Alchymistické modlitby: Význam a historie

V mnoha dobových traktátech se objevuje heslo "Ora et labora" (Modli se a pracuj), také laboratoře alchymistů byly doplňovány modlitebnami. Modlitba má nezastupitelné místo v archetypu a je aktem povznášející mysl k Bohu. Považuje se za velice účinnou formu potlačování světských prožitků a vzrušení ovlivňujících nižší přirozenost člověka.

Přestane-li mít člověk úspěch při meditacích, pak je modlitba účinnou formou zklidnění světem roztěkané mysli. Modlitba odvádí mysl člověka ode všeho světského a vede jej k trvalé zbožnosti, která k alchymii stejně jako morálka zcela jistě patří. Zastavím se ještě u obrovského významu modlitby v lidském životě. Modlitba je materialisty zesměšňována jako slabost jedince, ale ve skutečnosti je to síla, protože se člověk v modlitbě vzdává sám sebe a přiznává se ke své lidské nemohoucnosti.

Alchymista si musí uvědomit, že není moci a není síly, leč u Boha. Jedině tak nebude do Díla vkládat své ego a Dílo dokáže uskutečnit. Požehnání bude uděleno jen zbožným.

Alchymistické koncepty a jejich souvislosti

Pralátka, prvotní hmota, prima materia je jedním z úhelných kamenů alchymistických úvah, bere na sebe různé formy a obrozuje se sama v sobě. Je pojímána jako podstata bytí i jako tvořivý element, v němž nic neumírá a nic se neztrácí. Výrazem tohoto myšlení je Úroboros, had či drak požírající vlastní ocas jako symbol evoluce, která se bez přestání obnovuje vlastním ničením v pohybu bez konce.

Transmutace jako úspěšná alchymistická příprava zlata je pouze analogií změny vědomí alchymisty a chemické procesy probíhající v křivulích alchymistických dílen jsou odrazem jednotlivých fází duchovního vývoje. Stejně hovoří i bájný Hermes Trismegistos v nesmrtelném díle "Smaragdová deska". Tak je spojen mikrokosmos s makrokosmem a vnější s vnitřním.

Čtěte také: Symbolika v japonské přírodě

Slunce a Měsíc jako animus - anima, jako bratr - sestra, jako král a královna. V arabské alchymii je síra jako Slunce a rtuť jako Měsíc. Jedná se však o principy, neboť síra i rtuť jsou arabskými učenci nazývány semenem kovů.

Alchymisté používají v symbolice šest planet. Mezi nejdůležitější zcela jistě patří Merkur a rozepisovat se o něm by vydalo na několik obsažných knih. Mimo již uvedený Merkur to jsou Venuše, Mars, Jupiter, Saturn a náš Měsíc považovaný rovněž za planetu, neboť má mocný vliv na veškerý život na Zemi.

Fáze přípravy zlata

Příprava zlata probíhala ve čtyřech fázích:

1. tetrasomia
2. agryropea
3. chrysopea
4. iosis

V první fázi bylo zhotovení výchozí slitiny, jejíž barva měla být černá. Sami alchymisté černou barvu chápali jako ztrátu individuálních vlastností. Duchovně první fáze odpovídá okamžiku, kdy se ego alespoň na okamžik rozpustí ve vesmírné prázdnotě plné potencionálního života. Druhá fáze procesu vede k zbělování slitiny, čímž nabývá kýžených vlastností a symbolizuje přítomnost stříbra. Duchovně druhá fáze odpovídá bytostnému očišťování. Ve třetí fázi se působením sloučenin síry či přidáním kousku zlata ze stříbra stává zlato. Duchovně třetí fáze odpovídá novému člověku osvobozenému od ega. Čtvrtá fáze obsahuje vylepšování zlatisté barvy povrchu a přípravu transmutačního činidla. Duchovní výklad je ve všech fázích přípravy zlata více než patrný.

Má dvě možnosti vývoje, jak naznačuje i alchymistický návod. Buď bude pracovat na svém zdokonalování (vylepšování zlatisté barvy povrchu), nebo své schopnosti použije pro formování lidí jako duchovní činitel (příprava transmutačního činidla). Takový člověk pak pomáhá vytvářet z hmotně zaslepených lidí duchovní nadšence a posléze objevitele duchovních obzorů. Transmutační činitel se v alchymii povětšinou nazývá Kámen mudrců a nepatrný kousek tohoto činidla dokáže změnit obyčejný kov ve zlato. Podle mého názoru dokonalá alegorie duchovní práce probuzených lidí.

Čtěte také: Česká ochrana přírody

Důležité nejsou konkrétní slitiny, soli, minerály, ale principy!

Mystická svatba a sjednocení protikladů

Mystická svatba hieros gamos. Motiv vztahu muže a ženy proniká slohovým i výtvarným projevem alchymistických traktátů. Mnohdy jsou chemické procesy líčeny jako svatba, tělesné spojení, otěhotnění, rozluka a podobně. Tím je alchymista při samotné práci na Díle upozorňován na vnitřní proces, který se z jeho nitra přenáší vně do chemických reakcí. Na nich pak rozpoznává procesy rozdělující a vzápětí zcelující jeho rozbouřené nitro.

Ve vztazích muže a ženy je téměř vždy zdůrazněn neposkvrněný stav panictvím muže a panenstvím ženy. Již tento fakt nás upozorňuje na jinou rovinu alchymistických vztahů, tak vzdálenou našemu hmotnému prožívání. Kdyby se nutnost pohlavní čistoty vztahovala na hmotné tělo, pak by byly duchovní výšiny zapovězeny téměř všem lidem, kteří alespoň jednou podlehli svým mocným chtíčům. Ovšem historie nám říká, že každý člověk může dosáhnout duchovních výšin a pohlavní čistota je významnou pomůckou, není však podmínkou. Proto panictví tak zdůrazňované alchymií odpovídá čistotě citové úrovně člověka. Z mystického spojení citového anima a citové animy (coniunctio) se zrodí dokonalé dítě, jež není podobné svým rodičům a navíc není podobno nikomu na tomto světě.

Shrneme-li vše, pak z očištěného člověka povstanou dvě složky duše, aby po sjednocení protikladů na citové úrovni člověk konečně nalezl vlastní duchovní podstatu, která nemá obrazu na hmotné pláni světa.

Coniunctio. Málokdo si uvědomil, že alchymie používá obrazů z běžného života na popisování vnitřních procesů, které se odehrávají v člověku usilujícím o duchovní či alchymistické výšiny. Bohatými obrazy alchymie popisovala zapovězená a nepřirozená spojení, která byla zakazována světskou společností i církevními kruhy. Pak spojení otce s dcerou, matky se synem, sestry s bratrem jevila se jako výstřední a nadmíru šokující. Nevědomí mravokárci pro nepochopené obrazy spojení odsoudili alchymii jako vynález ďábla. Vždyť oni se neustále pohybovali ve světské hmotné rovině a jiné měřítko, příslušející citové či dokonce duchovní úrovni člověka, jim bylo zcela cizí. Morální soudy plynoucí z jejich pudové přirozenosti poškozovaly alchymii v očích běžné společnosti a navíc škodily i jim samým, neboť uzavíraly bránu vedoucí k poznání.

Čtěte také: Znaky života

Na závěr kratičkého pojednání o symbolu sjednocení bych citoval jeden alchymistický traktát: "Snoubení. Lékařství naše jest toliko složeno z přirození, kteréhožto otec jest panicem a matka jest pannou. Pojď sem má nejmilejší a vespolek se obejmeme a porodíme syna nového, který by rodičům podoben nebyl. Protož král, jehož hlava jest červená, oči černé a nohy bílé, jest samo mistrovství. Matka pak počala a otec s ní se nespojil a s ní neležel.

Symbolika barev v alchymii

Symbolika barev neoznačuje pouhou vlastnost, ale hlavně završení určitého stupně díla. Z popisu krále v alchymistickém traktátu - bílé nohy, černé oči a červená hlava rozpoznáváme rozhodující fázi díla. Ostatní barvy pouze doplňují alchymistickou triádu černá, bílá, červená. Zjednodušeně řečeno černá barva je symbolem zničení původního a objevení se skrytých záporných vlastností, bílá barva symbolizuje očištění, znovuzrození a panenskost (panictví) duše, červená barva je symbolem dokonání Díla a získání elixíru. Mimo tyto barvy se často vyskytuje zelená barva, která většinou znamená duchovní probuzení.

Další důležité aspekty alchymie

• 7 alchymických operací vedoucích k uskutečnění zdůrazňuje důležitost principu, nikoliv látky.
• Roztrhej knihy, je rada zapomenout na intelekt a plně se oddat Bohu.

Sůl, kterou používali alchymisté jako jednu z chemických sloučenin, má i neméně významný psychologický aspekt. Je synonymem osudu či karmy.

Hermafrodit, obojetník, androgyn; organismus, který je nositelem jak samčích, tak samičích pohlavních orgánů. Proto se hermafrodit musí objevovat v symbolice archetypu Alchymista jako symbol spojení citových protikladů ve vědomí.

Samota vnitřní a vnější je pro alchymistu předpokladem k nerušené práci na Díle a plně se shoduje s duchovními praktikami všech náboženství a cest ke svobodě Ducha.

Elixír je tajemný nápoj s neobyčejnými léčivými i jinými účinky. Evropská alchymie poznává takzvaný životní elixír, který je rostlinnou kvintesencí. Životní elixír regeneroval celé tělo, zaháněl choroby a navracel zdraví. Lze jej podle mystiků nalézt ve vlastním nitru pomocí jednobodově soustředěné mysli.

Transmutace v alchymii znamená zušlechtění prvotní látky a přeměnu obyčejných prvků v ušlechtilé. Cílem transmutace je kámen mudrců. V psychologické (vnitřní) rovině alchymistická transmutace znamená změnu nižší přirozenosti člověka na prožitek citové a posléze duchovní přirozenosti, kdy se místo chtivosti objeví síla, která dá člověku moc k překonání vztahů bytí ke světu.

Kámen mudrců je zázračný prostředek k přeměně látek a prvků a současně symbol jednoty a osvícení. Vlastník kamene mudrců může měnit kovy ve zlato a sám je změněn v novou nesmrtelnou existenci, neboť žije v jednotě s celým universem.

Trojjedinost představuje svatou Trojici tvořící jednotu.

Smaragdová deska Herma Trismegista je "biblí" alchymistů a společně s obsažným dílem "Corpus Hermeticum" tvoří základ alchymie. Smaragdová deska obsahuje tajemství transmutace, a to nejen v rovině fyzické a metalurgické, ale i v rovině psychické a duchovní. Proto se také Hermes Trismegistos nazývá "průvodce duší". Velkolepé dílo Herma Trismegista poodhaluje závoj transcendentna a podává návod k dosažení rozšířeného vědomí.

Homunkulus a Golem

Homonkulus či Golem. Alchymista vysvobozuje homonkula z alchymistické nádoby, čímž lidský génius, podpořen milostí Boží, akt stvoření dokonal. Alchymista stvořením homonkula - Golema oddělil od sebe nižší pudovou přirozenost, aby sám povstal z prachu přízemního života k božskému prožívání.

Vzpomeňte si na Golema, kterého nic nezastaví, a jediný, kdo mu může rozkazovat, je ten, který mu vloží tajemný šém do míst, kam východní tradice umisťují šestou čakru (ádžňa). Zde se nápadně shoduje alchymistická tradice s učením východních mudrců a mystiků, jejichž moudré učení bych poněkud rozvedl. Člověk ovládající ádžňa čakru ničí svou temnou minulost, projevuje přítomnost nanejvýš moudrým způsobem a připravuje zlatý věk. Při ovládnutí se nejprve zničí temná, nebožská minulost včetně předchozích inkarnací, které by duchovního člověka strhávaly zpět na světskou cestu nevědomosti. Síla šesté čakry mu dodá potřebnou moc a vůli k překonání světských pout.

Nižší pudovou přirozenost na ničivé cestě světem nic nezastaví, marné jsou sliby i hrozby, nezapůsobí ani peníze, vždy nižší přirozenost člověka chce stále více. Nižší pudová přirozenost člověka je nevědomý hliněný obr, jenž bude vždy ničit. Jedině moc moudrosti vycházející přímo z místa, kam Rabbi Löw vkládal tajemný šém, může ovládnout Golema - nižší pudovou přirozenost.

Alchymista osvobozuje homonkula z alchymistické nádoby zásluhou lidského génia díky milosti Boží - to je známý obraz alchymistické snahy. Nádoba je ve skutečnosti alchymistovo tělo, z něhož pod tlakem moudrosti vycházející z šesté čakry se odděluje božské od pozemského. Alchymista očištěn a prosvětlen duchovním snažením pak po výstupu do nebe a naplněn vyšším vědomím vrací se zpět na zemi s vyšším vědomím, prost vlastností hliněného homonkula.

Mnoho pošetilců se snaží nalézt a poté oživit Golema, netuší však, že každý člověk má uvnitř sebe Golema. Stačí jen obrátit pozornost do vlastního nitra a pod tlakem soustředění a vůle povstane ničivá složka nižší pudové přirozenosti člověka - Golem v celé své hrůznosti.

tags: #alchymistické #modlitby #význam #a #historie

Oblíbené příspěvky:

• Tipy pro šetrnou kancelář
• Nová vyhláška o solárních panelech
• Zpětný Odběr Autobaterií
• Výběr odpadkového koše do skříně
• Průvodce výběrem chytrého koše IKEA