Těžba dřeva v Nízkých Tatrách a její vliv na ochranu přírody


14.03.2026

Na Slovensku probíhají diskuze o ochraně přírody, které vyvolal návrh na omezení rozlohy národního parku Nízké Tatry, druhého největšího národního parku v zemi. Ekologičtí aktivisté navrhují vyčlenit pouze nejcennější oblasti s přísnou ochranou a omezit národní parky, které se od nechráněných území příliš neliší. I když příroda v národních parcích podléhá ochraně, úřady mohou udělit řadu výjimek.

Bratislava - Na Slovensku podle ochranářů žádný z devíti národních parků neplní přísná mezinárodní kritéria pro tuto kategorii chráněných území. Ekologové proto navrhli jejich výměru zmenšit.

Slovenští ekologové se dlouhodobě přou s lesníky a úřady o podobu ochrany přírody. V minulosti například s pomocí českých kolegů bránili lesníkům vytěžit kalamitní dřevo v chráněných lokalitách Vysokých Tater. České ochranáře zase Slováci podpořili v akci proti kácení stromů na Šumavě.

Ministerstvo životního prostředí ohlásilo, že připravuje nahrazení stávajícího rozdělení území do pěti stupňů ochrany pouze dvěma kategoriemi. O rozdělení území na přísně chráněné lokality a oblasti s povolenou výstavbou se už léta hovoří v případě Tatranského národního parku. Takzvanou zonaci nejstaršího národního parku na Slovensku se ale dosud nepodařilo dokončit.

Na územích NP se zcela bez skrupulí a bezohledně brutálně těží. Nejnověji například kauza chaty Pod Chlebom v NP Malá Fatra či připravovaný projekt na obří lyžařský areál v Demänovské dolině (NP Nízké Tatry) a mnoho dalších.

Čtěte také: prevence znečištění vody při těžbě

Mnozí slovenští ochránci přírody by jako vzor pro fungování zdejších národních parků použili modely nejbližších sousedů, zejména z České republiky. Národní parky české republiky mají modernější a legislativně bezesporu nesrovnatelně pevnější ukotvení. Ovšem ve své podstatě a výsledcích setrvávají na stavu z doby jejich založení.

Správy slovenských národních parků mají, oproti českým, pravomoci opravdu spíše směšné. Jakou mají vedení národních parků na Slovensku legislativní oporu? Jaké jsou jejich pravomoci? Pro ukázku cituji z níže odkazovaného článku: „Riaditelia národných parkov majú malé právomoci, nemôžu sami kúpiť ani kancelársky či toaletný papier, vedenie ide cestou centralizácie.

Skutečnost, kdy návštěvní řády NP vydává a schvaluje příslušný okresní úřad, podřízený Ministerstvu vnitra, je už pouhou „třešničkou na dortu“!

Podmínkou, jak zamezit dalšímu rabování slovenské přírody, je dobrá legislativa. Ta stávající je děravá a dá se lehce obejít (viz. kauza rekonstrukce chaty Pod Chlebom).

Pro zlepšení situace se navrhuje:

Čtěte také: Fosfor a ekosystémy

  • Správy národních parků přímo podřídit Ministerstvu životního prostředí. Tím pod tento rezort a správy parků převést i státní pozemky, jež doposud spadají pod Ministerstvo zemědělství (Štátne lesy). Životní prostředí by mělo také plně financovat chod národních parků.
  • Do organizační složky správ NP začlenit odbory státní správy. Bez jejich souhlasu nebude možné provádět jakékoliv zásahy, jež by byly v rozporu s posláním NP, potažmo zákonem o ochraně přírody a krajiny.
  • Hospodářské úkoly na území národních parků plní lesní personál, začleněný do organizační složky v rámci struktury správy parku.
  • Funkci ředitele národního parku zařadit pod dikci zákona o státní službě. Vedení správ národních parků a způsob péče (management) o park, se má řídit kvalitním dlouhodobým plánem péče. Nikoliv volebními programy a zákulisními zájmy politických stran a politiků všech úrovní.
  • Strážní služba by měla mít pravomoc státní policie a používat statut veřejného činitele. Po tomto řešení se dlouhodobě volá i u nás.
  • Vstup do národního parku by měl být zpoplatněn, a to i v ČR.
  • Kategorie území zařazených do stupně chráněných krajinných oblastí, by měly spadat do podřízenosti Státní ochrany přírody. V případě, kdy je CHKO součástí území národního parku, kde tvoří tzv.

Přísnější návštěvní řády (Např. časově vymezená - denní i sezónní - doba pobytu na turistických trasách, všeobecný zákaz vstupu mimo značené trasy, přesně vymezený a definovaný prostor pro sběr lesních plodů, přesně stanovena pravidla pro bivakování, striktně stanovený způsob vodění psů).

Časté a nekompromisní kontroly dodržování návštěvního řádu ve spolupráci se státní policií.

Na zákazy a omezení jsou návštěvníci průběžně upozorňování cedulemi přímo v terénu; na parkovištích, po trasách, na odpočinkových místech.

Čtěte také: Veletov: Životní prostředí a těžba

tags: #tezba #dreva #Nizke #Tatry #vliv #na

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]