Aljaška: Ekologické katastrofy a síla přírody v historii

Ve světě plném nádherných zákoutí, divoké přírody a exotických pláží člověk občas zapomene na to, jak silná dokáže příroda být. Své o tom ví například zátoka Lituya, která je ukrytá v nezkrotitelných krajinách Aljašky. Právě ta se stala scénou největší zaznamenané tsunami v historii. Čím byla tato událost tak jedinečná a jaký příběh se v odlehlé zátoce odehrál?

Neuvěřitelná síla přírody: Tsunami roku 1958

Jak se zdá, Lituya byla vždy zvláštní. Tato tichá zátoka obklopená vysokými horskými štíty má své jedinečné kouzlo a tajemství, které přitahuje ty, kteří hledají samotu a dobrodružství. Avšak roku 1958 se zdejší klid narušil událostí, která vešla do historie.

Zemětřesení o síle 7,8 stupně Richterovy stupnice rozvlnilo klidnou hladinu zátoky. Na východním konci fjordu, poblíž čela Lituyského ledovce, se během otřesů dalo do pohybu více než 30 milionů kubických metrů horniny a dopadlo z výšky několik set metrů do jeho vod. Obrovský kus skalního masivu se zřítil do vody, což vyvolalo tsunami obrovských rozměrů. Dopad horniny do fjordu způsobil okamžité vysídlení vody. Vytvořil se obrovský vodní sloupec o výšce až 524 metrů. Vlna byla tak silná, že zcela změnila krajinu zátoky. Miliony stromů byly vytrženy a odplaveny. V důsledku ničivé vlny došlo ke zničení vegetace na ploše přibližně čtyř kilometrů čtverečních, přičemž tzv. Celý tento jev je považován za nejvyšší megatsunami, která kdy byla zaznamenána lidstvem.

Navzdory obrovské síle megatsunami byly přímé ztráty na životech překvapivě nízké. V době události se ve fjordu nacházelo několik rybářských lodí. Dvě z nich byly v blízkosti vlny - loď Badger byla smetena a její dvoučlenná posádka zahynula. Naopak další loď s kapitánem a jeho malým synem na palubě byla vymrštěna obrovskou silou na svah a následně sklouzla zpět na vodu, přičemž oba pasažéři incident zázračně přežili.

O život přišli „pouze“ dva lidé, a to jen díky tomu, že zátoka Lituya není hustě osídleným místem. Megatsunami nám však připomněla, že ačkoli je příroda krásná a fascinující, je také nevyzpytatelná a může být extrémně ničivá. Jak je vidět na příkladech jiných smrtících tsunami po celém světě.

Čtěte také: Dobrodružné ubytování na Aljašce

Další příklady ničivých tsunami ve světové historii

• Krakatoa: Erupce sopky Krakatoa v roce 1883 vyvolalo vlny vysoké až 40 metrů, které zasáhly pobřeží Sumatry a Jávy. Celkově se odhaduje, že při této katastrofě zahynulo více než 36 000 lidí.
• Indický oceán 2004: Zemětřesení a tsunami v Indickém oceánu v roce 2004 zasáhlo 14 zemí a zabilo více než 230 000 lidí.
• Tóhoku 2011: Zemětřesení o síle 9 stupňů Richterovy stupnice vyvolalo vlny dosahující výšky až 40 metrů, které zasáhly pobřeží Honšú, hlavního ostrova Japonska. Přírodní katastrofa způsobila obrovské škody a zahynulo více než 15 000 lidí. Tsunami také způsobila vážnou havárii v jaderné elektrárně Fukušima, což vedlo k dalším problémům a obavám.
• Vajontská přehrada: Katastrofa na přehradě Vajont v Itálii v roce 1963. Když se obrovský kus hory Monte Toc sesunul do přehradní nádrže, vyvolalo to vlnu vysokou přes 250 metrů, která přešla přes přehradu a zasáhla obce ležící níže v údolí. Přes 2 000 lidí přišlo o život.

Ropná katastrofa Exxon Valdez

Nezkušenost, lehkovážnost, mamon a nejspíš také alkohol: to jsou hlavní příčiny největší ekologické katastrofy v dějinách Aljašky. Únik ropy z poškozeného supertankeru Exxon Valdez před třiceti lety zaplatily životem statisíce vzácných živočichů.

Havárie Exxon Valdez ztroskotal 24. března roku 1989 kolem 00:04 na pobřeží Aljašky s plným nákladem ropy. Došlo tak k jedné z nejhorších ekologických katastrof, během které se vytvořila jedna z největších ropných skvrn v historii USA. Při katastrofě následně uniklo do vody asi 40 tisíc tun ropy. Ve výsledku tak šlo o jednu z největších ekologických katastrof zaviněných člověkem na světě.

Pokusy o zadržení masivního úniku byly neúspěšné a vítr a mořské proudy ropu rozšířily více než 100 mil od jejího zdroje, a nakonec znečistily více než 700 mil pobřeží. Ekologická katastrofa negativně zasáhla statisíce ptáků a zvířat.

Tragické následky

Podle odhadů měla nehoda za následek smrt 250 tisíc mořských ptáků, 2800 mořských vyder, 300 tuleňů, 250 orlů, 22 kosatek a asi miliardy jiker lososů a sleďů. Ropa také zapříčinila zničení většiny planktonu v oblasti.

Později vyšlo najevo, že Joseph Hazelwood, kapitán lodi Valdez, byl v době nehody opilý a dovolil, aby obrovské plavidlo řídil necertifikovaný důstojník. V březnu 1990 byl Hazelwood odsouzen za nedbalostní přestupek, byla mu uložena pokuta 50 000 dolarů a 1000 hodin veřejně prospěšných prací.

Čtěte také: Popis přírody Aljašky

„Uniká nám trochu ropy, asi tady chvíli zůstaneme,“ to byla první rádiová zpráva kapitána Josepha Hazelwooda poté, co obří loď narazila na korálový útes. Ona „trocha ropy“ přesáhla podle některých odhadů sto tisíc tun. K neštěstí došlou souhrou hned několika faktorů. Kapitán té noci podle členů posádky nestřídmě pil. U kormidla byl v okamžiku srážky třetí důstojník, ten však neměl k navigaci ve zrádných pobřežních vodách dostatek zkušeností. Podle profesora Nancy G. Leveson z MIT zkázu dokonaly další nepříznivé okolnosti. Pobřežní stráž ukončila praxi sledování lodí při navigaci kolem inkriminovaného útesu, jejich posádky o tom ale neinformovala. Exxon Valdez plul mimo svou obvyklou trasu, aby se vyhnul menším ledovcům v oblasti. Záchranáři měli v prvních hodinách k dispozici jen zlomek z potřebné výbavy.

Následky byly strašlivé. S křídly pokrytými mazlavou černou tekutinou zemřelo na čtvrt milionu mořských ptáků. Nepřežilo ani 2800 ohrožených vyder mořských, 300 tuleňů, 247 orlů bělohlavých a 22 kosatek.

Společnost Exxon stála aljašská katastrofa na pokutách a náhradách škod více než čtyři miliardy dolarů (přes 90 miliard korun). Nejvyšší částku si nárokovali místní rybáři, kteří vmžiku přišli o zdroj své obživy.

Další velké katastrofy ve světové historii

• Zemětřesení v Šan-si (Čína, 1556): Odhadovaná magnituda kolem 8 stupňů Richterovy škály způsobila sesuvy půdy a smrt asi 830 000 lidí.
• Zemětřesení v Lisabonu (Portugalsko, 1755): Magnitudo odhadováno na 9,0. Zahynulo 60 000 - 100 000 obyvatel Lisabonu a kompletně zničeno bylo 85% všech budov ve městě.
• Zemětřesení v Chile (1960): Magnitudo 9,5. Zemětřesení za sebou zanechalo na 2000 mrtvých, 3000 zraněných a 200 000 lidí bez střechy nad hlavou.
• Zemětřesení na Aljašce (1964): Otřesy o síle 9,2 Richterovy stupnice zasáhlo 28. března území Aljašského zálivu. Celkem si zemětřesení vyžádalo 125 lidských životů.
• Zemětřesení v Turecku (1999): Zemětřesení mělo hodnotu magnituda M = 7,4. Oficiální zprávy uvádějí 17 000 obětí, ale předpokládá se, že o život přišlo až 35 000 osob.
• Zemětřesení v Kašmíru (2005): Otřesy dosahovaly velikosti M = 7,6. Měsíc po události hlásily oficiální zprávy 87 350 obětí, i když některé odhady počítaly až se 100 000 mrtvých.

Čtěte také: Co nabízí Ekologická poradna Dr. Landy?

tags: #aljaska #ekologická #katastrofa #historie

Oblíbené příspěvky:

• Aktuální informace o svozu odpadu
• Tipy pro ekologické čištění
• Informace o skládce
• Plán ÚSES
• Oživte plochu tapetou s přírodou