Vážení kolegové, přinášíme vám téma, které je v těchto dnech obzvlášť aktuální - environmentální programy politických stran. Děkujeme všem autorům, čtenářům i dárcům, kteří podporují jeho existenci a kvalitu.
Právě vychází nové číslo časopisu FOP. Časopis naleznete jako vždy zde: www.casopis.forumochranyprirody.cz. Příspěvky si můžete přečíst v sekci Analýzy a komentáře.
Letos slaví časopis FOP 10 let své existence, v rámci které jsme vám přinesli 35 čísel časopisu nabitých informacemi, postřehy a přístupy, o kterých se jen tak někde nedozvíte. Vydávání časopisu je od prvních návrhů témat přes redakční práci až po samotnou publikaci náročný proces, ale nás povzbuzuje, že naše práce má stále smysl. Děkuji proto všem, kdo se na této deset let trvající cestě podíleli - autorům, čtenářům i celému redakčnímu týmu. Stejně tak děkujeme všem dárcům, kteří nám pomáhají udržovat časopis při životě, což je často ten největší a nejtěžší úkol, s jakým se potýkáme. Pokud byste rádi ocenili naši snahu, díky které máte k dispozici stovky článků, které pro vás vydáváme celých 10 let zdarma, přispějte na fungování časopisu do dalších let na bannerech Darujme, které naleznete u každého článku. Odměnou vám bude nejen dobrý pocit, ale především další kvalitní čtení!
Jedním z témat je financování ochrany přírody. Přečtěte si zamyšlení Vojty Koteckého o nových možnostech financování ochrany přírody, příspěvek Martina Rexy o úskalích Společné zemědělské politiky, popis, jakou roli plní individuální dárci od Lucie Hoškové nebo představu, jak financovat národní park Šumava od Pavla Hubeného. Jaký je pohled Ředitelství silnic a dálnic na ochranu přírody se dozvíte v příspěvku Bohdany Skokanové a co přinášejí stavby vysokorychlostních železničních tratí od Ireny Růžičkové.
Z potřeby nastavení strategického přístupu ke krajině a ochraně jejích hodnot vzniká Politika krajiny. Cílem politiky krajiny je analýza problémů v krajině, vyhodnocení existujících nástrojů souvisejících s využíváním krajiny a definice cílů a opatření nezbytných pro řešení stanovených problémů a nedostatků. To, jak ji nastavit, je složitý multioborový proces a celé číslo časopisu se na tuto otázku pokouší odpovědět.
Čtěte také: Občanská společnost: Současná rizika
Jeho tématem jsou názory mladé nastupující generace na ochranu přírody. Dočtete se, kde se jim jeví zkostnatělá, kde by uvítali svěží průvan a kde si naopak cení současného stavu, jaké jsou jejich zkušenosti s managmenty, úředníky a institucemi a co si o tom všem myslí. Názory jsou to přínosné a doufejme, že si z nich všichni něco vezmeme. Čeká vás čtení od Karoliny Mikslové z KRNAP, bratrů Trávníčků působících v neziskového sektoru, Prokopa Pitharta, který sleduje přírodu nejen přes objektiv svých kamer a fotoaparátů, Zuzany Holubové z ČSO, Josefa Rutterleho, který je správcem ptačího parku, B. R.
Území Prahy je do značné míry jedinečné početným zastoupením přírodě blízkých biotopů, míst, kde se lidské působení doposud neprojevilo příliš negativně. Pražská příroda a krajina poskytuje nezbytný životní prostor pro celou řadu druhů živočichů i květeny včetně chráněných druhů a poskytuje zároveň - ne však na celém území ve stejné kvalitě - kvalitní životní prostředí pro běžný život i rekreační vyžití obyvatel Prahy i jejích návštěvníků a turistů. Městské parky, historické zahrady, lesy, stromořadí, zvláště chráněná území, přírodní parky i vodní toky vytvářejí zároveň ojedinělý kolorit města a přispívají k jeho atraktivitě a výjimečné atmosféře. Více o přírodě, krajině a zeleni v hl.m.
Kdo se vypraví do Českého Švýcarska, může za pár hodin snadno obejít sedm z deseti nejnavštěvovanějších přírodních krás. Klasický a nejnavštěvovanější okruh Českým Švýcarskem začíná v Hřensku. Značená trasa vede po březích Kamenice do Edmundovy soutěsky pojmenované po knížeti Edmundu Clary-Aldringenovi, někdejším majiteli panství, který dal romantické říční údolí zpřístupnit pro první výletníky. Edmundovu a Divokou soutěsku si prohlédnete při plavbě výletními pramicemi. Ze soutěsek Kamenice můžete vystoupat přes Meznou anebo boční strží zvanou Soorgrund na Mezní Louku, kde je hotel, restaurace, kemp a dětské hřiště. Odtud vás Gabrielina stezka, nejoblíbenější turistická trasa Českosaského Švýcarska, povede po úpatí skalních stěn až k symbolu národního parku Pravčické bráně, největší pískovcové skalní bráně v Evropě. Nezapomeňte vyšplhat na skalní vyhlídky nad restaurací Sokolí hnízdo s úchvatnými výhledy nejen na České a Saské Švýcarsko, ale i do Lužických hor a Českého středohoří. Nezapomenutelné scenérie s množstvím přírodních krás, na které nikdy nezapomenete a kam se budete rádi vracet, není jen pohádková krajina Českého Švýcarska v čele s Pravčickou bránou, ale i náhorní planiny Šumavy, skvostné vyhlídky do hlubokého údolí řeky Dyje v Podyjí nebo Krkonoše v čele se Sněžkou, nejvyšší horou Česka.
Evropskou raritou je rozsáhlé rašeliniště a slatiniště Soos, národní přírodní rezervace nedaleko Františkových Lázní. Podobně jako jinde i tady vás povedou úzké dřevěné chodníčky, mezi milovníky přírody velmi oblíbené. Další podobná místa? Projděte se například rezervací Červené blato na Třeboňsku, zajděte se podívat do rašelinišť k Mechovému jezírku na Rejvízu a do rašelinišť u Božího Daru. Víte, že i v Česku máme Grand Canyon? Říká se tak vápencovému lomu Velká Amerika v Českém krasu. Karlovy Vary zase celý rok lákají na krásu exotických motýlů do Motýlího domu na Dianě, podobný zážitek v Papilonii nabízí i Praha, v jižních Čechách v písečných přesypech u Veselí nad Lužnicí si zase budete připadat jako na Sahaře.
Čtěte také: Aktuální stav ovzduší
Čtěte také: Hostivařský požár: Jaké je ovzduší?
tags: #aktuální #informace #příroda