Alternativní a obnovitelné zdroje energie v kontextu Smart Grids

Předložená diplomová práce se zabývá tzv. alternativními zdroji energie a jejich integrací do konceptu Smart Grids. Obě zmíněná témata jsou vysoce aktuální, byť se zejména v oblasti Smart Grids zatím jedná o pojem ne zcela ohraničený a tím i o problematiku ne jednoznačně uchopitelnou. Autor v práci prokázal schopnost shromáždění a uceleného zpracování velkého množství informací potřebných ke zpracování témat, ať už přímo s popisovanými tématy souvisejících, nebo související pouze okrajově.

Alternativní zdroje energie

V kapitole 2 se autor věnuje alternativním zdrojům energie, vymezuje obsahově tento pojem v kontextu podmínek trhu v ČR, uvádí jejich aktuální stav, predikci a potenciál využití v ČR. Kapitola 2 a 3, která se nejvíc dotýká vlastního zadání, je napsána v logické struktuře, jednotlivé kapitoly na sebe dobře navazují. Práce poměrně uceleně podává základní informace o alternativních zdrojích energie, o konceptu Smart Grids, v tomto smyslu může být používána.

Koncept Smart Grids

Kapitola 3 popisuje vlastní koncept Smart Grids. Kromě základního vymezení pojmu se věnuje jednotlivým součástem Smart Grids: Smart meteringu (systému inteligentního měření, řízení a komunikace), komunikačním technologiím, integrací s různými zdroji a systémy. V kapitole 5 se stručně popisuje role alternativních zdrojů a distribuované výroby ve Smart Grids.

Distribuované řídicí systémy v energetice (DŘS)

Kapitola 4 je věnována distribuovaným řídicím systémům v energetice (DŘS). V kapitole 4, věnované řídicím systémům v energetice, není zcela jasné, jaký vztah má celá tato kapitola k práci a k jejímu zadání. Kromě samotného výčtů DŘT, co umí a kdo je dodává, by mělo být alespoň stručně okomentováno, že SG jako systém zřejmě bude vznikat postupnou integrací těchto systémů již existujících a nově vznikajících.

Kritické poznámky a doporučení

Citace: „Relativní riziko velké nadvýroby je v letních dnech však uregulovatelné.“. Toto tvrzení je bez konkrétních vstupů (množství neřiditelných OZE a DDZ) a výpočetního prověření poněkud optimistické.

Čtěte také: Proveditelnost Alternativních Zdrojů

Citace: „Dále i samotné zavádění systému SG si vyžádá nemalé investice a to nejen ze strany státu a provozovatelů ES, ale i ze strany konečného spotřebitele energie.“.

Citace následující věty: „Na druhou stranu právě SG mohou uživatelům ušetřit roční náklady za energie, díky jejich lepší kontrole a možnosti regulace, kterou by měl systém SG podporovat.“. Tato věta je větou této doby, která ji chce takto slyšet (hrubě řečeno současný politicko-energetický populismus). Pokud bychom chtěli být přesní v kontextu předchozí věty, pak bychom to museli psát asi takto: Na druhou stranu právě SG mohou uživatelům kontrolovat roční náklady za energie, aby jejich rostoucí výše měla na zákazníka co nejmenší dopad.

V druhém odstavci se hovoří o „univerzálním smart metru“. Zde je vhodné zmínit, že pokud se jedná o vlastní měřící část, bude pro každou komoditu zvláštní měřidlo, které však může v komunikační oblasti kooperovat s jedním vybraným měřidlem (např. Pojmy AMM, AMI a Smart Metering nestojí v nějaké technologické posloupnosti, jak to naznačují tyto tato a předchozí dvě kapitoly práce, jsou to téměř synonyma.

Citace z konce kap.: „Přes všechny komplikace se systémem HDO spojenými by tento systém mohl fungovat v koexistenci se systémem SG. Myslím si, že by se měly dále zkoumat možnosti uplatnění tohoto zaběhnutého systému řízení spotřeby a jeho možné role v budoucím „chytrém“ systému řízení sítě a to nejen z důvodu především ekonomického, ale i technického.“. Zde je nutné alespoň zmínit potřebu rozboru nákladovosti takové koexistence, neboť samotný provoz HDO s sebou nese také významné náklady, a pokud by koncept SM, popř.

V celé této kapitole se poukazuje na důležitý moment, a to je finanční motivace pro zákazníka. Je nutné také doplnit jeho vnímání celé situace, zvlášť v situaci, kdy implementace SG ponese zvýšené náklady na výslednou cenu elektřiny. V 3. odstavci se mluví o roli PS, dle seznamu zkratek se jedná o přenosovou soustavu. Skutečně je tady míněna přenosová soustava?

Čtěte také: Význam obnovitelné energie

Závěrečné hodnocení

Práce je po formální i obsahové stránce (až na několik drobných překlepů) v pořádku. Diplomovou práci hodnotím kladně, přináší základní shrnující informace o zadaném tématu, v tomto smyslu splnila zadání.

Otázky k obhajobě:

1. Předpokládá autor vznik Smart Grids naráz nějakým přijatým programem, nebo půjde o postupný vývoj dle konkrétních zadání?
2. Co bude hlavním driverem pro zavádění SG?
3. Není jedním z driverů např. uplatnění konceptu virtuálních elektráren popisovaných v kap. 3.4.1.?
4. V kap. 3.3.2 (Problémy spojené se sběrem dat) jsou odhady náročnosti datových přenosů pro „lehčí“ variantu SG - odeslání informace o spotřebě jednou měsíčně. Jaký by byl odhad pro variantu s přenosem většího množství informací (např. přenos denně a 24, resp. 96 hodnot o spotřebě - denní diagram po hodinách resp.

Čtěte také: České startupy a energie

tags: #alternativní #a #obnovitelné #zdroje #energie #bakalářská

Oblíbené příspěvky:

• Praktické řešení pro odpad: Stojany na pytle
• Jak účtovat starý lehký odpad?
• Vliv ekologických faktorů na německou energetiku
• Sběrné dvory Kostomlaty pod Milešovkou
• Co je PEVO?