Anglické růže, známé pro svůj půvabný vzhled a bohatou vůni, jsou v zahradách skutečným klenotem. Anglické růže jsou oblíbené pro svou nádhernou vůni a romantický vzhled, který dokáže zkrášlit každou zahradu. Původně vyšlechtěné Davidem Austinem spojují to nejlepší z historických a moderních růží.
Pěstování těchto královských květin není složité, pokud znáte správné postupy a tipy. Aby tyto krásné květiny vynikly i ve vaší zahradě, je důležité vědět, jak je správně pěstovat a pečovat o ně. Chcete mít krásné keře s růžemi i na své zahradě? Pak nečekejte a podívejte se, jak na to.
Výběr správného místa
Anglické růže potřebují slunné stanoviště, kde budou mít dostatek světla po většinu dne. Ideální je místo, které poskytuje minimálně šest hodin slunečního světla denně. Zároveň by měly být chráněny před silným větrem, který může poškodit jejich jemné květy a listy. Půda by měla být dobře odvodněná a bohatá na organické látky, což podpoří zdravý růst a kvetení.
Růžím vyhovuje stanoviště slunné, kratší část dne však uvítají zastínění, neboť sluneční úpal nemá příznivý vliv na barvu květů (popálení květů tmavších barev, vyblednutí světlejších). V úplném stínu se však růžím nedaří, neboť tvoří dlouhé, slabé, špatně vyzrávající výhony, málo kvetou a květy jsou špatně vybarveny. Milují vzdušné stanoviště, proto je třeba se při výsadbě vyhnout koutům a výklenkům, které jsou špatně větratelné. V takovém prostředí se daří houbovým chorobám. Nevhodná je též výsadba pod staré mohutné stromy.
Růžím nejlépe vyhovuje kvalitní propustná hlinitopísčitá až hlinitá půda s dostatkem humusu. Rostlina vyžaduje hodně prostoru, který nebudou okupovat kořeny jiných rostlin a stromů. Rozhodně od nich nečekejte zázraky, pokud je umístíte do stínu velkých stromů nebo zasadíte do velmi malé nádoby. Zjistěte si, do jakých rozměrů se růže rozrůstají.
Čtěte také: Slovíčka z oblasti přírody a ekologie v angličtině
Výsadba anglických růží
Nejlepší čas na výsadbu anglických růží je na jaře nebo na podzim, kdy jsou podmínky pro zakořenění nejpříznivější. Před výsadbou je důležité připravit půdu - vykopat dostatečně velkou jámu, aby se do ní kořeny růže pohodlně vešly, a přidat do ní kompost nebo dobře rozložený hnůj. Růže by měla být zasazena tak, aby místo, kde se štěpí (místo, kde je naroubována na podnož), bylo těsně pod povrchem půdy.
Nejvhodnější doba výsadby je podzim, přesněji druhá polovina října a trvá do příchodu mrazů. Příliš časné dobývání růží ve školce a následně i prodej má za následek nedostatečně vyzrálé měkké výhony, což se může negativně projevit během přezimování. Též výsadba na jaře je jistě možná, jakmile půda rozmrzla, částečně oschla a nehrozí-li již opětovné zamrznutí. Obvykle to bývá od poloviny března do poloviny dubna. Výsadbu lze realizovat i později, je však třeba si uvědomit, že čím později sázíme, tím větší riziko ujmutí sazenice a jejího zdárného vývoje podstupujeme.
Vzhledem k tomu, že se všechny růže dobývají na podzim, je při podzimním prodeji nejširší sortiment, zatímco na jaře se prodávají sazenice zbylé z podzimu, přičemž jejich množství a šíře sortimentu závisí na podzimní poptávce a na včasném či pozdějším příchodu zimy. Podzimní výsadba též přináší sazenicím možnost lépe se přes zimu v půdě usadit a na jaře (někdy již v průběhu zimy) pustí vlasové kořeny. Proto růže sázené na podzim jsou v prvním roce po výsadbě vitálnější, čemuž odpovídá též větší množství a lepší kvalita květů.
Při nákupu prostokořenných růží věnujeme pozornost především kořenům. Ty by se měly skládat u růží množených očkováním z hlavního (kůlového), postranních a vlasových kořenů. Sazenice pěstované ve školce v hluboké humozní půdě (černozem) mají mnohem menší množství vlasových kořenů, než-li je tomu ve školkách s horšími půdními podmínkami.
Období mezi nákupem sazenic a jejich výsadbou by mělo být co nejkratší. Sazenice během tohoto období chráníme před sluncem, vysušujícím větrem a udržujeme je vlhké (např. překropením). Je-li čas mezi nákupem a výsadbou delší, je vhodnější sazenice založit do země. Pokud jsou kořeny před výsadbou zaschlé, ponoříme růže na 6 - 8 hodin do vody. Na připraveném pozemku vyryjeme pro každou sazenici jámu 30 x 30 cm velkou a 30 cm hlubokou. Na dno dáme asi 5 cm dobré kompostové země. Před výsadbou odstraníme poškozené kořeny a výhonky. Kořeny těsně před výsadbou zastřihneme tak, aby se v jámě neohýbaly - tedy na délku zhruba 20 cm. Růže sázíme tak hluboko, aby byl kořenový krček 3 - 5 cm pod úrovní země.
Čtěte také: Více o Anglické Emisi 1000 Kčs
Kořenový krček, tedy místo, ze kterého vystupují výhony, je třeba zvlášť pečlivě chránit. Když totiž sazenici vložíme do správné hloubky a kořeny srovnáme do vodorovné polohy, nevyžene tolik planých výhonů (vlků). Nehledě k tomu, že je toto místo chráněné před mrazy. Poté kořeny zasypeme zemí a rukou přitlačíme, aby kořeny k zemi přilehly. Když je jáma naplněna, zem přišlápneme a rostlinu důkladně zalijeme. Na podzim chráníme růže vrstvou zeminy minimálně 20 cm vysokou, při jarní výsadbě rostliny přistíníme.
Při výsadbě sazenic je nutné dodržet vhodný spon - tedy vzdálenost mezi jednotlivými keři. U velkokvětých a mnohokvětých růží je to 40 - 45 cm, čemuž odpovídá 6 - 5 rostlin na 1 m2. Skalkové růže se sází na 30 - 35 cm, což je 12 - 9 rostlin na 1 m2. U půdopokryvných růží je to 50 - 70 cm, tedy 4 - 2 rostliny na 1 m2. Botanické a parkové růže sázíme ve sponu 0,8 - 1,5 m, soliterně 1 - 2 m od sebe. Pnoucí růže vyžadují vzdálenost 1,2 - 2 m a růže stromkové 1 m.
Péče o anglické růže
Anglické růže potřebují pravidelnou péči, aby byly zdravé a krásně kvetly. Zálivka by měla být dostatečná, ale ne přehnaná - nejlépe je zalévat je ráno, aby listy měly čas oschnout a minimalizovalo se riziko plísňových chorob. Hnojení je také klíčové, a to především na jaře a v létě, kdy růže potřebují dostatek živin pro růst a kvetení. Použít můžete speciální hnojiva pro růže nebo organické hnojivo.
Krásné růže se bez vaší péče neobejdou. Zalévejte růže v závislosti na počasí a obecně platí dvakrát týdně a důkladně ke kořenům. Brzy na jaře a na začátku léta růže pohnojte rozleženým kompostem a rohovou moučkou.
Udržení výsadby v bezplevelném stavu a nakypřený povrch půdy by měl být u růží samozřejmostí. Zaléváme k bázi rostliny. zálivkou přes list se podporují choroby listů, nehledě k tomu, že za silného slunečního svitu může dojít k popálení listů, neboť kapka vody na listu působí jako lupa. Zaléváme ve větších dávkách, alespoň 30 l na 1 m2, což i za sucha postačí na 7 - 10 dnů. Růže koření v hloubce 50 cm, proto každodenní přestříknutí nemá smysl, jen se tím podporují houbové choroby a skvrny na květech. Od září zaléváme jen ve výjimečně suchých letech.
Čtěte také: Klimatizace: komfort a ovládání
Přihnojení provádíme po jarním ošetření růží druhým rokem po výsadbě plným hnojivem bez chloru s delším působením. Velice vhodným hnojivem je Cererit při průměrné dávce 70 g/ m2. Na podzim můžeme přihnojit Síranem draselným v dávce 30 g/ m2. Mají-li listy během vegetace světlezelenou barvu s tmavěji zbarvenými žilkami, jedná se o chlorozu způsobenou nedostatkem přijatého železa. Kulturu několikrát ošetříme přípravkem Chlorofeu 0,2% roztok.
Prořezávání anglických růží
Prořezávání je důležitou součástí péče o anglické růže. Provádí se na jaře, kdy se odstraňují staré a poškozené výhony, což podpoří růst nových a zdravých výhonů. Prořezávání také pomáhá udržovat požadovaný tvar keře a podporuje bohatší kvetení. Při prořezávání je důležité používat ostré nástroje, aby se předešlo poškození rostliny.
Jarní práce v růžích začíná odstraněním vrstvy zeminy, jež chránila růži přes zimu. Vhodný termín je po přechodu velkých mrazů, tedy od poloviny března do poloviny dubna. Poté následuje jarní řez, který je u různých skupin růží rozdílný. Pravidelný řez je u růží nutný k tomu, aby se rostlina omladila a vytvořila nové výhony. Bez řezu by rostla jen do výšky, ve spodní části by se vyholovala a ve střední části by rostliny odumíraly. Tato zásada platí pro většinu růží s výjimkou růží botanických, sadových, pnoucích a půdokryvných.
Nejdříve odstraníme výhony namrzlé, slabé a polámané. Též je nutné odstranit - pokud je to možné nejlépe odtržením - plané výhony. Jakýkoliv řez ušlechtilých výhonů děláme mírně šikmo 5 - 8 mm nad očkem. U velkokvětých růží ponecháme 2 - 4 očka. Je-li výhon silný, ponecháme více oček, na slabších výhonech necháváme oček méně.
Mnohokvěté růže jsou především okrasou naší zahrady, nikoliv vázy a je proto důležité získat rovnoměrně zapojený porost, čemuž odpovídá rovnoměrnost řezu celého záhonu a neupřednostňuje se přesný počet oček na rostlině. Ten se pohybuje v rozmezí 3 - 8 oček na výhonu. Skalkové růže buďto neřežeme, nebo je zakrátíme asi na polovinu výšky rostliny.
U pnoucích růží odstraníme namrzlé části výhonů, nebo prosvětlíme příliš zahuštěné části rostlin. Ve 3 - 5 roce po výsadbě začneme s postupným zmlazováním, což znamená odstranění nejstarších výhonů těsně nad zemí. Po tomto zásahu vyraší z báze rostliny výhony, které nám zajišťují průběžné kvetení i v dalších letech. Navíc zabráníme postupnému vyholování spodní části rostlin, známého především u remontujících odrůd pnoucích růží.
Sadové a botanické růže většinou pouze prosvětlujeme a zakracujeme konce příliš slabých nebo proschlých výhonů. U půdokryvných růží vysázených ve skupině řez obvykle nepřipadá v úvahu, jsou-li vysázeny soliterně, provedeme řez na 3 - 8 oček obdobným způsobem jako je tomu u mnohokvětých růží.
Letní řez se týká v zásadě všech remontujících odrůd. Po ukončení prvního květu se odkvetlé části odstraní u velkokvětých růží až pod první plně vyvinutý lista u růží kvetoucích v chocholících až k prvnímu očku pod chocholíkem. Tím docílíme u růží rychlejší tvorby nových výhonů květních oček.
Choroby a škůdci
Napadení růží chorobami nebo škůdci se po výsadbě s největší pravděpodobností nevyhneme, neboť ač jich není mnoho, jsou všeobecně rozšířeny. Budou-li však rostliny v dobré kondici - což závisí na naší péči - budou škodlivým činitelům mnohem úspěšněji odolávat. Volbou odrůdy a péčí jistě lze choroby omezit, neexistuje však zcela rezistentní odrůda a co o ní platí v jedné lokalitě, nemusí platit jinde. Pokud je již nutná chemická ochrana, řídíme se přesně návodem na etiketě a nepracujeme za slunce, deště nebo větru. Ošetření opakujeme přibližně v intervalu 10 dnů až do nápravy stavu. Je-li to možné, chemické přípravky střídáme, neboť škodlivé organizmy si mohou za určité období vytvořit rezistenci k používanému přípravku.
Černá skvrnitost (Marssonina rosea) bývá nejčastější chorobou růží. Obvykle od července se na listech objevují hnědé až fialově černé často žlutě orámované skvrny. U některých odrůd se napadené listy udrží na rostlině, u jiných opadávají. Intenzita napadení se obvykle stupňuje při vlhkém a teplém počasí. Rostlina vytváří nové výhony a záleží na dalším průběhu počasí, zda zůstanou zdravé. Zárodky houby přezimují především ve spadaném listí, kde vydrží bez poškození teplotu - 18 °C. Ochrana spočívá v odstranění a spálení listí a větviček, nezaléváme na list, neboť při orosení se infekce šíří. Chemické přípravky: Venturol 0,1%, Sylit 65 0,1%, Dithane M 45 0,3%.
Padlí růžové (Sphaerotheca pannosa var. rosae): Na listech především u mladých výhonů se tvoří bělavý až šedobílý moučnatý povlak, napadá však i poupata a květy. Šíří se od června, častější výskyt bývá však v srpnu, v období bouřkového počasí a nočního ochlazení s rosou. Houba přezimuje ve spadaném listí i v poupatech na větvičkách. Zásady ochrany jsou stejné jako u červné skvrnitosti. Chemické přípravky: Saprol 0,125%, Karathane FN 57 0,1%, Sulikol při teplotách 18 - 25 °C.
Rez růžová (Phragmistium mucronatum): Napadení prozradí žluté prášivé kupky (ložiska spor houby) na spodní straně listů. Na vrchní straně listů se objevují nažloutlé skvrny. Přechází-li houbové spory do období přezimování -tedy asi od srpna - barví se do červenohněda. Velice se jí daří při vysoké vlhkosti vzduchu a na studeném a vlhkém stanovišti. Zásady ochrany jsou opět shodné. Chemické přípravky: Saprol 0,125%, Dithane M 45 0,3%.
Kyjatka růžová (Macrosiphon rosea): Mšice napadají především mladé listy, poupata a nejmladší výhony, čímž způsobují jejich zakrnění a zbrždění růstu. Vyskytují se především za teplého a suchého počasí. Z chemických přípravků je nejvhodnější Pirimor DP 0,075%, který působí jen na mšice, přičemž nelikviduje slunéčka - přirozené nepřátele mšic.
Pilatky a pilatěnky: Existuje několik druhů těchto drobných 3 - 10 mm velkých vosiček. Koncem května a v červnu kladou vajíčka na okraj listu a na řapík. Vylíhlé larvy - housenice - jsou 8 - 20 mm dlouhé a způsobují zavinování listů, nebo do nich vykusují otvory, některé pronikají i do dřeně větviček. Zde pak vytvářejí podélné chodbičky a způsobují vadnutí. Přesto, že poškozené listy jsou na první pohled nápadné a škůdce se některý rok vyskytuje v širším měřítku, má jen jednu až dvě generace a není příliš nebezpečný. Ochrana spočívá u odstranění poškozených listů a proděravělých výhonů. Chemicky nezasahujeme.
Přezimování růží
Zakrytí růží vrstvou 20 - 30 cm zeminy je velice vhodný způsob ochrany před mrazem. Nejvhodnější doba nastává až po příchodu mrazů, ale ještě před trvalým zamrznutím půdy a teplotami pod - 10°C. Obvykle to bývá v polovině listopadu. Je vždy lépe navézt kompost, než obnažovat kořeny z boku rostliny. Choulostivější odrůdy chráníme ještě chvojím.
Mladší stromkové růže se každoročně ohýbají přes zbytek dřívějšího výhonu (tzv. čípek), vidlicí se přikolíkují do rýh a přihrnou zemí. Starší stromkové růže, které již nelze ohnout, chráníme pytlovinou nebo papírem, a to jak korunku, tak i kmínek. V žádném případě nelze použít folii.
Botanické, sadové a půdokryvné růže ve skupinové výsadbě nepřihrnujeme. Půdokryvné růže vysázené samostatně ošetříme stejným způsobem jako růže velkokvěté a mnohokvěté. Pnoucí růže chráníme chvojím, zejména je důležité takto rostliny zastínit proti slunci v zimních a předjarních měsících.
Anglická růže Davida Austina 'Vanessa Bell'
Anglická růže Davida Austina 'Vanessa Bell' nese latinské jméno Rosa S 'Vanessa Bell'. Patří do čeledi růžovité - Rosaceae a byla vyšlechtěna britským šlechtitelem Davidem Austinem v roce 2017. Během sezóny, od června do září, tvoří květy jemně žluté barvy s lahodnou vůní zeleného čaje s citrónovým nádechem.
Růžové pupeny této odrůdy jsou ještě před vykvetením mírně narůžovělé. Vnější okvětní lupínky jsou světlejší než vnitřní, které již nabírají zlatavý odstín. Ve středu je možné vidět tmavě žluté tyčinky. Kultivar dorůstá do výšky a šířky 1,2 m, má sytě zelené, matné listy a opakuje kvetení.
Anglická růže Davida Austina 'Vanessa Bell' v zahradě
- Světle žlutá barva se krásně kombinuje s červenými a oranžovými odrůdami.
- Vsaďte do záhonu několik keřů téhož kultivaru pro plnější a bohatší vzhled.
- Použijte ji do popředí kvetoucích keřů.
- Krásného efektu docílíte i s okrasnými travinami.
- Růže je vhodná i k řezu do vázy.
Návod na pěstování
Pro pěstování anglické růže 'Vanessa Bell' doporučujeme vybrat místo s plným sluncem (ne s úpalem) a kvalitní, provzdušněnou, dobře pohnojenou půdu. Po vysazení je potřeba růži zalít větším množstvím vody, aby půda přilnula ke kořenům. Odrůdy anglických růží nevyžadují zpětný řez. Pravidelně odstříháváme staré, nemocné nebo suché větvičky a odkvetlé květy, čímž podpoříme dobrý vzrůst a zamezíme šíření onemocnění.
Hnojit doporučujeme začít v dubnu, pak pokračovat v červnu, kdy je sezóna kvetení v plném proudu a růže se vyčerpávají. jemnou vůní.
Pěstování růží v nádobách
Růže vhodné pro pěstování v nádobách jsou miniaturní růže pro pěstování v nádobách jsou vhodné růže pnoucí, velkokvěté a kytice. Růže potřebují k bujnému kvetení alespoň 5-8 hodin slunečního svitu denně. cirkulaci vzduchu, abyste zabránili chorobám. Nádoba by měla mít odtokové otvory pro odtok přebytečné vody.
Vyberte dostatečně velkou nádobu, aby měl kořenový systém prostor k růstu. Tip. Je lepší koupit si hned dostatečně velký hrnec. objem 10 nebo 15 litrů. Kytičkovým růžím bude vyhovovat květináč o objemu 8-10 litrů. lze pěstovat v nádobách o objemu 5-8 litrů. Pro výsadbu je třeba zakoupit nebo připravit speciální půdu. neutrální kyselosti. Na dno nádoby umístěte drenáž, abyste zabránili hromadění vody. Dobře zalévejte a povrch půdy mulčujte, abyste snížili zálivku. Po výsadbě růže vydatně zalévejte, ale nenechte půdu vyschnout.
Pravidelně kontrolujte zahradu v kontejnerech na výskyt chorob a škůdců. Růže jsou často napadány roztoči. Roztoči rychle ničí květy, pokud se proti nim nezasahuje. Prašná plíseň na růžích vede ke vzniku charakteristických bílých skvrn. dnech na zastíněných místech a způsobuje vážné poškození rostlin. Během teplých zim lze růže v nádobách ponechat venku. Bez izolace vydrží teploty až do -10 °C. květiny však raději nevystavujte těžké zkoušce. Pěstování růží v nádobách je zábavné a nenáročné.
Časová náročnost při pěstování růží
Mnohdy jsou růže pokládány za příliš náročné a pracné. Skutečná situace je však poněkud jiná, neboť nároky na pěstování růží jsou srovnatelné s nároky méně udržovaného trávníku.
tags: #anglická #růže #pěstování #a #stanoviště
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]