třeba téměř celá koruna a zůstane jen torzo stromu, nebo dokonce už jen stojící mrtvý kmen.

Správa KRNAP poskytuje památným stromům potřebnou arboristickou péči, která se řídí právě ohledem na biodiverzitu, zejména pokud jde o stromy ve volné krajině.

Definice a legislativa

Památné stromy a jejich ochranná pásma jsou definovány v § 46 zákona č. 114/1992 Sb o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (dále zákon). Zde je také zakotveno ustanovení zákazu jejich poškozování, ničení a rušení v přirozeném vývoji. V § 39 zákona je zakotvena možnost smluvní ochrany mj. V § 56 je stanoveno, že výjimky ze zákazů tvořících základní ochranné podmínky památného stromu podle § 46 odst.

Památné stromy jsou na základě § 47, odst. 3) zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění, (ZOPK) vedeny v ústředním seznamu ochrany přírody (ÚSOP).

Výčet povinných údajů, které jsou v ÚSOP vedeny, je součástí přílohy č. 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb., v platném znění. Od roku 2010 jsou povinné údaje součástí databáze památných stromů, která dále obsahuje další podrobná data o památných stromech.

Čtěte také: Program Podpory a ochrana přírody

Formou správního rozhodnutí je jejich ochrana vyhlašována orgány ochrany přírody - pověřenými obecními úřady a jim na roveň postavenými úřady statutárních měst, Magistrátem hl. m.

Evidence a označování památných stromů je definováno v § 47 zákona č. 114/1992 Sb. Památné stromy (vyhlášené i smluvně chráněné) jsou evidovány v Ústředním seznamu ochrany přírody (ÚSOP), který vede AOPK ČR.

Podrobnosti ohledně značení a předávání dokumentů památných stromů do ÚSOP ochrany přírody je upraveno ve vyhlášce č. Informace o památných stromech jsou vedeny jak v listinné podobě v archivu, tak v digitální databázi ÚSOP.

Pečovat o památné stromy je povinností vlastníka, stejně tak jako o kteroukoliv jinou dřevinu. vyplývá to ze zákona o ochraně přírody a krajiny. Vzhledem k finanční náročnosti ošetřování památných stromů je možné využít podpory ze státních dotačních programů v gesci Ministerstva životního prostředí. V případě větších projektů lze využít také Operační program Životní prostředí.

Co a proč chráníme?

Mimořádně hodnotné stromy, jejich skupiny a stromořadí jsou v České republice chráněny nástrojem zvláštní ochrany přírody v kategorii památných stromů/památného stromu.

Čtěte také: Veselí nad Moravou: Zpráva AOPK

I když zákon nedefinuje konkrétní hodnoty, kterými památný strom musí vynikat, v praxi se lze často setkat s mylným přesvědčením, že památný strom je vázaný výhradně na vysoký věk a nadstandardní vzrůst dřeviny.

Památný strom podle § 46, zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb., může být vyhlášen na základě vlastností, které určují jeho jedinečnost, výjimečnost či vzácnost.

Jde o speciální kategorii zvýšené právní ochrany dřevin, zejména stromů, které splňují podmínku mimořádné významnosti nebo jedinečnosti nad rámec parametrů a vlastností „běžné“ dřeviny. Kromě velikosti, vzrůstu a věku může mimořádná hodnota spočívat v aspektu ekologickém, estetickém, historickém, kulturním či duchovním a často se důvody ochrany mohou (ale nemusí) kombinovat.

Památné stromy tak tvoří přesahové téma ochrany přírody a krajiny, které se dotýká řady navazujících oborů. V současnosti je v Ústředním seznamu ochrany přírody, který vede Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, evidováno více než 5300 objektů památných stromů.

Jelikož lze památným stromem kromě solitérů vyhlásit i jejich skupiny a stromořadí, celkově požívá zvýšený stupeň právní ochrany přes 25 200 jedinců. Z hlediska zastoupení dominují domácí druhy lip a dubů, buky a jasany. Z cizokrajných druhů se nejčastěji setkáme s jírovci, platany a jinany. Výjimkou nejsou ani cedr libanonský, cedr atlaský, sekvojovec obrovský, liliovník tulipánokvětý, nahovětvec dvoudomý, korkovník amurský, ojedinělý je ořechovec pekanový. Raritou je několik případů, kdy jsou pro svůj vzrůst a stáří chráněny i keře a liány, např.

Databáze památných stromů

Během let 2010-2011 proběhla ve spolupráci s orgány ochrany přírody revize dat a dokumentace památných stromů, dále během roku 2012 přejímání a validace dat a příprava pro zveřejnění podrobných informací. Vedle povinných údajů jsou tak od února 2013 veřejnosti poprvé v historii k dispozici i podrobné odborné údaje o památných stromech.

Databáze památných stromů je termín používaný pro aplikaci propojující údaje o památných stromech z digitálního registru ÚSOP a podrobné údaje o památných stromech.

V jednom prostředí jsou tak přes jeden identifikační znak (kód ÚSOP) propojeny údaje vedené v ÚSOP na základě vyhlášky č. 64/2011 Sb., v platném znění a podrobná data vztahující se k bližšímu popisu památných stromů s možností průběžné aktualizace na základě aktuálně zjištěných údajů v terénu.

Databáze funguje na hierarchickém principu objekt - jedinec. V případě stromořadí a skupin stromů se jedná o více jedinců v rámci jednoho objektu. Objekt je vždy nadřazen jedinci. Z objektu i jedinců je možné provádět výběry pomocí různých filtrů.

V digitálním registru ÚSOP je veden právní stav památných stromů (zejména údaje převzaté z vyhlašovací dokumentace památných stromů) a jako takový je víceméně statický. Zobrazuje se zeleným podbarvením tabulek. Povinně vedené údaje se do této části dostávají z pravomocných rozhodnutí o vyhlášení památných stromů, s přidělením kódu ÚSOP nově zapisovanému objektu památného stromu.

Tento číselný kód charakterizuje vždy jeden objekt památného stromu a může to být solitérní strom, stromořadí nebo skupina stromů. K objektu se vztahují obecnější údaje jako např. údaje o územním členění (kraj, obec, katastrální území apod.), počet jedinců, jejich ochranné pásmo, údaje o datu vyhlášení apod.

Vedle povinných dat jsou v databázi památných stromů dále vedeny podrobné údaje o jedincích v rámci objektu památných stromů. Jedinec, jak už název napovídá, představuje již konkrétní strom a na rozdíl od údajů přímo v ÚSOP je možné tato data kdykoliv doplnit či aktualizovat v návaznosti na skutečný stav předmětných stromů bez nutnosti jakéhokoliv správního aktu. Editační práva k tomu mají pověření pracovníci AOPK ČR, případně správ národních parků. Tato podrobná data se zobrazují s modrým podbarvením tabulek.

Možnosti aplikace a práce s daty

Výhodou veřejné databáze památných stromů je samozřejmě on-line dostupnost údajů bez ohledu na úřední hodiny, vazba na právní předpisy (ÚSOP), shromáždění údajů napříč regiony a různými orgány ochrany přírody na jednom místě, časová posloupnost dat (u starších záznamů), možnost vyhledávání v databázi a třídění podle různých kritérií.

Zveřejnění podrobných dat o památných stromech může přispět ke zlepšení kvality uváděných údajů, zejména podrobných odborných údajů, jejichž shromažďování sice nevyžaduje žádný právní předpis, ale je nezbytné proto, aby databáze byla „živá“ a odrážela aktuální stav památných stromů a mohla tak sloužit každodenní praxi orgánů ochrany přírody i dalším odborným pracovištím a uživatelům. Údaje lze využít jako podklad pro návrh na ošetření památného stromu, případně při získávání finančních prostředků z dotačních programů.

Numerická data jsou přes GIS vrstvu propojena na mapový server ÚSOP, na který se uživatel dostane proklikem přes ikonku zeměkoule, tak jako v jiných částech DR ÚSOP. Grafická podoba mapového serveru ÚSOP v roce 2013 doznala zásadních změn, které jsou pro uživatele přínosem.

Databáze umožňuje ukládat přílohy (různé skeny a dokumenty ve formátu pdf - např. schémata umístění stromů, posouzení stromů apod.) s možností zveřejnění jen pro přihlášené uživatele nebo zcela veřejné. Aplikace je zároveň propojena s fotoarchivem AOPK ČR a umožňuje přímé vkládání fotografií a jejich prohlížení (v současnosti pouze přihlášeným editorům).

Obdobně jako i v jiných částech DR ÚSOP je možné i u památných stromů provádět různé výběry dle zadaných filtrů. Součástí aplikace je možnost exportu dat. Při veřejném přístupu je export omezen, ale na základě žádosti o výdej dat jej lze provést i pro externí žadatele, a to za respektování vnitřních předpisů AOPK ČR pro výdej dat.

Je potřeba si uvědomit, že jakýkoliv export se stává statickým výtahem údajů k určitému datu a je na zvážení, zda pro daný účel není vhodnější pracovat přímo on-line s databází nejen památných stromů ale digitálním registrem ÚSOP obecně.

Plně veřejnou službou jsou u památných stromů „Statistiky“, které umožňují připravit tabulky pro určité území s počty stromů v několika různých variantách - např. počet objektů s vybraným druhem dřeviny v členění dle krajů pověřených obcí apod. Podobně funguje funkce „Měření“, pomocí níž je možné vytvořit sestavu řady měření vybraných objektů, resp. objektů v určité oblasti.

V případě, že nás zajímají informace pouze o jednom konkrétním objektu památného stromu, lze si je zobrazit či následně vytisknout přes tzv. tiskovou sestavu.

Žádost o souhlas k činnostem v ochranném pásmu památného stromu

Žádost o souhlas k činnostem v ochranném pásmu památného stromu můžete předat osobně nebo zaslat poštou místně příslušnému orgánu ochrany přírody, v jehož územním obvodu se památný strom nebo stromy nacházejí.

• Chráněné krajinné oblasti - zde žádost podáváte Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR, resp. jejímu regionálnímu pracovišti.
• Národní přírodní památky, národní přírodní rezervace a jejich ochranná pásma - zde žádost podáváte Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR, resp. jejímu regionálnímu pracovišti.
• Přírodní rezervace a přírodní památky a jejich ochranná pásma (mimo území chráněné krajinné oblasti - CHKO) - zde žádost podáváte krajskému úřadu.
• Přírodní rezervace a přírodní památky a jejich ochranná pásma (na území chráněné krajinné oblasti - CHKO) - zde žádost podáváte Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR, resp. jejímu regionálnímu pracovišti.

Žádost o souhlas k činnostem v ochranném pásmu památného stromu můžete zaslat prostřednictvím datové schránky místně příslušnému orgánu ochrany přírody, v jehož územním obvodu se památný strom nebo stromy nacházejí.

• Chráněné krajinné oblasti - zde žádost podáváte Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR, resp. jejímu regionálnímu pracovišti.
• Národní přírodní památky, národní přírodní rezervace a jejich ochranná pásma - zde žádost podáváte Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR, resp. jejímu regionálnímu pracovišti.
• Přírodní rezervace a přírodní památky a jejich ochranná pásma (mimo území chráněné krajinné oblasti - CHKO) - zde žádost podáváte krajskému úřadu.
• Přírodní rezervace a přírodní památky a jejich ochranná pásma (na území chráněné krajinné oblasti - CHKO) - zde žádost podáváte Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR, resp. jejímu regionálnímu pracovišti.

Musí v ní být dostatečně specifikován záměr, ke kterému o souhlas žádáte (v případě stavebních záměrů tedy např.

Vaše úplná identifikace - jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování, resp. plná moc, pokud se necháváte zastupovat (např. musí v ní být dostatečně specifikován záměr, ke kterému o souhlas žádáte (v případě stavebních záměrů tedy např.

Pokud tak orgán ochrany přírody neučiní, má každý strom základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí.

Zamýšlíte realizovat jednu z činností zakázaných v ochranném pásmu památného stromu. Tento výčet není konečný a do této definice spadá jakákoliv činnost škodlivá pro památný strom.

Historie a význam

Snahy o soupisy a seznamy starých a významných stromů tu však existují mnohem déle. Za všechny jmenujme Jana Evangelistu Chadta Ševětínského, který již v roce 1899 publikoval první přehled památných stromů v Čechách.

Ucelený soupis v tehdejší době významných stromů vyšel pak v jeho publikaci z roku 1913 Staré a památné stromy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Údaje uvedené v této publikaci jsou dodnes velmi cennými informacemi, lze mezi nimi nalézt konkrétní dendrometrické údaje, více či méně detailní popisy a v některých případech i fotodokumentaci.

Na tehdejší dobu to byl velmi výrazný počin a i z pohledu dnešních možností a technologií se jedná o obdivuhodné dílo a lze z něho čerpat mnoho cenných informací. Některé v publikaci uváděné stromy přežily až do současnosti (např. památná lípa v Tatobitech, lípa v Kamenici nad Lipou a další).

S trochou nadsázky by se dalo říci, že současná digitální databáze památných stromů je tak jen o sto let mladší sestrou Chadtova papírového soupisu památných stromů. Bohužel vůbec není jisté, zda data uložená v současné databázi přetrvají dalších sto let tak jako ta Chadtova.

Nelze pominout další soupisové akce, jako např. soupis organizovaný Svazem okrašlovacích spolků ve čtyřicátých letech 20. století nebo práci krajských středisek státní památkové péče a ochrany přírody v padesátých letech minulého století.

Revize památných stromů

V návaznosti na poslední plošnou kontrolu dat památných stromů v roce 2003 začaly v roce 2009 probíhat práce na podrobné revizi dat a dokumentaci památných stromů. Tato akce měla za cíl kontrolu dokumentace k památným stromům uložené v archivu ÚSOP a kontrolu a aktualizaci digitálních dat uložených v digitálním registru ÚSOP včetně GIS vrstvy památných stromů.

Zároveň probíhala aktualizace podrobnějších odborných údajů, které byly do roku 2009 vedeny odděleně od ÚSOP. Základ revize byl v kontrole stromů v terénu, která byla na území mimo chráněné krajinné oblasti vázána na spolupráci regionálních pracovišť - krajských středisek AOPK ČR s orgány ochrany přírody - zejména pověřenými obecními úřady.

Ne ve všech případech se bohužel podařilo provést revizi takovým způsobem, abychom dostali aktuální výstupy. Nicméně celkově došlo ke zkvalitnění údajů, identifikaci a postupnému odstraňování nesrovnalostí a ke sjednocení údajů povinně vedených v digitálním registru ÚSOP a rozšířených podrobných údajů do jedné aplikace-databáze památných stromů.

Další vývoj

Zveřejnění podrobných údajů památných stromů je nepochybně krokem směřujícím k otevřenosti přístupu k datům jak pro odbornou, tak laickou veřejnost. Databáze je živým systémem a měla by dále být průběžně naplňována údaji zejména v oblasti informací o ošetřování stromů, aktualizace stavu stromů, doplňování fotodokumentace apod.

AOPK ČR podrobné údaje o památných stromech zveřejnila i ve víře, že je budou prakticky používat zejména orgány ochrany přírody v rozsahu dle svých působností. Pouze databáze, s níž se dále pracuje a je „živá“, má význam, jinak by byla jen statickým seznamem.

tags: #agentura #ochrany #prirody #pamatny #strom #definice

Oblíbené příspěvky:

• Hry pro teambuilding
• Likvidace autovraků Jaroměřice nad Rokytnou
• Jak vybrat odpadkový koš?
• Strhující filmy o přežití
• Budoucnost klimatu v Evropě