Aktivní útočník: Stav ohrožení a jak reagovat

Zkušenosti s masovými střelbami mají ve Spojených státech. Bývalá agentka FBI Katherine Schweitová, která měla na starosti program zaměřený na aktivní střelce, přiblížila v rozhovoru pro ČT, jaké indicie signalizují, že by se člověk mohl k útoku chystat. Katherine Schweitová pracovala jako speciální agentka FBI, která se specializovala na případy střelby s masovými ztrátami na životech. Velela programu Active Shooter (aktivní střelec), který FBI spustila po masakru na škole Sandy Hook. O svých zkušenostech napsala knihu Stop the Killing neboli Zastavte vraždění. Popsala, jak vypadá vražda studentů v Praze z jejího pohledu.

Signály, že se někdo chystá zaútočit

Myslím, že nejdůležitější věc, kterou by si měl každý po této strašné tragédii zapamatovat, je, že tito lidé, kteří páchají zločiny, se na ně připravují. Chceme sledovat všechny tyto příznaky, protože jsou někdy nenápadné, ale někdy velmi přímé. Mohou být tak přímé, jako když nám někdo něco konkrétně řekne.

Pokud vám někdo řekne, že už skončil se svým šéfem, že má dost svých učitelů, tak je možné, že lidé, kteří se kolem něj pohybují, na to doplatí. Tohle jsou známky budoucího úniku. Slova, která považujeme za velmi vážné varovné signály, by měla být brána vážně a jako naléhavá záležitost. Když takové věty uslyšíte, měli byste něco říct nejen jejich autorovi, ale i ostatním lidem.

Kromě toho ale existuje i mnoho dalších znamení, na která si můžeme dávat pozor. Pokud se někdo chystá spáchat sebevraždu, tak často přestane brát léky, které užívá, nebo rozdá svůj majetek. A řada z aktivních střelců vlastně chce spáchat sebevraždu. Takže budou mluvit tak, jako by se chystali spáchat sebevraždu. Budou oslovovat jiné lidi a říkat jim věci, které zdánlivě nedávají smysl. Věci, které v sobě mají nějaké příznaky konce. Ale také dělají věci v rámci své přípravy, a ty je opravdu důležité sledovat. Například pokud vlastní nějaké střelné zbraně, budou si pravděpodobně kupovat další.

Pokud zbraně používají, budou je používat častěji. Budou si kupovat více střeliva. A často také změní svůj vzhled. Pokud mají dlouhé vlasy, ostříhají si je nebo se oholí. Změní i své oblečení a koupí si takové, o kterém si myslí, že by je nosil střelec - takže například bude černé, nebo to může být neprůstřelná vesta. Stávají se člověkem, o kterém si myslí, že se jím musí stát. A lidé kolem nich jsou ti, kteří tyto znaky s největší pravděpodobností vidí.

Čtěte také: Průvodce výběrem mycích prostředků

Jak dlouho takový proces trvá?

Strávila jsem dvacet let v FBI. Náš výzkum ukazuje, že to může být otázka dnů, ale častěji je to spíše otázka týdnů a měsíců a někdy i let. Takže lidé, kteří se dopouštějí tohoto typu cíleného násilí, se pohybují po poněkud předvídatelných trajektoriích směrem k tomuto násilnému činu.

Začíná to tím, že cítí nějakou křivdu, ať už skutečnou, nebo domnělou. Pak dostanou nápad, že tuto křivdu vyřeší spácháním násilného činu. Jak to plánují a připravují, může to trvat měsíce nebo roky. Známe školáky, kteří střelbu ve škole plánovali někdy až dva roky - a ti o tom plánu se svými spolužáky mluvili. A přesto o tom nikdo ze třídy nepromluvil. Je to trošku děsivé, ale je to realita, která se může stát.

Komu to ale říct? A jak?

Myslím, že by se to mělo říct nepřímo. Výzkum FBI ukazuje, že většina lidí se vrací k člověku, který jim něco takového řekne. A to je v pořádku, pokud to chcete udělat, ale není to jediná věc, kterou byste měli udělat. Každý, kdo se vrátí, od toho člověka uslyší: „Dělal jsem si jenom legraci, nemyslel jsem to vážně.“

Měli byste si promluvit s orgány činnými v trestním řízení. Měli byste si promluvit s učiteli, se školními poradci, s výchovnými poradci, s rodiči, se starostou, s kýmkoli, o kom si myslíte, že by mohl pomoci. Klidně s fotbalovým trenérem, s kýmkoli, o kom si myslíte, že by mohl mít vliv a mohl by pomoci to lépe pochopit. Protože vy, jako nejbližší toho člověka, asi nejspíš popřete, že by mohl udělat něco tak hrozného.

Co dělat v případě ohrožení aktivním střelcem

Hodně cenných informací lze získat prostřednictvím aplikace, která je nově zdarma dostupná na webu. Veřejnosti nabízí zdarma aplikaci s názvem Aktivní střelec. „Největším benefitem nové aplikace je oproti běžným informačním zdrojům její efektivita a přehlednost. Štěpánek doplnil, že vývojáři s Krausem řešili i situace, kdy člověk takzvaně zamrzne a neví, co má dělat.

Čtěte také: Účinné přípravky na odpady

Stručně popsáno, aplikace Aktivní střelec provede uživatele několika variantami situací, do kterých se může dostat. Zároveň mu dá cenné rady, jak si v nich zachránit život a stejně tak pomoci uchránit život jiným. Chatbot jako takový funguje na bázi umělé inteligence.

• Jste-li v uzavíratelné místnosti (kancelář, kuchyňka, učebna), zamkněte dveře nebo je zablokujte.
• Nejste-li v uzavíratelné místnosti, snažte se do nějaké proniknout, nezůstávejte na chodbě a ve velkých prostorách.
• K barikádě využijte velké a těžké předměty, případně zkuste zablokovat kliku.
• Rozhlédněte se pořádně po místnosti, co lze ještě použít k blokaci vchodu, případně k fyzické obraně proti útočníkovi.

Jak se chovat po útoku

Ubránili jste se útoku. Vaše tělo je napumpované adrenalinem. Máte pozměněné vnímání a tunelové vidění. Zpomalte se a dobře se rozhlédněte. Uklidněte se, zbavte se strachu a paniky. Bránili jste se palnou zbraní?

1. Vaše tělo je napumpované adrenalinem. Máte pozměněný práh bolesti.
2. Pokud můžete útočníkovi poskytnout první pomoc, aniž byste tím sami sebe ohrozili, udělejte to.
3. Soudy mají obecně i při zachování stejných okolností a následků výrazně vyšší míru shovívavosti pro kající se obránce jednající pudově a na pokraji nervového zhroucení než pro obránce vykazující cílený a umný obranný postup.
4. Pokud se vás přítomné osoby (svědci) ptají, zda-li jste v pořádku, pak poukažte na své zranění.
5. Případně jim odpovězte, že jste nejspíš v šoku a nejste schopni se nyní o ničem bavit.
6. V závislosti na situaci před nebo po ohlášení policii kontaktujte advokáta.
7. Pokud se nedaří, kontaktujte blízkou osobu a instruujte ji, ať okamžitě zajistí příjezd advokáta.
8. Nejprve se alespoň trochu uklidněte, až pak volejte policii.

Když budete ohlašovat incident, volejte policii na 158, a ne hasičům na 112. Policista na lince se vás bude snažit navést k souhlasu s ukončením hovoru. Pokud jste došli k závěru, že situace si vyžaduje záznam, nenechte se do souhlasu s ukončením hovoru vmanévrovat. Buďte případně připraveni trvat na tom, že má zůstat na lince.

Zřetelně a jasně oznamte, že jste byli napadeni. Nepopisujte a neříkejte, co jste dělali (jak jste se bránili, nebo že jste se vůbec bránili). Pokud to situace vyžaduje, pouze oznamte, že útočník i vy potřebujete lékařskou pomoc, případně oznamte rozsah zřejmých zranění. Alternativně oznamte, že je útočník na útěku a jak vypadá.

Prevence a příprava

Jiří Basl je bývalý zkušený policejní vyjednavač a také autor metodiky zásahu pro případ aktivního útočníka. Nyní se jako lektor podílí na praktických školeních, jak si poradit s agresorem, jenž zaútočí na nějakou instituci. Učí lidi na úřadech, v nemocnicích či ve školách nepropadat panice, mít vše promyšlené předem a zapamatovat si základní poučku: utíkej - schovej se - bojuj.

Čtěte také: Seznamování v přírodě: Jak na to?

V rámci České republiky probíhají nejrůznější školení na úřadech, v nemocnicích, ve školách, na nichž se také podílím. Jedná se o osvětu ohledně obrany proti aktivnímu útočníkovi a ohledně rizikových situací obecně. Člověku by přinejmenším mělo uvíznout v hlavě alespoň to základní pravidlo "utíkej - schovej se - bojuj".

Záleží na tom, v jaké situaci, protože někdy je třeba vše řešit jinak. Ale pokud mám jakoukoliv možnost se z rizikového místa dostat bezpečně pryč, tak ano. To však rozhodně není úprk v panice, ale utíkání vědomé. Důležité je také vědět, kam utíkat. Třeba v práci by to člověk měl mít dávno promyšlené, stačí tomu věnovat pár minut, projít si budovu a zjistit, kam lze uniknout.

Když není člověk schopen lokalizovat, odkud útok jde, tak to je právě situace, kdy není útěk ideální řešení. Zjistit to lze jednak podle toho, kde potkává zraněné, popřípadě se může řídit zápachem spáleného střelného prachu. Ale nemohu-li to poznat, je lepší schovat se, někam zalézt, zamknout se, zabarikádovat. Tuto možnost je také dobré zvolit, když při útěku zjistím, že jsem se ocitl blízko střelby.

Dá. Všude jsou nosné zdi - ale zase, je třeba znát své pracoviště a vědět, kde najdu nosnou zeď, železo a podobně. Je pravda, že dnešní architektura - hodně skla a sádrokartonu - dobrým úkrytům příliš nepřeje.

To je právě to. Jakmile spustíme i jen simulovaný útok, nastane zděšení, panika a lidé moc nereagují. Najde se tak jeden člověk a občas se mu podaří s sebou někoho strhnout. Ale pokud vše lidem ukážeme a oni zjistí, že to jde, tak získají nějakou zkušenost a víru, že mohou nad útočníkem zvítězit. Při dalších útocích již reagují lépe.

Vždycky je šance. Buď se člověk stane obětí, nebo bude o holý život bojovat za každou cenu. Vždycky ta šance bude. Důležitá je mentální příprava, nastavení se do červené zóny, tedy do útočného módu, kdy člověk bojuje o holý život. To znamená použít cokoliv a být připraven útočníka třeba i zabít. A jakmile se jednou rozhodnu, tak už necouvnout.

Jestliže se útočník rozhodne a už začal ubližovat, zabíjet, tak vyjednávání možné není. Tam je pak důležité útočníka co nejrychleji zastavit - kdokoliv a jakýmkoliv způsobem.

Důležitá je komplexní příprava. Není to jen o prvosledové hlídce, ale i operačním integrovaném středisku, velení na místě, spolupráci se záchrankou, s Integrovaným záchranným systémem. Důležitá je ale i prevence občanů, aby věděli, jak bude policie zasahovat a co mají dělat oni.

Poučky sebeobrany

JUDr. Nárůst kriminality jako společensky nepříjemného jevu se ve své podstatě dotýká všech občanů našeho státu. Především proto, že trestnou činnost často doprovází nečekaná hrubost a brutalita, na kterou ne každý dokáže adekvátně reagovat.

PRAVIDLO Č. "Vyhýbej se svému nepříteli. Pokud se mu nemůžeš vyhnout, chovej se tak, aby se on vyhnul příště tobě". Tato zásada dokládá jistou regulaci vlastního životního stylu. Nevystavovat se nebezpečím a raději se jim vyhýbat.

PRAVIDLO Č. "Každá akce je rychlejší než reakce". Útočná akce útočníka bude vždy rychlejší nežli obranná reakce. Při své obraně jednáme vždy se zpožděním. Navíc je třeba si uvědomit, že útočník je vždy ve výhodě (útok zahajuje a volí místo, zbraně, směr, rytmus atd.).

PRAVIDLO Č. "Nikdy nechoď do předem prohraného boje". Tato zásada je vázána na aktuální zvažování rizika k poměru vlastních hodnot (ztrát, pokud se vzdám a budu plnit příkazy útočníka).

PRAVIDLO Č. Je velmi nebezpečné se domnívat, že když já jsem slušný, protistrana je stejně slušná jako já.

PRAVIDLO Č. "Pokud jsi nucen bojovat, bojuj nečestně". Proč? Protože pouze takový boj má smysl, který vede k jedinému cíli a tím je vítězství. Vedení boje bez vítězného konce nemá v podstatě praktický význam. Střety nejsou sportovním bojem gentlemanů v duchu fair play. Útočník nás napadá z nečestných důvodů, a proto je třeba využít všech (rovněž nečestných) bojových technik, triků a grifů, abychom průběh střetu zkrátili na minimum a střet dovedli ke zdárnému konci.

PRAVIDLO Č. "Důvěřuj svému instinktu a intuici, jednej a konej v souladu s nimi". Tento způsob náhlého duševního vidění a cítění nastupuje téměř vždy, v předtuše hrozby vzniku reálně nebezpečných situací.

PRAVIDLO Č. „Jednou z největších bariér pro vedení střetu (sebeobranného konání) je vlastní korektnost a tzv. slušné vychování". Většina osob není ochotna produkovat násilí jakéhokoli druhu. Jsou tzv. slušně vychovaní a neřeší nastalé spory okamžitě fyzickým násilím. Problém nastává v případě, kdy jsou oni, slušně vychovaní, napadeni útočníkem či útočníky. V tento moment jsou vmanipulováni do střetu a přímo donuceni se fyzicky bránit. Oni, kteří se nikdy "neprali" a ani to ve svém věku nedovedou.

PRAVIDLO Č. "Na překvapivou situaci reaguj překvapivě". Tato zásada je mnohokrát ověřená praxí. Problém však spočívá v tom, že při překvapivém způsobu napadení (např. útoku vedeném ze zálohy, kdy útočníka nemáme pod zrakovou kontrolou), je téměř vždy vyvolána tzv. úleková reakce, která může trvat až příliš dlouho (několik sekund) a v souvislosti s tím i neschopnost nabýt opět vlastní psychickou stabilitu. Pokud se to však podaří, pak je možné tuto zásadu plně využít ve svůj prospěch. Tedy útočníka, který nás útokem překvapil, překvapíme vlastní akcí.

PRAVIDLO Č. "Zásada kontroly a sebekontroly (časového rozpočtu a nutných informací)". Tato zásada v podstatě znamená poskytnout informace svým nejbližším o vlastní činnosti. Znamená to tedy před odchodem, např. z domova, sdělit (odpovědi na možné otázky): kam jdu, kudy jdu, s kým jdu, kde budu a kdy se vrátím. Zvláště důležité je udání časů a jejich skutečné dodržení.

Jak zabránit útokům?

Pokud tuto vzdálenost prodloužíme, pak musí útočník učinit výpad směrem k nám. To však prodlužuje jeho útočnou akci (jsme schopni opět vzdálenost prodloužit např. odsunem, odkrokem, únikem do sféry ztíženého zásahu, tj. tzv. "přes jeho dominantní ruku - nohu") a prozrazuje to jeho úmysl.

Pokud budete potřebovat pomoc, obracejte se vždy na konkrétní osobu. Provedl jsem kdysi z psychologie známý tzv. přirozený experiment se dvěma figuranty. Při jízdě tramvají muž předstíral opilost a obtěžoval ženu. Žena se obrátila na celou tramvaj s prosbou o pomoc: "Pomozte mi prosím vás někdo!" Na tuto žádost nikdo z přítomných cestujících nereagoval (předstírali že nevidí, čtou, spí atp.).

Napadení lze vyloučit i správným pohybem. Jde o taktický prvek, který vychází z konkrétní ohrožující činnosti: osamělý chodec by neměl chodit příliš blízko otevřených dveří do domu (mohl by tam být útočníkem vtažen), otevřených oken v přízemí (útočník by jej mohl napadnout skokem), rohy budov by měl obcházet vnějším obloukem (jejich neprofilováním si udržuje manévrovací prostor a vylučuje úspěšný přepad ze zálohy), měl by v pozornosti preferovat stromy, sloupy, křoviska, odpadkové kontejnery, zaparkovaná motorová vozidla apod., kde by se mohl útočník skrývat.

Je třeba počítat i s jistou dobou adaptace na prostředí při vstupech ze světla do tmy a naopak. V každém případě by však zvláště ženy měly být doprovázeny. Pokud to nelze, pak využít k odvozu taxislužby s telefonickým oznámením SPZ vozidla, případně si povšimnout firmy a jména řidiče uvedeného na dveřích auta.

Pokud by žena použila služeb taxi, musela by sice zaplatit jistou částku, ale dodnes by žila. Proto je třeba si položit otázku: Jakou cenu má lidský život a zdraví?

Účinným může být i vyřazení mluvčího skupiny z boje. Ten obvykle bývá i vedoucím - jakýmsi kápem.

Dívky a ženy by neměly odcházet z bytu na autostop oblečeny příliš provokativně - např. v minisukni. Neměly by nastupovat samy do vozidla, ve kterém jedou dva a více mužů, před vstupem do vozidla je třeba si povšimnout SPZ, barvy a továrního typu vozu (např. červená Škoda Fabia), markantů, kterými je vozidlo vyzdobeno (různé nálepky, nápisy apod.), po nasednutí nedovřít dveře (řidič je nucen se naklonit, dveře zevnitř otevřít a znova zabouchnout - kontrola otevírání dveří zevnitř), pokud není řidič připoután bezpečnostním pásem, nepoutat se také (omezení pohybu ve voze), rozepne-li řidič bezpečnostní pás, je třeba se odpoutat také, povšimnout si vybavenosti vnitřku vozu a řidiče, s řidičem zavést neprovokující hovor (je prokázáno, že pachatelé sexuálních trestných činů tohoto typu nechtějí o ženě, kterou vezli, nic vědět. Jde o tzv. "použití' a "odložení' "věci". Rozhovorem se tento vztah, podle tvrzení psychologů a psychiatrů, odbourává).

Pokud toto striktně neodmítneme, mohlo by jednání přerůst v ohrožování. Při útoku řidiče je třeba v obraně uplatnit především krátké údery, např. špičkou spojených prstů do očí, do meziklíčkové jamky, údery spodní části dlaně do nosu, brady a stisky prstů, např. genitálu. V kontaktu lze velmi dobře uplatnit i kousání a bolestivé štípání do neoděných částí útočníkova těla. V žádném případě se neuchýlit k taktické chybě v podobě planého vyhrožování poznáním a udáním řidiče policii apod.

Co dělat, když jste ohroženi?

Pokud se dostanete do situace, že vás ohrožuje osoba se zbraní, nesnažte se aktivně bránit. Nikdy nevíte, jak útočník zareaguje, jaké má úmysly. Pokuste se získat čas, mluvte klidným hlasem, případně najděte vhodný úkryt nebo utečte.

NEZNALOST ZÁKONA NEOMLOUVÁ: Nutná obrana proti útočníkovi je zákonem dovolena, ale je třeba pamatovat na to, že tato obrana musí být přiměřená. To znamená, že odvrací-li oběť přímo hrozící nebo trvající útok, je oprávněna se bránit a způsobit pachateli například zranění.

Krádež

Krádež je neoprávněné přisvojení si cizí věci či hodnoty. Z pohledu statistik patří krádeže mezi nejčastěji řešené protiprávní jednání. Obecně lze říci, že zloděj si vybírá, v touze po svém zisku, nejslabší článek. Tedy věc, která není vůbec zabezpečena nebo jen jednoduše, snadno překonatelným mechanismem.

peníze, platební karty, doklady a klíče od bytu noste v tašce nebo kabelce vždy odděleně, a to tak, aby v případě jejich odcizení (např.

TIP: Policisté se setkávají i s případy, kdy si lidé přímo k platební kartě napíšou PIN kód, který zlodějům umožní bezproblémový výběr peněz z karty.

Přepadení

Přepadení je jedním ze způsobů, jak násilím získat majetkový prospěch. Nejčastěji se můžeme setkat s loupežnými přepadeními zamířenými především proti osobám. Častá jsou i přepadení bank, sázkových kanceláří, obchodů.

Doporučuje se splnit pachatelovy požadavky. Policie čas od času zaznamená i případ, kdy se pachateli jeho oběť ubránila a ten odešel s nepořízenou. Bohužel dost často jsou pachatelé ozbrojení a zbraň neváhají použít - může to být nůž, břitva nebo i střelná zbraň. V takových případech je lepší neklást odpor a chránit tak své zdraví.

NEZNALOST ZÁKONA NEOMLOUVÁ: Výše škody nehraje při posuzování trestu za loupež na rozdíl od krádeže podstatnou roli. Lupič musí počítat s mnohem vyšším trestem než zloděj.

Výtržnictví

Výtržnictví je protiprávní jednání, jehož prostřednictvím je chráněno zejména klidné občanské soužití a veřejný pořádek.

Velké mediální pozornosti neunikl případ dvojice mladíků, kteří po bujarém popíjení v restauraci vyrazili na hřbitov ve Vranovicích. Tam poničili stovku hrobů a způsobili jejich majitelům stotisícovou škodu.

tags: #aktivní #útočník #stav #ohrožení #co #dělat

Oblíbené příspěvky:

• Přežití v divočině
• Metody měření emisí
• Změny v Zákoně o ochraně přírody a krajiny
• Koncentrace CO2 a kvalita ovzduší
• Účinky Kneippových lázní