Hmyz jako řešení problému potravinového odpadu a zdroj živočišného proteinu

25.11.2025

Hmyzí produkce se čím dál více dostává do povědomí lidí po celém světě, proč? Jeden z hlavních důvodů je rostoucí lidská populace, která potřebuje potravu. Na základě zajištění dostatečného množství potravy se vyprodukují miliony tun odpadu.

Organizace FAO (Food and Agriculture Organization) odhaduje nárust lidské populace ze současných 7 miliard do roku 2050 na 9 miliard lidí. Téma špatného zacházení a zpracování pevného odpadu ve městech je druhým největším celosvětovým problémem, který má dopad na lidské zdraví, životní prostředí, ale také na ekonomický vývoj. Organický materiál tvoří 50 % městského odpadu, který se zpracovává libovolně na skládkách [5].

Hmyz jako přirozená strava a jeho ekologická role

Hmyz je přirozenou stravou nejen některých živočišných druhů, ale také lidí. V současné době se hmyzem živí kolem 2 miliard lidí. Hmyz také hraje velmi důležitou ekologickou roli při opylování rostlin a živinovém zkvalitnění půdy skrz zpracování organických zbytků rostlin a živočichů. Díky určitým druhům získáváme produkty jako med, hedvábí a další složky, které se uplatňují v medicíně nebo kosmetice [2].

Nová alternativa ve zpracování organického odpadu je díky hmyzím larvám. Pokud použijeme hmyz respektive jeho larvy na zpracování organického odpadu získáme z nich nejen kvalitní substrát, který lze dál využít jako hnojivo pro rostliny, ale největším přínos jsou samotné larvy, které se dají dále použít jako krmivo pro zvířata nebo i jako složka pro lidskou výživu a jsou bohatým zdrojem živočišného proteinu.

Druhy hmyzu vhodné pro zpracování odpadu

Jedním z populárních druhů je Hermetica illucens, česky přeloženo bráněnka. Jedná se o dvoukřídlý hmyz, který se u nás využívá převážně v soudní entomologii. Larvy tohoto druhu žijí jako saprofágové. Saprofágové jsou živočichové, kteří získávají energii z organických látek odumřelých organismů nebo jejich částí [6].

Čtěte také: Příroda a červený hmyz

Larvy bráněnky nejsou považovány za škůdce, ale naopak jsou pro nás velmi užitečné z hlediska zpracování kuchyňského odpadu, zvířecího hnoje nebo i lidských exkrementů na dále využitelný substrát označený jako kompost [3]. Odpad požírají pouze larvy, které jakmile dosáhnou určité velikosti a vývojového stádia jsou mechanicky odstraněny a nahrazeny novými.

Další druh který lze využít jsou mouční červy (Tenebrio molitor) nebo larvy mouchy domácí (Musca domestica). I tyto druhy jsou velmi efektivní ve zpracování biologického materiálu. Nejen že touto metodou získáváme substrát, ale také již zmíněný živočišný protein. Ten se liší kvalitou podle druhu použitého hmyzu [4].

Živočišný protein z hmyzu versus tradiční zdroje

Na závěr pár informací o živočišném proteinu. Ten je získáván z velké části chovem zvířat, produkcí mléka a vajec. Pro člověka je to důležitý zdroj vitaminů, minerálů a proteinu. Produkce masa a to hlavně hovězího je nejméně efektivní zdroj živočišného proteinu a jeho masivní produkce na farmách je jedním z velkým znečišťovatelů planety co se týká produkce odpadu a kontaminací vody. Dále nepříznivě přispívá ke klimatickým změnám planety produkcí skleníkových plynů.

Rostlinná produkce je důležitá z hlediska lidské výživy ale i produkce krmiv pro zvířata. Jedná se o více udržitelný zdroj, ale rostlinný protein není nutričně stejně hodnotný jako živočišný. Celosvětově konzumuje maso 2 miliardy lidí a na rostlinné potravě je odhadem závislých 4 miliardy lidí [1].

Hmyzí živočišný protein je více efektivní a nutričně bohatší než maso nebo mléko. Hmyz má vysoký obsah tuku, proteinu, vitamínů, minerálů a vlákniny. Kromě toho obsahují řadu zdravých kyselin, železa, hořčíku a zinku. Pokud se porovná hovězí protein s proteinem například ze cvrčků, kteří jsou velmi populární pro lidskou výživu, tak na produkci stejného množství živočišného proteinu cvrčci potřebují 12x méně krmiva, 15x méně půdy, 2000x méně vody a vyprodukují 100x méně skleníkových plynů [2].

Čtěte také: Nížinné lesy a ohrožený hmyz

Shrnutí a závěr

Cílem je představit novou možnou alternativu zpracování organického odpadu a využití hmyzu jako zdroj živočišného proteinu. Také bych chtěla poukázat na problematiku produkce hovězího masa, která má zásadní dopad na životní prostředí. Není cílem vás odradit od konzumace masa, mléka nebo vajec, ale k zamyšlení o tom jaký má živočišná a rostlinná produkce dopad na naše prostředí a seznámit vás s novými možnostmi, které mohou být zařazeny do cyklu výroby potraviny a být lépe udržitelné a šetrnější k našemu prostředí.