Korunové dluhopisy Agrofert: Prověrky, kontroly a dopady

Ani po sedmi letech není finanční správa hotová s prověrkami tzv. korunových dluhopisů, které v roce 2017 odstartovala aféra kolem šéfa hnutí ANO Andreje Babiše. Za tu dobu na dani doměřila 2,7 miliardy korun, zkontrolovala na 380 firem a podala téměř 180 trestních oznámení. Přibývá také rozsudků Nejvyššího správního soudu, který dává berním úředníkům za pravdu. Firmy podle něj „zneužily práva“.

Historie a vývoj korunových dluhopisů

Daňová výhoda u korunových dluhopisů platila do konce roku 2012. Kličku v zákoně o daních z příjmu poprvé použilo v roce 2011 ministerstvo financí pod vedením Miroslava Kalouska z TOP 09. U něj se poté inspirovaly stovky dalších firem.

Resort financí na boom ve vydávání korunových dluhopisů sice bezprostředně zareagoval novelizací zákona, podle které od ledna 2013 korunové dluhopisy podléhaly zdanění. Změna se však netýkala dluhopisů emitovaných před tímto datem. Ty se začaly danit až po novelizaci, která začala platit v lednu 2020.

Masivní emise proběhly na konci roku 2012, tedy těsně předtím, než skončilo jejich daňové zvýhodnění. Prověrky ale zahájili úředníci až v roce 2017 na základě informací z médií, od veřejnosti nebo výsledků jednání rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny.

Kauza Andreje Babiše a Agrofertu

Kontroly korunových dluhopisů odstartovala v roce 2017 kauza tehdejšího ministra financí a budoucího premiéra Andreje Babiše (ANO), kterého to stálo místo ve vládě Bohuslava Sobotky (SOCDEM). Babiš od své společnosti Agrofert, kterou v roce 2017 vložil do svěřenského fondu, nakoupil v letech 2013 a 2014 korunové dluhopisy s platností do roku 2022 za celkem 1,5 miliardy korun. Díky tomu získal ročně na 90 milionů korun, které nemusel danit.

Čtěte také: Podrobnosti o svozu odpadu

Postup finanční správy a soudní rozhodnutí

Těm všem finanční správa na základě zahájených prověrek doměřila daň. A ti všichni si v posledních dvou letech vyslechli od Nejvyššího správního soudu zamítnutí svých stížností proti jejímu doměření.

„Stěžovatelka převod stomatologické praxe financovala prostřednictvím korunových dluhopisů, což vzhledem ke konkrétním okolnostem případu představovalo zneužití práva,“ stojí v jednom z posledních rozsudků z konce července letošního roku, který je veřejně dostupný na internetu. „Lze tedy uzavřít, že hlavním cílem jednání stěžovatelky bylo získání neoprávněné daňové výhody,“ píše se v dalším.

Finanční správa také na základě prověřování emisí korunových dluhopisů podala ke konci loňského roku 178 trestních oznámení. Už loni ale mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej potvrdil, že podněty policisté odkládají.

„V této souvislosti nelze pominout fakt, že v závěru roku 2012 sama vláda uvolnila pravidla pro neveřejné emise dluhopisů a tyto propagovala a samo ministerstvo financí vydalo. Část těchto odložených trestních řízení byla přezkoumána ze strany Nejvyššího státního zastupitelství,“ uvedl loni pro Hospodářské noviny.

Aktuální situace a kontroly

Úředníci k prosinci loňského roku zahájili téměř 900 kontrol u 383 firem. U jedné firmy zpravidla kontrolují více zdaňovacích období, proto se počet kontrol a kontrolovaných subjektů liší. Informace o korunových dluhopisech chtěla finanční správa ‚zintenzivnit‘. Jejich počet ale pomalu klesá. „Nicméně z uváděných počtů je patrné, že meziroční nárůst nově zahájených daňových kontrol nebyl tak významný jako nárůst počtu ukončených daňových kontrol,“ podotkl Madle.

Čtěte také: Dohled nad Agrofertem v oblasti životního prostředí

Nejvyšší kontrolní úřad v roce 2019 došel k závěru, že finanční správa se začala možným zneužitím korunových dluhopisů zabývat pozdě a některé případy tak mohly být promlčené.

Analýza dluhopisového trhu v ČR

Od zmírnění podmínek pro vydávání dluhopisů ze strany ČNB a Min. Do té doby tu korporátní dluhopisy vydávaly jen giganti jako ČEZ nebo AGROFERT. Po roce 2012 to „teprve začalo“, přičemž nejvíc se rozjely takzvané podlimitní emise.

Ty byly populární hlavně proto, že nemusely mít prospekt, takže firmám šetřily finanční náklady na jeho vypracování stejně jako časové náklady. Háčkem je, že každá jedna taková podlimitní emise může vyjít v objemu do výše maximálně jednoho milionu eur (tento strop se vztahuje na součet objemů všech takových emisí firmy za posledních 12 měsíců).

Počet vydaných emisí od roku 2013 každoročně výrazně rostl, meziročně i o stovky emisí. V roce 2022 se růst zastavil, kdy další rok (2023) se vydalo jen o deset emisí více než v roce 2022. Konkrétně se jich v roce 2023 vydalo 1019, z toho 511 jich bylo nadlimitních a 508 podlimitních.

„Nadlimitky“ vyšly v letech 2013-2023 v celkovém objemu 595 miliard korun, což představuje necelých 94 % trhu. Podlimitní emise zažily po roce 2012 opravdu prudký růst prakticky z ničeho. V roce 2013 se vydaly jen 4 podlimitní emise v souhrnném objemu jednotek milionů. O deset let později už byly objemy o tři řády jinde: v letech 2022-2023 firmy přes podlimitky sbíraly kapitál za vyšší jednotky miliard ročně.

Čtěte také: Budoucnost Agrofertu

V posledních dvou letech přitom rostl i podíl jejich objemu na celkovém objemu emitovaných dluhopisů. V průměru se jedna nadlimitní emise vydala za 236 milionů korun a za úrok 7,3 % ročně. Průměrná podlimitka se vydala za 17 milionů za úrok 8,2 %.

Co se týče rozložení emisí podle doby splatnosti, na trhu jsou velmi časté krátkodobé emise. V roce 2023 se vydal největší objem emisí na měřeném časovém horizontu (2013-2023). Společnosti emitovaly dluhopisy v souhrnné výši 96,2 mld. 88,1 mld. 8,1 mld.

Celkem v letech 2013-2023 skončilo v insolvenci 125 emitentů, kteří předtím na dluhopisech vybraly dohromady kolem 19 miliard korun. Tedy každá třináctá firma, která přijde na dluhopisový trh, zkrachuje. Tato statistika je prakticky stejná pro emitenty nadlimitních i podlimitních emisích, liší se ale v podílu toho, jaký podíl prostředků skončí v insolvenci.

U nadlimitních je to jen 1-4 % toho co se vybere, protože pro největší sumy si často chodí ty nejlepší firmy. U podlimitních je to 10 % vybraných prostředků. V případě těch nadlimitních to bylo 50 firem s dluhy z dluhopisů ve výši 17,3 mld. korun. U podlimitních emisí zkrachovalo v letech 2013-2023 celkem 75 firem s napůjčovanými skoro dvěma miliardami.

Podlimitky zároveň vycházejí s vyššími náklady, kdy až třetina vybraného objemu jde na úpis nebo na platby úroků z takových dluhopisů. Krachující emitenti končí v úpadku poměrně brzy, téměř polovina zkrachuje do tří let od své první emise a každá čtvrtá krachující firma nezvládne ani dva roky. 10 emitentů z celkových 125 nevydrželo ani do konce prvního roku. Pak jsou tu ale i „dávno dospělí“ emitenti, kteří zkrachují i po 10 letech existence.

Měřeno objemem vybraných prostředků je míra krachů nadlimitních emisí minimální v nižších jednotkách procent z celkového objemu vydaných emisí. Z emitentů nováčků neměla v době své první dluhopisové emise až polovina firem v obchodním rejstříku žádné výkazy.

Kromě toho, že emitenti často těží z informační asymetrie při prodávání svých dluhopisů, čelí také morálnímu hazardu při správě vybraných peněz. To znamená, že s penězi nemusí nakládat se stejnou obezřetností, jako kdyby se jednalo o jejich vlastní prostředky.

Jak často víme, majitelé těchto dluhopisových bankrotářů ručí jen omezeně do výše vlastního kapitálu, který je u krachujících emitentů často jen ve stovkách tisíc nebo jednotkách milionů, zatímco dluhy mají tyto firmy klidně od tři řády vyšší. Mezi další nekalá jednání patří zkreslování nebo zatajování informací a nafukování majetku.

Nebo se rovnou jedná o podvodná schémata: tajné vyvedení vybraných peněz do rukou ovládajících osob firmy a následná likvidace emitenta jako prázdné skořápky v insolvenčním řízením, s tím že majitelé už od začátku plánují, že k žádnému splácení nedojde. Případně se lze setkat s takzvanými ponziho schématy.

Dluhopisy, které by vás mohly zajímat

Níže je uveden přehled dluhopisů s různými parametry, jako je úrok, skóre dle MF ČR a datum splatnosti.

Informace o dluhopisu AGROFERT HOLDING, A.S., 6,00%, 2012 - 2022

• Registrovaný název: AGROFERT, a.s.
• Datum vzniku: 1. 7. 2000
• Právní forma: Akciová společnost
• IČO: 26185610
• Typ podnikání: G - Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel
• Skóre dle metodiky MF ČR: Investice s vyšším rizikem (4-7)

Dluhopisy se skóre 4-7 by měl zvažovat investor, který společnost velmi dobře zná. Čím vyšší skóre, tím menší riziko a naopak. Zatímco firemní dluhopisy běžně dosahují skóre 0 - 15 bodů, skóre 15,5 - 19 mají státní dluhopisy.

Skóring provedený dne 22. 8. 2022 z účetních podkladů společnosti za rok 2021.

Souhrn informací o dluhopisu:

• ISIN: CZ0003509507
• Datum registrace: 28. 12. 2012
• Celkový objem: 3 000 000 000 Kč
• Druh dluhopisu: Podnikový dluhopis
• Výnos dluhopisu: S pevným výnosem
• Podoba dluhopisu: Zaknihovaný cenný papír
• Forma dluhopisu: Cenný papír na jméno

Finanční výsledky:

tags: #agrofert #emise #dluhopisů #informace

Oblíbené příspěvky:

• Skladka Batlov: Stav a Likvidace
• Hydrologie a vliv změn v krajině na povodně
• Dopad globálního oteplování
• Podmínky hypotéky Třetího Věku
• Odpadová Legislativa v ČR