Pokud vám v zahradě ještě chybí nějaká liána, zkuste akébii. Akébie jsou opadavé nebo částečně opadavé dřevnaté liány, které mají ovíjivé stonky.
Akébie dorůstají až 8 metrů výšky a až 3 metrů šířky. Listy jsou střídavé s dlouhými řapíky. Květy jsou pak jednopohlavné a uspořádané v hroznech. Plodem je souplodí dužnatých měchýřků, které pukají a uvnitř plodu je pak mnoho semen uspořádaných v řadách.
Exoticky vypadající ovoce může klidně růst i v zahradě kolem 500 m n. m. Půvabný, až exoticky vypadající plod akébie má fialkový obal, ale druhá akébie plodí plody se zeleným obalem.
Plody se obvykle jedí, až v momentě, kdy puknou. Vykousne se vnitřní "želé" část, vychutná si sladká exotická příchuť a vyplivne semínka.
Co se týká chuti, nejvíce se mi líbí připodobnění "chutná jako kombinace banánu, maracuji a kokosové vody" a nebo "chutná jako něco mezi angreštem a mučenkou".
Čtěte také: Hortenzie řapíkatá - tipy pro pěstování
Listy jsou rozdělené do 5 podlouhle oválných lístků svěže zelené barvy a zjara raší s měděným přelivem. Za mírných zim jsou polo-opadavé či dokonce stálezelené. Mladé větvičky mají tmavě purpurovou až modrofialovou barvu a přirůstají kolem dvou metrů za rok.
Celkem dokáže tato liána vyšplhat nebo se horizontálně pnout až do deseti metrů a potřebuje dobrou oporu, protože s věkem a množstvím výhonů nabírá na váze.
Dá se říci, že akébie je nenáročná a snese téměř jakékoliv podmínky. Pěstování akébie pětičetné je poměrně nenáročné a vhodné i pro začínající zahrádkáře.
Na začátku byste jí měli zajistit slunné nebo polostinné stanoviště, které bude alespoň zčásti chráněno před větrem. Preferuje slunné stanoviště, ale velmi dobře roste i v polostínu. Také jí bude svědčit lehčí a propustná půda. Nejlépe prospívá v propustné, mírně vlhké a výživné půdě s neutrálním až mírně kyselým pH.
Akébie roste a kvete nejlépe na slunci, ale zvládá i polostín a dokonce bez problému se plazí i pod hustými, stinnými korunami stromů v lese. S oporou to bude vysoká popínavka a bez ní se bude plazit po zemi jako půdopokryvka.
Čtěte také: Ne každé opuštění je přestupek
Není vybíravá na pH půdy, zvládá vše od kyselé až po vápenitou, pouze musí být dobře odvodněná a v létě nesmí úplně vyschnout hlavně mladé rostliny. Starší kusy si se suchem dobře poradí.
Zálivku vyžaduje střední a hnojení spíše na začátku - jako mladá rostlina.
I když je rostlina mrazuvzdorná do mínus 28, mladé rostliny na zimu raději u kořenů přikryjte chvojím.
Okrasné popínavé akébie udělají velkou parádu na pergolách, okrasných zídkách a zdech. Na plotech dokáže vytvořit nádherné a neprůhledné stěny s neobvyklými listy a bohatým kvetením. Z pružných a houževnatých stonků se dokonce pletly košíky.
Díky bujnému růstu ale musíte hlídat její směr, aby nezačala dusit rostliny poblíž. Řez je možný téměř kdykoli, ideálně se doporučuje po odkvětu.
Čtěte také: Český Těšín: Dopravní uzel
Nejprve se pár let (tři až pět) čeká, než vůbec rostlina začne kvést. A i když už rostlina kvete, na diskuzích se ve většině případů dočtete, že plody nejsou žádné a nebo lidem opadají.
Diskutující se nakonec shodují, že i když je akébie jednodomá a mohla by se opylovat sama, potřebuje k opylení ještě jinou akébii. Dalším problémem je sehnat opravdu dvě "různé" akébie. Ještě před sedmi lety prý tady koloval nejčastěji po republice jen jeden klon a tedy o dvě různé akébie vůbec nešlo.
No a když už máte dvě akébie, měli byste si hýčkat něco, co je bude opylovat. Květy hmyz prý tolik nelákají, mají málo nektaru. Někdo udává, že mu akébie opylují čmeláci. Když dlouho nejsou plody a nic na květy nelítá, můžete zkusit vzít na pomoc štěteček a opylovat ručně. A pak ještě musíte doufat, že květy zvládnou případné jarní mrazíky bez úhony.
V zahradnictvích v České republice jste bohužel většinou jen rádi, že vůbec akébii seženete, natož si vybírat odrůdu. Když už, tak prodejci alespoň rozlišují tři druhy, které se u nás pěstují:
tags: #akebie #pětilistá #pěstování