Antibiotika v ekologickém zemědělství

28.12.2025

Ekologické zemědělství a používání antibiotik jsou v současné době velmi diskutovaná témata, zejména v kontextu zajištění potravinové soběstačnosti a kvality potravin. Česká republika má v ekologickém režimu 15,7 % zemědělské půdy, Rakousko v ekologickém režimu 5 % zemědělské půdy, Německo v ekologickém režimu 4,5 % zemědělské půdy. Pokud by došlo v celé Evropské unii k posunu ekologické výroby na 30 % zemědělské půdy, dojde k nedostatku potravin, protože v tomto režimu ekologickém je produkce na 1 hektar sotva poloviční.

Omezení používání pesticidů a antimikrobiálních látek

Pokud Česká republika sníží aplikaci pesticidů na 50 %, dojde ke snížení nejen výnosů, ale i kvalita produktů nebude standardní, ať už jsou to plísně, nebo jiné choroby. Naší nižší produkcí opět uvolníme domácí trh ve prospěch dovozu průmyslového hnojiva. Není tedy důvodů dále snižovat o dalších 30 nebo 20 %, jelikož dopady dalšího snižování by omezily úrodu i kvalitu vyráběné produkce.

Omezení antimikrobiálních látek pro zvířata o 50 % je opět fikce. Pokud v České republice využíváme léčiva jen selektivně a budeme také omezovat o 50 % antimikrobiální látky, neproběhne odpovídající léčba a zvířata budou strádat a nebude možné je vůbec chovat. Těžko pochopitelný je tento požadavek, když v humánní medicíně spotřeba těchto látek stále roste a většina států financuje rozsáhlé výzkumy k získání nových a účinnějších látek na této bázi. Jde opět o plácnutí do vody. Ke snížení těchto látek by mělo docházet, ale vlivem výzkumu a prodeje nových účinných léků, ale vždy selektivně podle výše spotřeby v každé konkrétní zemi.

Potravinová soběstačnost a kvalita potravin

V případě implementace zeleného údělu u nás v rozsahu navrhovaném dojde k dalšímu snížení soběstačnosti v základních potravinách, které není bezpečné již v současné době, v průměru všech základních potravin je nyní zhruba 55 %. Dovoz potravin pak bude pocházet ze zemí MERCOSUR, kde nejsou zajištěny standardy na úrovni Evropské unie. To bude působit na zdraví a snižování dlouhověkosti naší populace.

Největší škody vzniknou utlumením produkčního zemědělství ve prospěch ekologického zemědělství a zavedením až 10 % neobdělávané půdy. Výše uvedené nebude prospívat životnímu prostředí, ale i naopak bude snižovat úrodnost půdy a obyvatelstvo vystaví také obrovskému nebezpečí v kvalitě a dostatku potravin.

Čtěte také: Odpad v České republice

Potraviny se většinou dováží z jiných zemí, a to i včetně potravin, které je daný stát schopen vyprodukovat sám. Důvodem je, že farmáři a zemědělci jsou nuceni produkovat potraviny za vyšší ceny, nežli jsou ceny zahraničních konkurentů, a to především z důvodu jejich nedostatečné podpory. Pandemie koronaviru totiž ukázala, jak nebezpečná může být závislost na dovozu potravin. Česká republika je na dovozu potravin z velké míry závislá, a to i v takových základních potravinách, jako je například ovoce, zelenina, vepřové maso nebo drůbež. To se naplno projevilo, když se v době pandemie zavřely hranice a ukázalo se, že české zemědělství nemůže v žádném případě celou zemi uživit.

Maso z ekologického zemědělství

Maso z chovů v režimu ekologického zemědělství naleznete prodejně snadno. Je označeno logem pro biopotraviny. Kromě porážky maso obvykle i distribuují. Produkce masa v ekologickém zemědělství splňuje přísná pravidla. Nejen, že se ,preventivně´ nepoužívají antibiotika, ale dbá se i na obecně zdravé prostředí pro zvířata.

Příznivější podmínky v ekologických chovech se navíc pozitivně projevují také na kvalitě masa. Zkrátka, biomasa vám stačí méně, abyste se nasytili, a ještě si lépe pochutnáte.

Rizika spojená s bakteriemi E.coli

Povětšinou neškodná bakterie Escherichia coli se vyskytuje v trávicím traktu přežvýkavců a nemá žádné negativní účinky, nicméně mutací a křížením se z ní může vyvinout nebezpečná varianta entero-hemoragická Escherichia coli (EHEC), která dnes ohrožuje sever Německa a jejíž vznik a šíření jsou připisovány praxi ekologického hospodaření. Nicméně Evropský úřad pro bezpečnost potravin uvádí, že k rozvoji těchto nebezpečných variant bakterie E.coli jsou náchylnější spíše intenzivní chovy hospodářských zvířat.

Jiří Urban z České technologické platformy pro ekologické zemědělství k tomu dodává: „Netvrdíme, že ekologické zemědělství odstraňuje rizika kontaminace svých produktů škodlivými patogeny, ale zdůrazňujeme, že praxe ekologického zemědělství ve srovnání se zemědělstvím konvenčním tato rizika nijak nezvyšuje, ale často je naopak může snižovat.

Čtěte také: Udržitelné zemědělství a chov zvířat

Srovnání spotřeby živin v různých zemích

Česká republika má zhruba 124 kilogramů čistých živin na 1 hektar orné půdy. Irsko má 510 kilogramů čistých živin 1 hektar orné půdy. Německo má přesto o hodně víc, než máme my, skoro dvojnásobek, 220 kilogramů čistých živin na 1 hektar orné půdy.