Přehled možných zdrojů rizik a analýza ohrožení: příklady

07.10.2025

Každá z existujících metod pro stanovení rizik byla generována pro určitý specifický problém, a proto jednotlivá paradigma nejsou vzájemně porovnatelná.

Charakteristika obvykle používaných postupů pro stanovení rizik

Patří sem např:

kontrolní seznam (checklist)
bezpečnostní kontrola (bezpečnostní audit)
analýza "co se stane, když" (what if analýza)
předběžná analýza ohrožení (PHA)
analýza kvantitativních rizik procesu (QRA)
analýza ohrožení a provozuschopnosti (HAZOP)
analýza stromu událostí (ETA)
analýza selhání a jejich dopadů (FMEA)
analýza stromu poruch (FTA)
analýza lidské spolehlivosti (HRA)
metoda mlhavé logiky verbálních výroků (FL-W)
relativní klasifikace (RR)
analýza příčin a dopadů (CCA)
metoda pravděpodobnostního hodnocení (PSA)
metoda BOMECH
metoda JBM
metoda ZHA (Zürich Hazard Analysis)

Kontrolní seznam (Check List)

Kontrolní seznam je postup založený na systematické kontrole plnění předem stanovených podmínek a opatření.

Seznamy kontrolních otázek (checklists) jsou zpravidla generovány na základě seznamu charakteristik sledovaného systému nebo činností, které souvisejí se systémem a potencionálními dopady, selháním prvků systému a vznikem škod.

Jejich struktura se může měnit od jednoduchého seznamu až po složitý formulář, který umožňuje zahrnout různou relativní důležitost parametru (váhu) v rámci daného souboru.

Čtěte také: Krizový plán

Kontrolní seznam je pečlivě sestavený, obsáhlý seznam ochranných opatření, procedurálních kroků, vlastností materiálů, nebezpečí, nebo rysů správného postupu projektu [„good practise“], které byly sestaveny zkušenými pracovníky k dílčí, přesné aplikaci.

Kontrolní seznamy jsou používány k systematické kontrole projektů, operací, stavu systému pro splnění požadavků legislativy, standardů nebo jiných specifických požadavků.

Bezpečnostní kontrola (Safety Audit)

Bezpečnostní kontrola je postup hledající rizikové situace a navržení opatření na zvýšení bezpečnosti.

Metoda představuje postup hledání potencionálně možné nehody nebo provozního problému, který se může objevit v posuzovaném systému.

Formálně je používán připravený seznam otázek a matice pro skórování rizik.

Čtěte také: Česká republika a PM

Analýza toho, co se stane když (What - If Analysis)

Analýza toho, co se stane když, je postup na hledání možných dopadů vybraných provozních situací.

V podstatě je to spontánní diskuse a hledání nápadů, ve které skupina zkušených lidí dobře obeznámených s procesem klade otázky nebo vyslovuje úvahy o možných nehodách.

Není to vnitřně strukturovaná technika jako některé jiné (například HAZOP a FMEA).

Namísto toho po analytikovi požaduje, aby přizpůsobil základní koncept šetření určitému účelu.

Předběžná analýza ohrožení (PHA, Preliminary Hazard Analysis)

Předběžná analýza ohrožení - též kvantifikace zdrojů rizik je postup na vyhledávání nebezpečných stavů či nouzových situací, jejich příčin a dopadů a na jejich zařazení do kategorií dle předem stanovených kritérií.

Čtěte také: Nástroje pro klima ČR

Koncept PHA ve své podstatě představuje soubor různých technik, vhodných pro posouzení rizika.

V souhrnu se nejčastěji pod touto zkratkou jedná o následující techniky posuzování:

Chat-if;
Chat-if/checklists;
hazard and operability (HAZOP) analysis;
failure mode and effects analysis (FMEA);
fault tree analysis;
kombinace těchto metod;
ekvivalentní alternativní metody.

Analýza kvantitativních rizik procesu (QRA, Process Quantitative Risk Analysis)

Kvantitativní posuzování rizika je systematický a komplexní přístup pro predikci odhadu četnosti a dopadů nehod pro zařízení nebo provoz systému.

Analýza kvantitativních rizik procesu je koncept, který rozšiřuje kvalitativní (zpravidla verbální) metody hodnocení rizik o číselné hodnoty.

Algoritmus využívá kombinaci (propojení) s jinými známými koncepty a směřuje k zavedení kriterií pro rozhodovací proces, potřebnou strategií a programy k efektivnímu zvládání (řízení) rizika.

Vyžaduje náročnou databázi a počítačovou podporu.

Analýza ohrožení a provozuschopnosti (HAZOP, Hazard Operation Process)

HAZOP je postup založený na pravděpodobnostním hodnocení ohrožení a z nich plynoucích rizik.

Jde o týmovou expertní multioborovou metodu.

Hlavním cílem analýzy je identifikace scénářů potencionálního rizika.

Experti pracují na společném zasedání formou brainstormingu.

Soustřeďují se na posouzení rizika a provozní schopnosti systému (operability problems).

Pracovním nástrojem jsou tabulkové pracovní výkazy a dohodnuté vodící výrazy (guidewords).

Identifikované neplánované nebo nepřijatelné dopady jsou formulovány v závěrečném doporučení, které směřuje ke zlepšení procesu.

Analýza stromu událostí (ETA, Event Tree Analysis)

Analýza stromu událostí je postup, který sleduje průběh procesu od iniciační události přes konstruování události vždy na základě dvou možností - příznivé a nepříznivé.

Metoda ETA je graficko statistická metoda.

Názorné zobrazení systémového stromu událostí představuje rozvětvený graf s dohodnutou symbolikou a popisem.

Znázorňuje všechny události, které se v posuzovaném systému mohou vyskytnout.

Podle toho jak počet událostí narůstá, výsledný graf se postupně rozvětvuje jako větve stromu.

Analýza selhání a jejich dopadů (FMEA, Failure Mode and Effect Analysis)

Analýza selhání a jejich dopadů je postup založený na rozboru způsobů selhání a jejich důsledků, který umožňuje hledání dopadů a příčin na základě systematicky a strukturovaně vymezených selhání zařízení.

Metoda FMEA slouží ke kontrole jednotlivých prvků projektového návrhu systému a jeho provozu.

Představuje metodu tvrdého, určitého typu, kde se předpokládá kvantitativní přístup řešení.

Využívá se především pro vážná rizika a zdůvodněné případy.

Vyžaduje aplikaci počítačové techniky, speciální výpočetní program, náročnou a cíleně zaměřenou databázi.

Analýza stromu poruch (FTA, Fault Tree Analysis)

Analýza stromu poruch je postup založený na systematickém zpětném rozboru událostí za využití řetězce příčin, které mohou vést k vybrané vrcholové události.

Metoda FTA je graficko analytická popř. graficko statistická metoda.

Názorné zobrazení stromu poruch představuje rozvětvený graf s dohodnutou symbolikou a popisem.

Hlavním cílem analýzy metodou stromu poruch je posoudit pravděpodobnost vrcholové události s využitím analytických nebo statistických metod.

Proces dedukce určuje různé kombinace hardwarových a softwarových poruch a lidských chyb, které mohou způsobit výskyt specifikované nežádoucí události na vrcholu.

Analýza lidské spolehlivosti (HRA, Human Reliability Analysis)

Analýza lidské spolehlivosti je postup na posouzení vlivu lidského činitele na výskyt živelných pohrom, nehod, havárií, útoků apod. či některých jejich dopadů.

Koncept analýzy lidské spolehlivosti HRA směřuje k systematickému posouzení lidského faktoru (Human Factors) a lidské chyby (Human Error).

Ve své podstatě přísluší do zastřešující kategorie konceptu předběžného posouzení PHA.

Zahrnuje přístupy mikroergonomické (vztah „člověk - stroj“) a makroergonomické (vztah systému „člověk - technologie“).

Analýza HRA má těsnou vazbu na aktuálně platné pracovní předpisy především z hlediska bezpečnosti práce.

Uplatnění metody HRA musí vždy tvořit integrovaný problém bezpečnosti provozu a lidského faktoru v mezních situacích různých havarijních scénářů, tzn. paralelně a nezávisle s další metodou rizikové analýzy.