Historie Anglické Emise 1000 Kčs

V průběhu roku 1943 nechala československá exilová vláda v Londýně vytisknout sérii státovek plánovaných pro poválečnou obnovu měny v osvobozeném Československu.

O tisk se rozdělily tři anglické ceninové tiskárny. Tiskárna Thomas de la Rue tiskla státovky v hodnotách 5 a 10 Kčs, Waterlow and Sons hodnoty 20 a 50 Kčs a nejvyšší hodnoty 100, 500 a 1000 Kčs připravila tiskárna Bradbury, Wilkinson and Co.

Výtvarné návrhy byly připraveny řemeslně, bez větší tvůrčí invence, pracovníky výše zmíněných tiskáren. Dodané podklady měly vesměs nouzový charakter, často se jednalo o různé prospekty a pohlednice. Výsledkem byla profesionálně dobře zpracovaná platidla, avšak postrádající hlubší uměleckou kvalitu.

Dostupnost a Oběh

K 1. listopadu 1945, kdy byla československá měna opět sjednocena, byly k dispozici v Anglii vytištěné státovky v celkové hodnotě 23 100 milionů Kčs. V oběhu vydržely společně s novějšími doma vytištěnými bankovkami až do konce května 1953, kdy došlo k nechvalně proslulé měnové reformě.

Vývoj Bankovek v Českých Zemích

Prapůvodní bankovky se objevily údajně již v sedmém století ve staré Číně. Nosit s sebou těžké kovové mince bylo pro Číňany nepraktické, a proto je nechávali u obchodníků. Ti jim vždy při převzetí vystavili stvrzenky, které pak sloužily při obchodování.

Čtěte také: Definice veřejně obchodovatelné akcie

Jako měna začaly papírové peníze platit zhruba v desátém století. Existenci bankovek v Japonsku a Persii dokládají i zápisky cestovatele Marka Pola z konce 13. století.

V Evropě využívali něco na způsob směnky pro své bezhotovostní transakce například templáři.

První Bankovky v Evropě

V 17. století začaly dokumenty nahrazující finanční hotovost vydávat také evropské banky. Za vůbec první evropské bankovky jsou považovány ty, které se v roce 1661 rozhodla vydávat švédská Stockholmská banka kvůli nedostatku stříbrných mincí.

Bankocetle v Českých Zemích

Prvními papírovými penězi v českých zemích byly tzv. bankocetle neboli bankocedule (Banco-Zettel), které se dostaly do oběhu na základě císařského dekretu z roku 1762 za vlády Marie Terezie. Jejich první emise byla v hodnotách pět, deset, 25, 50 a 100 zlatých; v roce 1771 při druhé emisi přibyly nominály 500 a 1000 zlatých.

Bankovky byly tištěny jen z jedné strany papíru a většinou jednobarevně, se suchou pečetí a ručními (později tištěnými) podpisy.

Čtěte také: Průvodce Rostlinami

Bankocetle měly sloužit k financování sedmileté války proti Prusku (1756 až 1763) a k umořování státního dluhu. Emisním ústavem byla Vídeňská městská banka, úzce propojená se státními úřady.

Nekontrolovatelný tisk bankovek, podnícený často snahou vylepšit státní rozpočet, ovšem vedl ke známému krachu v roce 1811, z něhož se obyvatelstvo vzpamatovávalo dlouhá léta.

Československá Koruna

Česká koruna má své kořeny v rakousko-uherské koruně. Po vzniku samostatného státu v roce 1918 byly původní rakousko-uherské bankovky okolkovány a staly se z nich první československé státovky.

Úkolem vytvořit novou měnu byl pověřen ministr financí Alois Rašín. Jeho reformu v roce 1919 přijalo Národní shromáždění a ještě v dubnu téhož roku vznikla koruna československá (Kčs).

Na tvorbě prvních bankovek samostatného Československa se podíleli umělci jako Alfons Mucha či Max Švabinský, jehož tisícikoruna z roku 1934 byla vyznamenána na výstavě umění v Paříži.

Čtěte také: Plastové koše pro veřejné prostory

Únor 1948 pak znamenal začátek socializace Československa ve všech směrech, bankovnictvím v roce 1953 těžce zahýbala měnová reforma.

České bankovky se opět výrazně změnily po rozpadu České a Slovenské Federativní Republiky v roce 1993. Po překlenovacím období byla zavedena nová platidla, která s obměnami platí dodnes.

V současné době je v Česku v oběhu šest různých bankovek v hodnotách 100, 200, 500, 1000, 2000 a 5000 korun. Autorem jejich grafického ztvárnění je Oldřich Kulhánek. Motivem bankovek jsou nejvýznamnější osobnosti české historie. Nejpoužívanější tuzemskou bankovkou je tisícikoruna s vyobrazením Františka Palackého.

Emise C II

Vznik emise C II Ministerstvo financí a Státní banka československá (dále jen „SBČS”) připravovaly do peněžního oběhu na začátku 50.let v souladu s plánem postupné výměny obíhajících státovek a bankovek mimo jiné státovku 10 Kčs s datem 25. února 1953, státovku 20 Kčs s datem 25. února 1953, bankovku SBČS 100 Kčs s datem 24. října 1951 a bankovku SBČS 1000 Kčs s datem 9. května 1951.

Uvedené státovky a bankovky však nebyly z níže uvedených důvodů nikdy uvedeny do peněžního oběhu. Tato nevydaná platidla nesou v bankovní terminologii označení emise C II, ve sběratelské praxi je pak 10 Kčs označována jako B, 20, 100 a 1000 Kčs jako C. Zatímco státovka 10 Kčs nebyla v okamžiku rozhodnutí o dalším osudu připravovaných platidel tiskařsky zcela dohotovena (dále se o ní nezmiňujeme), ostatní denominace již byly vytištěny, resp.

Nevydaná Státovka 20 Kčs s Datem 25. Února 1953

• Rozměr: 128x60 mm
• Papír: tzv.
• Líc: na okraji nominální hodnota 20 s opakujícím se negativním mikrotextem 20, číslo a série, text PADĚLÁNÍ SE TRESTÁ PODLE ZÁKONA, v rámci s gilošovou kompozicí text REPUBLIKA ČESKOSLOVENSKÁ podložený ornamentem, třikrát se opakující nominální hodnota 20, v rámcích text DVACET KORUN / ČESKOSLOVENSKÝCH podložený opakujícím se negativním mikrotextem 20 a ornamentem, místo a datum vydání PRAHA 25. ÚNORA 1953, text MINISTR FINANCÍ a faksimile jeho podpisu, pod rámcem jména autorů B. FOJTÁŠEK INV. J. HOUŠTĚK GIL.
• Rub: na okraji nominální hodnota 20 na giloši, v rámci s opakujícím se negativním mikrotextem 20 a gilošovou kompozicí nominální hodnota 20 s opakujícím se pozitivním mikrotextem 20, na kartuších text DVACET KORUN / ČESKOSLOVENSKÝCH, letopočet 1953, pod rámcem firma výrobce TISKÁRNA BANKOVEK STÁTNÍ BANKY ČESKOSLOVENSKÉ, PRAHA.
• Barva: šedomodrá, tisk z plochy.
• Luminiscenční tisk: na líci nominální hodnota 20 na gilošové kompozici.
• Číslování: číslo šestimístné (ve sběratelské praxi tzv.

Nevydaná Bankovka SBČS 100 Kčs s Datem 24.

• Rozměr: 150x68 mm
• Papír: tzv.
• Líc: na okraji nominální hodnota 100, série a číslo, text: .100.KČS.100.PADĚLÁNÍ SE TRESTÁ PODLE ZÁKONA. 100. KČS. 100., portrét dívky (“Anna Proletářka”) a pohled na horu Říp podložený vlnovkovým rastrem, text STÁTNÍ BANKA ČESKOSLOVENSKÁ, STO / KORUN s opakujícím se negativním mikrotextem 100 STO KORUN ČESKOSLOVENSKÝCH, místo a datum vydání Praha 24. října 1951 / STÁTNÍ BANKA ČESKOSLOVENSKÁ, faksimile dvou podpisů, pod obrazcem jména autorů KAREL SVOLINSKÝ INV., DEL. LADISLAV JIRKA SC.
• Barva: hnědá, tisk z hloubky.
• Rub: na okraji nominální hodnota 100 s opakujícím se pozitivním mikrotextem STO KORUN, dvouřádkový opakující se pozitivní mikrotext STO KORUN ČESKOSLOVENSKÝCH 100, malý státní znak Republiky československé a text STO / KORUN / ČESKOSLOVENSKÝCH / 100 / STÁTNÍ BANKA ČESKOSLOVENSKÁ na gilošových kompozicích, pod obrazcem jména autorů a firma výrobce K. SVOLINSKÝ, TISKÁRNA BANKOVEK STÁTNÍ BANKY ČESKOSLOVENSKÉ - PRAHA, B. FOJTÁŠEK, vlnovkový rastr.
• Barva: hnědá, červená, modrá, žlutá, tisk z plochy.
• Luminiscenční tisk: na líci čtyřmístné číslo / písmeno a kruhová peče? SBČS o průměru 27 mm (malý státní znak Republiky československé na giloši, opis STÁTNÍ BANKA ČESKOSLOVENSKÁ.STÁTNÍ BANKA ČESKOSLOVENSKÁ.), série a číslo
• Číslování: série skládající se ze sériového písmene a dvou sériových čísel, číslo sedmimístné (ve sběratelské praxi tzv.

Nevydaná Bankovka SBČS 1000 Kčs s Datem 9.

• Rozměr: 180x87 mm
• Papír: tzv. přírodní odstín, vodoznak kombinovaný (ve sběratelské praxi tzv.
• Líc: na okraji dvakrát se opakující nominální hodnota 1000, dole podložená giloší, série a číslo, v rámci pás svázaných obilných klasů a polních květin, v rozích čtyřikrát se opakující nominální hodnota 1000, v kruhu portrét dívky se jménem autora J. MÁNES, text STÁTNÍ BANKA ČESKOSLOVENSKÁ / TISÍC KORUN / ČESKOSLOVENSKÝCH, místo a datum vydání PRAHA 9. KVĚTNA 1951 / STÁTNÍ BANKA ČESKOSLOVENSKÁ, faksimile dvou podpisů, text PADĚLÁNÍ SE TRESTÁ PODLE ZÁKONA podložený vlnovkovým rastrem s číslicí 1000 na giloši a stylizovanými květy, v dolní liště rámce jména autorů B. FOJTÁŠEK L. JIRKA, vpravo od rámce firma výrobce TISKÁRNA BANKOVEK STÁTNÍ BANKY ČESKOSLOVENSKÉ - PRAHA.
• Rub: na okraji dvakrát se opakující nominální hodnota 1000, nahoře podložená opakující se číslicí 1000, dole podložená opakující se číslicí 1000 v giloši, v rámci s opakujícím se pozitivním mikrotextem TISÍC KORUN, pás stylisovaných květin, v rozích čtyřikrát se opakující nominální hodnota 1000, gilošová kompozice s nominální hodnotou 1000, malý státní znak Republiky československé ohraničený dvakrát se opakující nominální hodnotou 1000 a text STÁTNÍ BANKA / ČESKOSLOVENSKÁ, ozdobný rastr.
• Barva: červená, modrá, tisk z plochy.
• Luminiscenční tisk: na líci kruhová peče? SBČS o průměru 27 mm (malý státní znak Republiky československé na giloši, opis STÁTNÍ BANKA ČESKOSLOVENSKÁ.STÁTNÍ BANKA ČESKOSLOVENSKÁ.), série a číslo
• Číslování: série označená S. skládající se ze dvou sériových čísel a sériového písmene, číslo šestimístné (ve sběratelské praxi tzv.
• Autoři: návrh Bedřich Fojtášek s použitím portrétu Johanky Dvořákové od Josefa Mánesa, liniový přepis Ladislav Jirka (upravená bankovka NBČS 1000 Kčs s datem 16.

Osud Emise C II po Roce 1953

Peněžní reformou vyhlášenou ke dni 1.6. 1953 byla všechna dosavadní obíhající platidla vyměněna za nová, vyrobená v Sovětském svazu (tiskárna Goznak, Moskva). Státovky a bankovky emise C II přitom do nové soustavy platidel pojaty nebyly.

Po provedení peněžní reformy byla nepoužitá emise C II ničena spo-lečně s platidly staženými při reformě z oběhu. Z nám dnes neznámých důvodů byla část zásob státovky 20 Kčs a bankovek 100 a 1000 Kčs v množství několika tisíců kusů každé denominace ponechána v zásobách Státní banky československé.

Vzhledem k nevhodné adjustaci a dlouhodobému uskladnění je však část těchto zásob pro sběratelské účely nepoužitelná. ČNB zahájila kvalitativní prověrku zásob a pro aukční prodej (viz dále) vyčlenila jen výborně zachovalé exempláře. Po dokončení prověrky kvality budou státovky a bankovky emise C II nevhodné pro sběratelské účely pravděpodobně zničeny.

Výskyt Emise C II na Sběratelském Trhu

Státovky a bankovky emise C II, jež nezůstaly v zásobě SBČS, byly na konci roku 1953 ničeny v papírně v Otrokovicích. Během ničení byla část dokončených, ale také nedokončených platidel (zejména nerozřezané archy, nečíslované exempláře, jednostranné tisky a tisky s chybějící operací) odcizena.

Mimořádné Dary SBČS

V přesně nezjištěné době mezi roky 1953 a 1967 začala SBČS používat nevydaných platidel emise C II jako mimořádné dary, zejména představitelům SBČS a spolupracujících organizací při příležitosti jejich životních jubileí nebo odchodu na odpočinek. Menší množství exemplářů pak bylo také poskytnuto do různých veřejných a soukromých sbírek.

Až do zahájení aukčního prodeje 7.12. Česká národní banka bohužel nemá zdokumentovány série a čísla státovek a bankovek, použitých jako mimořádné dary. Až na malé výjimky nebyly totiž série a čísla v SBČS evidovány. Nemůžeme však vyloučit, že byly vydány i státovky a bankovky jiných čísel.

Aukční Prodej po 7. prosinci 1998

30.10. 1998 vyhlásila ČNB na nevydaná platidla emise C II korespondenční aukci. Jejím předmětem bylo 100 sad, tedy 100 ks 20 Kčs, 100 ks 100 Kčs a 100 ks 1000 Kčs zařazených do aukce pouze jako sada (jednotlivý prodej byl vyloučen).

Aukce se mohli zúčastnit všichni obchodní partneři ČNB a zaměstnanci resp. členové České národní banky, ministerstva financí, Státní tiskárny cenin, České numismatické společnosti a České společnosti přátel drobné plastiky. Poslední termín odeslání nabídek ČNB byl 27.11. 1998, nejnižší akceptovaná cena byla stanovena na 8.000 Kč (bez DPH 22 %, která se připočítává k dosažené ceně) za sadu.

Počet požadovaných kusů byl omezen na 20 sad pro jednoho účastníka. Aukce byla komisionálně vyhodnocena 4.12. 1998 za účasti zástupců obchodníků s numismatickým materiálem a České numismatické společnosti a výsledky vyhlášeny 7.12. 1998 v ČNB v Praze.

Aukce se celkem zúčastnilo 74 účastníků, kteří projevili zájem o celkem 245 sad. V aukci bylo úspěšných 23 účastníků, mezi něž se rozdělilo uvolněných 100 sad. Dosažená aukční cena za sadu činila 15.010 Kč bez DPH resp.18.312,20 Kč s DPH.

„První kolo” Prodeje

Prodej byl zahájen dnem vyhlášení výsledků aukce (7.12. 1998) a všem úspěšným účastníkům rezervovala ČNB vydražený materiál po dobu 2 měsíců od vyhodnocení aukce, tedy do 7.2. 1999 [9]. Státovky a bankovky nejsou nijak dodatečně označeny ani přetiskem, ani perforací.

„Druhé kolo” Prodeje

Pro rok 1999 ČNB uvolnila dalších 100 sad státovek a bankovek emise C II a nabídla je za výše uvedenou dosaženou aukční cenu přednostně neúspěšným účastníkům aukce. Prodej byl zahájen dnem 26.4. 1999.

Potvrzení o Původu Exemplářů

Ke každé státovce resp. bankovce získané po 7.12. 1998 přikládá ČNB potvrzení (certifikát) o jejich původu, jehož cílem je poskytnout nabyvatelům doklad, že exempláře pocházejí z legálních zdrojů. Potvrzení nemají žádný obchodní cíl, jako např. zvýšení nebo naopak snížení ceny exemplářů bez potvrzení.

Potvrzení k Emisi C II

• Rozměr: 210x148 mm
• Papír: tzv. přírodní odstín, vodoznak pozitivní průběžný (ve sběratelské praxi tzv.
• Líc (základní tisk): v gilošovém rámci s opakujícím se pozitivním mikrotextem ČNB text POTVRZENÍ / Česká národní banka potvrzuje, že nevydanou státovku/bankovku / série a číslo / uvolnila ze svých zásob do prodeje, místo a datum vydání V Praze dne 7. prosince 1998, tečkovaná řádka pro podpisy a text ředitel odboru pokladník / Číslo potvrzení / číslo, ozdobný rastr, pod rámcem firma výrobce Státní tiskárna cenin, s.p.
• Barva: černá (IR bílá a IR černá) a vodorovně dvakrát irisující modrá-hnědá-modrá, tisk z plochy.
• Rub: bez tisku.

Přehled Důležitých Událostí

Rok	Událost
1943	Československá exilová vláda nechává v Londýně tisknout státovky pro poválečnou obnovu měny.
1. listopad 1945	Sjednocení československé měny, do oběhu se dostávají v Anglii vytištěné státovky.
Květen 1953	Měnová reforma, stažení státovek z oběhu.
1. červen 1953	Vyhlášena peněžní reforma, dosavadní platidla vyměněna za nová.
Konec roku 1953	Ničení státovek emise C II v papírně v Otrokovicích.
1953-1967	SBČS používá nevydané platidla emise C II jako mimořádné dary.
30. říjen 1998	ČNB vyhlašuje korespondenční aukci na nevydaná platidla emise C II.
7. prosinec 1998	Vyhlášení výsledků aukce a zahájení prodeje.
26. duben 1999	ČNB uvolňuje dalších 100 sad státovek emise C II a nabízí je neúspěšným účastníkům aukce.

tags: #1000 #kčs #anglická #emise #historie

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce vařením kávy v outdooru
• Vejce ptáků
• Oleje na dřevo pro interiér
• O GEN: Světová síť environmentálního značení
• Emise CO2 a silniční doprava