Řada odborníků varuje před tím, že českým institucím hrozí "převzetí státu", což znamená stav, ve kterém jeden oligarcha nebo ekonomická skupina ovládnou rozhodující funkce státu a podřídí je svým ekonomickým zájmům. Právě k takovému procesu dochází ve významné instituci, Státním zemědělském intervenčním fondu (SZIF).
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) vznikl v roce 2000 jako platební agentura spadající pod Ministerstvo zemědělství. Jeho hlavní činností je rozdělování evropských a národních dotací. SZIF měl už od počátku své historie řadu kauz, naznačujících možnou afinitu jeho pracovníků k firmám napojeným na politické elity. Těm byly zadávány například předražené marketingové zakázky s neefektivním či nedoložitelným plněním.
Upozorňovaly na ně nejen média, ale například také Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Některé finance byly rovněž využívány bizarními způsoby: vybraným novinářům byla například v rámci podpory značky Klasa zaplacena návštěva lázní a indická masáž.
Ještě větší pochybnosti o politické nezávislosti Státního zemědělského a intervenčního fondu se začaly objevovat poté, co v roce 2014 zasedl ve vládě premiéra Bohuslava Sobotky jako ministr financí a místopředseda vlády Andrej Babiš. Celková získaná dotační částka pro jím vlastněný holding Agrofert začala totiž po jeho vstupu do vysoké politiky významně stoupat. Členem dozorčí rady SZIFu se tehdy stala Babišova pravá ruka v politice, bývalý člen ČSSD Jaroslav Faltýnek, čímž opět utrpěla jeho transparentnost. Faltýnek byl přitom ve stejné době současně i členem představenstva holdingu Agrofert.
Situace se nezlepšila ani poté, co se v roce 2017 stal Babiš předsedou vlády a v roce 2018 dosadil do čela ministerstva zemědělství Miroslava Tomana (nestraníka za ČSSD), který rovněž podniká ve velkozemědělství a pobírá od SZIF dotace, což neuniklo pozornosti kontrolních orgánů Evropské komise. Stejně jako to, že předseda vlády svůj holding dočasně ukryl do svěřenských fondů, nicméně je stále držitelem jeho konečných výhod a z podnikání Agrofertu osobně profituje.
Čtěte také: Kontroly a Agrofert dluhopisy
S účinností od 1.1.2020 byly zákonem č. 208/2019 Sb. významným způsobem posíleny pravomoci SZIFu na úkor Ministerstva zemědělství. Podle důvodové zprávy k citované novele zákona, nebude Ministerstvo zemědělství nadále nadměrně zatěžováno běžnou administrativní činností, spojenou s poskytováním a administrací dotací a dojde ke sjednocení rozhodování u národních dotací u jednoho úřadu státní správy.
Důvodem byl střet zájmů Jaroslava Faltýnka, nejbližšího spolupracovníka Andreje Babiše v tehdy již vládnoucím hnutí ANO. Faltýnek totiž seděl v dozorčí radě SZIFu a současně i v představenstvu holdingu Agrofert, který je masivním příjemcem státní podpory. Současně s Faltýnkem komise podezřívala ze střetu zájmů také další dva členy dozorčí rady SZIFu: poslance Petra Kudelu (KDU-ČSL) a předsedu dozorčí rady Ladislava Velebného. Faltýnek, Kudela i Velebný pak po nátlaku z dozorčí rady fondu zmizeli, situace s podezřením na střety zájmů v dozorčí radě však podle NFPK trvá dál.
Předsedou dozorčí rady SZIF je aktuálně od 23.5.2018 předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčík. Dá se předpokládat, že se do této funkce dostal v rámci dohody o toleranci vlády mezi hnutím ANO a KSČM, která začala fungovat od jmenování vlády premiéra Andreje Babiše a formalizovala se podepsáním dohody o toleranci v červenci 2018. Poslanec Kováčík dlouhodobě vystupuje přesně v duchu této dohody: jako osoba podporující vyplácení sporných dotací holdingu Agrofert, která nechce čekat na rozhodnutí evropských orgánů a chce všechno nechat vyplácet okamžitě.
31. ledna 2020 uzavřel SZIF smlouvu na poskytování právních služeb s místopředsedou Legislativní rady vlády a neúspěšným kandidátem prezidenta Miloše Zemana na ústavního soudce Alešem Gerlochem, který měl za 6 050 korun na hodinu zajistit vytvoření “písemné právní analýzy k problematice výkladu právních předpisů týkajících se nakládání s rozpočtovými prostředky, a to zejména z hlediska jejich věcné působnosti, s využitím interpretačních postupů ustálených ve vnitrostátní interpretační praxi tak, jak je formulována právní naukou a aplikována soudy”.
Do skupiny externích právníků SZIFu s vazbou na premiéra a prezidenta patří i Dušan Ružič, který v roce 2010 kandidoval za Stranu práv občanů - Zemanovci. Ružičova právní kancelář má v registru smluv uvedeny pouze dvě státní instituce, kterým poskytuje svoje služby: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR a SZIF.
Čtěte také: Podrobnosti o svozu odpadu
SZIFu poskytoval právní pomoc i právník Karel Muzikář z advokátní kanceláře Skils (dříve Weil, Gotshal & Manges), která vypracovala pro SZIF právní stanovisko týkající se možných střetů zájmů u osob podílejících se na rozdělování evropských dotací. V neposlední řadě své právní služby SZIFu poskytuje i kancelář Weinhold legal, která je propojena s auditorskou společností Ernst & Young.
Andrej Babiš si svoji ženu Moniku vzal v roce 2017 po takřka dvacetiletém vztahu. Minimálně stejnou dobu se však v jeho životě objevuje jiná důležitá žena, auditorka Irena Liškařová. Ta vede projekt zakázky na kontrolu dotací SZIFu, ve známé firmě z tzv. Velké čtyřky největších auditních společností Ernst & Young. Za sedm let si tato auditorská firma přijde díky SZIFu na 130 milionů korun bez DPH.
Ernst & Young přitom dlouhodobě ověřuje účetní uzávěrky Agrofertu a má na svědomí i audity hnutí ANO či kontrolu příjmů Andreje Babiše. Na její činnost upozornila opoziční Pirátská strana, podle níž auditoři nesprávně schválili výroční zprávy koncernu Agrofert, ve kterých podle Pirátů chybí zmínka o jeho skutečném majiteli - Andreji Babišovi.
Agrofert, jeden z největších průmyslově-zemědělských holdingů ve střední Evropě, čelil v poslední dekádě řadě ekologických kauz - od úniků oxidu siřičitého a amoniaku přes znečištění vod až po kontroverzní vyšetřování otravy řeky Bečvy. Následující chronologický přehled vychází z veřejně dostupných rozhodnutí a zpráv státních institucí a médií.
| Datum | Společnost | Událost | Následky |
|---|---|---|---|
| 29. října 2014 | Precheza (Přerov) | Únik oxidu siřičitého (SO₂) | Překročení limitu SO₂ až 36×, zasažení policisté, pokuta od ČIŽP (dlouhodobé odvolací řízení) |
| 3. září 2014 | Lovochemie (Lovosice) | Amoniak ve vypouštěných vodách | Úhyn ryb, pokuta 100 tisíc Kč |
| 2015-2019 | DEZA (Valašské Meziříčí) | Menší pokuty a provozní pochybení | Porušení povinností v oblasti chemických látek, překročení limitu u vypouštěných odpadních vod, nezabezpečení odpadů |
| 20. září 2020 | Neznámý | Otrava řeky Bečvy | Úhyn cca 40 tun ryb, vyšetřování provázené pochybnostmi |
| 23. října 2023 | Energoaqua | Nepravomocný rozsudek (Bečva) | Soud konstatoval, že havárii způsobila společnost Energoaqua, ale nebylo zjištěno, kdo konkrétně; ředitel byl zproštěn obžaloby. |
| 27. listopadu 2024 | Energoaqua | Pravomocné zproštění ředitele Energoaqua (Bečva) | Krajský soud v Olomouci zproštění potvrdil. |
| Rok 2024 | Precheza | Nový pokus o sankci | ČIŽP uložila za únik SO₂ z roku 2014 „novou“ pokutu |
| Leden 2025 | Precheza | Další únik SO₂ | Případ šetří ČIŽP |
Firma Celio uložila na své skládce u severočeského Litvínova tisíce sudů s hořlavou látkou styren. Zahrnula je zeminou a dalším odpadem. Firma tvrdí, že si takto sudy jen na čas odložila, aby je mohla z hromady vytahovat, styren průběžně zpracovávat a pálit v cementárně. Ta ale podle zjištění Radiožurnálu příjem paliva ze styrenu už v dubnu zastavila.
Čtěte také: Budoucnost Agrofertu
Když pracovníci inspekce životního prostředí dorazili 27. července na kontrolu skládky nebezpečného odpadu u Litvínova, pod vrstvou hlíny a plastového odpadu odkryli zrezivělé plechové sudy. Byly položené v několika vrstvách na sobě v řadě dlouhé asi 70 metrů. Dírami z nich vytékala nažloutlá tekutina. Inspektoři ten den přizvali na kontrolu i hasiče, pro jistotu. V sudech byl totiž styren, který je hořlavý, a pokud by vzplál v uzavřené nádobě, mohl by explodovat.
Daniel Kraft z představenstva firmy Celio namítá, že firma postupuje podle schváleného projektu. A že sudy na skládku neukládá, ale pouze je tam dočasně skladuje, aby mohla styren průběžně zpracovávat, dělat z něj alternativní palivo a to vozit do cementárny Lafarge Cement v Čížkovicích.
Radiožurnál zjistil, že naposledy Celio vezlo styren do Čížkovic letos v dubnu, kdy se ho v cementárenských pecích spálilo 102 tun. Právě v dubnu totiž kvůli stavebnímu boomu přešla cementárna na plný výkon a palivo ze styrenu přestala přijímat.
Inspekce proto nařídila omezit provoz skládky nebezpečného odpadu, což v praxi znamená, že na ni firma nesmí vozit nic dalšího, čímž přichází o peníze. Zároveň inspektoři Celio vyzvali, aby vytvořilo plán, jak, kam a kdy sudy přemístí. Firmu navíc s největší pravděpodobností čeká přestupkové řízení, jehož výsledkem může být pokuta až deset milionů korun.
Celio, které provozuje jeden z největších skládkových areálů v Česku, je podle informací Radiožurnálu úzce spojené s kontroverzním podnikatelem Tomášem Pitrem.
tags: #agrofert #ekologicky #dohled #problémy