Anatolská ekologie a ochrana stád v Lužických horách

11.03.2026

Na jedné straně tyčící se Luž, na druhé výhledy na Mařenice a vzdálený Ještěd. Zde, v srdci Lužických hor mezi roubenkami, žije Hana Čermáková, která chová ovce. Není jen chovatelkou ovcí, částečně pracuje také v lese. Když není v lesích, stará se o stádo a další zvířata. Stádo ovcí čítá asi osm desítek.

S ochranou stáda proti možným útokům vlků jí pomáhá fenka mohutného kangala Máša. Při západu slunce přesunuje Hana Čermáková pomocí traktoru balíky sena. V povzdáli se klidně pasou ovce a pár koní. „Už když jsem vyrůstala, tak tu neustále nějaká havěť pobíhala, a tak to zůstalo,“ říká Hana s úsměvem, zatímco se jí mezi nohami proplétají malí pejsci.

Hana Čermáková vystudovala ekologii, vztah k přírodě a zvířatům má odjakživa. „Za mě vlci do přírody prostě patří,“ míní Čermáková. Tento názor si zachovává navzdory tomu, že byla první, komu na území Lužických hor vlci způsobili škody. Tehdy na místo přijeli zástupci chráněnky, policie i krajské veterinární správy. Všechny škody stát Haně Čermákové proplatil.

Pastevečtí psi jako ochrana stád

Po této zkušenosti se Hana Čermáková rozhodla pořídit si pasteveckého psa. Jejich využití k ochraně stád se v Česku pomalu rozšiřuje. Tak se do Lužických hor dostala dnes již čtyřletá fenka Máša. Jak potvrzují například výsledky projektu OWADIS České zemědělské univerzity, kvalitní ploty a pastevečtí psi mohou účinně ochránit hospodářská zvířata před útokem šelem.

Pastevecký pes žije se stádem ovcí čtyřiadvacet hodin denně, dokonce s nimi i spí. Na to si ale podle Hanky museli zvyknout především sousedé. Pro někoho je těžké pochopit, že pes, ať už sebevětší, nepatří na vyhřátý gauč. Přestože působí Máša jako bezstarostný flegmatik, v rozhodujících chvílích je bezchybným hlídačem.

Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu

„Co se týče výcviku, tak tam jsme se po letech dostali k tomu, že po zapískání přijde. Oni mají zvláštní povahu a svou náturu,“ směje se a pokračuje: „Jako ochránce ale funguje skvěle. Jednou strašně řvala a sehnala celé stádo do hloučku.

Pasteveckého psa využívá Hana Čermáková ve východní částí Lužických hor jako jedna z mála, možná jako jediná. Pastviny má obehnané ohradníkem, na noc shání ovce do ochranných sítí. Podle ní by se měli chovatelé, kteří se chtějí před vlky efektivně bránit, více snažit. „Neměli by být líní se o stádo postarat. Někdo je zvyklý na jaře ovce vyhnat a sehnat je až na podzim.

Kangal, dříve známý také jako anatolský pastevecký pes, je prastaré molossoidní plemeno. Někteří chovatelé odmítají využívat pastevecké psy zejména ze strachu z možného střetu s lidmi, zvláště pak pokud se jejich pastviny nachází blízko vytížených turistických stezek. Turistů každoročně přibývá i v Lužičkách. A s některými lidmi to podle Hanky opravdu není jednoduché a dodává k tomu: „Nejhorší jsou rodiče s dětma. Vidí psa, který na ně štěká a klidně k němu strčí ruku.

Regulovaný lov vlků - ano či ne?

V letošním roce se v České republice podařilo minimálně osmi vlčím smečkám úspěšně rozmnožit a přivést na svět mláďata. Nejen mezi chovateli se mluví o regulovaném lovu vlků, který by podle některých vedl k udržení nízkých počtů vlků. Podle některých odborníků ale neexistuje studie potvrzující, že by regulovaný lov snížil škody na hospodářských zvířatech. Navíc dle některých názorů může u rozvrácené smečky zejména u mladých jedinců dojít k častějšímu vyhledávání „snadné“ kořisti v podobě domácích zvířat.

A jaký je názor Hanky na regulovaný lov vlků? „Zatím to tak opravdu nevidím jako nutnost. Nedávno se opět podařilo Hance spatřit vlka, tehdy projížděla Lužičkami autem. „Byla jsem nadšená, chtěla jsem ho vyfotit na mobil, ale nestihla jsem to. V Lužických horách se podařilo úspěšně zachytit na fotopasti několikačlennou smečku v zimě 2019/2020.

Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku

Čtěte také: Nerezová ocel a životní prostředí

tags: #Anatolská #ekologie