Analýza nebezpečnosti a hodnocení rizik v České republice

Článek se zabývá problematikou analýzy nebezpečnosti a hodnocení rizik (hazard analysis and risk assessment) v České republice, a to zejména v kontextu prevence závažných průmyslových havárií a chemické bezpečnosti.

Prevence závažných průmyslových havárií

Specializované zařízení pro prevenci závažných havárií je začleněno do celostátního systému prevence závažných havárií od roku 2000, a to v návaznosti na implementaci směrnice Rady 96/82/ES (tzv. Seveso II) do českého právního řádu zákonem o prevenci závažných havárií. Od roku 2015 je toto specializované zařízení pověřeno Ministerstvem životního prostředí zpracováním posudků podle § 18 a 19 zákona č. 224/2015 Sb.

Toto zařízení se také podílí na tvorbě metodických, výkladových a podpůrných materiálů a doporučených postupů pro orgány státní správy, právnické a fyzické osoby zapojené do prevence závažných havárií. Zaměřuje se na metodické postupy, zejména v oblastech hodnocení rizik závažných havárií a systémů bezpečnosti.

Výzkum se zaměřuje na všechny technické aspekty prevence závažných havárií, od koncepčních a strategických dokumentů po sub-metodická doporučení pro vybrané části systému prevence závažných havárií způsobených nebezpečnými chemikáliemi. Hlavním výstupem by měla být celková koncepce prevence závažných havárií pro Českou republiku, která by zahrnovala i zkušenosti a politiky ze zahraničí. Další aktivity se zaměří na metodická doporučení týkající se klíčových aspektů prevence závažných havárií, které jsou systémově propojeny.

Výzkum bude prováděn v oblastech bezpečnostní kultury, kybernetické bezpečnosti, stárnutí a údržby objektů, nástrojů prevence závažných havárií včetně softwarových modelů, v různých průmyslových činnostech s hlavním zaměřením na odpadové a oběhové hospodářství.

Čtěte také: Metodiky analýzy podzemních vod

Analýza rizik nebezpečných chemických látek

Historie a současný stav prevence závažných průmyslových chemických havárií v České republice z hlediska analýzy a hodnocení rizik nebezpečných chemických látek. Problematika prevence závažných chemických havárií a případové studie v zahraničí a České republice. Návrh systému analýzy rizik pro skupinu A a B. Návrh struktury softwarového nástroje pro hodnocení dopadů chemických nehod a havárií z hlediska současné platné legislativy se zaměřením na ochranu života a zdraví osob.

Legislativa a normy

Česká legislativa v oblasti bezpečnosti práce a požární ochrany je detailní a přísná. Mezi klíčové právní předpisy patří:

• Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (Labor Code): Tento zákon vyžaduje, aby zaměstnavatelé zajistili bezpečné a zdravé pracovní podmínky.
• Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci: Tento zákon stanoví další podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví.
• Vyhláška č. 432/2003 Sb., o kategorizaci prací (Decree on the Categorization of Work): Tato vyhláška specifikuje postupy pro kategorizaci prací na základě úrovně rizika.
• ČSN ISO 45001: Tato mezinárodní norma stanovuje požadavky na systémy managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Služby v oblasti BOZP a PO

Pro zajištění bezpečnosti práce a požární ochrany nabízíme komplexní služby:

• Hodnocení a vyhodnocování rizik
• Školení a vzdělávání zaměstnanců
• Školení o požární bezpečnosti
• Koordinace bezpečnostních opatření pro více zaměstnavatelů
• Rozvoj kultury bezpečnosti práce

Hodnocení rizika pádu skal

Kvantitativní hodnocení rizika pádu skal a specifického rizika vybraných obcí v Národním parku České Švýcarsko bylo provedeno pomocí dvou modelovacích kódů pro analýzu rizika pádu skal. K vymezení oblastí ohrožených pádem skal byly použity kódy CONEFALL a RockFall Analyst. Specifické riziko pro budovy bylo následně vyhodnoceno pomocí výsledků analýzy nebezpečí a hodnot zranitelnosti odvozených z literatury. Výsledky hodnocení nebezpečí a rizika pro dvě blízké obce byly porovnány a vyhodnoceny.

Oba modely poskytují podobné hodnoty nebezpečí pádu skal v oblastech charakterizovaných relativně strmými (36°-50°), konvexními a krátkými svahy (do 200 m). Zatímco v oblastech s méně strmými (20°-35°), konkávními a delšími svahy (asi 350 m) se předpovídané nebezpečí pádu skal značně liší. Domníváme se, že výsledky RockFall Analyst jsou spolehlivější díky komplexním vstupním datům a modelovacímu přístupu, který se blíže podobá přirozenému procesu padajících skal na zalesněných svazích.

Čtěte také: Zdroje rizik a ohrožení

Bezpečnost pitné vody

Zásobování pitnou vodou a její kvalita tvoří jeden ze základních pilířů moderní společnosti. V roce 2004 zveřejnila Světová zdravotnická organizace nový koncept založený na komplexním hodnocení a řízení rizik, který zahrnuje celý systém zásobování od zdroje surové vody až po kohoutek spotřebitele. Tento přístup byl nazván „Plán bezpečnosti vody“.

Následně byla v roce 2015 novelizována směrnice Rady 98/83/ES o kvalitě vody určené k lidské spotřebě [1], kde byl tento přístup založený na riziku zaveden. Jednou z hlavních změn oproti původní verzi směrnice je článek 8, který se zabývá hodnocením a řízením rizik povodí pro odběrná místa vody určené k lidské spotřebě.

Tento článek a jeho následná transpozice do české legislativy bude vyžadovat značné personální, materiální a finanční zabezpečení, protože se jedná o velmi specifickou a komplexní agendu. V 5. veřejné soutěži „Program na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v životním prostředí - Prostředí pro život“ vyhlášené Technologickou agenturou České republiky byl k podpoře vybrán projekt TGM WRI „Nástroje pro hodnocení rizik povodí pro odběrná místa vody určené k lidské spotřebě“ (SS05010210). Tento tříletý projekt byl zahájen v lednu 2022 a jeho cílem je vytvořit metodický postup a související databázi.

Směrnice EU 2020/2184 o kvalitě vody určené k lidské spotřebě požaduje komplexní přístup k bezpečnosti vody založený na riziku, který zahrnuje celý dodavatelský řetězec od říčních povodí odběru surové vody, samotný odběr, úpravu a skladování až po distribuci pitné vody koncovým uživatelům. Toto hodnocení rizik by mělo stavět na poznatcích a opatřeních přijatých v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES [3] a lépe zohledňovat aspekty dopadů změny klimatu na vodní zdroje.

Tento přístup by měl rovněž usilovat o snížení stupně úpravy potřebné k výrobě vody pro lidskou spotřebu identifikací problematických oblastí v povodí odběrného místa a navržením nápravných opatření ke zlepšení kvality odebírané vody. Tento komplexní postup zajistí neustálou výměnu informací mezi hodnotiteli rizik, dodavateli vody a příslušnými orgány.

Čtěte také: Městské klima Brna

tags: #hazard #analysis #and #risk #assessment #Czech

Oblíbené příspěvky:

• Péče o mrazuvzdorné rostliny
• Druhy a vlastnosti ekologických nátěrů
• Úklid domácnosti s kyselinou citronovou a octem
• Služby likvidace vozidel Roztoky
• Bezdotykový koš Bezdoteku: Test a zkušenosti