CHKO Krušné hory: Ochrana přírody a regionální rozvoj

Krušné hory jsou jediným velkým pohořím v Česku, které zatím nemá ucelenou krajinnou ochranu, což je také jeden z hlavních argumentů pro vyhlášení nové CHKO. Nová chráněná krajinná oblast (CHKO) Krušné hory by podle původních plánů Ministerstva životního prostředí ČR (MŽP) měla vzniknout už v letošním roce.

Přitom reprezentuje i v Evropě se řídce vyskytující typ krajiny „vysoko položených plošin“, která se zde vyznačuje poměrně velkým podílem přírodě blízkých ekosystémů a to i přes dlouhodobé využívání člověkem (důlní činnost od středověku) a značné plošné změny vegetace způsobené člověkem ve 2. polovině 20. století.

V současné době se vedou správní řízení, MŽP obdrželo 152 připomínek. Záměr vzniku nového CHKO Krušné hory se nyní zpracovává, a i proto inicioval poslanec Jan Bureš (ODS) za Karlovarský kraj a také místopředseda Výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny jednání ve sněmovně na téma CHKO - příležitost nebo hrozba?

Argumenty pro a proti vyhlášení CHKO

Část z nich vnímá CHKO jako systémový nástroj dlouhodobé ochrany přírody a potenciální značku kvality regionu, která může podpořit šetrný turismus a rozložit návštěvnost během roku. Jiní naopak upozorňovali na rizika nadměrné regulace, nejistotu pro investice či možné finanční dopady na obce a lesní hospodářství.

Proti záměru se ale staví některé obce i vlastníci lesů. Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR navíc upozorňuje, že by nová pravidla mohla zpomalit obnovu porostů vhodnějšími druhy. Město Boží Dar tvrdí, že ochrana nejcennějších oblastí je už dnes dostatečná a vyhlášení CHKO by omezilo pravomoci obcí i soukromých vlastníků.

Čtěte také: Podmínky a Výhody T-Mobile Recyklace

Podle odborníků chybí dopadová studie a neexistuje shoda na podobě a přínosech CHKO Krušné hory. To jsou závěry debaty kulatého stolu v poslanecké sněmovně.

Dopadová studie a komunikace

Nejčastěji zmiňovaným tématem v debatě k vyhlášení CHKO Krušné hory byla absence komplexní a nezávislé socioekonomické dopadové studie. Účastníci opakovaně upozorňovali, že bez vyhodnocení ekonomických dopadů na region, zaměstnanost, podnikání, rozvoj obcí či lesní hospodářství nelze odpovědně posoudit přínosy a rizika vyhlášení CHKO. Druhým výrazným tématem byla komunikace státu při přípravě záměru, opakovaná kritika načasování zveřejnění návrhu, nedostatečné vysvětlování konkrétních dopadů i přetrvávající obavy části obcí z omezeného vlivu na finální podobu návrhu.

Účastníci se shodli, že bez skutečného zapojení samospráv do nastavování pravidel nelze dosáhnout dlouhodobé stability. Otázka CHKO není pouze tématem ochrany přírody, ale také otázkou identity regionu, hospodářského rozvoje a důvěry mezi státem a místními aktéry.

Závěrem jednání zaznělo, že i přes některá optimistická vyjádření široký konsensus o podobě a přínosech CHKO Krušné hory zatím neexistuje a je nutné ho dál hledat. Další postup bude vyžadovat doplnění odborných podkladů, otevřenou komunikaci i politické rozhodnutí.

Dům přírody v Krušných horách

V oblasti Krušných hor mimo jiné dlouhodobě chybí střediska ekologické výchovy se vzdělávacími programy pro školy. Ministr Hladík proto společně se zástupci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) a starostou Horního Jiřetína představil záměr na výstavbu Domu přírody. Nové informační a vzdělávací ekologické centrum má vzniknout na místě bývalé obce Albrechtice, která zanikla kvůli povrchové těžbě uhlí a jen pár desítek metrů od okraje Lomu ČSA.

Čtěte také: Akce a sportoviště

„Krušné hory jsou posledním českým pohořím, které nemá ucelenou ochranu, proto se snažíme o vyhlášení chráněné krajinné oblasti. A chceme zdejší nádhernou přírodu přiblížit i těm lidem, kteří se do všech míst nedostanou. Díky Domu přírody se tak turisté i místní budou moci blíže seznámit s krásami i historií místní krajiny. Místo pod zámkem Jezeří je opravdu unikátní a návštěvníci ekologického centra budou moci na vlastní oči vidět, jak se zde krajina po těžbě zotavuje. Kromě expozice, která připomene i zaniklou obec, vznikne také prostor pro přednášky, environmentální programy, výstavy nebo tvůrčí dílny, které budou dostupné nejen pro školy, ale i pro širokou veřejnost. Stavba by měla být dokončena do konce roku 2027.

Ředitel AOPK ČR František Pelc ocenil nejen genius loci místa, ale připomněl, že v České republice ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a obcemi vybudovali již jedenáct Domů přírody a další tři se ještě letos otevřou. Vzdělávací programy by měly být zaměřeny na vývoj těžební krajiny a dopad těžby na přírodní a kulturní dědictví.

„Starosta Buřt s paní starostkou Bláhovou z Litvínova navíc přišli s myšlenkou, že by unikátní bučiny, pro které především má CHKO Krušné hory vzniknout, mohly být i součástí přírodního dědictví UNESCO. Tato myšlenka dokazuje, jak jsou Krušné hory významnou oblastí, kterou musíme, a chceme, ještě více chránit,“ dodal ještě ministr Petr Hladík.

Přírodní bohatství Krušných hor

Krušné hory představují přibližně 120 km dlouhou horskou oblast začínající Jindřichovickou vrchovinou u Lubů na jihozápadě a táhnoucí se až po Nakléřovskou hornatinu u Petrovic na severovýchodě. Hlavní hřeben je zploštělý do náhorních plošin s nevýraznými vrcholy přesahujícími nadmořskou výšku 900 m. Nejvyšší část pohoří je soustředěna do jihozápadní třetiny jeho délky, kde se zvedá do celku s výraznějšími vrcholy překonávajícími hranici 1 000 m a graduje v klínoveckém masivu s nejvyššími vrcholy Fichtelberg (1 214 m n. m.) v Německu a Klínovec (1 244 m n. m.) v Česku.

Klima Krušných hor ovlivňuje převládající západní proudění, roční úhrny srážek přesahují 1 000 mm, průměrná roční teplota kolísá mezi 4-6 °C, a v klínovecké oblasti je dokonce ještě nižší. Rozsáhlá jsou rašeliniště vrchovištního typu s celkovou rozlohou kolem 4 000 ha. Převládají vrchoviště s klečí, nejčastěji s borovicí vystoupavou Skalického (Pinus × ascendens notho subsp. skalickyi). Typickou vrchovištní flóru doplňují reliktní výskyty rojovníku bahenního (Ledum palustre), břízy trpasličí (Betula nana) nebo kyhanky sivolisté (Andromeda polyfolia).

Čtěte také: Podpora ekologie v Česku

Zatímco rašelinné biotopy jsou soustředěny do západní a střední části hřebenové paroviny pohoří, východní polovinu daleko více pokrývají luční společenstva s převládajícími biotopy horských trojštětových luk a mezofilními ovsíkovými loukami v nižších polohách. Naopak prudké svahy směřující na východě do podkrušnohorských pánví jsou pokryté převážně rozsáhlými bukovými lesy s doprovodem doubrav a dubohabřin zejména ve středové části v místech kontaktu s řekou Ohří. Nejrozšířenější z bučin jsou acidofilní bučiny, část z nich patří mezi nejzachovalejší a největší bukové porosty Českého masivu.

Protože současná podoba vegetace je do značné míry ovlivněna rozsáhlou hornickou činností v předchozích pěti staletích, je pro Krušné hory typická vegetace antropogenních stanovišť v podobě keříčkových společenstev sekundárních vřesovišť na odvalech, haldách, kamenných snosech i rozsáhlejších plochách po odtěženém povrchu. Ze vzácnějších druhů na těchto místech roste prha arnika (Arnica montana) a několik druhů plavuníků, jako je p. alpinský (Diphasiastrum alpinum), p. Isslerův (D. × issleri) či p. Zeillerův (D. × zeilleri).

Významným specifickým prostředím vázaným na hornickou minulost je nepředstavitelně rozlehlé podzemí dobývaných rudných štol a rozlehlých komor spolu s doprovodnými povrchovými jevy v podobě propadů. Samotné podzemí pak odhaluje geologickou strukturu a ve vazbě na vydobyté rudné bohatství je dokladem související mineralogické pestrosti krušnohorské oblasti. Toto prostředí je také zimním biotopem pro více než 12 druhů letounů.

V téměř celé délce pohoří se již několik let pravidelně objevuje vlk obecný a současnou populaci lze považovat za stabilizovanou. Na saské straně hor probíhá postupná reintrodukce rysa ostrovida. Přestože tetřev hlušec z hor už pravděpodobně definitivně vymizel, zdá se, že populace příbuzného tetřívka obecného je dlouhodobě stabilní.

Historický vliv hornictví na krajinu

Kombinace geograficky proměnlivé produkce nerostných surovin, topografie a převážně státem kontrolovaného těžebního systému určovala způsob využívání krajiny: těžbu, vodohospodářství a dopravu, zpracování rud, osídlení, lesnictví i zemědělství. Těžba nerostných surovin měla zásadní vliv na podobu sídel a uspořádání krajiny. Zachovalá krušnohorská krajina s pozůstatky historického hornického využívání je ve své nejreprezentativnější podobě chráněna jako soubor krajinných památkových zón zapsaný pod názvem Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří v roce 2019 na Seznam světového dědictví UNESCO. Nalezneme zde řadu specifických prvků projevujících se jak na povrchu, tak pod zemí.

V nižších partiích Krušných hor se dochovala sídelní a krajinná struktura typická pro zemědělskou kolonizaci Krušnohoří ve 12.-14. století, tedy tzv. lánové vsi s dlouhými pásy pozemků (plužin) vybíhajícími od jednotlivých usedlostí zhruba kolmo k podélné ose vesnice, od údolí až po zalesněná návrší. Kolonizace postupovala většinou proti proudu vodních toků tvořících osu sídla, na niž kolmo navazují lány polí a pastvin. Tato struktura se dochovala v mnoha vesnicích dodnes.

Ochrana přírody v Krušných horách

O zajištění velkoplošné ochrany Krušných hor se hovoří již desítky let. Jedním z důvodů, proč se s relevantní přípravou vyhlášení chráněné krajinné oblasti začalo až před dvěma lety, je pravděpodobně „špatná pověst“. Pohoří leželo v regionu výrazně zatíženém průmyslovými imisemi a těžebním průmyslem. Část odumřelých lesů byla obnovena ekologicky sporným způsobem (buldozerové přípravy půdy, masivní výsadby nepůvodních druhů dřevin). Navzdory takovéto zátěži se zde uchovaly mimořádné krajinné a přírodní fenomény. Dokladem toho je, že více než polovina pohoří je různou formou chráněna (např. evropsky významné lokality, ptačí oblasti, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace a památky, přírodní parky). Krušné hory jsou rovněž součástí tzv. chráněné oblasti přirozené akumulace vod.

V průběhu posledních dvou let byly dopracovány základní vstupní podklady k záměru chráněné krajinné oblasti: návrh celkového územního vymezení o ploše cca 1 220 km2, vnitřní členění CHKO do zón a další analytické materiály. První zóna zaujímá cca 13 % CHKO a je v překryvu s jádrovými územími soustavy Natura 2000, které zpravidla tvoří robustní rašeliništní společenstva a rozsáhlé přírodě blízké bukové a smíšené lesní porosty. Původní návrh IV. zóny, kam jsou soustředěna zastavěná a zastavitelná území, tvořil cca 2,5 % plochy návrhu CHKO.

Nejčastější obavy a názory

Během projednávání padlo několik stovek dotazů a výhrad. Většina často se opakujících dotazů a odpovědí (vstupy do lesa, sběr lesních plodů) je uvedena na webových stránkách AOPK ČR.

1. Rozvoj zástavby: Obavy, že se v CHKO nepostaví ani kurník, se většinou podařilo rozptýlit. Kvůli omezení těchto obav bylo ale v návrhu nutno rozšířit čtvrtou zónu anebo některá sídla a zastavitelné a rozvojové plochy podle územních plánů přímo z CHKO vyčlenit, ačkoli pro kultivaci urbanizace této komplikované oblasti by byl jistě lepší pravý opak.
2. Obnovitelné zdroje energie (OZE): K rozvoji větrné energetiky je ze strany obcí rozporný přístup, převažoval kritický pohled, který se ale v průběhu dvou let vyjednávání měnil, například s ohledem na změny názorů v zastupitelstvech. Tady je potřebné zdůraznit, že CHKO sama o sobě není a ani nemůže být absolutní bariérou, ale územím, kde se veřejný zájem na instalaci a rozvoji VTE musí objektivně posoudit a porovnávat s dalšími veřejnými zájmy, jako je ochrana přírody a krajiny.
3. Všude budou pralesy: Obavy, že CHKO bude znamenat vznik rozsáhlých bezzásahových lesů pralesního charakteru, nemá žádné racionální jádro, CHKO se s tímto cílem nezřizuje. Vznik CHKO by určitě přispěl k šetrnějšímu přírodě blízkému hospodaření jako celku včetně cenných převážně bukových porostů na svazích pohoří a obnově dalších lesních porostů (ať již porostů náhradních dřevin, či smrkových monokultur) směrem k přírodě bližší druhově a prostorově rozmanitější skladbě.
4. Je lepší národní park, či smluvní ochrana?: S ohledem na snahu zlepšit péči o krajinné a přírodní prostředí Krušných hor jako celku, včetně jejich kulturně historických hodnot, je jednoznačně relevantní formou územní ochrany pouze chráněná krajinná oblast. Fragmenty přírodě blízkých společenstev nejsou dostatečně rozsáhlé, aby postačovaly k vymezení národního parku.

V letech 2023 a 2024 proběhlo okolo stovky jednání se zástupci samospráv (67 obcí a 2 kraje) a dalších zájmových skupin (zejména s lesními hospodáři) k připravovanému záměru. Přestože šlo o přípravu odborných podkladů a nebylo primárním cílem zjišťovat postoje obcí, je možné z dosavadních jednání orientačně shrnout, že většina z nich záměr spíše přijímá, necelá polovina stanovisko neprezentovala a menší část má výhrady zásadní anebo nesouhlasí (poměry jsou však dynamické a průběžně se i měnily).

tags: #akce #krušné #hory #ochrana #přírody #informace

Oblíbené příspěvky:

• Odmítnutí recyklace v tradici
• Ohrožení života při poskytování první pomoci
• Škola v přírodě Sluňákov
• Hledáme lektory!
• Jak funguje odpadní systém v karavanu?