Produkce emisí uhelných elektráren v České republice: Statistická analýza

České uhelné elektrárny vyrobily v roce 2025 stejně jako v roce 2024 necelých 24 TWh elektrické energie. To je o téměř 10 TWh méně než v krizovém roce 2022, od kdy klesla výroba uhelných elektráren o 28 %. Celková výroba elektřiny v ČR v roce 2025 poprvé od roku 2021 vzrostla, a to o 2,6 TWh (+3,8 %) na 71,4 TWh.

Bilance české elektroenergetiky v roce 2022

Předložený graf zobrazuje bilanci české elektroenergetiky za rok 2022. Při pohledu zleva je vidět podíl jednotlivých zdrojů na výrobě elektřiny, ke kterým jsme přiřadili odpovídající množství emisí CO2eq. Na celkové bilanci se na straně výroby podílí také import elektřiny ze zahraničí. Z grafu je na první pohled patrný nepoměr mezi výrobou a souvisejícími emisemi u uhelných elektráren a tepláren.

Ty se na výrobě elektřiny podílejí 44 %, přitom ale produkují na 88 % všech emisí v sektoru elektroenergetiky. Pokud bychom sečetli výrobu uhelných a plynových elektráren, tak se dostáváme na 50 % podíl výroby z fosilních zdrojů, které jsou ale současně odpovědné za 95 % emisí v daném sektoru.

Dovoz a vývoz elektřiny

Další nepoměr je vidět mezi množstvím elektřiny, která byla v průběhu roku 2022 importována ze zahraničí (16,7 TWh) a elektřinou, která byla naopak exportována do sousedních zemí (30,3 TWh). Vzniklý čistý export (13,6 TWh) je srovnatelný se spotřebou terciárního sektoru spolu s dopravou (dohromady 13,7 TWh). Také je srovnatelný například s roční výrobou tří největších hnědouhelných elektráren v ČR (Chvaletice, Počerady I a Tušimice v roce 2022 dohromady vyrobily 13,1 TWh).

Odpovídající emise skleníkových plynů (10,7 Mt CO2eq, viz níže popsaná metodika) jsou pak o něco nižší než emise osobní automobilové dopravy v ČR (11,2 Mt CO2eq v roce 2021). Koncová (čistá) spotřeba elektřiny, která po roce 2008 zaznamenala mírný propad, od roku 2014 opět stoupala a v posledních pěti letech stagnuje. Navzdory tomu v roce 2021 zaznamenala koncová spotřeba nejvyšší hodnotu za celé sledované období od roku 1983. V roce 2022 spotřeba opět klesla, meziročně o 4 %.

Čtěte také: Normy EU pro kamiony

Metodika výpočtu emisí

Pro výpočet emisí jsme použili údaje o hrubé výrobě elektřiny dle jednotlivých typů elektráren, případně použitých paliv, z roční zprávy o provozu české elektrizační soustavy za rok 2022 ERÚ: Roční zpráva o provozu ES ČR 2022. Na základě těchto údajů jsme následně s využitím příslušných koeficientů dle IPCC (IPCC 2014: ANNEX III, Technology-specific Cost and Performance Parameters) vypočítali odpovídající emise. Uvedený zdroj jsme zvolili mimo jiné s ohledem na jednotu a dostupnost dat pro různé typy zdrojů.

Za účelem zjednodušení a větší přehlednosti jsme sloučili některá data. Například položka „Vodní elektrárny“ zahrnuje jak výrobu z vodních, tak z vodních přečerpávacích elektráren. Zvolené emisní koeficienty představují střední hodnotu z lifecycle emissions, které v sobě zahrnují i emise spjaté se související infrastrukturou, nutnou k provozu jednotlivých zdrojů.

Jednotlivé kategorie spotřeby jsou rozděleny do příslušných sektorů národního hospodářství podle jejich hlavního kódu CZ-NACE. Detaily k tomuto rozdělení lze nalézt v příslušném výkladovém stanovisku ERÚ (Výkladové stanovisko ERÚ č. 8/2018).

Vývoj výroby elektřiny v roce 2025

Celková výroba elektřiny v ČR v roce 2025 poprvé od roku 2021 vzrostla, a to o 2,6 TWh (+3,8 %) na 71,4 TWh. Růst výroby táhly jaderné elektrárny, jejichž netto výroba vzrostla meziročně o 2,2 TWh (8,0 %) na 30,3 TWh. Brutto výroba jaderných elektráren vzrostla dokonce na 32,066 TWh, což je dosud nejvíce za jeden kalendářní rok. Významný růst zaznamenaly také solární elektrárny (+0,8 TWh / +20,4 %) a elektrárny spalující biomasu (+0,7 TWh / +30,7 %). Naopak největší pokles nastal loni u vodních elektráren (-0,9 TWh / -36,9 %).

V porovnání s rokem 2022, ve kterém vrcholila energetická krize v Evropě, byla loňská výroba elektřiny v ČR o téměř 8 TWh nižší. Uvedený pokles zhruba odpovídá poklesu výroby hnědouhelných a černouhelných zdrojů za stejné období.

Čtěte také: Trh s biopotravinami v ČR

Mírný růst výroby se v loňském roce promítl do celkové bilance elektřiny, v rámci které byl po dvouletém poklesu opět zaznamenán nárůst v čistém exportu elektřiny z ČR. Ten za uplynulých 12 měsíců vzrostl meziročně o zhruba 1 TWh (+16,7 %) na 7,5 TWh.

Celková výroba elektřiny v ČR od roku 2019 (TWh)

V roce 2025 byly největším zdrojem elektřiny v ČR jaderné a hnědouhelné zdroje. Ty se na celkové výrobě elektřiny podílely ze 42,4 %, respektive 32,2 %. Pomyslné třetí místo si po prudkém růstu výroby z posledních dvou let udržely solární elektrárny. S 6,6% podílem na celkové výrobě elektřiny a meziročním nárůstem objemu výroby o téměř 20,4 % opět předčily plynové zdroje, které se na celkové výrobě podílely 5,2 %. Další příčky s podílem mezi 2 až 4 procenty na celkové výrobě zaujaly vodní elektrárny, ostatní OZE (zejména bioplyn) a biomasa.

Celková výroba elektřiny v ČR v roce 2025 dle jednotlivých zdrojů (TWh)

Výroba elektřiny je v ČR tradičně nejvyšší v zimních měsících a nejnižší v létě. Kopíruje tak sezónní výkyvy ve spotřebě elektřiny. Rok 2025 patřil v prvních pěti měsících k průměru posledních sedmi let. V letních měsících došlo nicméně k propadu výroby, přičemž v červnu byla zaznamenána vůbec nejnižší měsíční výroba elektřiny za sledované období (4,5 TWh). Také září bylo z tohoto pohledu velmi slabým měsícem, když výroba jen těsně přesáhla hranici 5 TWh.

Celková výroba elektřiny v ČR v jednotlivých měsících roku 2025 (TWh)

Budoucí výroba elektřiny

Zatímco ČR bude v budoucnu nadále spoléhat na jaderné elektrárny, jejichž instalovaný výkon by měl v následujících deseti letech vzrůst o zhruba 7 %, uhelné elektrárny budou postupně odstavovány. Ačkoliv ČR prozatím nemá stanovený pevný termín odklonu od uhlí, mnozí provozovatelé uhelných zdrojů plánují jejich odstavení z ekonomických důvodů. Po roce 2030 se tak předpokládá, že uhlí bude spalováno především v menších teplárnách či závodních energetikách.

Očekává se naopak rostoucí výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, a to vlivem nárůstu jejich instalovaného výkonu. Výroba fotovoltaických elektráren by se měla dle studie vypracované pro společnost ČEPS do roku 2030 zhruba ztrojnásobit a v případě větrných elektráren by měla být zhruba pětkrát vyšší. Výroba plynových zdrojů by měla vzrůst přibližně na dvojnásobek.

Čtěte také: Česká energetika a emise

V následujících letech má podle předpokladů narůstat závislost ČR na dovozu elektřiny ze zahraničí. Ta má okolo roku 2035 dosáhnout svého vrcholu, kdy ČR bude importovat zhruba 20 % své spotřeby elektřiny. Díky dostavbě nových jaderných zdrojů má ale potřeba dovozu elektřiny následně začít klesat.

Roční bilance elektřiny v ČR dle jednotlivých zdrojů v respondentním a progresivním scénáři

Spotřeba elektřiny

Zatímco v roce 2024 se pokles spotřeby elektřiny trvající od roku 2021 zastavil, v roce 2025 nastal mírný nárůst, když spotřeba meziročně vzrostla o cca 2,3 %. Čistá spotřeba dosáhla 59,3 TWh. Loňský rok byl přitom mírně teplejší (+0,5 °C) než teplotní normál, nicméně byl o 1,5 °C chladnější než rok 2024, který byl z hlediska průměrné teploty nejteplejším rokem od roku 1961.

Průměrná roční teplota v ČR

Významný růst spotřeby zaznamenaly domácnosti, mírný růst byl zaznamenán také u malých podniků. Velkoodběratelé a průmysl zaznamenali v závislosti na napěťové hladině stagnaci (VN) až mírný pokles (VVN).

Celková spotřeba elektřiny v ČR (TWh)

Meziroční nárůst spotřeby elektřiny nastal vyjma ledna a srpna ve všech měsících roku. Nejvyšší meziroční nárůst zaznamenal únor, kdy čistá spotřeba elektřiny vzrostla o zhruba 6 %. Důvodem je zejména teplota, kdy loňský únor byl výrazně chladnější než mimořádně teplý únor v roce 2024.

Sezónní výkyvy spotřeby elektřiny byly v roce 2025 srovnatelné s rokem 2024. V roce 2025 vykázaly zimní měsíce v průměru o 27 % vyšší spotřebu než letní měsíce, v roce 2024 to bylo o 25 % více.

Vývoj spotřeby v ČR za poslední 2 roky (TWh)

Vývoj spotřeby v následujících letech

Společnost predikuje budoucí spotřebu elektřiny v ČR ve dvou hlavních scénářích, respondentním a progresivním. Scénáře odrážejí rozdílné předpoklady o budoucím růstu spotřeby v závislosti na faktorech jako ekonomický vývoj, elektrifikace vytápění, elektromobilita a celková energetická náročnost ekonomiky. Podle těchto predikcí roční čistá spotřeba elektřiny včetně ztrát poroste postupně v obou scénářích, ale významněji ve scénáři progresivním: v roce 2030 se očekává 69,5-74,2 TWh a v roce 2035 75,5-83,0 TWh a do roku 2040 následně 81,5-92,1 TWh. Všechny uvedené hodnoty ukazují posun směrem k vyšší poptávce v čase v důsledku rozvoje nových elektrických odběrů a technologických změn.

Scénáře spotřeby v ČR dle společnosti ČEPS (TWh)

Historické trendy spotřeby naznačují pomalejší elektrifikaci sektorů konečné spotřeby ve srovnání s průměrem zemí sledovaných . Míra elektrifikace mezi lety 2005 a 2023 v sektoru budov rostla pomalu z 25 % na 30 % a z 22 % na 31 % v průmyslu. Tyto míry elektrifikace v jednotlivých odvětvích zůstávají pod průměrem IEA, který činí přibližně 45 % v budovách a 33 % v průmyslu, ačkoli srovnání mezi zeměmi nezohledňuje odlišné složení pododvětví.

K urychlení elektrifikace sektorů konečné spotřeby je potřeba odstranit několik překážek. Ceny elektřiny jsou až třikrát vyšší než ceny plynu, což upřednostňuje používání fosilních paliv před elektřinou. Mezi další výzvy patří problémy s připojovací kapacitou elektrické sítě, včetně zdlouhavých povolovacích řízení pro připojení průmyslových areálů k elektrickým sítím s vyšším napětím, nedostatek politik a pobídkových programů na podporu elektrifikace a nedostatek plně funkčních velkých demonstračních projektů přímo použitelných v sektorech konečné spotřeby.

Obchodní a fyzické přeshraniční toky

Ve srovnání s rokem 2024 došlo v roce 2025 k nárůstu objemu exportované elektřiny do sousedních států. Čistá obchodní bilance ČR dosáhla hodnoty 7,56 TWh elektrické energie, což ve srovnání s rokem 2024 představuje 18% nárůst. Celkový export elektřiny činil 8,89 TWh a celkový import 1,34 TWh.

Zatímco v roce 2024 došlo k významnému poklesu exportní obchodní bilance k nejnižší hodnotě za posledních 10 let ve výši 6,34 TWh, v roce 2025 Česká republika vyvezla o 1,13 TWh více.

Zvýšený vývoz byl způsoben vyšší výrobou českých elektráren, které vyrobily o 2,6 TWh elektrické energie více než v předchozím roce. Na vyšší výrobě se podílely hlavně jaderné elektrárny.

V hodinovém srovnání ČR celkem 6735 hodin exportovala elektrickou energii a 2025 hodin ji importovala (poměr export vs. import činil zhruba 77:23). Tento poměr je stejný jako v roce 2024.

Velikost obchodních výměn v roce 2025

Pro představu objemu energie lze uvést, že v roce 2025 v hodinách, kdy docházelo k exportu elektřiny, ČR exportovala průměrně 1320 MWh/h, v importních hodinách to pak bylo průměrně 660 MWh/h. Ve srovnání s předchozím rokem je průměrný export o více než 180 MWh/h vyšší a import vyšší o téměř 50 MWh/h.

Obchodní výměny se sousedními zeměmi

• Rakousko (AT) - celková bilance s naším jižním sousedem za rok 2025 tvořila čistý export ve výši 8,27 TWh a představuje největší čistou výměnu ze všech sousedů. Ve srovnání s předchozím rokem vzrostl export do Rakouska o 87 % (v roce 2024 čistá exportní pozice s Rakouskem dosáhla hodnoty 4,43 TWh).
• Německo (DE) - bilance s naším západním sousedem pokračovala v importním trendu z minulého roku, kdy Česká republika importovala 2,8 TWh. V roce 2025 se objem importované elektřiny vyšplhal ještě o 50 % výše, na 4,2 TWh.
• Polsko (PL) - obchodní výměny se severním sousedem zaznamenaly v roce 2025 ve srovnání s rokem 2024 bilanční otočku. Zatímco v předloňském roce činila obchodní bilance z České republiky do Polska export ve výši 0,7 TWh, v roce 2025 zaznamenala celková výměna naopak importní bilanci ve výši 0,88 TWh. Ze všech sousedů je obchodní bilance, ale také absolutní hodnoty výměn, s Polskem nejnižší.
• Slovensko (SK) - celková bilance s východním sousedem za rok 2025 dosáhla exportní pozice 4,36 TWh.

Emise CO2 a Česká republika

Česko patří ohledně stavu životního prostředí v rámci EU stále k podprůměru, letos nám připadla 19. příčka v Indexu prosperity a finančního zdraví. Na jednoho Čecha stále připadá větší množství skleníkových plynů než na průměrného Evropana, přesto meziročně významně ubylo emisí vznikajících vlivem obhospodařování půdy a lesů, a to z 8 358 na 3 378 tisíc tun ekvivalentu CO2.

Ačkoli celkové emise skleníkových plynů na obyvatele podle dat Eurostatu v Česku postupem let klesají, stále jde o jeden z indikátorů, kde se Česko umisťuje nejhůře. Stejně jako v ročnících Indexu 2023 a 2024 jsme v produkování skleníkových plynů 6. „Největší pokles emisí v Česku je zaznamenám v energetice díky postupnému odstavování uhelných elektráren a přechodu na obnovitelné zdroje,“ popisuje Barbora Kočí z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) a dodává, že mezi dalšími sektory, které ke snižování emisí významně přispívají, je výroba, kde se uhlíková stopa snižuje vlivem zapojení efektivnějších technologií.

Mnohem výraznějšího úspěchu než v případě celkových emisí dosáhlo Česko podle údajů Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) v případě emisí vznikajících z lesů a půdy a vlivem lidské činnosti během jejich obhospodařovávání (tzv. LULUCF).

Podíl jednotlivých sektorů na celkových emisích ČR (údaj z roku 2023)

• Výroba elektřiny a tepla: 33,72 milionů tun CO2 (32,6 % celkových emisí, 3,11 t CO2eq na obyvatele ročně)
• Průmysl: 25,86 mil. tun CO2 (25,0 % celkových emisí, 2,39 t CO2eq na obyvatele ročně)
• Doprava: 20,94 mil. tun CO2 (20,2 % celkových emisí, 1,93 t CO2eq na obyvatele ročně)
• Budovy: 8,62 mil. tun CO2 (8,3 % celkových emisí, tedy 0,80 t CO2eq na obyvatele ročně)
• Zemědělství: 8,13 mil. tun CO2eq (7,9 % celkových emisí, 0,75 t CO2eq na obyvatele ročně)
• Odpadové hospodářství: 5,58 mil. tun CO2eq ročně (5,4 % celkových emisí, 0,51 t CO2eq na obyvatele ročně)

Klimatická politika a řešení

Země Evropské unie se v rámci Kjótského protokolu zavázaly k různým omezením svých emisí a EU jako celek si pak ve své klimatické politice určila řadu cílů, které chce do budoucna naplnit. Dnes je tak EU lídrem v zavádění politik, které ji mají nasměrovat k nízkouhlíkové ekonomice. Klimatická politika EU pak zahrnuje jak celoevropské prvky typu EU ETS, nebo zvyšování energetické efektivity zařízení, tak i národní politiky, které jdou ještě dál.

Evropský systém obchodování s emisními povolenkami (již zmiňovaný EU ETS) je hlavním nástrojem pro omezování (resp. regulaci) množství emisí vypouštěných do ovzduší z vybraných průmyslových a energetických sektorů. Jeho principem je, že každý emitent zařazený v systému EU ETS musí za každou tunu emisí skleníkových plynů zakoupit jednu emisní povolenku. Emisní povolenky se obchodují na trhu (obdobně jako komodity) za cenu, která odpovídá jejich aktuální potřebě na trhu. Pokud je cena emisní povolenky vyšší, indikuje to nedostatek emisních povolenek na trhu a motivuje emitenty ke snižování emisí.

EU dnes sice své závazky dané v Kjótském protokolu plní, ale často se ozývají hlasy, že svou politikou negativně působí na průmysl, který se tak stává méně konkurenceschopným ve srovnání se zeměmi, které politiky na ochranu klimatu nezavedly.

Nejrůznější studie, například konzultační společnosti Energynautics či Ember ukazují, že elektroenergetická soustava v Česku by fungování bez uhlí zvládla už v roce 2030.

tags: #produkce #emisi #uhelne #elektrarny #ceska #republika

Oblíbené příspěvky:

• Typové plány a vnitřní bezpečnost ČR
• Problémy environmentální výchovy
• ČSN EN 62305 pro školy
• Průvodce výběrem odpadkového koše na dvířka
• Ochrana jelena siky vietnamského