Allium Ursinum: Ohrožení v České Republice

Česnek medvědí (Allium ursinum) je vytrvalá bylina s úzce válcovitou cibulí, 20-50 cm vysoká. Listy jsou většinou jen dva (někdy tři), přízemní, řapíkaté, kopinaté až eliptické, 6-20 cm dlouhé a 2-8 cm široké, celokrajné, ploché, bez vyniklé žilnatiny. Stvol je přímý, bezlistý, téměř oblý, 2(-3)hranný; bělavý toulec je složený ze 2-3 listenů; květenstvím je řídký lichookolík, polokulovitý, 2,5-6 cm v průměru, 6-20květý; květy jsou drobné, stopkaté, okvětní lístky jsou kopinaté, bílé.

Hlavním poznávacím znakem je jeho výrazná česnekovitá vůně (po rozemnutí). Laici ho můžou zaměnit za ocún jesenní (Colchicum autumnale) - ten ale nemá řapíkaté listy a v jarním období najdete v růžici listů nejspíš schovanou tobolku (kvete na podzim).

Rozšíření a Ekologie

Původní domovinou rostliny je střední a západní Evropa, odkud se rozšířil do jižnějších oblastí (Španělsko, sever Itálie a Balkánského poloostrova), na sever pak zasahují na území jižní Skandinávie, evropské části Ruska (včetně Kavkazu) a ve Velké Británii.

Česnek medvědí je především evropský druh (neroste v nejjižnějších a nejsevernějších územích Evropy) vyznívající sporadicky pouze do Malé Asie a na Kavkaz. U nás se vyskytuje na celém území roztroušeně až hojně, vzácnější je jen v jihozápadní polovině Čech. V České republice se vyskytuje roztroušeně (lokálně hojněji) na Moravě a v severní části Čech. Na Vysočině se druh vyskytuje lokálně v říčních údolích moravského praebohemika, kde roste roztroušeně podél Svratky, Oslavy, Jihlavy, Rokytné a Želetavky.

Roste v listnatých lesích, hájích, bučinách i luzích, na půdách vlhkých, slabě kyselých, v pásmu od nížin až do hor (i v subalpínském stupni). Česnek medvědí je typická rostlina humózních suťových svahových lesů, dále roste v humózních dubohabřinách často ve velkých porostech. Kvete od dubna do června.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Ve stinných listnatých lesích vytváří v jarním období dominantní rozsáhlý pokryv - jarní aspekt. Rostliny pod stromy, které využívají sluneční svit pro svůj vývoj v časném jarním období před jejich olistěním řadíme mezi jarní efemeroidy. Rozrůstá se nejčastěji na písčitohlinitých až jílovitých půdách, bohatých na živiny a vodu.

Pěstování a Sklizeň

Ačkoli se medvědí česnek na našem území vyskytuje, pro jeho stále narůstající oblibu se hojně začíná pěstovat na zahradách. Pěstování medvědího česneku není nijak složité. Za ideálních podmínek pro růst se dokonce dokáže rychle přemnožit a rozšířit po celé zahradě. Rostlina vyžaduje stinná a vlhká místa, nejlépe se mu daří v polostínu v blízkosti opadavých stromků nebo keřů. Půda by měla bít písčito-hlinitá až jílovitá, bohatá na živiny, v domácích podmínkách může být smíchána s rašelinovým substrátem.

Listy určené k lékařskému použití se sbírají pouze do doby, než rostlina vykvete, k použití v kuchyni může sklizeň pokračovat i poté. Po odkvětu začnou listy žloutnout a zasychají, nakonec opadají a rostlina zbytek roku stráví ukrytá v zemi až do dalšího jara.

Využití

Česnek medvědí se podle mnoha dnes rozšířených informačních zdrojů v jakési blíže nedoložitelné minulosti údajně používal na pročištění žaludku a střev, proti parazitům i na snížení tlaku, pro svou výraznou chuť se přidával také do pokrmů. Část oněch zdrojů mu připisuje schopnosti ještě daleko významnější. V posledních desetiletích se stává přímo módní léčivkou, pěstuje se i na zahradách.

V kuchyni může cibulka medvědího česneku nahrazovat česnek setý, protože je mu chutí velmi podobný. Listy se používají do polévek, omáček, salátů, masových pokrmů, dresinků, zálivek, pomazánek a dalších. Výborný je na chlebu s máslem nebo na vařených bramborách.

Čtěte také: Rizika pro jakost vody

Používá se ke snížení vysokého krevního tlaku a při bolestivých křečových žilách. Pomáhá také při potížích s trávením, protože dobře účinkuje na žaludek a střeva (používá se při průjmech i při zácpách).

Ohrožení a Ochrana

Nominátní poddruh A. u. subsp. ursinum je zařazen mezi vzácnější druhy vyžadující další pozornost (C4a). Sběr česneku medvědího v chráněných územích je nezákonný.

V České republice se rozlišují dva poddruhy: česnek mědvědí pravý (Allium ursinum subsp, ursinum) má květní stopky papilnaté dlouhými bradavkami. Roste zejména v Čechách, zatímco česnek medvědí ukrajinský (A. u. subsp. ucrainicum) má květní stopky hladké.

Záměny a Bezpečnost

Ačkoli se jedná o druh s poměrně dosti charakteristickým habitem a téměř zcela nezaměnitelným zápachem, v toxikologické literatuře jsou doloženy početné záměny tohoto česneku nejen s konvalinkou Convallaria majalis, ale dokonce i s kýchavicí Veratrum album a ocúnem Colchicum autumnale.

• Ocún jesenní (Colchicum autumnale): Nemá řapíkaté listy a v jarním období najdete v růžici listů nejspíš schovanou tobolku.

Před květem je vysoké riziko záměny za konvalinku, která má velmi podobné listy. Tato záměna je nebezpečná, neboť konvalinka je jedovatá. Rozpoznat je od sebe jde tak, že se mezi prsty promnou listy rostliny. Pokud se rozvine jemná česneková vůně, jedná se o medvědí česnek.

Čtěte také: Pracovní rizika

tags: #allium #ursinum #ohrožení #v #české #republice

Oblíbené příspěvky:

• Recenze čištění odpadů v Benešově
• Správná instalace spotřebičů
• Proces tvorby oblačnosti
• Učební text o odpadovém hospodářství
• Sankce za odhazování odpadu