Třídění Odpadu v Domácnostech v Anglii a Evropě

05.12.2025

Recyklace odpadu je zásadní způsob, jak snížit spotřebu primárních zdrojů jejich nahrazením recyklovatelnými materiály. Průměrný občan EU vyprodukoval v roce 2020 4,8 tuny odpadu - ale pouze 38 % z toho množství bylo recyklováno. V některých členských státech jde stále více než 60 % domovního odpadu na skládky.

Produkce a Zpracování Odpadu v EU

V roce 2020 činil celkový odpad vyprodukovaný v EU všemi ekonomickými činnostmi a domácnostmi 2 154 milionů metrických tun. To je 4 815 kg na osobu. Domácnosti z tohoto množství vyprodukovaly pouze 9,4 %. Na celkovém množství vyprodukovaného odpadu v EU se nejvíce podílely Německo (401 mil. tun) a Francie (310 mil. tun). Od roku 2020 byly tyto dvě země zodpovědné za jednu třetinu odpadu v EU, a to s celkovými 19 a 14 %.

V roce 2020 se na jednoho obyvatele EU vyprodukovalo zhruba 4,8 tuny odpadu. Tento údaj zahrnuje 3 080 kg hlavního nerostného odpadu a 1 735 kg odpadu z jiných zdrojů. Podle posledních údajů se množství vyprodukovaného odpadu na osobu mezi členskými státy EU pohybovalo od 1,5 tuny v Chorvatsku do 21 tun ve Finsku. Po Finsku následovalo Bulharsko (16,8 tuny) a Švédsko (14,7 tuny).

V roce 2020 bylo v EU zpracováno 1 971 milionů tun odpadu. Vzhledem k tomu, že toto číslo nezahrnuje vývoz a zahrnuje dovoz, není přímo srovnatelné s množstvím odpadu vytvořeného v bloku. Nakládání s odpady je rozděleno do dvou hlavních kategorií: využití a odstranění. Likvidace zahrnuje skládkování a spalování. V EU se podíl nakládání s odpady zvýšil ze 45,9 % v roce 2004 na 59,1 % v roce 2020.

Recyklace a Komunální Odpad

V roce 2020 činil podíl recyklace na celkovém zpracování odpadu v EU 39,9 %. Míra recyklace se značně lišila od 5,2 % v Rumunsku po 83,2 % v Itálii. Podíl recyklace na celkovém nakládání s odpady byl výrazně nižší ve Finsku (9,5 %), kde byl vyprodukovaný odpad na obyvatele nejvyšší ze všech členských zemí EU.

Čtěte také: Plastový odpad

Domácnosti produkovaly pouze 9,4 % celkového odpadu v EU. Statistiky komunálního odpadu nám poskytují určitý náhled na odpady z domácností a kanceláří a také na složení domovního odpadu. V roce 2021 byla v EU recyklována téměř polovina (49,6 %) komunálního odpadu. Kromě Německa mělo šest dalších zemí EU vyšší míru recyklace, než jaký je průměr EU (konkrétně Rakousko, Slovinsko, Nizozemsko, Lucembursko, Belgie a Itálie). Míra recyklace komunálního odpadu byla 45,1 % ve Francii a 44,1 % ve Spojeném království (údaje z roku 2018).

Míra recyklace komunálního odpadu mezi lety 2001 a 2021 vzrostla v EU o 21 %, Slovinsko zaznamenalo nejvyšší nárůst míry recyklace za poslední dvě desetiletí (57 %). Většina zemí EU v tomto období výrazně zvýšila míru recyklace komunálního odpadu, Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) však varuje, že tempo pokroku se v posledních letech zpomaluje.

Turecko bylo největší destinací pro odpad vyvážený z EU s objemem přibližně 14,7 milionu tun v roce 2021, což je téměř polovina (45 %) celkového vývozu. Nizozemsko vyvezlo 6,4 milionu tun odpadu do zemí mimo EU, následuje Belgie (4,3 milionu tun) a Německo (3,5 milionu tun).

Třídění Bioodpadu

Organický odpad z potravin a zahrad tvoří téměř jednu třetinu odpadu z domácností. Když je smíchán s jiným odpadem, obvykle končí na skládkách nebo ve spalovnách, kde produkuje teplo zachycující skleníkové plyny, jako je metan a CO2. Podle Evropské komise je plýtvání potravinami odpovědné za asi 16 % celkových emisí z potravinového systému EU.

Od 1. ledna 2024 je ve Francii povinná recyklace organického odpadu podle nových pravidel o povinném kompostování - obce tak musí zajistit obyvatelům způsoby, jak třídit biologický odpad, který zahrnuje zbytky potravin, slupky ze zeleniny, potraviny s prošlou dobou použitelnosti a zahradní odpad. Domácnosti a podniky jsou povinny likvidovat organickou hmotu buď do vyhrazené malé popelnice pro domácí sběr nebo na komunální sběrné místo.

Čtěte také: Severní Irsko a Anglie: Přírodní rozdíly

V mnoha evropských zemích je separace organického odpadu již zavedena na komunální úrovni. Například Milán v Itálii provozuje program sběru potravinového odpadu z domácností od roku 2014. V Rakousku, Nizozemsku a Belgii jsou rozšířeny samostatné koše a domácí kompostování. Spojené království oznámilo plány na zavedení odděleného sběru potravinového odpadu v roce 2023.

Jakýkoli potravinový odpad, který nelze zachránit nebo znovu použít, by měl být buď kompostován, nebo separován pro sběr.

Situace v Anglii

Velká Británie, tedy i Anglie, se tradičně spoléhala na skládkování, protože se jedná o zemi s velkým počtem vytěžených dolů. Oproti jiným způsobům nakládání je skládkování relativně levnou záležitostí. Také poplatky za skládkování jsou v Anglii relativně nízké (např. proti Holandsku nebo Německu), což také způsobuje nižší ekonomický podnět investovat do alternativních technologií. I povědomí lidí o problému odpadů je nižší než v jiných zemích EU.

V současnosti se ve Anglii produkuje ročně více než 375 mil. tun odpadů, z toho připadá na komunální odpady přibližně 29 mil. tun. Téměř 89 % komunálních odpadů tvoří domovní odpad (25,5 mil. tun v roce 2005).

V roce 2003 pocházelo 55 % komunálních odpadů z regulérního domovního sběru (zbytkový domovní odpad). Zbytkový odpad z jiných zdrojů než z domácností tvořil 9 % z celkového množství. Šestnáct procent celkového komunálního odpadu představovaly vytříděné složky (recyklace). Zbytek tvořil tříděný sběr nepocházející z domácnosti (3 %), odpad z veřejných zařízení (12 %) a jiné odpady (4 %).

Čtěte také: Ochrana přírody v Anglii: Co se změnilo za 30 let?

V domovním odpadu je zastoupen velký počet různých složek. O jeho složení neexistují exaktní, jsou však dostupné odhady průměrného složení. Podle studií je nejvyšší produkce domovních odpadů na jednu domácnost za týden v regionu North West (25,8 kg) a nejnižší paradoxně v regionu Londýn (19,7 kg). Dá se však říci, že produkce odpadů se mezi jednotlivými regiony významně neliší. Množství vyprodukovaných odpadů ve Walesu vzrostlo mezi lety 2000 až 2003 z 22,8 kg na 24,1 kg na domácnost za týden. Největší pokles produkce domovních odpadů v období 2000 až 2003 nastal v regionu North West a East.

V letech 2000 až 2003 se napříč Anglií a Walesem zvýšila úroveň recyklace v souladu s cíli Odpadové strategie. Co se týče úrovně recyklace podle regionů, nejméně recykluje Londýn a nejvíce regiony South East a East. V roce 2005 bylo dominantní metodou nakládání s komunálním odpadem skládkování (62 % ze všech způsobů nakládání).

Skládkování v Anglii ročně přispívá z více než 25 % na produkci všech emisí methanu. V posledních dvou letech bylo dosaženo určitého omezení skládkování. V roce 2005 bylo kolem 10,7 milionu tun odpadu (37 %) využito buď materiálově (27 %) nebo energeticky (10 %). Množství komunálního odpadu, které bylo recyklováno, stále roste: zatímco v roce 2003 to bylo 16 %, v následujícím roce již 19 %. V roce 2005 byla recyklována více než čtvrtina domovních odpadů (přibližně 27 %). Anglie si klade za cíl tuto úroveň postupně zvyšovat.

Také v souladu se směrnicí EU o skládkách odpadů musí omezit množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky v letech 2010, 2013 a 2020. Nedodržení těchto cílů by mělo za následek pokuty ve výši více než 180 mil. liber ročně. Ve způsobech nakládání s odpady existují velké regionální rozdíly. Západní část země spaluje s energetickým využitím téměř 31 % na rozdíl od zbytku Anglie, kde je průměr 6 %. Na východě, jihovýchodě a jihozápadě je téměř čtvrtina komunálního odpadu recyklována nebo kompostována na rozdíl od zbytku Anglie, kde je průměr 16 %.

Na jednotlivé uplatňované technologie má vliv také charakter sídel. Nejvyšší úroveň recyklace je v oblastech mimo velkoměsta. V těchto oblastech je ale také nejvyšší úroveň skládkování v porovnání s velkoměsty a Londýnem. Spalování s využitím energie má nejvyšší procentuální zastoupení v hlavním městě, tj. Londýně.

V Anglii existuje vícero možností sběru oddělených složek nebo složek vhodných k recyklaci. Podíl jednotlivých typů sběru na celkovém sběru recyklovatelných složek v letech 2003 a 2004 je vidět v tab. 1. V Anglii existují tři hlavní formy sběru oddělených složek komunálního odpadu: oddělený sběr, integrovaný sběr a sběrné dvory a mobilní sběr.

V roce 1983 se téměř žádný podíl domovních odpadů materiálově nevyužíval a produkce domovních odpadů na 1 osobu za rok byla 397 kg. Do roku 2004 stoupla produkce odpadů na 517 kg, tj. o patnáct procent, materiálově se využívalo již 113 kg na osobu za rok. Množství domovního recyklovaného nebo kompostovaného odpadu v Anglii kontinuálně rostlo od 6 % v roce 1995 až na 22 % v roce 2004. Množství nerecyklovaného odpadu na osobu se snížil v posledních třech letech a momentálně je na nejnižší úrovni od roku 1983.

Mezi lety 1996 až 2005 narostl podíl materiálového využití až o 300 %, nejvíce podíl zpracování kompostu, papíru a lepenky. V roce 2005 se materiálově využilo přibližně 1495 tis. tun papíru a lepenky, 748 tis. tun skla, 2379 tis. tun kompostu, 544 tis. tun kovového šrotu a 1630 tis. tun jiných materiálů.

Odpadová Strategie a Cíle

V Odpadové strategii z roku 2000 byly stanoveny tři hlavní cíle: využití komunálních odpadů, jejich recyklace nebo kompostování a snížení (omezení) vzniku množství domovních odpadů. Využití komunálních odpadů by mělo (v souladu se směrnicí EU o skládkování) dosáhnout do roku 2015 hodnoty 67 % využití komunálních odpadů (s postupně stoupajícím trendem od roku 2005).

Využití zahrnuje tyto procesy: recyklace, kompostování, jiné formy materiálového využití (např. anaerobní digesce) a energetické využití, k němuž se počítá spalování s přímým nebo nepřímým využitím vyrobené energie, výroba paliva z odpadů, zplyňování, pyrolýza nebo jiné technologie. Pro dosažení cílů k využití komunálních odpadů je důležitá recyklace nebo kompostování domovních odpadů. Proto druhý hlavní cíl, recyklace nebo kompostování domovních odpadů, požaduje do roku 2015 recyklovat nebo kompostovat nejméně 33 % domovních odpadů.

Jedním ze základních cílů strategie je snížení (omezení) vzniku množství domovních odpadů, které však bude vyžadovat zapojení jednotlivců, výrobců, dovozců a vládních orgánů. Od místních úřadů se vyžaduje stanovení lokálních cílů za účelem dosažení cílů strategie, přičemž snižování množství odpadů musí být prioritou, kdekoliv je aplikovatelné. Tyto cíle by měly být podpořeny akčním plánem. Úřady musí prokázat auditorům, že cíle jsou splnitelné a také musí prokazovat kontinuální zlepšování.

Odpadová strategie byla v roce 2002 revidovaná jako Strategy Unit. Cílem nové strategie je, že do roku 2020 by měla mít Anglie systém nakládání s odpady na světové úrovni, který umožní snížení environmentálních dopadů a ochranu lidského zdraví. Ve strategii dominuje několik základních principů: růst množství odpadů by neměl být závislý od růstu hrubého domácího produktu (HDP) a náklady na nakládání s odpady a jejich odstranění by měly být plně internalizovány v nákladech na výrobky a služby.

Podle strategie odpovědnost za posun k více udržitelnému nakládání s odpady leží nejenom na vládě, ale i na lokálních úřadech, společnostech, obcích a domácnostech. Všechna opatření by měla být silně založena na podmínkách nákladů a přínosů. Hlavními dopady této strategie by mělo tedy být rozšíření sběrných míst, snížení růstu domovního odpadu, zvýšení úrovně domácího kompostování, zvýšení úrovně materiálového využití domovních odpadů a absolutní omezení množství komunálních odpadů ukládaných na skládky.

Osvědčené Postupy v EU

Z rešerše odborné literatury vyplývá, že mezi země, které se již více než 15 let spoléhají na oddělené systémy sběru a zpracování biologických odpadů, patří např. Rakousko, Švýcarsko, Německo, Nizozemsko, Flandry v Belgii, Švédsko a Norsko. Konkrétní, z našeho hlediska klíčové aspekty úspěšného předcházení vzniku, třídění a zpracování BRO včetně potravinového odpadu, a tím plnění zásad cirkulární ekonomiky se liší v jednotlivých zemích EU.

Rakousko

Rakousko má rozvinutý systém sběru bioodpadů s přibližně 70% pokrytím obyvatelstva. Rakušané vyhodí pětinu všech potravin, které si koupí, z čehož ztrátě 14,5 %, která činí v přepočtu jednu miliardu eur ročně, se dá částečně nebo zcela vyhnout. Rakouští spotřebitelé jsou zodpovědní za téměř polovinu celkového odpadu, zatímco zemědělská výroba přibližně za 30 % celkového potravinového odpadu.

V Rakousku je sběr bioodpadů rozvinutý a integrovaný do celkového systému odpadového hospodářství. Občané mají k dispozici speciální sběrné nádoby na bioodpad, které jsou rozmístěny v obcích a na veřejných prostranstvích, pravidelně vyváženy a jejich obsah zpracováván pomocí kompostování. Motivací pro obyvatele je zejména vysoká informovanost a osvěta o důležitosti třídění a recyklace odpadů, což vede k vysoké míře zapojení.

Švýcarsko

Švýcarsko má sice pověst jedné z nejčistších zemí na světě, ale s více než 90 miliony tun odpadu (700 kg na osobu) vyprodukovanými ročně patří v celosvětovém měřítku k největším producentům odpadů na světě. Současně však, díky přijaté politice nakládání s odpady, je jednou ze zemí s nejvyšší účinností svého recyklačního programu. Přesněji řečeno, země dosahuje až 50% míry recyklace, kdy se zbývající odpad dále využívá k výrobě energie spalováním.

Švýcarsko má dlouholetou tradici třídění odpadu a BRO tvoří důležitou část systému, přičemž kompostování je běžným způsobem zpracování těchto odpadů. Zvyšování povědomí je zásadní při řešení sociálního problému, jakým je vyhazování odpadu. Lze říci, že ačkoli má Švýcarsko pevný základ a zavedlo úspěšnou strategii nakládání s odpady, nepřestává se soustřeďovat na intervenci přímo u zdroje problému, tj. na předcházení vzniku odpadu, jež zůstává klíčovou oblastí, kterou je třeba v budoucnu řešit.

Německo

Každý rok se v Německu zpracuje v kompostovacích a fermentačních nebo bioplynových stanicích kolem 15 milionů tun BRO. V podstatě jde o obsah sběrných nádob na organický odpad, BRO ze zahrad a parků, odpad z tržišť a další BRO z různých zdrojů. V některých regionech Německa se uplatňuje přístup „Gelber Sack“, což je systém, kdy jsou různé druhy odpadů baleny do speciálních žlutých pytlů a pravidelně vyzvedávány. Významnou motivací pro obyvatele je systém refundace poplatků za vracení obalů, což stimuluje správné třídění odpadů.

V roce 2020 bylo v Německu odděleně shromážděno prostřednictvím košů na organický odpad zhruba 5 milionů tun organického odpadu a asi 5,7 milionu tun odpadu ze zahrad a parků, což odpovídá 129 kilogramům na obyvatele a rok. Německo je známo svým vyspělým a pečlivě organizovaným systémem třídění odpadu.

Nizozemsko

Nizozemsko klade velký důraz na recyklaci odpadu. BRO jsou zde sbírány a zpracovávány s cílem minimalizovat jejich dopad na životní prostředí. V roce 2018 např. recyklovalo 56 % veškerého komunálního odpadu a od té doby toto číslo neustále roste. V Nizozemsku se často používá systém „gescheiden afvalinzameling“, což znamená oddělený sběr odpadů. Občané mají k dispozici samostatné sběrné nádoby na bioodpad, které jsou pravidelně vyváženy. Země investuje do kampaní zaměřených na osvětu a edukaci obyvatelstva, což pomáhá zvýšit povědomí a zapojení do třídění odpadů. Jako klíčové zpracování BRO, resp. potravin, vidí kompostování, které probíhá ve většině obcí.

Flandry (Belgie)

Celkové množství potravinového odpadu vyprodukovaného ve všech sektorech potravinového řetězce ve Flandrech dosahuje téměř 1,3 milionu tun ročně, z toho 71 % je shromážděno odděleně a 29 % je součástí směsného odpadu. Nejvyšší produkce potravinového odpadu pochází z potravinářského průmyslu (122 kg/obyvatele), jelikož ten je ve Flandrech důležitý - 55 % potravin vyrobených ve Flandrech je např. určeno na export. Domácnosti produkují 61 kg/obyvatele, což je pod průměrem EU (70 kg/obyvatele).

Flandry jsou regionem v Belgii s velmi vyspělým systémem třídění odpadu, kde je oddělený sběr BRO povinný. Občané mají přístup k nádobám na bioodpad, jež jsou pravidelně vyváženy a kompostovány. Důležitou součástí úspěchu je aktivní zapojení místních komunit a obcí, jež propagují třídění a informují o výhodách recyklace.

Švédsko

Přestože se ve Švédsku ročně vyprodukuje v průměru 467 kg odpadu na osobu a téměř 4,4 milionu tun domácího odpadu, klíčem k úspěchu země je vysoké povědomí veřejnosti o výhodách recyklace a účinný systém sběru. Proces začíná u domácností a firem, které třídí odpad na nebezpečné a recyklovatelné materiály, separují potravinový odpad, obaly z kovů, plastů, papíru a skla, noviny, elektroniku, pneumatiky a baterie.

Aby Švédsko povzbudilo každého k zapojení se do tohoto systému, vybudovalo místa pro sběr odpadu do 300 metrů od všech obytných oblastí. Zatímco část tohoto odpadu je recyklována, téměř polovina vyprodukovaných odpadů - obvykle tvořená směsí energeticky bohatých materiálů, jako je papír, plasty a biomasa - je dovážena do zařízení na energetické využití odpadu, kde se přemění na elektřinu. V naprosté většině švédských domácností dochází k třídění odpadu u zdroje.

Povědomí a obětavost občanů Švédska je klíčovým faktorem úspěchu, který vedl k tomu, že Švédsko je považováno za jednoho z globálních lídrů v oblasti udržitelného nakládání s odpady. Většina domácností ve Švédsku třídí svůj odpad do následujících frakcí: potravinový odpad, obaly z kovů, plastů, papíru a skla, noviny, elektronika, pneumatiky a baterie.

Velká část odpadu vytvořeného ve Švédsku se spaluje v zařízeních určených pro jeho energetické využití v oblasti dálkového vytápění vodou a také výroby elektřiny. V důsledku všech přijatých opatření se na skládky ukládá méně než jedno procento z celkového množství odpadu vyprodukovaného v zemi.

Klíčové Aspekty Úspěšného Třídění BRO

Z výše uvedeného vyplývají následující klíčové aspekty nutné k zajištění plnění povinností v třídění BRO:

Finanční pobídky a sankce: některé země používají finanční motivaci prostřednictvím systému odpadových poplatků. Občané, kteří dobře třídí, mohou mít nižší poplatky.
Motivace, komunikace a edukace obyvatel: jsou klíčové pro úspěšný systém sběru BRO.
Represe: Donášková vzdálenost, pro niž platí zásada - čím blíže domácnostem jsou sběrné nádoby umístěny, tím pravděpodobnější je, že je lidé budou aktivně využívat.
Hygiena sběru: Čistota sběrných nádob a zabránění šíření zápachu a výskytu plísní - zápach z BRO může být nepříjemný, zejména v letních měsících. Rovněž může způsobit problémy s hmyzem.
Vliv teploty: která podmiňuje rychlost rozkladu biologického odpadu. V chladnějších oblastech může být rozklad pomalejší, což může vyžadovat větší pozornost při sběru.
Častý a pravidelný vývoz sběrných nádob: minimalizuje zápach a zabraňuje hromadění odpadu, což vede k pohodlnějšímu třídění pro obyvatele.
Pravidelný odvoz BRO: je důležitý pro udržení čistoty a hygieny sběrných míst. Nedostatečná frekvence vývozu může vést k přeplněným kontejnerům a problémům s hmyzem.
Venkovní vs. vnitřní kontejnery: poskytování vnitřních sběrných kontejnerů může zvýšit pohodlí třídění, zejména v nepříznivých povětrnostních podmínkách.

Všechny země EU včetně ČR jsou povinny do konce roku 2023 provádět třídění biologicky rozložitelných složek komunálního odpadu. Systémy sběru bioodpadu jsou zaměřeny na všechny rostlinné složky, především však na zelenou složku, která tvoří pouze zhruba třetinu celkového sbíraného bioodpadu. Kuchyňský odpad nemá vlastní sběrový systém, ačkoli Ministerstvo životního prostředí uvádí povinnost sběru alespoň rostlinné složky.

Klíčovým aspektem je čistota bioodpadu, která hraje zásadní roli při jeho zpracování. Bez ohledu na to, zda je odpad určen ke zpracování v kompostárně, nebo do bioplynové stanice, čistota sbíraného materiálu je klíčová. K zajištění čistoty je důležitá prevence vzniku znečištění tříděného bioodpadu prostřednictvím edukace obyvatel a omezený přístup ke kontejnerům pro bioodpad např. formou jejich uzamykání. Technologie na dotřiďování existují, ale jsou finančně náročné.

Členské státy EU mohou upustit od povinnosti odděleného sběru biologického odpadu v určitých případech, např. ve vnitřních městských oblastech, kde logistika odděleného sběru může být obtížná, nebo v řídce obydlených venkovských oblastech.

Některé země, včetně Spojeného království, Itálie, Finska, Irska, Slovinska, Estonska a Francie, dosáhly v posledních letech významného pokroku ve vývoji svých systémů sběru a zpracování bioodpadů.