Povinnosti Městského Úřadu v Oblasti Životního Prostředí v České Republice

Ať už je vaše obec velká či malá, vždy musí řešit nakládání s odpady od občanů, ochranu ovzduší, půdy, vody a zvířat nebo rostlin. Jak osvícení jste vy, zastupitelé, tak kvalitní je i péče o tuto velmi důležitou součást života lidí. Nejen moderní metody a nástroje, ale i vůle místních obyvatel chovat se ohleduplně k okolí určuje úroveň životního prostředí. Výdaje obecního rozpočtu v této oblasti bývají jednou z nejvýznamnějších položek.

Ne nadarmo jsou základními principy při ochraně životního prostředí prevence, předběžná opatrnost a náprava co nejblíže u zdroje příčiny problému. Rychlá a levná řešení záležitostí životního prostředí bývají často velmi krátkozraká a v mnoha případech se v konečném důsledku velmi prodražila. A nejde přitom jen o naplňování povinností výslovně uložených zákonem či o „hašení“ problémů vzniklých ze dne na den, ale jde i o prostředky vynakládané v zájmu budoucích generací.

Odpady

Každý občan bez výjimky produkuje odpady. Každá obec a město, tedy i vaše, má jako jednu ze základních povinností postarat se o odpady vyprodukované v místních domácnostech. Od 1. ledna 2021 je v platnosti nový zákon o odpadech[1], který je pro tuto oblast základním předpisem. Přizpůsobuje se změnám právní úpravy nastavené Evropskou unií. K zákonu byla vydána vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady, dále je vydán formou ministerské vyhlášky tzv. Katalog odpadů a je vydána řada metodických pokynů a odborných doporučení.

Obec nebo město má možnost nakládání s odpady naplánovat, a to formou Plánu odpadového hospodářství (POH). Tento dokument schvalovaný obvykle zastupitelstvem obce má obsahovat analýzu dosavadní situace nakládání s odpady (zejména současné i předpokládané množství produkovaných odpadů, možnosti jeho využití v obci a jeho okolí) a na základě toho formulovat návrhy opatření ke zvýšení využití odpadů jako materiálové nebo energetické suroviny. To znamená určit potřebné investice (systémy sběru a svozu, zařízení aj.), způsoby nakládání s odpady aj.

Obec je původcem a vlastníkem odpadu od okamžiku, kdy osoba odloží odpad na místo obcí k tomuto účelu určenému. Obec je povinna přebrat veškerý komunální odpad (KO) od nepodnikajících fyzických osob (výjimka nastává v případě, kdy obec zavede poplatek za odkládání komunálního dopadu z nemovité věci na základě kapacity soustřeďovacích prostředků dle zákona o místních poplatcích[4], pak je povinna přebírat směsný komunální odpad v množství odpovídajícím kapacitě těchto soustřeďovacích prostředků).

Čtěte také: Horní Bříza: Ekologie a správa po Sametové revoluci

Obec je následně odpovědná i za způsob využití, resp. Co se v obci nevytřídí na tříděné složky (zejména papír, plast, sklo, kovy, jedlé oleje a tuky, rostlinný bioodpad, textil), je tzv. směsným (zbytkovým) komunálním odpadem (SKO). Ten tvoří v současnosti zhruba 55-60 % běžné produkce odpadů z domácností. Z hlediska výše skládkovacího poplatku a uplatnitelné „třídící“ slevy[5], musí obec v průběhu roku sledovat přesné množství, které uložila na skládku nebo na více skládek.

Za obec může provádět evidenci svozová firma na základě pověření ve smlouvě o dodávkách služeb v odpadovém hospodářství. Evropské předpisy a tím i zákon o odpadech zásadně požadují posilování třídění a materiálového využití komunálních odpadů od občanů, aby tím bylo docíleno co nejvyšší cirkulace již použitých (druhotných) surovin a omezení využívání primárních surovin těžených přímo v přírodě. I proto je nutností, aby obce a města intenzifikovaly způsoby třídění odpadů od občanů a omezovaly směsný komunální odpad. K tomu vede mj.

Všechny vytříděné složky komunálních odpadů končí ve speciálních zařízeních (třídicí linka, kompostárna, bioplynová stanice aj.). Tam se z nich vytváří buď druhotná surovina (materiál do výroby), nebo produkt, popřípadě energie. Obce od r. 2025 mají povinnost vytřídit recyklovatelné složky (tj. plast, papír, sklo, kovy, textil, rostlinný bioodpad, jedlé oleje a tuky) alespoň v poměru 60 % z celkového množství KO (od r. 2030 alespoň 65 %, od r. 2035 alespoň 70 %). Celoročně zajistit sběr biologického odpadu rostlinného původu ze zahrad (zejm. tráva, listí) a domácností (zbytky z přípravy jídel), pokud není v obci zavedeno komunitní kompostování.

Dále papír, plast, sklo, kovy, jedlé oleje a tuky a od r. Minimálně 2x ročně zajistit sběr velkoobjemových odpadů (např. nábytek) a nebezpečných odpadů (např. barviva, chemikálie, léčiva). Obec může nastavit tento systém odpadového hospodářství prostřednictvím obecně závazné vyhlášky, v níž zejména stanoví, na jaké druhy jsou občané a návštěvníci obce povinni třídit komunální odpad, do jakých nádob a na jakých místech ho odevzdávat, případně v jakých termínech.

Informovat občany nejméně 1x ročně o systému nakládání s komunálním odpadem v obci, o celkové hmotnostní produkci odpadů, třídění jednotlivých složek a ekonomických ukazatelích tohoto systému (celkové náklady, příjmy z poplatků, příjmy z odměn od spolupracujících subjektů, např. EKO-KOM, kolektivní systémy na zpětný odběr vysloužilých elektrovýrobků). Občany lze informovat prostřednictvím zpravodajů, informace na úřední desce nebo způsobem umožňujícím dálkový přístup (např.

Čtěte také: Odpad Neratovice

Zákon upravuje také školní sběry papíru, plastů nebo kovů z domácností. Škola je vlastníkem odpadů, ale obec je jeho původcem (vzniká od nefyzických podnikajících osob na území obce v organizaci, kterou zřizuje obec). Z praxe: Svaz měst a obcí ČR podporuje nejen třídění odpadů, ale i další způsoby jejich využití, např. energetické využití, jelikož jde o jeden z možných a ověřených způsobů nakládání s odpady obvyklý v jiných vyspělých zemích Evropy (např.

Odpady od občanů se sbírají několikerým způsobem. Tříděný odpad mohou občané standardně odevzdat do barevných kontejnerů s větším objemem (plast - žlutý, papír - modrý, barevné sklo - zelený, čiré sklo - bílý, kovy - šedivý, bioodpad - hnědý), které obce umisťují na veřejná prostranství. Popřípadě podle místních zvyklostí přidělují do domácností zvláštní nádoby s menším objemem - popelnice, a stanovují dobu a frekvenci jejich svozu. Rostlinný bioodpad lze rovněž odkládat na obcí určené místo (plochu), obdobně jako u velkoobjemového a stavebního odpadu, vždy však musí odpad průběžně odvážet k ekologickému zpracování příslušná firma.

Způsob a frekvenci sběru komunálních odpadů, tj. velikost a druh nádob, četnost svozu, druhy tříděných odpadů si určuje každá obec sama podle svých podmínek. Poměrně rozšířený způsob sběru a třídění odpadů ve městech a obcích představuje sběrný dvůr s obsluhou. Jde o osvědčený a efektivní způsob, který má sice na počátku nároky na vyšší vstupní náklady (zejména je třeba vhodně velká a dopravně přístupná plocha, vybavení sběrnými nádobami, zázemí pro obsluhu), ale z dlouhodobého hlediska se tato investice vyplácí.

Minimalizuje se tak riziko, že by je odkládali na jiná, nevhodná místa, například do škarpy, lesů, potoků, což je zakázáno a přísně trestáno. V takovém případě jde totiž o nepovolenou tzv. černou skládku, za což může být její viník v případě odhalení potrestán pokutou podle zákona o odpadech a zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Pachatele se však většinou nepodaří odhalit a vaše obec fakticky musí takovou černou skládku objevenou na svém území odstranit na své - dost často nevratné - náklady.

Nejde o zákonnou povinnost obce, ale obec tím vyřeší v rámci obecné odpovědnosti za správu území tento problém. Jinak by totiž černá skládka mohla i nadále hyzdit danou obec, případně by se mohla i rozrůstat a problém by se zvětšoval, zejména pokud by obsahovala nebezpečné odpady. Místa s frekventovaným nebo potenciálním výskytem černých skládek lze z preventivních důvodů sledovat pomocí systému kamer či fotopastí, vhodná je rovněž namátková kontrola takových míst pracovníky obce.

Čtěte také: Informace o svozu domovního odpadu

Provozovat kamerový systém je však obec oprávněna toliko za účelem ochrany vlastního majetku, nikoli za účelem předcházení a odhalování pouliční kriminality, vandalismu apod. Oprávnění provozovat kamerový systém za účelem dohlížení na veřejný pořádek, vyšetřování a odhalování přestupků je oprávněna obecní policie (vedle Policie ČR). Nejen z rozpočtu obce, ale i s pomocí vašich občanů lze krýt náklady na odpadové hospodářství.

První z nich, nejobvyklejší (využívá jej zhruba 2/3 měst a obcí), je poplatek za obecní systém odpadového hospodářství - tzv. paušál za osobu nebo také za obslužnost. Ten lze stanovit buď na jednu fyzickou osobu s trvalým pobytem ve vaší obci, nebo na vlastníka rekreačního objektu (dům, byt), kde není hlášena žádná fyzická osoba k trvalému pobytu, a to pro daný rok, přičemž jeho horní hranice je dána zákonem na 1 200 Kč. Občan s trvalým pobytem i vlastník nemovitosti platí roční poplatek stanovený obecně závaznou vyhláškou, která určuje nejen výši, ale i formu a splatnost poplatku.

Obec může také stanovit osvobození od poplatku nebo úlevy na poplatku (pro vybrané skupiny obyvatel - např. Vůči celkovým nákladům na odpady lze postavit i příjmy, například z příspěvku na podporu třídění odpadů poskytovaného autorizovanou obalovou společností EKO-KOM, a. s, či jiných organizací, které podporují třídění odpadů nebo spolupracují s obcí (například při zpětném odběru elektrozařízení - ASEKOL, Elektrowin, Ekolamp. Ecobat, REMA, RETELA aj.). I to ovlivňuje rozhodnutí zastupitelstva o konečné výši poplatku na jednoho občana.

Zastupitelstvo má totiž možnost využít maximální hranice, nikoliv povinnost stanovit poplatek za odpady co nejvyšší. Druhou formou zpoplatnění služeb pro občany za jejich odpady je podle zákona o odpadech poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci. Poplatníkem je opět fyzická osoba, která má v nemovité věci bydliště nebo vlastník nemovitosti, kde nemá bydliště žádná fyzická osoba. Při minimálním základu dílčího poplatku 10 kg/měsíc/občan nebo 60 litrů/měsíc/občan a při nastavení max. sazeb poplatku 6 Kč/kg nebo 1 Kč/litr může být stanoveno 720 Kč/rok.

Poplatek za kapacitu nádoby - občané platí za svoz nádoby směsného KO podle jejího max. objemu, tj. Poplatek za kapacitu soustřeďovacích prostředků - stanovení potřebné kapacity objemu nádob v litrech vs. frekvence svozu. Není určeno, z jakých nákladů by se měl poplatek stanovit. Odpady, které občané odevzdají na určená místa, do nádob nebo do sběrného dvora, se musí v souladu se zákonem o odpadech zpracovat (využít) nebo odstranit. To v drtivé většině případů obce zabezpečují ve spolupráci s odbornou firmou.

Obec si ji vybírá podle svých požadavků a potřeb a za poskytované služby jí platí. Podmínky a způsob výběru takové firmy podléhají zákonu o veřejných zakázkách[6]. O veřejných zakázkách pojednává 6. Další možností je zřídit si svou nebo ve spolupráci s jinými obcemi technickou komunální společnost. Jde o řešení, které se už uplatňuje v jiných evropských zemích v oblasti vodohospodářství a v turistickém ruchu.

Funguje ale už i v některých regionech České republiky, například na jižní Moravě, na Vysočině a na Plzeňsku. Jde o dobrovolnou cestu na principu tzv. meziobecní spolupráce, jak ji předvídá i zákon o obcích. Díky tomu pak mohou obce splnit snadněji a s menším nákladem řadu administrativních i věcných regulací daných zákonem o odpadech nebo evropskými předpisy. Obce poté mají rozhodující vliv na chod společnosti a přehled o fungování svého odpadového hospodářství. Je zde uplatněn tzv. princip „in-house“ výjimky, která opravňuje zadavatele postupovat mimo režim zákona o veřejných zakázkách.

Ochrana Vody

Při hospodaření s vodou je nutné vycházet především z přírodních podmínek, ve kterých se obec nachází. Výstavba vodovodů a kanalizací se odvíjí od základního koncepčního dokumentu - krajského plánu rozvoje vodovodů a kanalizací. Plánujete-li výstavbu vodovodu nebo kanalizace, podívejte se u příslušného krajského úřadu, zda je takový záměr pro vaši obec v tomto plánu zaznamenán.

Zásobování obyvatelstva pitnou vodou patří mezi priority zejména středních a větších obcí. Naprostá většina obcí a měst v ČR (zhruba 95 % obyvatel ČR v roce 2021) má možnost získávat pitnou vodu z vodovodů, jejíž dodávky se pečlivě hlídají a kontrolují v souladu s hygienickými normami. V menších obcích se obyvatelé často zásobují vodou ze soukromých studní, což přináší pro uživatele nezbytné nároky. Především by měli mít povolení k odběru podzemních vod ze studně, také by měli alespoň jednou za rok kontrolovat kvalitu vody ve studni a pravidelně studny udržovat, v případě nepříznivých výsledků je i sanovat.

Vodní zdroje, zvláště k zásobování obyvatelstva pitnou vodou do vodovodu, jsou velmi cenné. Proto jsou ze zákona o vodách chráněny a jejich okolí vymezují ochranná pásma, kde jsou některé činnosti zakázány.[8] Za každý odebraný kubík pitné vody z povrchových či podzemních zdrojů pitné vody se hradí úplata, ať již poplatek (podzemní zdroje) nebo cena (z povrchových zdrojů). Jde o nemalou částku, která se promítá do nákladů na provoz.

Útěchou může být, že se z těchto akumulovaných prostředků financují veřejně prospěšná opatření - z poplatků za odběr podzemních vod podporují jejich příjemci, tj. kraje, výstavbu vodovodů a kanalizací, z vybrané ceny za odběr povrchové vody spolufinancují příjemci, tj. Kromě dodávek vody je logické, že by obec měla mít nastavené řešení likvidace odpadních a srážkových vod. Se splaškovými vodami lze naložit pouze tak, že se řízeným a hlídaným odtokem buď odvádějí do čistírny odpadních vod nebo si majitel nemovitosti zvolí samostatné, legální řešení.

Tato povinnost čeká majitele v případě, kdy není v obci zbudována splašková kanalizace. Za legální řešení se považuje jednak domovní čistírna odpadních vod (a to jak pro jednu či více domácností (tj. sdružené domovní čistírny odpadních vod), jejíž čisticí procesy splňují podmínky dané legislativou a technických norem (zejména koncentraci škodlivých látek ve vyčištěné odpadní vodě, jež se vypouští do vod povrchových či podzemních). Druhou možností je bezodtoková, zcela uzavřená vodotěsná jímka (většinou podzemní), která má pouze nátok splaškových vod z domácností a veškeré v ní akumulované vody se periodicky vyvážejí.

Ochrana Přírody a Krajiny

Významné krajinné prvky (dále jen VKP) jsou definovány v § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění (dále jen zákon). Konkrétně se jedná o ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utvářejí její typický vzhled a přispívají k udržení její stability. Ze zákona jsou za VKP považovány lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. Za VKP mohou být dále považovány i jiné části krajiny, které orgán ochrany přírody takto zaregistroval (např.

Na úseku ochrany přírody a krajiny (Podle zákona č. kácení dřevin podle § 8 odst. náhradní výsadbu podle § 9. případě, kdy se o povolení kácení dřevin podle § 8 odst. chráněné krajinné oblasti, evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. funkce podle § 4 odst. evropsky významné lokality, a registrují významné krajinné prvky podle § 6 odst. omezení nebo zákazu rušivé činnosti podle § 5 odst. rostlin nebo zraňování nebo úhynu živočichů nebo ničení jejich biotopů podle § 5 odst. křížence zvláště chráněného druhu, do krajiny podle § 5 odst. křížence zvláště chráněného druhu, podle § 5 odst. nejde-li o křížence zvláště chráněného druhu, podle § 5 odst. rozhodují o stanovení odchylného postupu při ochraně ptáků podle § 5b odst. provedení nezbytných zásahů včetně pokácení dřevin podle § 7 odst.

Zákazu kácení dřevin podle § 8 odst. změnit krajinný ráz podle § 12 odst. opatření obecné povahy, kterým se vyhlašuje přechodně chráněná plocha podle § 13 odst. sjednávají a zrušují smlouvy o smluvně chráněném památném stromu podle § 39 a § 45 odst. památných stromů podle § 55 odst. památných stromů podle § 46 odst. podle § 46 odst. podle § 46 odst. stromech a smluvně chráněných památných stromech do ústředního seznamu podle § 47 odst. souhlasy k ošetřování památných stromů podle § 46 odst. ochranných pásmech památných stromů podle § 46 odst. památných stromů podle § 56 odst. 1 a uzavírají dohody podle § 56 odst. mezinárodních úmluv podle § 54 odst. § 54 odst. případě ptáků chráněných podle § 5a vydávají osvědčení podle § 54 odst.

Odchovaného v lidské péči, vedou evidenci vydaných osvědčení podle § 54 odst. odchovaného v lidské péči podle § 54 odst. stezek a pěšin mimo zastavěné území obcí podle § 63 odst. vykonávají státní dozor v ochraně přírody a krajiny podle § 85 odst. rozhodují o možnostech a podmínkách uvedení do původního stavu podle § 86 odst. náhradních opatření podle § 86 odst. zájmů chráněných tímto zákonem a jsou dotčeným orgánem při jejich pořizování. působností vymezují a hodnotí místní systém ekologické stability podle § 4 odst. přírody. příslušný jiný orgán ochrany přírody. přírody a krajiny, není-li příslušný jiný orgán ochrany přírody.

Další Oblasti Působnosti

• Státní správa lesů: Rozhodování o pochybnostech, prohlášení pozemku za lesní pozemek, dělení lesních pozemků, odnětí lesních pozemků plnění funkcí lesa, povolení výjimky ze zákazu některých činností v lese, stanovení podmínek ke konání organizovaných nebo hromadných sportovních akcí v lese, uložení opatření k zajištění bezpečnosti osob a majetku před škodami, uložení opatření v případech mimořádných okolností, o výjimkách ze zákazu provádět mýtní těžbu v lesních porostech mladších než 80 let, o podmínkách lesní dopravy po cizích pozemcích, o udělení nebo odnětí licence pro výkon funkce odborného lesního hospodáře, uložení opatření k odstranění zjištěných nedostatků, opatření ke zlepšení stavu lesů a plnění jejich funkcí, o zastavení nebo omezení výroby nebo jiné činnosti v lese v případech hrozících škod.
• Myslivost: Povolování popř. dozírá, zda jsou dodržována jím vydaná rozhodnutí, zda uživatelé honiteb myslivecky hospodaří v souladu s cit.
• Ochrana zvířat: Projednává všechny podněty podané podle § 22 odst. 1 písm. i), vyrozumí příslušnou krajskou veterinární správu do jednoho měsíce od podání podnětu o učiněných opatřeních a po vydání rozhodnutí o výsledku řízení, provádí zvláštní opatření podle § 28a v součinnosti s příslušným orgánem Policie České republiky, tj. na návrh krajské veterinární správy může správním rozhodnutím nařídit a zajistit umístění týraného zvířete do náhradní péče, vyžaduje-li to jeho zdravotní stav, nebo pokud je opakovaně týráno, nařídit chovateli zajistit opatření ke snížení počtu hospodářských zvířat včetně jejich usmrcení v souladu s tímto zákonem, dochází-li k jejich týrání, nařídit chovateli pozastavení činnosti, při které dochází k týrání zvířat, a to do doby odstranění závad, projednává přestupky na úseku ochrany zvířat a ukládá pokuty fyzickým osobám.
• Ochrana zemědělského půdního fondu: Rozhoduje podle § 1 odst. ukládá opatření k nápravě závadného stavu vzniklého porušením povinností uvedených v § 3 odst. 1 písm. c) a d) a v § 3 odst. + povinností uvedených v § 3 odst. 1 písm. b) až d) a § 3 odst. uděluje souhlas podle § 3a odst. zasílá podle § 3b odst. uplatňuje podle § 5 odst. uděluje podle § 9 odst. rozhoduje podle § 11 odst. u dočasného odnětí nebo trvalého odnětí s dočasným odvodem vydává potvrzení o ukončení rekultivace podle § 11b odst.
• Ochrana ovzduší: Vydává závazná stanoviska k umístění, provedení a užívání stavby stacionárního zdroje neuvedeného v příloze č. vydává vyjádření k řízení vedeným krajským úřadem k umístění stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. je dotčeným správním úřadem podle zákona č.
• Nakládání s odpady: Ukládá právnickým osobám a fyzickým osobám oprávněným k podnikání pokuty za porušení povinnosti podle § 66 odst. uděluje souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady podle § 16 odst. 3, nejde-li o případ podle § 78 odst. 2 písm. uděluje souhlas k upuštění od třídění nebo odděleného shromažďování odpadů podle § 16 odst. 2, nejde-li o případ podle § 78 odst. 2 písm. vede a zpracovává evidenci odpadů a způsobů nakládání s nimi, autovraků a způsobů jejich zpracování, typu, množství a způsobu zpracování, využití nebo odstranění elektroodpadu zařízení k nakládání s odpady, zařízení uvedených v § 14 odst. zruší rozhodnutí o udělení souhlasu, který spadá do jeho kompetence podle odstavce 1 písm.
• Ochrana vody (vodoprávní úřad): Upravuje a omezuje, popř. vydává povolení k nakládání s povrchovými a podzemními vodami a to k jejich odběru, vzdouvání, akumulaci, využívání jejich energetického potenciálu, užívání těchto vod k chovu ryb nebo vodní drůbeže, popř. ruší popř. povolení k provedení vodních děl, jejich změnám a změnám jejich užívání, jakož i k jejich odstranění, v povolení stanoví podmínky popř. stanovuje pro nebytně nutné potřeby a na nezbytně nutnou dobu k užívání větší šířku pozemků při vodním toku než je uvedeno v ustanovení § 49 odst. rozhoduje o povinnosti zajistit na vodním díle technicko-bezpečnostní dohled, o jeho rozsahu, případně o podmínkách jeho provádění a o zařazení vodního díla do kategorie I. až IV. předává informace o zařazení vodního díla do I. až III. schvaluje manipulační řády, popř. ukládá pokuty podnikající fyzické osobě nebo právnické osobě za porušení vodního zákona uvedené v ust. § 116, odst. a), b),c) d) bod 1.

Jak stanovuje zákon[7], veřejnou správu v odpadovém hospodářství vykonávají zejména Ministerstvo životního prostředí, Česká inspekce životního prostředí, Celní správa, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo zemědělství, Policie ČR, Celní správa aj. Základní působnost však mají zejména obecní úřady obcí s rozšířenou působností a krajské úřady, které vedou celou řadu řízení a evidencí.

Například povolování provozu výkupen odpadů, kompostáren či bioplynových stanic podléhá souhlasu krajského úřadu, přičemž obec je účastníkem řízení o vydání povolení k provozu takového zařízení. Je tedy především na vás, zastupitelích, abyste rozhodovali, jaké dobré a k přírodě šetrné nakládání s odpady podporovat, v jaké míře se ve vaší obci bude odpad třídit a kolik bude obec od svých občanů za odpad vybírat. Nezapomínejte však na to, že jakékoliv změny v této oblasti jsou velmi závislé na postoji vašich občanů.

tags: #městský #úřad #životní #prostředí #povinnosti

Oblíbené příspěvky:

• Recenze skleněných skleníků
• Informace o SEVER Horní Maršov
• Udržitelnost papírových tašek
• Elegantní odpadkový koš KIS Chic Bin L
• Ekologie pro školy